ÚVAHA (Stránka 5 z 12)

OK, už jsem se tam zamotal dost, nechám tam místo pro obě varianty kompenzace offsetu. Člen na výstupu na desku dávat nebudu, přilepím to přímo na speakony.

Nee, můstek ne. napájení 65 V, aby to dalo 200w do 8 ohm

Raději bych chtěl ty proudový zdroje než plnou symetrii, kterou stejně na konci shodíme do kvazikomplementaru.

No a teď kontrolní otázka, co si myslíte o 100 mW na trandakach diferaku při součtovém proudu 3 mA

Tady máme dopočítaný odpory a zkontrolováno simulací

http://www.falstad.com/circuit/#%24+1+5 … -5+1+-1%0A

2 sinclair

Simulací jsem si ověřil, že nastavení offsetu pomocí kolektorového odporu funguje perfektně, ale vůbec nevím jak se počítá a proč to funguje. Napětí je jasné úbytek BE na rozkmitu plus úbytek na jeho emitorovém odporu. Jak ale víš jaký má být kolektorový proud toho tranzistoru v diferáku?

Microlane, nastavení ofsetu pomocí odporu v kolektoru diferáku je nejjednodušší, dá se říci nejúčinnější, není tak citlivé na nastavení, jako trimr v emitorech a nijak se nepočítá. Já to dělám vždy empiricky, vyjde mi nějaká idiotská hodnota odporu třeba 1,25k, tak prostě vezmu trimr 1k a do série s ním odpor třeba 470R. Případně opačně /odpor 1k a trimr 500R/, pak je nastavení ještě jemnější.
Jinak skutečně v tom diferáku vyměň MPSA42 za 2N5551 a můžeš ho dát i na místo proudového zdroje Q4.
Co se týká tranzistorů MJE340/350, jsou to pomalé mrchy /10MHz/, rovněž spíš svými charakteristikami určené ke spínání. V reálu to nebude sekat dobrotu, 10MHz tranzistory předřazené 30MHz budičům MJE, leda bys jako budiče použil značkové BD243C/244C fakt od STM, které mívají standartně Uceo až 120V.
Co se týče napájení - simulátor nepočítá s mnoha věcmi, které v reálu probíhají - zkráceně řečeno nepočítá s charakteristikou a "tvrdostí" zdroje, úplně polopatisticky řečeno, 2x65V je pro 200W/8 ohm zatraceně málo, když to přirovnám k našim zesilovačům SPM250 a SPV250, tak ty jsou rovněž napájeny napětím 2x65V a dávají něco přes 250W, ale do 4 ohmů, tak když si to zhruba podělíš 60%, tak Ti vyjde výkon do 8 ohmů nějakých 150W a to nepočítám s poklesem napětí zdroje při buzení.
Budeš potřebovat napájení nejméně 2x75V /filtrační kondy automaticky na 80V a to ne ledajaké/a dosti tvrdý transformátor s výkonem nejméně 350VA, raději 400VA, aby zdroj tohle napětí i při plném buzení udržel. Samozřejmě, o trochu slabší trafo se dá "dohnat" větší baterií filtráků - on ten zesilovač potom sice stejně nebude dávat sinusově to, co chceš, ale při buzení přirozeným signálem s větší baterií filtráků natolik stoupne špičkový /hudební/ výkon, že to v reálu vůbec nebude poznat.
Docela dobrá zábava by byla se zesilovačem, kde by byly čtyři sérioparalelní větve KDček namontované v tunelu Fischer, napájení co to snese a dva tyhle moduly do můstku. Budicí desky potom vyjdou tak malé, že půjdou namontovat zboku na tunel, celé to vejde do 2U a zbyde tam ohromné množství místa na trafo a kondenzátory.

Co se týká toho napájení, co takhle udělat tvrdý stabilizátor na 80 V. Mohlo by to mít docela dobrý efekt, v zesilovači by to šetřilo Uceo a nemuselo by to být až tak výkonově náročný pro výkoňáky toho stabilizátoru, vlivem poklesu napětí při maximálním odběru. Naopak v klidu tam bude velký napětí ale malý proud, takže 2x KD503 paralelně a musí to dát 15A při +-80 V tj. 2400 W příkonu, a na tranzistorech řekněme 5V x 7 A no kolem 40 W na každým.

Aha, no to je dobrý nápad, jenže jsou tu nějaký fyzikální meze. On totiž zesilovač ve třídě B nemá 100% účinnost, takže je jedno kde se ta ztráta vyzáří, jestli v regulovaném zdroji nebo koncovém tranzistoru. Jde mě o to, snížit to napětí naprázdno aby nebyly tak velký požadavky na Uceo  a vyoptimalizovat trafo tak aby při maximalním odběru byl na tranzistoru jen malý úbytek.

Stabilizátory jsou samozřejmě nesmysl, při takovýchto proudech a napětích už je lineární stabilizátor zhola k ničemu a už jen dál zhoršuje účinnost ABčka, natož sérioparalelního.

