Tesla Studiomix 6-130 - praskání
#1
Zdravím, mám jeden problém s Teslou Studiomix 6-130... Opravil jsem modul předzesilovače(kondenzátory) a hraje dobře, až na jednu věc. Při vybuzení(tzn. aby to nějak hrálo i na venek) to tak clipuje, "prdí", prostě vydává nežádoucí zvuky v celkem vysoké tónině. Reprosoustavy jsou v pohodě, mám tam pro test jednu 8ohm Dexon, která snese dost. Ale zesilovač prostě není schopen vydat ze sebe pořádný výkon bez těch pazvuků. Jsou vyschlé elyty v koncovém stupni? Nebo je tam nějaká častá závada?(ostatně, ten konec je i v AZK180 nebo Studio 130) Nebo je to zase v předzesilovači? Děkuji za jakoukoli odpověď.
Citovat
#2
Zkus za chodu při dotyčném prskání rychle vytáhnout ten druhý modul s dvěma trimry-modul elektronického jištění. Pokud to přestane prskat, je modul el. jištění buď blbě nastavený, tranzistory mají uhnilé nožičky, nebo jsou proražené.
Pokud to prskat nepřestane, může být načnutá BC177 či KC507 v budicím zesilovači, může být blbě nastavený trimr vstupní citlivosti koncového stupně /ten, co je na desce budiče - nastavit max. do 1/5 od zemního konce trimru/, může být vadná některá z výkonových zenerek. Dvě jsou na budicí destičce, na každé má být cca 17-18V a dvě velké 10W zenerky jsou na chladicích U křídlech po levé straně chladičů koncáků - na každé z těch 10W má být rovněž kolem 16-18V. Pokud je někde výrazně méně, je to špatně a závadu je třeba najít. Často bývají vadné samotné 10W zenerky, jejich napětí velkým tepelným zatížením časem klesá.
Ale osobně si myslím, že je zrada na desce elektronického jištění. Po opravě je to třeba ale pečlivě osciloskopem nastavit, jinak jsou při zkratu výstupu či silném přebuzení ohrožovány koncové KD503.
Pokud by byly vadné hlavní filtrační elyty, tak by koncový zesilovač silně bručel 100Hz.
Ano, stejný konec je i v AZK180, celé řadě STUDIO 130, ústřednových výkonových modulech AUJ635 a destičky budiče i jištění jsou plně záměnné.
Vyzkoušej, přeměř a napiš, jak jsi dopadl.
Citovat
#3
Super, stačilo nastavit trimry a jede správně. Děkuju moc! Jste opravdový maestro :-)
Citovat
#4
Není zač. Rád pomůžu.
Ale nenechávejte ten modul el. jištění dlouho v provozu nenastavený. Koncový stupeň při nesprávném či přibližném nastavení není chráněn proti nadproudu koncových tranzistorů, který vzniká impedančním přetížením výstupu, zkratem, silným přebuzením, nebo i velkým impulsem v jinak nelimitovaném signálu.
Modul ochran, na první pohled poměrně jednoduchý, zpracovává proporcionálně tři informace a výstupem je primárně ochrana výkonových tranzistorů a návazně i ochrana koncových tranzistorů budiče.
K přesnému nastavení je třeba jakýkoli, třeba i starý, elektronkový 2MHz osciloskop, na kterém je možno pozorovat průběh výstupního napětí, sejmutý ze snímacího odporu, zařazeného v sérii s primárem výstupního trafa. Cílem je přesné nastavení šířky a výšky limitovaného signálu, kde limitace je vyvolána přesně definovaným přetížením výstupu.
Tím cílem je přesně definované omezení budicího signálu tak, aby výstupní proud koncových tranzistorů nepřesáhl dle výrobce hodnotu 9A šš, kterou jsem si já po létech praxe pro sebe dovolil upravit na 8A šš. Je to v zájmu ochrany i těch výkonových tranzistorů, které "už mají něco najeto" a nemají takovou odolnost proti sekundárnímu průrazu, popřípadě nejsou dobře přitaženy k chladiči, jsou poškozeny či příliš tlusté teplovodivé podložky, nebo je už z nepečlivé výroby chladicí profil v místech upevnění výkonových tranzistorů deformován nad mez, kterou je schopna podložka vyrovnat. Sériová výroba ve Vráblích příliš pečlivá nebyla a zbytečnými, triviálními nepečlivostmi činila výrobky z Vráblí pověstně nespolehlivými. To se všechno individuálně dá napravit, pokud víte, kde a co máte hledat a nápravou chyb výroby učinit i 35 let starý výrobek spolehlivým, který klidně může dalších 20 let sloužit svému původnímu účelu.
Jestliže máte možnost si někde vypůjčit dotyčný osciloskop, nf generátor a pár zatěžovacích odporů, mohu Vám sem nakopírovat přesný postup nastavení modulu komplexní ochrany koncového stupně tak, jak jej popisuje výrobce a do závorek pozměněný postup, který aplikuji já sám. Nic světoborného to není, ale velmi značně to zvyšuje šanci špatně sehnatelných a nahraditelných výkonových tranzistorů na přežití v případě nějaké nehody.
