ARN150-03/8 + Monacor DT99 schéma výhybky
#1
Tento thread je pro všechny, kteří se dožadovali schéma pro tuto kombinaci reproduktorů. Tady to máte, včetně hodnot součástek. Časem možná vyštrachám z HDD i nějakou tu SPL charku, popř. to celé znovu hodím do LSP Cadu. Výhybka má už započítaný bafflestep. Citlivost takto vzniklé reprosoustavy je cca. 81-82dB. Při objemu 10l a BR na 50Hz dokáže zahrát i velice slušné basy.

[Image: 956458.gif]
Citovat
#2
Zvláštní, mě k 73/8 stačí na rovno 1.5mH, a to je měření.
Citovat
#3
Zvláštní, že Ti stačí 1,5mH. Z dlouhodobé simulace jako nejlepší řešení vyplynulo to, co můžeš vidět na obrázku. :-)
Citovat
#4
ja mozem potvrdit ze aj TVM montuje do svojich ARS210 kde su osadene ARN150-33/8 na basovej vetve cievku 1,5mH a kondik 6,8uF
Citovat
#5
ARN150-35/8 je to samé jako ARN150-03/8? A co výškáč? Ten je snad taky úplně stejný jako DT99? Říká vám něco pojem "dělící frekvence"? Je tolik nepochopitelné, že jsem kvůli jinému výškáči zvolil JINOU dělící frekvenci?

http://www.tvm-valmez.cz/index.php?id=89...=24&catg=1
Citovat
#6
Simulace vychází z naměřených hodnot a nebo z grafů od výrobce?
Citovat
#7
Simulace vychází z grafů od výrobce, které dle odborníků v této oblasti plně odpovídají realitě.
Citovat
#8
Cívka ti určuje jak narovnáš bafflestep, jak to bude padat, s touhle cívkou to bude zaručeně padat, tzn. basů bude víc, středů míň, ty repra 03/73/35 jsou +/- stejná. Pokud se výška nepřizpůsobí filtru basáku, musí se basáku zaměnit C za R-C, případně přidat R-C nebo jiné kompenzace. Pokud to nepomůže, přejít na třetí řád a dál zkoušet, to samé s vejškou.

Grafy výrobce by mohly odpovídat realitě, ale jen pokud by se měřilo v ose každého měniče, a to se při měření dvoupásma nekoná. Navíc nepřesná fáze, kterou těmadle grafama získáš, dokáže nadělat neskutečnou paseku. A pokud to teď vidíš hezky rovně, v reálu to takové nebude. LspCAD je schopný nástroj, ale jen pokud ho nakrmíš plnohodnotnými daty.
Citovat
#9
Jak píše Antonio,bez měření s fází (jak frekvenčka tak impedančka) jsou tyhle simulace uplně k ničemu... k čemu jsou grafy výrobce?... jen k tomu aby se člověk dověděl zhruba o průběhu danýho měniče,pro konstrukci jsou to naprosto nedostatečný vstupní data.. Takže pro všechny co by se chtěli inspirovat nic od toho nečekejte Smile výslednej průběh bude v okolí děličky uplně jinej a nesfázovaný měniče (i když u TVM je to asi jedno) budou hrát blbě..

Jofi,little a spol:
nechápu to co je za problém koupit si aspoñ mikrák genius za 99 kaček a udělat si jigbox třeba pro Artu...i s blbou integrovanou zvukovkou to aspoñ proměřit i když ne uplně přesně,ale pro zvolení děličky naprosto dostatečně, protože měření je zatíženo stejnou chybou pro oba měniče.... pak už se dá brát návrh alespoñ trošku vážně... tohle je kravina...
Citovat
#10
Mohl jsem to na zacatku littlovi opakovat do zblbnuti, ze bez zmerenych menicu s fazi v dane ozvucnici je simulace jenom cara, ktera nema s realitou nic spolecneho. TO bude to "hezke basovani". Jednak prebafflestepovano (v souladu s pozadavkem) a jednak siroka dira na stredech, dana spatnym sfazovanim.
Citovat
#11
A proč teda Mirulovi to třípásmo podle simulace a násladného změření vyšlo docela dobře?
Citovat
#12
Check:
1. Náhoda
2. otázkou je co si kdo představuje pod pojmem "docela dobře"
3. Co to má společnýho s tím jak to vyšlo nebo nevyšlo Mirulovi s tím dělat simulace dle grafu výrobce ve zkušební desce bez fáze vs měřený v bedně?
4. Nerozumim proč zrovna ty kerej chceš měřit každou kravinu se takhle ptáš...
Citovat
#13
Vážení, je mi to (s prominutím) úplně u prdele. Doteď naprosto každý, kdo je aspoň na pět minut zaslechl hrát, ihned se z nich posadil na zadek. A je úplně jedno, že měl doma "Houm kinema ól in van" za 15 klacků. Je možný, že je to zapříčiněno i vytuněným zesíkem, ale prostě tyhle bedny hrají přesně tak, jak mají-vyrovnané frekvenční spektrum, špičková odezva a na nízkých basech jemný nárůst citlivosti. Díra na středech naprosto žádná není, to říkám po takové době se stoprocentní jistotou. Mám na nich naposloucháno neskutečné množství různých písniček, zvuků, efektů, filmů proto tohle dokážu tvrdit s takovou jistotou.

