Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » LEACH (nejen) Thermal Trak
Když si zašu(x)ám málo, nebo hoodně málo, tak je v tom rozdíl 
Je jasné, že ZV to celé změní... Záleží na rozložení zisku, to by se dalo říct, že tam vlastně není nikde žádný signál Ale, bez měření předpokládám viz výše...
Co jsi to tu zuki vyplodil za nesouvislý blábol ?
Bez měření si to můžeš snadno spočítat.
Buď je tam např. 1V signálu + 30mV v kolektoru bez kaskódy,
nebo 1V signalu + 1mV v kolektoru do emitoru kaskódy.
1030mV proti 1001mV.
Jakej je to rozdíl v zašukání ?
Danhart... odpovedz mi, prosím na moje otázky ohľadom osciloskopu Tektronix. Ďakujem.
tubamusic
Máš paralelně u té tlumivky ten 10R odpor, pokud ano je v pořádku?
Danhard: počítat asi nic nebudu a ani se mi teď nechce, i když na tom nic není... Rozdíl chování tranzistoru jako sledovače - tj. v tomto případě zapojeného do kaskódy a invertující klasiky s odporem v kolektoru řádu kR je celkem známý a jasný... Frekvenční přenos je v obou případech pak úplně jiný... A mohou oba zpracovávat stejný 1V na vstupu...
A na otázku zda MPSA a BC nikdo neodpověděl. Já osobně NF trazistor s betou 40 házím do koše... Už jen ty vstupní proudy při 2mA na diferák... Tzn. pravděpodobná nutnost všechny spárovat i na betu - aby se vyrovnaly ofsety...
Když už se tu stejně neřeší původní účel vlákna, vrátil bych se k té hluposti co jsem včera plácl, koukal jsem na to, jaké má podle vás výhody tohle řešení kaskody oproti rozšířené kaskodě ala DPA ? Není to předpokládám jen o ušetřených tranzistorech...
Krásně se to tu rozjelo Připadám si tu už jako OT.
DJ_Rix: Proč si smazal většinu svých přízpěvků?
Každopádně jsem dnes nakoupil po 100ks BC546/556 a právě je páruju. Všechny mají hFE kolem 350 Nkový i Pčkový. MPSA měli jedny všechny kolem 100 a druhý kolem 180.
Jak se pomery zmeni s takto aplikovanou kaskodou jsem popsal vyse, vliv zv kapacit vst. tranzistoru to ovlivni minimalne, pro zesileni ve smycce muze byt kaskoda ve vysledku i horsi, jdes pres dva zesilovaci stupne, vzdy tam bude vetsi zpozdeni.
Podrobnejsi shrnuti sem DJ_Rixi nedam, nehodlam se totiz o necem dohadovat
tuba: kdes je bral!?
Zorg: V gesu. Namátkově jsem je kontroloval měřákem. Měl by to být Diotec.
tubamusic: Protože nechci poslouchat jak nemá smysl něco vysvětlovat, když to nechápu. Plácl jsem blbost, to si klidně přiznám, ale chodím sem abych se něco dozvěděl a právě ty blbosti neplácal, eventuelně pomohl ostatním když to jde, ale poslední dobou se tu krom nadávek a urážek nic nového stejně nedozvím.
Přeju ti ať se podaří dát zes do pořádku.
danhard: Podívám se na to ještě doma, jestli to dobře chápu (uplatnění Cob kapacity?). Jinak jsem ani nečekal že by jsi nám snad podal podrobnější shrnutí.
Ještě jednou ke kaskódě:
Jen bych se zmínil o nepřesnosti Danhardova sdělení: pro zesileni ve smycce muze byt kaskoda ve vysledku i horsi, jdes pres dva zesilovaci stupne, vzdy tam bude vetsi zpozdeni. Jo a nevšiml jsem si, že by D. něco srozumitelně objasnil...
Souhlasím s tím, že s kaskódou může být stabilita i horší, než bez ní.
Ale nesouhlasím s tvrzením, že kaskóda je pomalejší než bez kaskódy. Zcela záměrně jsem výše zmínil dvoubázové VF fety. Jsou to dva fety v kaskódě a i ta sch značka se skoro tak kreslí. Důvodem exitence této součástky je to, že v kaskódě je to podstaně rychlejší a s větším VF ziskem, než s jedním tranzistorem. A to může být důvod té nestability. Kde je více zisku, tam je snadnější vyrobit oscilátor (NF nestabilní zesilovač). Taktéž první tranzistor (spodní v prezentované kaskódě) má minimální "VF" zpětnou zápornou vazbu přes kapacitu báze/kolektor. Atd...
U NF zesilovače by bylo ideální, kdyby každý stupeň byl rychlejší, než následující. Pak by snadno stíhal to co "vymyslel" stupeň před ním. Takže nejpomalejší vstup a nejrychlejší konce. Bohužel z technologických a cenových možností je to obráceně. A pak nastávají problémy se stabilitou se zpětnou vazbou a "krátkodobou" saturací rychlých budičů (na strmých hranách signálu) když nestíhají konce atd. atd...
