Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » DPA222 Mk2 s rychlými trandy
(tranzistory na hliník dávám na 90% přes podložku, takže el.chem. napětí se moc neuplatní...)
No a tady to musí být vodivě propojené, jelikož to tak autor navrhl a kvůli tomu jmd ty celoplasty brousil 
Aký je "zmysel" R45+C16 v tej schéme? A skús zmenšiť C26 tak na 10p.
R45+C16 som si odložil bokom, keď som experimentoval s TMIC na druhej strane. V pracovnej verzii som C26 stiahol ale optimum je niekde 10-47pF. Ono sa to celé prevažuje v kombinácii s ostatnými kompenzáciami, pritom je to celé na tenkom ľade.
Neviem ako mám postupovať, keď by som to mal kompenzovať od začiatku na mieru. Najskôr som začal simuláciami, ale tie nekorešpondujú s realitou. Na druhej strane mi simulácie naznačujú akým smerom sa to celé v jednotlivých stupňoch pohne. No napriek tomu logiku v tom zatiaľ nenachádzam.
V reálnej verzii bez koncových tranzistorov som hľadal optimum a najefektívnejšie na potlačenie 9MHz kmitania sa mi javia RC členy nad dif. stupňom. Dá sa ísť až na min. hodnoty C11=47p a C12=68p a nič viac k tomu. Kmitanie zmizne, avšak zostávajú výrazné tlmené 5MHz kmity pri pravouhlom signále 100kHz. V takom prípade hlboká limitácia 55Vp-p pri 10kHz vyzerá nasledovne.
Avšak takto vyzerá pravouhlý signál 100kHz aj s 5MHz tlmenými zákmitmi pred limitáciou cca 50Vp-p a ešte horšie v menej vybudenom stave 15Vp-p.
Spomaľ filtrom na vstupe SR signálu tak, aby si nezahnal vnútorné stupne pri hrane do limitácie, potom sa to snaží tlmenými kmitmi dostať na správnu hodnotu.. Tá honba za extrémnym SR (signál obdĺžnik 100kHz..) je nezmyselná, je to obvod s NFB, s konečnou rýchlosťou, s kombináciou viacerých lokálnych a celkovej NFB, nie je to výkonový pulzný generátor...
Aby sa to ukľudnilo, som potreboval stiahnuť hranu až na 1us. Pomohlo 100p do pozície C11 a C12. V týchto RC je korekcia najúčinnejšia. Takže teraz mám vstupný obdĺžnik bez obmedzenia rýchlosti hrany. Vyzerá to bez deformácii nábežnej aj dobežnej hrany. Ako príklad je 25Vp-p
Ešte by som rád zmeral reálne LG, avšak neviem ako. Inak už neviem čo by som ešte mal vyskúšať a otestovať. Neviem či vôbec má význam skúmať správanie sa koncaku bez koncových tranzistorov.
Ak budem po dnešnej veselici vládať, tak v nedeľu pripadne až v pondelok osadím koncáky. Uvažujem predradiť do báz odpory a pripadne navliecť na nohy báz aj feritové gorálky. Prosím vás, aké sú vaše skúsenosti a čo by ste odporučili ešte spraviť? Ďakujem pekne.
Basestopery do koncáků rozhodně, ony by se slušely i do budičů.
Jak se ti to s těmito novými kompenzacemi chová při limitaci s obdélníkem ?
Vyssie sú obrázky z merania s min. kompenzáciami, ktoré si to vyžaduje v tomto stave bez koncákov. Najskôr hodnoty C11=47p a C12=68p a nič viac k tomu, ale potom to chcelo ešte pridať, tak som skončil na 100p v oboch pozíciách.
Spíš mi šlo o to, co ti to dělá v hluboké limitaci obdélníkem, ale stejně jsem myslel až ve stavu, kdy je to kompletní a měří se do zátěže.
Ten antisaturační obvod totiž v limitaci obdélníku přepne zesílení VASu a jak se zvedne napětí na šínách, zase ho přepne na vyšší zeslílení a tak se to cyklicky opakuje, v limitaci obdélníkem je výsledek že to kmitá na hraně.
Ďakujem, rozumiem vyskúšam, teraz je napätie stabilizované zlab. zdroja. Nie je tam záťaž, ani v tomto stave a to by som mohol aspoň 50 ohm potrápiť. S koncakmi a na vstavaný zdroj až neskôr.
když jsme u těch simulací - jaký byste v LTspice použili náhradní model pro koaxiální kabel RG58 - jde mi o chování při obdélníkových pulsech TTL
odpověď prosím do soukromých, pak to zde smažu, ať to neplevelím. Díky
To nemá cenu riešiť. Skôr by som skúsil zahrnúť parazitné vlastnosti DPS. To by bolo zaujímavejšie...
