Použítí tranzistorů mj21194 (Stránka 6 z 8)

takže vyskúšam variant s tesláckou ochranou a budem sa to snažiť celé miniaturizovať (rozmery DPS)
to bude ale na dlhšie...

zuki: ďakujem za postrehy!
toto zapojenie je kvazikomlementar, takže nemá zmysel riešiť R12  (je v púzdre 0309 RM10 - preto sa Ti to nezdá...)

elyty musím skontrolovať podľa skutočnej vzorky - doladím, spoje upravím

rozmery DPS podstúpia "diétu" aby bola kompaktnejšia...

Ty rekuperačky BA159 bych nahradil rychlejší SF38  nebo aspoň robustnější BY399.

nalimko33, R31 máš blbě hodnotu.

Na místě R31 by měla být hodnota max. 0R15, větší hodnota sice ten kvazoš trochu víc srovná do latě, ale zas se tam zbytečně protopí...Vrábloši tam měli tuším 0R18 a už tak to byl slušný hajcung, je potřeba si uvědomit, že tím odporem švihá celý proud koncového stupně, rozhodně bych na toto místo nedoporučoval běžnou bílou 5W drátovou kostku, ale slušný odpor, třeba Vishay G204 /7W/, k dostání pod označením RD7-G204 běžně v Ecomu. Ostatní drátové odpory budou stačit RD4-G202 /4W/ rovněž z Ecomu.
Ecom nemá zatím eshop, proto je potřeba si stáhnout jejich program Ecom, pak skladový soupis ve formátu .xls, tam si podle označení a hodnoty vyhledat skladové číslo a podle něj pak napsat objednávkový mail. Jsou tam i orientační ceny bez DPH, sedmiwattový odpor Vishay G204 stojí myslím třináct kaček.

Těch peněz nelitujte, běžné bílé drátové kostky prodávané součástkovými giganty jsou při mírném přetížení nespolehlivé a uhořívají.

A kurva... tady jsem se na něco vykašlal. Tak abych to napravil: Ten můj koncák je skutečně vrábelský konec s dvěma diferenčními páry, díky topologii plošňáku jsem si dovolil ho maličko rozvázat, aby běhal rychleji. Keramika 47p mezi kolektorem rozkmitu a neinvertujícím vstupem byla v definitivní verzi stažena na 33p, ovšem TK795, tj. typ na 250V. Rozkmiťák nejdřív KD140, posléze MJE15031 bůhvíjaký pajc, ale o to ani nejde -- je podstatné vysoké Uce, velká fT a nějaká beta. Na mém schématu je pozměněný obvod řízení klidového proudu pro zasazení tranzistoru přímo do vinglu s koncovými tranzistory, použil jsem KC507 v silikonové bužírce, protože se mi tehdy nějak nedostávaly termistory. Pokud si ještě pamatuju, dělal jsem nějaké změny v RC členu mezi kolektory vnějšího diferáku, ale kromě tendence k rozkmitání jsem ani na škopku ani poslechem nezaznamenal výraznější změnu. Chtěl jsem ještě nahradit trandy v budiči (KD239/240) něčím rychlejším, ale nějak mě to přestalo bavit -- začal jsem si hrát s Tigrem. Při troše snahy se to dá nacpat na půlku eurokarty, tj. 100x160mm. Plošňák mám, ale kreslený ve Ferdovi Mravencovi s tím, že se musí ručně dokreslit body pro vývody pouzder TO3. Plošňák kreslený vyloženě podle schématu, zemnič tažený středem a šíny po stranách. Víc si nepamatuju, je to už pár let a dokumentaci si nedělám. Dva takové konce odehrály bez defektu mnoho akcí, pokud si pamatuju, jeden výpadek byl způsoben prohořelým a protaveným relé v ochranách (čínských 15A) a druhý mojí pitomostí, protože jsem po čištění a nějakých změnách v zesilovači nedotáhnul vingl k chladiči -- přesto zesilovač střelil až nad ránem, když byli všichni zralí do postele.

Já taky říkám, že jsem se zarazil u toho rozkmitu. Jednak mi nebylo jasný, proč by v proudovém zdroji musel být rychlý tranzistor, jednak jsem se v případě budičů bál právě toho rozkmitání.

teď mě napadlo, bylo by lepší, kdyby výstup na repro byl připojený k pohyblivému kontaktu, zem připojit na klidový kontakt a na spínací výstup zesu ?  V případě poruchy, by relé rozeplo a zkratovalo reproduktory a vytažený oblouk na zem ...

Nalimko máš to hezky navržené, doufám že dílo zdárně dotáhneš do finálu;

teď když se tak na to dívám – přepínám mezi schematy a návrhem desky, porovnávám styl, provedení – je tvůj návrh dost podobný BA-200 , ale tak ono je to pořád v podstatě na jedno brdo. Ty tam máš rychlejší budiče, sic zatlučené kondiky 220pF. U BA-200 jsou budiče BD243C/244C bez těchto kompenzací. Rozměr desky u BA je 158 x 102mm…