Zvlášť aktuální je to v případě, kdy síťové napětí místo původních 220V, na které je přístroj konstruován dosahuje třeba 240V a kdy v rámci částečné opravy někdo vymění původní elektrolyty 5G/50V za kondenzátory s mnohem vyšší celkovou kapacitou s mnohem větší schopností dodávat velký proud. Zcela běžně při servisu nacházím v řadě STUDIO 130 nové kapacity i 15G na větev - nic proti tomu, pokud je to uděláno odborně, ale tím pečlivěji můsí být nastaveny ochrany. Sám používám v tomto typu koncových zesilovačů kondenzátory řady WK704 s kapacitou 8G2/100V s příslušnými upevňovacími objímkami, které do původního uspořádání, jako je třeba AZK180 pohodlně vejdou, ale třeba už ve Studiomixu 6-130 je třeba pracovat velmi pečlivě, je to rozměrově "na knop".
Dynamické, výkonové i další parametry koncových stupňů tohoto typu se tím značně změní, zvláště při dalších úpravách - úpravě předpětí koncových tranzistorů /již popisováno v kumbálu/, snížením "vytápění" zesilovače radikálním snížením proudu děliči předpětí, Zenerovými diodami napájení modulu ochran a dalšími úpravami.
Po kterých jen vyslovení netopýři poznají, že se jedná o transformátorový paralelní koncový stupeň, pracující v jen nezbytně nutně pootevřené AB třídě.
Citovat
#5
Mám tu jeden starý ruský osciloskop(doufám, že nebouchne nějaký elyt jak v TV Šilialialis.... Ale funguje. NF generátor seženu ve škole, vím, že tam nějaké byly. Nastavoval jsem ty trimry tak, že jsem zesilovač vybudil a dal to tak, aby to neprskalo. Ještě muzu muset opravit poťák koncové hlasitosti, je hodně jetý. Elyty 5G jsou původní, asi je měnit nebudu. Mám to chápat tak, že pokud ten elyt bude větší, tak ze zesilovače je možno dostat větší výkon? Už tak mi připadá, že má výkonu dostatek. Ještě se musím zeptat, lze jej provozovat i na 4ohm?
Citovat
#6
Ano, jest tak. S většími elektrolyty a za přispění faktu, že je stroj konstruován na 220V, ale dostává 235V i více, je ten konec schopen dávat až 150W do 100V rozvodu, tedy do 100V zátěží s celkovou nižší impedancí, než 100 ohmů. Jinak řečeno - je pak možno na ten zesilovač navěsit reproduktory o součtovém příkonu až 150VA, anebo nižší počet reproduktorů budit vyšším výstupním napětím, jakého je konec schopen, např. 135V místo 100V. Je pak samozřejmě potřeba přenastavit ochrany a modulometr.
NIKOLIV, DO 4 OHM ZESILOVAČ PRACOVAT NESMÍ! Je třeba si uvědomit, že vinutí pro 8 ohm na výstupním trafu je jen jedno - a výstupní zásuvky jsou spojeny paralelně. Spoustu lidí už tohle spletlo i v jiných případech. Za žádných okolností nesmí nízkoimpedanční zátěž na nožích 0 a 8ohm poklesnout pod cca 6,5-7 ohmů a to i s většími elektrolyty. Pokud např. máte dva 8 ohm boxy, pak budou k zesilovači nejlépe přizpůsobené tak, že je zapojíte /přes nějakou redukční krabičku s konektory stejného typu/ do série a takto připojíte na nože 0 a 15 ohm.

Tak jsem to dělal i já, značně zamlada u koncových zesilovačů MONO130, které to mají na výstupu přesně takto zapojeno, jen jsou elektronkové a hustě předimenzované. Měl jsem kvůli jednotnosti a plné zaměnitelnosti reprokabelů zrobenou robustní plechokrabičku se čtyřmi nožovými zásuvkami, které byly zapojeny sérioparalelně, do nich připojeny čtyři soustavy FORTE 60 VOCAL a takto připojeno na 8 ohm výstup, protože soustavy byly osmiohmové - proto krabička sérioparalelně. Ty MONO130 byly dvě, takže krabičky také dvě a v plné palbě napájely celkem osm zmíněných soustav. Jsou to soustavy hodně staré, ale ne špatné a občas jsou vidět ve filmech, kde je záběr pódia nějaké tancovačky:-)
Pro informaci: každá soustava osazena osmi ARO667 a původně dvěma mizernými výškáči, co šly po prvním použití srát. Ozvučnice byla proti "bučení" v okolí 150Hz vytlumena tzv. kmitacími panely z 15mm hobry na 30mm vysokých rámečcích, tedy na 30mm vysokém vzduchovém polštáři a krom ozvučnice byly pečlivě vytlumeny všechny stěny a vše pečlivě utěsněno, včetně výstupního konektoru.

Takže moje první "pracovní" sestava dohromady čítala osm soustav, tedy 64ks 8" celkem citlivých reproduktorů, tedy značná plocha membrán, navíc po osmi uspořádaných do tzv. reproduktorové stěny s jistými směrovými vlastnostmi, zvýšenou výslednou citlivostí k hodnotě 102dB/W/m, kterou jsem ještě mírně násobil stavěním dvou a dvou soustav těsně k sobě.
Takže tenkrát mi opravdu stačilo těch 2x130W z vymazlených elektronkových MONO130, aby to ještě na 10-15m zabíjelo vše nad 60 let :-)
Míchalo se nejprve na dvou, sběrnicemi spojených MONOMIX 7, tedy k dispozici 14 defacto uni vstupů, protože každý vstup má v Monomixu 7 přímo u vstupní zásuvky šroubovákem ovladatelný potenciometr citlivosti, takže šlo připojit cokoli od mikrofonů dynamických, kondenzátorových, výstupů z nástrojovky až po magnetofony. A 14 vstupů a "dva auxy" :-), tedy dva echo vstupy/výstupy bylo na tu dobu celkem dost. Byla s tím sranda...
Citovat