Krátce ke koaxu (nejspíš to může i někoho dalšího trochu zajímat):
Samozřejmně má nějakou indukčnost a i kapacitu na metr... Takže nějaké RLC. Ale střídá se sériová a paralelní rezonance atd... Takže záleží i na jeho délce. Má pro konkrétní kmitočet naprosto odlišné chování pro 1/4 a 1/2 lambda (vlnová délka, skutečná závisí na činiteli zkrácení rep. rychlosti šíření v koaxu). Jako (ideální) odpor se jeví až když má dostatečnou délku resp. když je už velký útlum koaxu (lze odhadnout z dB/m...km). Všeho toho se využívá např. u antén pro symetrizační členy řešené koaxem... Oni ty náhrady nejsou jednoduché např. u obyčejného kondenzátoru nebo cívky apod... Vždy tam bude odpor přívodů, parazitní kapacity a indukčnosti... Chování dielektrika atd...
pozn: u dosti starého 50MHz generátoru dělali koaxem z "bramboroidu" (který vytvořili tehdy dost pomalou elektronikou) celkem pěkný obdelník. Měli tam namotáno (na vzduchu) poměrně dlouhý kus tenkého koaxu (nejspíš to nebylo 50R, ale možná i jiná impedance)...
Činitel zkrácení a impedance koaxu (stačí cca metr a více) se dá změřit pomocí jeho kapacity a generátorem (zjistí se jeho rezonanční kmitočet a vše ostatní se spočítá)... Postupů je vícero viz dále...
Něco o koaxech https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace … _id=100642
http://om6bb.bab.sk/files/HAM%20Kniznic … tenach.PDF
Samozřejmě žádné rezonance tam nejsou, pokud je kabel impedančně zakončen 
Chová se jako zpoždění a odrazy na nepřizpůsobení tam změříš zrovnatak na 1m, nebo 100m.
Ta tvoje poznámka je jen částečně pravdivá.
Impedance koaxu není nikdy ta jmenovitá, takže něco tam bude i když dáš na 50kabel 50R... Běžně má
kabel odchylku i víc jak 10%. Např. 43R místo 50 atd... A kde seženeš ideální zátěž ?
Kdo někdy něco dělal s VF, tak ví, že pokud to jde, tak nedá koax 1/4 lambda, ale raději 1/2 atd... Ty teoretické žvásty v reálu moc nefungují... Dostat se v reálu na SWR pod 1,1 je už poměrně zajímavé... Jako v té diplomce - že se do nekonečna (délky koaxu) opakují max. impedance!!! ( jo, ale už to nebude měřitelné). Jak jsem už zmínil, když je dost dlouhý kabel (má na použité frekvenci velký útlum), tak je skoro jedno, zda je na konci otevřený, zatížený 50R nebo zkratovaný... Taková špule koaxu, to už je třeba i pěkná výkonová zátěž...
když to tak čtu, tak koukám, že jednodušší to bude změřit
Když píšu impedančně zakončen, tak impedancí, kterou má a ne kolik je napsáno na cedulce.
A "běžná" tolerance impedance koaxiálů je do 5%.
A jakou lambda máš debile na mysli, když tím bude prohánět obdélníky nedefinované frekvence ?
V PSpace je na simulaci kabelu prvek transmission line.
danhard: dík za info
Danharde - ty jsi debil korunovanej (to jen tak na okraj). A s odkazem na simulaci jsem počítal, že se přihlásí nějaký aktivní simulátor, jako jsi např. ty...
Napsal jsem mu poměrně obecné informace (a pár detailnějších), aby tušil co je koax vůbec zač... A že to nedělá např. jen zpoždění.
Přes činitel zkrácení koaxu si např. rychlost šíření (zpoždění) snadno spočítá... Ale přesnější je, si jí změřit...
A simulace jsou jen hoodně orientační věci...
Např. mladým inženýrům (bohužel i některým starým) v simulacích "chodí" všechno možné, ale v reálu bohužel nic moc... nebo vůbec.
Proto jsem taky uvedl případ generátoru, kde koaxem dělali z "bramboroidu" krásný 50MHz obdélník a fungovalo jim to pro všechny různé frekvence generátoru (asi je to nad tvoje chápání - ty debile...) . Už vidím tu simulaci s kterou to někdo (ne)dá dohromady... (tu tehdá neměli).
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » DPA222 Mk2 s rychlými trandy
Nahrát obrázek