Nová topologie
#1
Ahoj,
objevil jsem asi Ameriku, ale těší mě, že vývoj stále neustrnul a je se kam dál posouvat. Je tu topologie, co si troufám říct, nechá 20 let omílaný Cordellovský VAS s dvojitým diferákem daleko za sebou. Trochu drsný parametry.. Nechce to někdo spáchat? Smile

http://www.data-odyssey.nl/Super_TIS.html
Citovat
#2
Sice jina (starsi) topologie, ale jinak schema od stejneho autora s ceskou realizaci je tady: http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=1818 mozna by stalo za to se zeptat, jestli johnyj nezkusil i neco dalsiho z autorovy kucnyne Wink
Citovat
#3
Tak koukám, že reference na slovanetu mluví za vše. Tahle topologie je bomba, VAS má v podstatě proud na přání, není to limitovaný proudem VAS, musí to být rychlý jak ďas. Smile PSRR to má taky jinde Smile
Citovat
#4
I Hypa z toho pramene čerpala-tuším..
Citovat
#5
Že mě to nepřekvapuje Grin
Citovat
#6
hranatybraska napsal:T... VAS má v podstatě proud na přání ...
VAS jede na 5mA, na proudu vstupních differáků ?
Citovat
#7
Přesně tak (pokud budou stejné R v emitorech -> např. R5 a R15 na obr.5). Zajímavé to je tím, že se při stejných odporech v emitorech sčítají ve VAS (v emitoru Q10) se stejnou váhou proudy z +In a -In větve (od Q4 a Q5). Ale nic zásadního by se nestalo, když by se proud ve VAS třeba 2x zvětšil (změnou R15). A VAS (Q10) je kaskóda (buzeno do emitoru), tudíž velmi rychlá odezva...

Proměnný proud ve struktůře mají některé topologie rychlých operáků. Výhodou je malý klidový proud.
Citovat
#8
Proudové zrcadlo se zesílením s výstupem do kaskódy Smile
MAA435 a KF504 - 160V VAS a nemuselo se nic vybírat, proti byl zdroj proudu s KF517 napájenej z boostrapu.
Dodržel jsem i rozdílný plochy emitorů.
Citovat
#9
Vašku, v čem to mělo fungovat?
Citovat
#10
To jsem dělal kdysi Ondřeji Lukavskému, nevím v čem to použil.
Tam šlo o to pužít katalogově zaručované napěťové parametry a chovalo se to líp, než samotná KF504, nebo KF257.

ps. proudové zrcadlo se zesílením to byla jeho idea.
Citovat
#11
Kurňa budu se muset ještě hodně učit Smile Teďka to v tom vidím.. Dyť vono to je jednoduchý.. Smile
Citovat
#12
Je to celkem šikovně spasovaný, tam jde o to šikovně využít pomocných proudů, které v asymetrickém provední využít nejde.
Q, Q8, R14 se mi tam moc nelíbí.
Když už, tak měl ve fig.6 R22 rozdělit a napájet to z těch 6V8 zenerek.
Dc linearita ale není až tak zajímavá a vf linearitu dělá C10 470pF, klidně bych to vynechal.
Citovat
#13
ten RC člen mezi bázemi diferáku se mi zdál volakýsi čudný.. ale tak zase tak kovaný nejsem a tak jsem usoudil, že autor věděl..

VF stabilitu to získá tím, že se pro VF zatluče emitorový odpor? Nebo to opět nevidím? (nedivil bych se, předem se omlouvám)

Co jsem si hrál s kompenzacema, tak se mi spíš osvědčilo tam valit přes ten kondenzátor valit VF signál z diferáku z protifáze, to se pak malinko výrazneji odbrzdilo, ale nesmělo se moc, pak už to bylo překompenzované..

Ale k čemu mi to bylo, když to nestíhaly konce Sad
Citovat
#14
Taky to nevidím jako "systémové řešení" čehokoliv.

Dobrá stabilita je "krátkou" cestou zpětné vazby, - differák do emitoru VAS, to ostatní je omáčka.
Nakonec to tak mají asymetricky všechny OZ co běžně používám, třeba LT1468.
Citovat
#15
Jelikož shodou okolností hledám inspiraci pro můj nový návrh zesilovače (a že už pěkně dlouho), toto zapojení jsem také zahlédl a vypadá velmi zajímavě. Mimo to jsem procházel i vnitřní struktury různých OZ.
Rád bych zkusil nějakou změnu od stále stejných topologií většiny zesilovačů.
V podstatě zatím jen pořád zkouším různá zapojení differenčního stupně a VAS a navzájem srovnávám jejich parametry (zatím jen softwarově).
Nezkoušeli jste třeba topologii "Quad-core" ?
Citovat