A běžný NF tranzistor buzený do emitoru (tzv. se společnou bází) zvládnese slušným ziskem stovky MHz, což by se mu při buzení do báze moc nedařilo. A to se právě může dít do té doby, než se uzavře zpětná vazba (tzv. dopravní zpoždění ZV - převzata terminologije z regulace). A v té době je podstatný rozdíl v chování kaskódy a bez kaskódy... Ta se používá v NF hlavně z nedostatku vhodných vstupních tranzistorů (třeba FETů) na větší napětí. A jestli je za tím proudové zrcadlo, nebo něco jiného je věc dalšího návrhu...
Ani se me nechce neco vysvetlovat, muzu sdelit jen veci zcela jasne :
mas zuki v hlave nasrano !!! uz z toho duvodu, ze mas na vec zcela omezeny zjednodusujici pohled, takze neni ani moznost, ze by jsi to nejak zrevidoval.
Jenom pro ty, co nejakym zpusobem mozek pouzivaji, spodni tranzistory kaskody se zdaleka nechovaji jako v zapojeni SE - spolecny emitor a baze tranzistoru kaskody se take neopira o emitory spodnich tranzistoru !
Vyměnil jsem všechny MPSA za BC5XX a trochu se to zlepšilo. Už aspoň neodskauje tolik relé když zes zatížím.
limitace 1kHz, do 4,7R, bez vstupního C1, napětí p-p 81V, nadprodouvka zapojena:
Stále mi ale nejde na rozum nesymetrie limitace. Může to být rozdílným napájecím napětím +51V,-50V??? Další věc je zub při odběhu z lim. v záporné půlvlně. Na co se zaměřit??? S tím může souviset i přechodové zkreslení, které je taky dobře vidět. Ví někdo, proč tomu tak je??? Začíná mnou cloumat zoufalost.
Jakapak zoufalost ? Dela to kraval, dela, takze spokojenost ne ?
Zub pri odbehu - neni tam zadne antilimitacni opatreni, takze je to dane vicemene vlastnostmi tranzistoru, zapojeni, zkoumej to pri limitaci sin 10kHz, vetsi frekvenci nez 20kHz na plnej kendlik tam necpi, konce uz muzou jit do pricneho proudu.
Normalne se tam nedostanes, u zesilovacu ktere jedou na doraz to slyset je, na sinu tam ta pilka vyrazne nasadi
danhard: No s tímhle tvým vysvětlením moc spokojenej nejsem. Kdyby se aspoň chovaly obě půlvlny stejně a nebylo tam ten přechodovej škraloup. Nějak tuším, že by se to mělo chovat líp. Zoufalost trvá.
Danharde - zjednodušeně to popisuji proto, abys to i ty pochopil A že bys vymyslel jiné zapojení než z těch 3 možných (spol báze, emitor, kolektor), tak na to asi nemáš...
Myslim, že ti chybí trochu všeobecného rozhledu a pokory. I když se to občas lepší...
To vypadá na malý klidový proud když je vidět přechodový zkreslení na osciloskopu. Zkuz změřit napětí na jednom z odporů R45 až R48. Bez signálu na vstupu.
Na ten jsem se ho ptal už předevčírem, ale je pravda, že ne na to kde ho měřil, protože pokud v napájecí šíně, může být těch zmíněných 100mA málo, 27mA jen předek po vas,5mA budiče (až teď se dívám, ono je tam 220R, ro je strašně moc, dal bych tak 47R), 4mA předbudiče,to je celkem cca 40mA , na konce zbývá 30mA na pár.
Sorry za ještě jeden (dnes poslední) příspěvek. Hlavně pro Danharda: Tak jsem si to schválně nasimuloval . Jednoduchý rozkmit s koncem (BCX56, třeba jako malý sluchátkový zesík) s kaskódou a bez ní. Hodnoty R a C jsou v obou případech identické... Šířka pásma je v obou případech něco lehce přes 1MHz. Akorát bez kaskódy klesá přenos dolů o něco strměji...A vychází to tak, jak tranzistory chápu já.
Dal jsem na vstup BC549 a do kaskódy BC546B. Hnal jsem zisk do extrému (270). A do kapacity (spodního tranzistoru) báze/kolektor 100pF se v kaskódě nic neděje. Signál odpovídá poměrně dost přesně vstupnímu, zatím co bez kaskódy již od přidaných 10pF (mezi B a C spodního tranzistoru) se objeví na signálu 7Vpp 100kHz signálu překmit 100mV trvající cca 0,5us... (Vstupní signál má hranu 50ns). 100pF to samozřejmě zabije úplně...
Výsledkem je to, co pravil Kazzatel: ...ostatně v tomto zesilovači je na vstupu kaskóda, takže ta kapacita není kritická...
Ps. Danhard: Heč, já už jsem taky před 30 rokama dělal slušnou elektroniku. A začal jsem s ní (s germániama) už před 47r. .. To to letí...
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » LEACH (nejen) Thermal Trak
Nahrát obrázek