jak na TRAFO
#1
ahoj potřebuju pár poznatků

budu motat sekundár na 360VA trafo primár je již namotanej, změřený napětí na 1 závit mám taky 0,5855 ( změřeno 3mi nezávislými pokusy s ruzným počtem závitů poprve 3závity podruhe 10 a potřetí 48 závitů.

ted mě čeká 2 vinutový trafo souměrný, 6A 2x42 V s odbočkami po cca 2V od 36 do 42V. mate někdo zkušenost jak moc mi klesne napětí při zatížení ( ted myslím poze efektivní hodnotu před USČ a filtraci )


je to dano rovnici pro smyčku Uo( napětí na svorkach ) = Ri(vnitřní odpor závitů) * I (proud pod zatizenim - 6A) je to vsechno a nebo na to ma jeste neco vliv treba nebudu ted pocitat ubytky na varenych spojich

proto volim maximalni možný průměr 1,5 mm což je 1,76 mm2 uvážím proudovou hustotu 4A\ mm2 a v poho se vejdu
Citovat
#2
to mastíš EI nebo toroid?
Citovat
#3
JE TO EI
Citovat
#4
Ještě si zapoměl na odpor mědi v primáru, na něm je taky úbytek...

Pro rejpaly apod: Je tam také "magnetický" odpor vyjadřující defacto činitel vazby mezi cívkama. Ten je daný tím, zda jsou vinutí na sobě, nebo samostatně na dělené kostřičce apod...Nemám žádnou něčím podloženou představu kolik to dělá u 360W trafa EI, možná 0,5% ???
Citovat
#5
prostě sem chtěl udělat co nejtvrdší zdroj s lineární zatížitelností do maximál ího výkonu zesilovače... :-)
Citovat
#6
Když toroid má pokles při zatížení cca do 6%, tak EI bude mít víc, do 10% ???
Citovat
#7
no tak záleží jak se to vezme.... vzhledem k tomu že to je 360VA a já budu odebírtat max 6A do zátěže, tak potom záleží pouze na tvrdosti primáru, vnitřním odporu sekundáru a vzájemné indukčnosti obou cívek . 6A při 42 V je 252VA.
Citovat
#8
nerikejte mi že tadi nikdo nebastlí ... :-D
Citovat
#9
Proudovou hustotu máš moc velkou. Na trvalý provoz počítej 2,5A/mm^2.
Navíc to musíš navrhnout na 1,75násobek odebíraného proudu. Tj. pokud chceš 6A dc, tak to trafo musí být navrhlé na 10,5A ac.
Citovat
#10
IMHO - Pokud si z dob mládí pamatuji (možná byla lepší Cu, ale asi nee...), tak proudová hustota 2,5A/mm2 se používala spíš na malá trafa, která se špatně chladila (hodně závitů na sobě). U větších se běžně používala 3-4A/mm2. Dokonce u traf, kde není 100% zátěž (což u audia bude určitě pod 100%, leda že by to pouzíval jako na Distortion apod. ke kytaře...) se šlo ještě o chlup výš....

Pozn.: IMHO: samozřejmě, že dle norem záleží jak je trafo jištěné (sec, prim..) a kolik má vinutí. Zjednodušeně řečeno, musí vydržet asi dvojnásobek proudu na sec asi 30min a nesmí shořet (je definovaná max. teplota dle konstrukce). Protože "naše" pojistky se nemusí při 2x Ijm přerušit. Až od 2,1x... IMHO "americké" mají ten koeficient blíž k 1x(nevím už přesněji), prostě vypnou podstatně dřív a v kratším čase.

Ale větší toroidy (nad 100W) se dle mě chladí celkem dobře, teda pokud nejsou v peřině...

Asi před 10r. jsem navrhnul spínanej 30W zdroj (adapter v plastové krabičce) a pro jistotu, než šel do výroby, se zkusilo co udělá pod svetrem - no a přežil a vesele fugují a vyrábí se doteď...U sériovky člověk nikdy neví, co s tím ta obsluha někdy provede...Ale to je jiná kapitola...
Citovat
#11
Určitě bude záležet na chlazení a na odebíraném výkonu v čase. Pro laboratorní zdroj určený pro trvalý provoz platí co jsem napsal. U zdroje pro zesík může být situace taková jakou nastínil zuki.
Citovat