Klub důchodců (Stránka 7 z 20)

Dalča,já si taky myslím že to tu nikdo neobhajuje,byla to jen moje nepřiměřená reakce na to,že ta poválečná éra do roku 89 nebyla jen růžová jak to tu Jirka ME vylíčil.Rád si tu čtu,když někdo zkušenější a moudřejší píše o tom jak to viděl,jak to cítil,vnímal,žil.Ono je to téma,které moje vrstevníky už moc nebere,rychle zapoměli,že ještě v páté třídě zdravili dobrý den soudružko učitelko.Nebere je to bohužel podobně jako elektrotechnika a jako spousta jiných krásných věcí.A už z tohoto vlákna opravdu mizím.

No, nechci se příliš do toho plést, mám politický životopis na rok přesně jako prezidentský kandidát Fischer.

Ale řekněme si jasně:
Reálně socialistický systém nedokázal přimět lidi, aby pracovali podle svých schopností a možností; v závěru již nedokázal tyto možnosti vytvářet. Zažili jsme jeho krizi a pád.

Tržní systém je mnohem dál v motivaci (žádné: přeci nebudu makat na komouše), bohužel se nám opil vítězstvím a máme tu krizi zase. Ono když se ubírá lidem, co žijou od výplaty k výplatě, je to špatně (to řekl polský ministr financí, který je na rozdíl našeho chemika gumaře profesor ekonomie, srovnejme výsledky států v obdobných podmínkách).

Ale co naplat, každý politik je odpovědný sponzorům své volební kampaně. A chudí nesponzorují.
Nadbytek peněz bohatých z nízkých daní nejde do spotřeby ani investic, ale nafukuje spekulacemi ceny akcií, které pokud nevydělají alespoň 6 % ročně, tak je zle. Top manageři pak žijí z kvartálu do kvartálu a jen naoko plánují na 3 - 5 let. Uřezávají náklady, ať to stojí, co to stojí (firmy přicházejí o know how a budoucnost). S výhledem 20 - 30 let plánují Číňani, Jižní Korejci, Japonci a už mne nikdo nenapadá.

Nebrečme jen, mně připadá cesta tak, jak to navrhl prezident Hollande, nebo třebas říká nositel Nobelovky Joseph Stiglitz (snad jsem jméno napsal správně). Zdanění bankovních operací zamezí spekulačním pákovým obchodům a přinese peníze do kasy státu. Protikorupční prostředí, atd. ...

Nevěřte omezencům, kteří tvrdí, že trh vyřeší vše, ti jen nechtějí vidět šíři ekonomie. Nám na počátku první přednášky v r. 2007 (na stará kolena jsem absolvoval VŠ) docent prohlásil:
"Ekonomie není exaktní věda. Nikdo neví, která z cest je ta správná, asi už ne to plánovité hospodářství, ale mezi liberární (trh spraví vše) a intervencionistickou (Keynes) není rozhodnuto." 
Každá škola zastává jednu teorii, VŠE Praha tu liberární, tak to mají všichni její absolventi zaryté v mozku... Jenže ono to u nás nefunguje (buďme hodní, i díky masivní korupci).

Otas :
Výborný příspěvek. Jeden z mála smysluplných v tomto vlákně.. Jen bych si dovolil doplnit Tebou zmíněné zdanění bank. operací o zamezení transferů do bank. rájů.. EU se už v tom snaží něco dělat, bohužel prozatím ne moc úspěšně..(http://www.finance.cz/zpravy/finance/371791-eu-vyhlasila-boj-danovym-unikum-zamezi-firmam-vyuzivat-danove-raje/)...

K bezdomovcům - je zvláštní že mezi příslušníky majority jsou bezdomovci. Mezi příslušníky naší největší národnostní menšiny nikoli, nebo téměř nikoli. Něco mi tu sakra smrdí.

Nebo se o ně v rámci velkorysých sociálních dávek stará stát.

Opět jen podotknutí, pokud mne paměť nemýlí, tak sociální dávky jsou cca 80 mld Kč ročně. Z toho je nepochybně část lidí, kteří by rádi pracovali, ale nepovolí jim to zdravotní stav atd. A kolik že letos nadělá stát dluhů?
Divide et impera (rozděluj a panuj) snad jsem to napsal správně, už staří Římané to znali. Hrr na příjemce sociálních dávek, ti za to všechno mohou, jak si teď stojíme.

