Potenciály u lampových zesilovačů

[ltk.tomas]

Ahoj, mám takový dotaz ohledně zásad při stavbě elektronkového zesilovače.

1) Měla by být zem zesilovače na stejném potenciálu jako zem obvodu žhavení nebo ne ? Na osciloskopu jde vidět, že když kostry spojím, tak je na výstupu méně "nečistot".

2) Výstup zesilovače je přes audio trafo oddělen - měly by být kostry samotného zesilovače a výstupu spojeny nebo to mám nechat plovoucí ? Jsem si jist, že ukostřit, ale zajímají mě názory ostatních.

[ltk.tomas]

Nikdo neporadí ?

[pzwak]

ad 1) U žhavení to závisí na typu žhavení - pro AC se dává mezi žhavení trimr cca 100ohmů a jeho střed se uzemní na signálovou zem, nastavuje se na minimální brum. Pro DC žhavení se zem spojuje většinou přes nějaký odpor v desítkách ohmu nebo napřímo, pokud elky pracují v kaskádě a katoda horní je na vyšším potenciálu než je povolené max. napětí mezi žhavením a katodou, dává se žhavení na odporový dělič s filtrační kapacitou mezi napájení a zem tak, aby se napěťové namáhání mezi žhavením a katodou dostalo na povolenou úroveň. To samozřejmě platí pro paralelně nepřímo žhavené lampy, u sériových (např. řada P) závisí na konkrétním zapojení, u přímožhavených je to přímo dáno zapojením katodového obvodu

ad 2) Toto závisí na konstrukci a topologii zapojení. Pokud je použita NFB ze sekundárního vinutí VT, musí být druhý pól spojený se signálovou zemí. Pak je potřeba kostřit opatrně nebo vůbec, aby nevznikly smyčky. Taky záleží na třídě zařízení, jestli z hlediska bezpečnosti musí být kostra spojená atp. U topologie bez NFB může výstup zůstat klidně plovoucí, pod podmínkou správné konstrukce izolace trafa.

Jak vidno, těžko to lze zobecnit pro takto položený dotaz, je tu příliš mnoho neznámých...

[PB]

Jinak na webu je spousta schémat elektronkových zesilovačů, některé jsou včetně zdrojů. Stojí to za to, si je prohlédnout.

[ltk.tomas]

Díky za odpověď.
Žhavení elektronek mám DC stabilizovaných 12.6V, konstrukce je dvoustupňová v A třídě - proto ten výstupní transformátor.
Pokud to tedy dobře chápu, je vhodné propojit kostry obou zdrojů (žhavení a napájení lamp) rezistorem o malé hodnotě (?).

[PB]

Spíš jak to psal Petr: pro žhavení střídavým proudem trimr cca 100ohmů a jeho střed se uzemní
a poloha trimru se nastaví tam, kde je brum nejmenší
u DC žhavení stačí spojit např. minus s signální zemí.

[pzwak]

ano, pokud není napětí na některé katodě (většinou u budících lamp) vyšší než povoluje výrobce mezi žhavením a katodou, většinou to bývá max 100V. K DC napětí na katodě je potřeba ještě připočítat AC složku při plném vybuzení. Pokud toto nehrozí, můžeš signálovou zem a zem (mínus DC žhavení) spojit, buď natvrdo, nebo přes odpor desítek ohmů. Ale pozor na zemní smyčky.

[Sendy]

Neexistují vždy platné způsoby, nějaká kuchařka typu "spoj červený s modrým".

Zajímavé je, že někteří velmi renomovaní výrobci HiEndu nechávají u výkonových elektronek, nepřímo žhavených, žhavení zcela "ve vzduchu".

[pzwak]

Sendy, máš nějaký příklad? docela by mě to zajímalo, většinou jsem žhavení spojoval se signálovou zemí přes nějaký menší odpor, pokud bylo zcela "ve vzduchu", byl horší odstup - ale to mohlo být samozřejmě mou nevhodnou topologii

[Sendy]

Příkladů mám víc jak 10, ale bohužel je to v rámci záručního servisu, čili do hrobu + 5 let :-).

U některých těchto kusů se při použití balanceru nebo spojením s GND nedělo vůbec nic, zlepšení ani zhoršení... u některých zlepšení odstupu nepatrné.

Co mne ale fascinovalo byl jistý americký krám, kde je žhavení konc. elek (KT88) propojeno twistovaným tvrdým drátem cca 1,5qmm, a katody jsou na paticích propojeny s jedním pólem žhavení. Ten pól je ukostřen přímo pod krytem síťového trafa, tedy katody jednotlivých koncovek jsou na různém střídavém napětí proti kostře (úbytek na tom rozvodu žhavení). U poslední elky to dělá asi 60mV.