-3db
#1
Mám takový trapný začátečnický dotaz, bedny jsem ještě nikdy nenavrhoval, zatím si osahávám programy na návrh a čtu nějakou tu teorii, ale nikde se bohužel nemůžu dočíst co je to oněch -3db a proč jsou ve všech chárách zrovna ty -3db vyznačeny, můžete mi to prosím někdo vysvětlit? tady na webu o tomto padla zmínka, ale vysvětleno to myslím nikde není...
Citovat
#2
znamená to kam až repráčky hrají bez slyšitelného propadu, prostě rozsah frekvencí. Můžeš to vidět u všech beden co se prodávájí, například 45Hz až 25000 Hz -3dB... Pak jsou tu tací, kteří měří třeba i při - 10 dB, což jsou například většina výrobců srágor k PC, do aut atd... Pak ti dle papíru vychází 50 až 20 000 hz, jenže při - 10dB, při -3 by to byl rozsah daleko menší, netroufám si ani tipnout, ale třebas 90hz až 17Khz
Citovat
#3
Obecně a jednoduše (spíš moc zjednodušeně) Smile :

Někdo kdysi řekl, že 3dB není pro ucho takový rozdíl, aby ho člověk postřehl a následně z toho udělal normu. Je to zřejmě jakž takž přijatelná hodnota, když se dodnes tak udržela. Ale o tom, zda ten rozdíl člověk fakt nepozná - např. při rozdílu hlasitostí mezi kanály u stereofonie, by se dalo polemizovat. Pro propad určitých frekvencí v rámci spektra to ale asi zanedbatelné je.

Jinak, +3dB znamená 1,41 krát větší napětí např. na drátech do reproduktoru nebo v cinchích oproti nějaké výchozí referenční hodnotě. A naopak -3dB znamenají 0,707 krát menší napětí oproti nějaké původní referenční hodnotě. Je to stupnice logaritmická. A těch 3 dB znamená ve výkonovém měřítku (ne napěťovém) vlastně dvojnásobný nebo poloviční výkon.

Edit: Jo, a taky není špatná myšlenka s tím rozšířením kritéria z -3dB na těch už drastických 10dB, jak Ti výše popisuje Martin. Vem si před sebe na stůl na papíře běžnou frekvenční cháru jakéhokoliv reproduktoru nebo reprosoustavy a na křivce si vymez -3dB a odečti spodní a horní kmitočet. Pak si to samé zopakuj při -10dB. A provnej to. Jednou Ti vyjde jakž takž solidní výsledek, podruhé marketingový blábol.
Citovat
#4
Obávám se, že s nějakýma ušima a slyšitelností to nemá vůbec nic společného :-) Drtivá většina veličin, kde se s dB počítá se jaksi slyšet nedá. Šířka pásma se prostě bere jako rozdíl frekvencí, na nichž klesne výkonový přenos na polovinu a hotovo. Polovina je v decibelech téměř přesně -3 a to je ono. To, že v akustice jsou 3 dB rozumně slyšitelný rozdíl (jak kdy, jak kde) je náhoda.
Citovat
#5
[Image: 1707784.jpg]

Měření v ose výšky v obyčejné místnosti.Pro mne platí čím rovnější tím větší humus.
To, že v akustice jsou 3 dB rozumně slyšitelný rozdíl , neplatí ovšem u klasické hodby.
Citovat
#6
Boramyre, ty -3dB se odvíjí od vnímání člověkem. Můžeme si o tom myslet co chceme, ale někdo kdysi řekl (možná direktivně nařídil - já nevím co...), že -3dB je pro slyšení bráno jako nevýznamný zanedbatelný rozdíl a hotovo. Všechno budeme vztahovat k tomu. Jestli je to správné, to já neumím posoudit.
A když už náhoda, tak právě opačná - a totiž to, že se to shoduje s dvojnásobným/polovičním výkonem nebo analogicky s 1,41násobkem/0,707násobkem napětí.

Kdyby se Tvoje tvrzení mělo asociovat s tolerancí v ostatních oblastech života, bylo by potom jedno zda dostaneš 18 litrů benzínu nebo 27 litrů. Tam jsou ale normou stanoveny jiné hranice zanedbatelnosti.

Ale třeba já o sobě tvrdím, že -3dB mezi kanály v hlasitosti při stereoposlechu poznám. Na druhé straně připouštím, že při odchodu do vedlejší místnosti a při návratu s tím, že někdo mezitim ubral 3dB, nepoznám.
Citovat
#7
To ti nikdo nevyvrací, ale tvrdit že je někde malý propad na nějaké frekvenci to je totální blbost,zvlášt to má význam v oblasti středů,aby to bylo vůbec poslouchatelné.
Citovat
#8
A já myslím, že to je ještě úplně jinak, že to pochází z teorie filtrů, kde se jaksi hodilo definovat jako mezní frekvenci (u filtru 1. řádu) tu frekvenci, kde se imaginární složka impedance číselně rovná složce reálné. To dává výpočtem pokles (či nárůst) modulu přenosu o kýžené 3dB, které se pak staly jakýmsi "nepsaným standardem" i v jiných oblastech...

O souvislostech s (ne)slyšitelností spekulovat raději nebudu, všichni víme, jakou změnu barvy zvuku udělá blbý půldecibel, když se trefí do nevhodného pásma :-)
Citovat
#9
Běžně se v obecné elektronice udává(la) jako základní šířka pásma např. u LC obvodů na pokles -3dB....
U ostřejších filtrů např. keramických apod. se udávají šířky pásma ještě i pro větší útlumy....

všechny ty frekvence= 1/2píRC u RC filtrů apod. jsou body zlomu pro -3db...
Citovat
#10
Já osobně bych si tipnul, že původ toho všeho je nutné hledat u telegrafních vedení, pánů Briggse či Napiera.

Edit : Tak cs wikipedie říká toto :

"Míra vytvořená v roce 1923 inženýry Bellových laboratoří původně sloužila k udávání útlumu telefonního vedení."

a en wiki toto :

"The decibel originates from methods used to quantify reductions in audio levels in telephone circuits."

Takže původ bude asi opravdu v elektrice.
Citovat