Vlákna: 75
Příspěvky: 1 582
Registrace: 2007
Bydliště: Náchod
Ahoj,
objevil jsem asi Ameriku, ale těší mě, že vývoj stále neustrnul a je se kam dál posouvat. Je tu topologie, co si troufám říct, nechá 20 let omílaný Cordellovský VAS s dvojitým diferákem daleko za sebou. Trochu drsný parametry.. Nechce to někdo spáchat?
http://www.data-odyssey.nl/Super_TIS.html
Vlákna: 2
Příspěvky: 271
Registrace: 2010
Jméno: Petr
Bydliště: Praha (Kladno)
Sice jina (starsi) topologie, ale jinak schema od stejneho autora s ceskou realizaci je tady: http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=1818 mozna by stalo za to se zeptat, jestli johnyj nezkusil i neco dalsiho z autorovy kucnyne
Vlákna: 75
Příspěvky: 1 582
Registrace: 2007
Bydliště: Náchod
Tak koukám, že reference na slovanetu mluví za vše. Tahle topologie je bomba, VAS má v podstatě proud na přání, není to limitovaný proudem VAS, musí to být rychlý jak ďas.  PSRR to má taky jinde
Vlákna: 58
Příspěvky: 4 497
Registrace: 2007
Bydliště: Uherské Hradiště / Brno
I Hypa z toho pramene čerpala-tuším..
Vlákna: 75
Příspěvky: 1 582
Registrace: 2007
Bydliště: Náchod
Že mě to nepřekvapuje
Vlákna: 10
Příspěvky: 4 435
Registrace: 2007
hranatybraska napsal:T... VAS má v podstatě proud na přání ... VAS jede na 5mA, na proudu vstupních differáků ?
Vlákna: 1
Příspěvky: 1 572
Registrace: 2009
Bydliště: Praha 9
2. 11. 2015, 8:45
(poslední úprava: 2. 11. 2015, 9:10 | zuki)
Přesně tak (pokud budou stejné R v emitorech -> např. R5 a R15 na obr.5). Zajímavé to je tím, že se při stejných odporech v emitorech sčítají ve VAS (v emitoru Q10) se stejnou váhou proudy z +In a -In větve (od Q4 a Q5). Ale nic zásadního by se nestalo, když by se proud ve VAS třeba 2x zvětšil (změnou R15). A VAS (Q10) je kaskóda (buzeno do emitoru), tudíž velmi rychlá odezva...
Proměnný proud ve struktůře mají některé topologie rychlých operáků. Výhodou je malý klidový proud.
Vlákna: 10
Příspěvky: 4 435
Registrace: 2007
2. 11. 2015, 11:13
(poslední úprava: 2. 11. 2015, 11:18 | danhard)
Proudové zrcadlo se zesílením s výstupem do kaskódy 
MAA435 a KF504 - 160V VAS a nemuselo se nic vybírat, proti byl zdroj proudu s KF517 napájenej z boostrapu.
Dodržel jsem i rozdílný plochy emitorů.
Vlákna: 60
Příspěvky: 7 099
Registrace: 2007
Jméno: Leoš Malaník
Bydliště: Luhačovice
Vašku, v čem to mělo fungovat?
Vlákna: 10
Příspěvky: 4 435
Registrace: 2007
2. 11. 2015, 13:21
(poslední úprava: 2. 11. 2015, 13:28 | danhard)
To jsem dělal kdysi Ondřeji Lukavskému, nevím v čem to použil.
Tam šlo o to pužít katalogově zaručované napěťové parametry a chovalo se to líp, než samotná KF504, nebo KF257.
ps. proudové zrcadlo se zesílením to byla jeho idea.
Vlákna: 75
Příspěvky: 1 582
Registrace: 2007
Bydliště: Náchod
2. 11. 2015, 13:23
(poslední úprava: 2. 11. 2015, 13:25 | hranatybraska)
Kurňa budu se muset ještě hodně učit  Teďka to v tom vidím.. Dyť vono to je jednoduchý..
Vlákna: 10
Příspěvky: 4 435
Registrace: 2007
2. 11. 2015, 13:32
(poslední úprava: 2. 11. 2015, 13:47 | danhard)
Je to celkem šikovně spasovaný, tam jde o to šikovně využít pomocných proudů, které v asymetrickém provední využít nejde.
Q, Q8, R14 se mi tam moc nelíbí.
Když už, tak měl ve fig.6 R22 rozdělit a napájet to z těch 6V8 zenerek.
Dc linearita ale není až tak zajímavá a vf linearitu dělá C10 470pF, klidně bych to vynechal.
Vlákna: 75
Příspěvky: 1 582
Registrace: 2007
Bydliště: Náchod
2. 11. 2015, 16:22
(poslední úprava: 2. 11. 2015, 16:25 | hranatybraska)
ten RC člen mezi bázemi diferáku se mi zdál volakýsi čudný.. ale tak zase tak kovaný nejsem a tak jsem usoudil, že autor věděl..
VF stabilitu to získá tím, že se pro VF zatluče emitorový odpor? Nebo to opět nevidím? (nedivil bych se, předem se omlouvám)
Co jsem si hrál s kompenzacema, tak se mi spíš osvědčilo tam valit přes ten kondenzátor valit VF signál z diferáku z protifáze, to se pak malinko výrazneji odbrzdilo, ale nesmělo se moc, pak už to bylo překompenzované..
Ale k čemu mi to bylo, když to nestíhaly konce
Vlákna: 10
Příspěvky: 4 435
Registrace: 2007
2. 11. 2015, 16:49
(poslední úprava: 2. 11. 2015, 16:56 | danhard)
Taky to nevidím jako "systémové řešení" čehokoliv.
Dobrá stabilita je "krátkou" cestou zpětné vazby, - differák do emitoru VAS, to ostatní je omáčka.
Nakonec to tak mají asymetricky všechny OZ co běžně používám, třeba LT1468.
Vlákna: 15
Příspěvky: 409
Registrace: 2007
Jméno: Vlastik
Bydliště: Zlínský kraj
5. 11. 2015, 17:24
(poslední úprava: 5. 11. 2015, 17:30 | Vasi)
Jelikož shodou okolností hledám inspiraci pro můj nový návrh zesilovače (a že už pěkně dlouho), toto zapojení jsem také zahlédl a vypadá velmi zajímavě. Mimo to jsem procházel i vnitřní struktury různých OZ.
Rád bych zkusil nějakou změnu od stále stejných topologií většiny zesilovačů.
V podstatě zatím jen pořád zkouším různá zapojení differenčního stupně a VAS a navzájem srovnávám jejich parametry (zatím jen softwarově).
Nezkoušeli jste třeba topologii "Quad-core" ?
|