26. 11. 2007, 22:29
Je použitý u jedné starší věže Sony. Každá reprobedna je zvlášť napájená ze sítě a je v ní zesilovač speciálně pro výškáč. Ten je řešený symetricky, tvoří ho dvě děrované destičky, mezi kterými je tenká pokovená membrána. Je pod krytem v horní části bedny a hraje stejně dopředu i dozadu! Máme to vystavené v práci a úžasně se na to chytá prach. Později už jsem tuhle konstrukci nikde neviděl, ale hraje to bezchybně.
Kdysi Tesla elekrostatické reproduktory používala, a to v rádiích při nástupu VKV (ARZ 201) a v TV (ARZ 202, pro větší napětí). ARZ 201 nějaké mám, ARZ 202 jsem kdysi dávno rozebral a zničil, věčná škoda.
Není mi jasné, jak mohly správně fungovat, protože konstrukce to byla podivná.
"Membránu tvoří jednostranně pokovená styroflexová fólie, která je rovnoměrně přitlačována na protilehlou elektrodu, vyrobenou z jemného kovového síta." Tak praví dobový katalog a je to tak. Když se přivede polarizační napětí, tak se membrána má snahu přitahovat k sítu, ke kterému je už přitlačená filcem. Jak to může fungovat? Asi jenom tak, že není přitlačená rovnoměrně, ale je sem tam zvlněná a ani to síto není úplně hladké a právě v těch odchlíplých místech se membrána trochu pohne. Přitom ovšem tře o mřížku, takže při kmitání vzniká mnoho vyšších harmonických kmitočtů, které byly možná ve své době i žádoucí.
Rosah je udávaný 5 kHz až 20 kHz v pásmu 10 dB, citlivost 78 dB, kapacita 600 pF. Polarizační napětí max. 250V, U stříd. max. 30V. Platí pro ARZ 201.
Funkční rádio s tímto reprem jsem v provozu neměl, tak jsem ho zkoušel zapojit jenom tak, jestli takové šeptátko k něčemu je. Abych z něho dostal nějaký normální výkon, zkoušel jsem tam pouštět i víc a nakonec docházelo k přeskokům - membrána se prorážela. Takže tyhle typy nic moc. Taky to přestali vyrábět a nahradily to první skutečné výškáče ARV 231. Ale jako doplněk k elektronkovému zesilovači malého výkonu je to zajímavé.
Kdysi Tesla elekrostatické reproduktory používala, a to v rádiích při nástupu VKV (ARZ 201) a v TV (ARZ 202, pro větší napětí). ARZ 201 nějaké mám, ARZ 202 jsem kdysi dávno rozebral a zničil, věčná škoda.
Není mi jasné, jak mohly správně fungovat, protože konstrukce to byla podivná.
"Membránu tvoří jednostranně pokovená styroflexová fólie, která je rovnoměrně přitlačována na protilehlou elektrodu, vyrobenou z jemného kovového síta." Tak praví dobový katalog a je to tak. Když se přivede polarizační napětí, tak se membrána má snahu přitahovat k sítu, ke kterému je už přitlačená filcem. Jak to může fungovat? Asi jenom tak, že není přitlačená rovnoměrně, ale je sem tam zvlněná a ani to síto není úplně hladké a právě v těch odchlíplých místech se membrána trochu pohne. Přitom ovšem tře o mřížku, takže při kmitání vzniká mnoho vyšších harmonických kmitočtů, které byly možná ve své době i žádoucí.
Rosah je udávaný 5 kHz až 20 kHz v pásmu 10 dB, citlivost 78 dB, kapacita 600 pF. Polarizační napětí max. 250V, U stříd. max. 30V. Platí pro ARZ 201.
Funkční rádio s tímto reprem jsem v provozu neměl, tak jsem ho zkoušel zapojit jenom tak, jestli takové šeptátko k něčemu je. Abych z něho dostal nějaký normální výkon, zkoušel jsem tam pouštět i víc a nakonec docházelo k přeskokům - membrána se prorážela. Takže tyhle typy nic moc. Taky to přestali vyrábět a nahradily to první skutečné výškáče ARV 231. Ale jako doplněk k elektronkovému zesilovači malého výkonu je to zajímavé.
Podpoř provoz fóra