Lineární stabilizátor jsem např. použil já v dotyčném Compact Easy Stereo zesilovači k PC, abych z TDA2005 dostal maximální výkon. Kdybych stabilizátor nepoužil, musel bych použít klasický nestabilizovaný zdroj, jehož napětí nesmí v žádném případě překročit 18V. Je ale jasné, že s vybuzením takovéhoto "nízkonapěťového" švába je odběr v řádu ampérů, napětí zdroje by logicky klesalo a zesilovač by měl na kanál výkon ne 25W, jako má teď, ale např. jen 12-13W, protože napětí zdroje spadne a to o dost. Podařilo se mi vhodnou volbou sekundárního napětí trafa /22-23V/ a velkou baterií kondenzátorů ještě před stáblem optimalizovat výkonovou ztrátu na regulačním darlingtonu na max. 8-9W, což je ještě únosné a darlington tak může být na společném chladiči s TDAčky.
Zcela stejně jsme postupovali, když byl v módě Zetawatt s MDA2020, ať už první, nebo druhá verze. Tam také bylo nutné nestabilizovaný zdroj "napasovat" tak, aby výstupní napětí nikdy nemohlo překročit cca 2x19V, jinak šly MDAčka do háje, stejně tak při zapínacích špičkách, na což jsme přišli až později - tehdy nebyly paměťové osciloskopy, abychom ho pověsili na výstup zdroje a podívali se, co se tam při zapnutí děje. Tak jsme to vyřešili dost podobně - trafo se sekundárem 2x22V, koupili jsme tehdy relativně levné KD605/615, spojili je do darlingtonu s dalšími levnými KD333/334 /nikdo oba druhy trandů nechtěl, protože byly jen na 40V/, vybrali a různě pospojovali zenerky i křemíkové diody do bází, aby měly obě větve stejné napětí /má to u tak blbého švába, jako je MDA2020 vliv na výstupní ofset/, na obou výstupech to zablokovali 470uF/25V kýbly a od té doby se nestalo, že by některá MDA2020 odešla, navíc konce s MDAčky a se stábly dávaly běžně přes 20W, což bylo s nestabilizovaným zdrojem nemyslitelné. Jeden kolega šel až tak daleko, že udělal dva kompletní zdroje s MAA723... S nestabilizovaným zdrojem, trafem kolem 50VA a filtrací 2x5.000uF/25V z toho nešlo dostat víc, než asi 14W.
Podobné je to samozřejmě s koncovými stupni v Pentawattu, speciálně s LM1875 /která se dá v pohodě krmit z dobře blokovaných monolitů 78S18 a 79S18, jsou hůře k dostání, ale jsou/, dokonce se to ještě vyplatí stabilizovat u můstkového zesilovače s TDA2009, který ovšem v můstku už nesmí pracovat do 4 ohm, ale pouze do 8R, jinak velmi brzy zabírá proudová ochrana.
Tak tohle všechno s lineárními stabilizátory jde, ovšem má to samozřejmě své omezení a to odběr v řádu jednotek ampérů, konkrétně 2-5A při napětí do 20V, jinak samozřejmě výkonová ztráta na lineárním stáblu překročí výkonovou ztrátu na napájeném zesilovači - což se při vhodném návrhu, optimalizaci a uvedených proudových a napěťových mezích nestane - pokud je v nejblbějším bodě odběrové charakteristiky takového stab. zdroje ztráta do 10W, tak to ještě jde.

Ovšem stabilizovat napájecí napětí pro výkonový zesilovač 200/8 je holý nesmysl, zvlášť, když k tomu není důvod - u takového zesilovače, pokud je konstruován tak, aby všechny jeho stupně měly napěťovou rezervu, výkonové odpory výkonovou rezervu a elektrolyty napěťovou rezervu, se pár voltů navíc naprázdno snese - např. taková SPM250 má jmenovité napájení 2x60V, ale testován je až do 2x80V /nezkoušet, nevztahuje se na to záruka /

Jane16, proč se chceš zabývat u takového konce saturací koncového stupně? V tom konci je víc chyb, ale jestli to microlan vůbec rozjede, tak se příslušné úpravy dají udělat i ze strany spojů.
Na můj vkus bych například do všech bází konců dal base-stoppery s hodnotou např. 3,3 - 4,7 ohmu, které v případě nějakého průseru zachrání zbytek zesilovače, F pojistky v napájení v kombinaci se 105um fólií pak zachrání desku. Odpořisko v sérii s trimřiskem klidového proudu bych zvolil jen tak velký, aby nešel nastavit kliďák mimo rozumné meze. T18 by měl být BD139-40 /větší beta/, ale chápu, že v knihovně programu, ve kterém to bylo děláno, nic jiného nebylo. D5 a D6 by měly být na větší proud, alespoň tedy BAV2-21, nebo klidně 1N4007. Rekuperačky jsou v tomto případě problematické, nicméně zkusil bych BY299, nebo ledacos rychlejšího pro proud 2-3A. Obávám se, že pouze C7 nebude pro kompenzaci tohoto monstra stačit, možná by nebylo od věci natáhnout ještě spoj z výstupu rozkmiťáku do invertu diferáku. Rovněž D3 a D4 bych zvolil běžné 1N4007 a odporem R29 nastavit jimi proud kolem 10-15mA. Pozor na blokovací elektrolyty-někdy jsou ku prospěchu, někdy ke škodě, záleží, v jakém místě napájecí cesty jsou umístěny - jedno je ale jisté: že stejně jako zem Boucherotu /možná budou potřeba dva - pí článek s tlumivkou/ by měly všecky blokovací kondenzátory, pokud jsou jedním koncem uzemněny, mít svou zemní cestu, vedenou až k hlavnímu zemnímu pinu celé desky. Stejně tak C3 a R24 - samostatná zem, jinak se dočkáš nepěkných věcí.