dawsoo: Mikrák genius za kilo mám doma. Abych si je dokázal změřit, musel bych vlastnit rozhodně lepší mikrofon, než tuhle šitku. Vždyť to má na krabici napsáno rozsah 50-16 000 Hz. Navíc ani měřit neumím a každej se na mně s nějakým zaučením vysere...
Citovat
#14
Ty potrebujes merit vetsi rozsah nez 50-16k? Me by treba stacilo spolehlive merit tak 200-10k a budu happy, tam padaji delicky a jak pise pode mnou check, na odhaleni hrubych chyb a na fazove nesrovnalosti staci jakykoliv mikrofon, i nezkalibrovany. Jen se musi vic premyslet a mene koukat na cary.

Mirulovi se navrhovala vyhybka podle merenych charek, ne? Uz si to nepamatuju.
Citovat
#15
Však mě je jasný, jak to bude (ne)přesný, ale na druhou stranu je to aspoň něco. Původní Antoniovy výhybky už ani radši nechci vědět, jak vypadaly a spousta lidí si taky pochutnává na univerzálech typu BS....
Rozumná simulace mi přijde lepší, než mávnutí rukou a použití čistě vzorečkové výhybky. Pokud se vyřeší difrakce tak, aby se neprojevovaly, tak to aspoň trochu vyjde. Ovšem samozřejmě jakékoliv zapojení měřící techniky dopadne lépe, to je bez diskuse.

Na ten mikrofon si můžeš udělat kalibrační křivku alespoň podle známého reproduktoru. Pro odladění dělící frekvence a hlavně fáze jsou všechny mikrofony celkem dostačující. Návodů na měření a teorie, je všude dostatek. Chce to jenom chtít.
Citovat
#16
No zajimava diskuze - je asi pravda ze dvoupasmo delane simulaci bez faze, se jeste asi trochu da. V simulaci se srovnaji prubehy a pak se to zapoji s vyskacem jednou tak, podruhe s opacnou polaritou a kdyz bude trocha stesti vybere se ta spravnejsi varianta a u lowend projektu, to muze stacit.

Na druhou stranu je az zarazejici odpor nekterych lidi k tomu zacit merit, alespon kontrolne v oblasti deliciho kmitoctu... napsano o tom jak i tady na foru bylo hodne...
Citovat
#17
Jo to měření vždycky odkryje hafo nedostatků. A pokud to člověk myslí aspoň trochu vážně, tak to je IMHO jen o měření.
Citovat
#18
Hmm, nasadili jste mi brouka do hlavy. Nechcete mi někdo několik desítek minut Vašeho volného času obětovat? Jde mi jen o změření této kombinace. Myslím, že to bude zajímat i spoustu jiných lidí a samozřejmě i mě.
Citovat
#19
Little a ostatní neměřiči:
Stačí levnej mikrák a ta nejblbější integrovaná zvukovka s mikrofonním vstupem + sw na měření je hafo dostupnýho + jigbox třeba na artu (schéma zapojení v manuálu PDF) v ceně součástek kolem 50-100kč podle použitejch konektorů ... a na měření pak jak zma a frd bohatě stačí Arta i bez registrace...navíc pokud bys nebyl línej tak si stačí stáhnout manuál v PDF-ku k Artě nebo k jinýmu měřícímu sw tam je vše polopatě napsaný a namalovaný včetně screenů i pro lamy... i ten nejhorší lacinej elektret měří poměrně uspokojivě v pásmu 100Hz-8kHz což na odladění vyhýbky a změření na středech bohatě pro začátek stačí... je to jak psal Michal a Hanzs taky nechápu proč to automaticky všichni zavrhujete aspoň zkusit... a tvrdošíjně dál lepíte bedny z charek z datashetů. navíc ty charky jsou měřený v IEC bafflu nebo v nějaký jiný definovaný bedně kerá bude o dost jiná než ta z projektů... a pokud alespoň čtete občas nějaký dredy na tomdle fóru tak vám musí bejt jasný že bedna hlavně a právě u 2p řešení a to hlavně na vejškový sekci má na cháru a fázi rozhodující vliv.
Citovat
#20
Jak moc bude jiná výhybka pro ARN188/4 Ohmy a DT99/8 Ohmů?
Citovat