Napájecí zdroje zesilovačů - souměrné (Stránka 3 z 6)

Tak jak teda?
I kdyby to nemělo vliv na "souměrnost" napětí, tak ani na nic ostatní to nemá vliv? Dodávaný proud, zatížení vinutí, tvrdost napětí, zvlnění, zemní smyčky, atd. ?

Už ale víme , že bude více zvlněné - a to my neradi, ne?

Ale dyť on Ti ještě vyroste

Jak jsem tak pochopil, tak se bavíme o zdroji jakožto celku, takže je jedno, jestli to trafo bude z plechů, nebo se bude jednat o nějakou omotanou bábovku. Takže ANO, platí to i pro toroida. Mám pravdu pane Bopši?:-)

A myslím že teď už nám jenom chybí zaúkolovat admina aby k diskuzi podával pivko...

Já se roztrhnu. Já už nerozeznávám recesi od vážně myšleného. Bomba!

Kurňa chlapi - dyť je to tak jednoduché:

Představtes i trafo se symetrickým vinutím, každé vinutí má jiný odpor.
Teď si překreslete situaci pro každé vinutí zvlášť.
Máte tedy vinutí ze kterého děláte dvojicí jednocestných usměrňovačů symetrické napětí.
Vyčíslete si všechny parametry zapojení. Zásluhou vnitřního odporu klesá výstupní napětí při zatížení, ale napětí je pořád symetrické a proudy stejné.
Obě náhradní zapojení se liší výstupními hodnotami napětí
Teď tyto dva obvody slučte v jeden a půlvlnu po půlvlně sledujte chování celku.
V jedné půlvlně používáme větší vnitřní odpor trafa a výstupní napětí je tím pádem menší, ve druhé při menším vnitřním odporu by bylo výstupní napětí větší.
Kdo tomu nevěří ať si veme trafo a gretz. Do jednoho vývodu trafa vřadí nezanedbatelný sériový odpor a výstupy gretzu zatíží odpory stejnými. Na výstupech bude usměrněná sinusovka, která bude mít každou půlvlnu jinak velikou.
Teď na to přidejte dva stejné kondy a ejhle - výstupní napětí jsou stejná.
A kam zmizely ty různé půlvlny?
Různými proudy nabíjejí kondíky. V každé půlperiodě jiným. Přidáte-li si za gretz sériové snímací odpory, uvidíte zase různé půlperiody - teď ale proudu.
Co všechno to způsobí?
Na první pohled asi nic - to už tu kdosi tvrdil.
Na druhý pohled objevíte větší zvlnění - každou půlperiodu se kondíky nabíjejí jinak. Jak vypočítat zvlnění - vzpomente na školu ( nebylo náhodou v tu dobu slunečno a vy tam nemuseli? )
A napadá mě pohled třetí. Dovedete si představit situaci kdy teoretický rozdíl v odporu vinutí trafa bude pořádně veliký? V jedné půlperiodě se budou kondíky nabíjet nějakým malým proudem, ve druhé to budou muset dohánět. Půlka gretzu bude studená, druhá vřelá.

Pokud tím napájíte konec s nějakým integráčem, můžete být klidní, tam ty poměry ještě nejsou tak strašné, ale přestavte si stejnou situaci u kilowattového konce...
A kdo si to neumí představit, ať sem k mému povídání nakreslí obrázky. Nebo chcete i toto po mě?

No jasný.

Ale - je tedy lepší nechat si navinout trafo jak řikal Sinclair?

Panenkomarjá, vy vůbec netušíte jak funguje můstkovej usměrňovač ! I když nebudete mít napěťově a odporově symetrický vinutí, bude kondenzátor nabíjený v jedný půlperiodě z jednoho vinutí a v druhý půlperiodě z druhýho !!! Nesymetrický napětí vznikne pouze tehdy, bude-li mít každý vinutí svůj vlastní celovlnný usměrňovač, čili budou-li můstky dva !!!

pro lepší představivost méně chápavých by to chtělo vysvětlit spíš princip jednoho grécu na symetrickém vinutí.

Berme že vlivem vnitřního odporu mají vinutí rozdílná svorková napětí U1 a U2.
Symetrické vinutí má v jedné půlperiodě na jednom konci +U1 a na druhém -U2, v druhé půlperiodě je to opačně, takže první konec má -U1 a druhý +U2. Proto v jedné půlperiodě pouštíme do kladného výstupu +U1 a do záporného -U2 a v druhé půlperiodě pak pouštíme do kladného výstupu +U2 a do záporného -U1.
Takže se na výstupu usměrňovače střídají na kladném pólu usměrňovače +U1 a +U2 a na druhém pólu -U2 a -U1. Na obou výstupech je tedy všechno stejně, jen časově posunuto o 0,01s (1půlperiodu) - vždycky se tam střídají obě napětí.
Odtud se taky bere onen rušivý brum 100Hz (usměrněné napětí 50Hz=50kladných+50záporných půperiod dává 100Hz pulzů).

Takže pokud na výstupu usměrňovače vysí kondenzátory, nabíjejí se na stejné napětí, ale vlivem rozdílných napětí na něž se nabíjejí během půlperiod bude toto napětí více zvlněné. Toto zvlnění bude tím větší čím větší je rozdíl těch napětí.
Bohužel napětí není pulzující ale sinusové.
Jenže nedělejme si iluze, tohle platí jen pro vrcholy půlperiod. Na toto špičkové napětí se totiž nabíjejí kondenzátory (to je ona odmocnina 2, nebo cca číslo 1,4 které se používá ve výpočtech). Kondenzátor se na toto napětí nabije a pokud máme vše správně navrženo tak sestupná hrana půlperiody již není pro zátěž využita, protože napětí na filtračním kondenzátoru je vyšší než napětí na vinutí a dioda je zavřená. Takže nám pro nabíjení zbývá jen náběžná hrana, ovšem její začátek taky nevyužíváme, protože na filtračním kondíku je stále větší napětí než na vinutí. Až ve chvýli kdy napětí na trafu překročí napětí na filtačním kondíku (v době kdy je v půlvlně nižší napětí napětí než vrcholové na něž je nabíjen kondík, totiž bereme energii pro zátěž z kondíku, čímž nám na něm klesá napětí) se otevře usměrňovací dioda a nabíjí se mám kondík. Proto pro nabíjení kondíku využíváme jen velice krátký čas kolem vrvcholu amplitudy.
Proto napětí na výstupu je vždycky zvlněné, přičemž zvlnění je dáno kapacitou filtračních kondenzátorů a odběrem energie z nich. Vždycky krátký okažik po nějž kondík nabíjíme roste a po zbytek času klesá.
Dá se tedy říci že energii pro zátěž nebereme z trafa, ale z filtračních kondíků. Trafo slouží jen pro nabíjení těchto kondíků. Ponechámeli stranou otázku zda v okamžiku kdy nabíjíme kondíky bereme energii pro zátěž přímo z trafa nebo z kondíku jež je nabíjen z trafa.

Takže Leoši bohužel nemáš pravdu.
Pardon za takovéhle dlouhé kecy o ničem, ale třeba to pomůže těm co v tomhle tápou. Vím že je to silně zjednodušené, nepřesné..... ale jakýsi náhled to snad někomu dá.
Pokud se vám to nelíbí, nechť si moderátor dá tu práci a smaže mi to.

Edit: trochu upraven ten můj češtin a předpokládám že chyb tam naleznete i tak dost, tak prosím o shovívavost.