I Řecko (jako bych už četl repliku) dojelo z větší části na to, že stát nevybíral daně (takoví rejdaři v Řecku, ty si žili, kam se hrabou daňové ráje), kdyby je vybrali, jsou za vodou a mohou pít ouzo. To jsou informace, které se nehodí.

Kdyby jste tam nejezdili, tak by museli makat. a proto papejte naše hrušky a jablka a vyserte se na jejich banány .
Otas napsal:Z toho je nepochybně část lidí, kteří by rádi pracovali, ale nepovolí jim to zdravotní stav atd. A kolik že letos nadělá stát dluhů?
Pokud mi je známo tak 10 procent lidí v v každém statě (kapitalismu) je navíc.Kde by jste asi pracovali.To je ta dan za tú novú techniku.

Já to vidím z druhý stránky věci. Nepříjde mi uplně správný abych půlku vydělanejch peněz odvedl státu, kterej není dobrej hospodář, protože ty peníze prakticky nikomu nepatří a věčným přerozdělováním se pomalu ale jistě vytrácí. Já jsem zastánce co nejnižších daní na chod aparátu (hasiči, policie, základní vzdělávací kameny atp..), a svobody rozhodnout si co s penězma, jestli prochlastat nebo investovat třeba do vzdělání. Vydělal jsem si je tak bych snad měl mít právo rozhodnout se co s nima udělám.. Ne všechno dát státu, protože ten přece ví nejlíp co já potřebuju, vždyť je to nesmysl.
Opravdu nechápu proč musíme dotovat ekofašos s větrem, slunkem, biosračkama který jsou prokazatelně horší jak fosilní paliva (nehledě na to, že celosvětově tenhle nesmysl zvedl ceny potravin), emisní normy na autech (všechny auta na světě jsou zlomek emisí oproti nákladním lodím a letadlům) a spousty dalších nesmylsných nařízeních na kterým si akorát vychcánci dělají velkej bussiness.

Jede to mimo, mojí vinou. Takže teď bych trochu fakt z jinýho soudku. mé nesčetné dětské průsery vyvrcholily špica akcí, kdy jsem jednoho dne se vrátil od babičky ze sousední vsi domů, a kamarád už mě táhnul za ruku k nim domů. A to jsem všechny děcka viděl pohromadě v zatemnělém pokoji, to nebylo jako dnes, že smradi čumí na DVD, atd. Tam stála na stole promítačka, taková na tu nekonečnou smyčku, a všichni se dívali na filmy o úsečkách, jak zemědělcí v zimě nezahálí, a jiné podobné pořady, oni totiž se dostali do staré školy, kde se asi tři roky neučilo, a ukradli tam tuhle věc. No ukradli, oni ji pak ze strachu zase vrátili, to už se mnou, prostě jsme se tam dostávali sklepem, kde už byly asi naší partou vyražené dveře. pak jsme tam zapůjčili i kotoučák, gramec, ale všechno jsme vrátili, a pak nás chytli, jak jsme odtud nesli nějaké staré časopisy, já ruský modělist, a oni taky něco.
A byl průser.
To bylo v roce 1983.
Jednou takhle při ruštině zaklepání na dveře, a tam stáli esenbáci, a už mě táhli do ředitelny.
Prý tam je obrovská škoda, a řekli mi, abych pověděl, do které školy chodí ti další dva, které chytili se mnou. Odpověděl jsem popravdě, že nevím, někam do Frýdlantu, ale ať si to zjistí, že oni jsou VB. Na ta slova jsem myslel, že přeskočí stůl, a dostanu do držky, tak je to rozlítilo.
Pak byla trestní komise na Národním výboře. Odskákali jsme to jen my tři, i když tam lezli všichni.
Já jsem skoro celý prázdniny nesměl ven, ale Benďáci, ti dva bráchové, kde se promítalo, a se kterými mě chytli, to měli lepší, doma je fotr seřezal šňůrou od žehličky, až měli pruhy, ale ven mohli. Ale ten křik, to slyším pořád, bydleli pod náma v bytovce.
Pak už nějak v Srpnu jsem konečně směl ven, a jedna z prvních věcí, kterou jsem na svobodě udělal, bylo, že byla vedle ve vsi pouť. Před bytovkou stála v bílých šatičkách holka, čekala na mámu a na fotra, že pojedou na pouť, jako na potvoru byla zrovna válka. Vytrhnul jsem ze země drn, vymáchal ho v kaluži bahna a fláknul jí ho na ty šaty. No ta začala řvát, jako kráva, a už jsme zdrhali, protože fotr by mě zabil.
To bylo dětství, ne sedět, jako dnes děti u compu.