Prosím o pomoc s klonem DPA440
#1
Koupil jsem na aukru desky navržené dle schématu 440tky.Je to v podstatě to samé,akorát předělané na "plasťáky".Osadil oba kusy po jednom páru konců a rok na to sporadicky hrál.Před nedávnem jsem se rozhodl pro změnu a hodlal jsem těmito konci budit basovou sekci,osadil jsem druhý pár tranzistorů.Zatímco jedna deska běhá jak má,druhá mi dělá stále problém.
Bez zátěže jede vše jak má.Bohužel,po zařazení zátěže(klasický 8R odpor) je nejprve vše v pořádku,ale za několik sekund jede odběr nahoru dokud za a)neshoří konce,nebo za b)neshoří pojistky.Všechny tranzistory od kaskody jsem vyměnil,kaskodu jsem vyjmul a přeměřil hfe-v pořádku.Diody prošel diodovým testem,odpory a některé kondenzátory přeměřil.
Vypadá to na klasické rozkmitání,ale nevím kde hledat závadu,jak postupovat.Hold jsem věčný začátečník.Zdá se,že se něco zahřeje a pak se to rozkmitá.Pokud se to rozkmitá,nepomáhá ani stáhnutí signálu,ani odpojení zátěže.Musím vypnout napájení.Pokud znovu nahodím napájení,je to háklivé na opětovné rozkmitání pokud zkouším měřit pracovní body v okolí diferáku nebo zpětné vazby.Posléze se vše uklidní a měření probíhá bez problémů.
Už jsem měnil klasické "styčné body" jako je 68 a 10R ale taky 22R v bázi kaskody.Přesto je stále problém.
Pokud je někdo ochotný poradit jak postupovat,budu mu vděčný.Strávil jsem na tom několik dní a ztratil spoustu tranzistorů a nepočítaně pojistek.Ale především kupu nervů...
Citovat
#2
Cos tam dal za konce ?
Citovat
#3
SA1943/SC5200.Vím,je to špatně,jsou to rychlíci,ale jedna běží,druhá ne...
Citovat
#4
Dej tam ( do obou kanálů ) sériový odpory do bází koncáků ( 2R2 - 3R3 ). stačí 0,7 W....dál se pak uvidí....
Citovat
#5
Fajn nápad,škoda že mě to nenapadlo dřív.Nejsem si ale jistý jestli to pomůže.Protože v rámci testování jsem na pozici koncových tranzistorů upekl i obyčejné TIP35/6C...
Citovat
#6
BEZ TOHO, ANIŽ BYS TO VYZKOUŠEL, JISTOTU NEZÍSKÁŠ...kdoví, cos tam všecho zčunil...máš- li fotky vnitřku a plošňáku. tak mi je pošli, kouknu se na to....
Citovat
#7
Ale jo,posun k lepšímu je.Zhruba do půl ampéry výstupního výkonu je klid.Díky tomu jsem si mohl všimnout,že mnohem více se zahřívá strana pověšená na záporném napětí,takže problém by mohl být tam.Pokusím se znovu vyměnit VAS a předbudiče,zdá se že se taky zahřívají více...
Citovat
#8
Jen několik poznatků:

Od kdy se výkon měří na půl ampéry?
Diagnostikuješ zesilovač dle toho jak se co zahřívá?
Neustálé výměny polovodičů nikam nevedou. Chce to osciloskop, generátor a trochu pod čepicí.

A dej sem prosím fotku, třeba někoho něco trkne...
Citovat
#9
Neměřím výkon,jen sleduju úroveň výstupního signálu
Domnívám se,že nesouměrné zahřívání může u symetrických zesilovačů může dát pojítko kde je problém.
Osciloskop i generátor mám,hold pod čepicí asi ne.
Plošák mohu vyfotit,ale neřeší to fakt,že jeden kus běží bez problémů.
Já to udělám jednoduše.Prostě všechno vyházím a osadím novým matrošem.
Citovat
#10
Já bych to viděl na svod C13, C14

// navíc na schematu nejsou zapojeny antiseriově

http://margo.student.utwente.nl/el/ampz/sch440.html
Citovat
#11
To je sice fakt, chybička se může vloudit. Ale taky si uvědom, kolik je na nich napětí a rovnou říkám, že tim to fakt nebude. I kdybys je nahradil zkratem, ten zesilovač bude hrát, jen s o něco vyšším offsetem. ;-)
Citovat
#12
Však on ten zesilovač hraje, jen s asi větším ofsetem
Citovat
#13
a) umíš odhadnout, o kolik bude offset větší, bez těch kondíků? Asi ne..
b) vysvětli mi jako blbovi, jak offset ať už malý nebo menší souvisí s přehříváním a hořením konců?
Citovat
#14
Ofset bez kondíků umím odhadnout a "jako blbovi" nic vysvětlovat nebudu. Jen uvedu co mě vedlo k úvaze, že je tam asi ofset.

1. Nikde se ofsetu nezmiňuje
2. "Bez zátěže jede vše jak má"
3. Se zátěží se záporná větev víc hřeje

A radil jsem antimu, aby se levým okem mrknul na kondenzátory, ne tobě abych tu s tebou polemizoval
Citovat
#15
Tak já tobě řikám, že radíš kraviny, přeber si to jak chceš. Hořící konce zcela jistě nemají původ v C13 a C14.
Citovat
#16
Na offset ať se podívá určitě.
Normálně tam jeden unipolární elyt také stačí, protože se asi do 2V chová jako bipolární.
Pokud nemá nakopnutej vstup, tak na něm bude offset v mV.
To už se dělá dávno, že jsou obě elektrody leptané a katoda má přirozenou oxidaci a anoda je předformovaná.

Kdyby byl offset na výstupu ve voltech, tak by to byl důvod k oteplení a přehřívání jedné strany, pak taky trochu záleží na umístění čidla Ube násobiče Smile

Že ale někdo vymění všechno možné, aniž by určil příčinu závady je hodně hloupé a hlavně se při tom nic nepřiučí.
Citovat
#17
Ano,je to hloupé a člověk se nenaučí,ale prostě si už nevím rady.Nikdy jsem takové problémy neměl,a nevím "od čeho se odpíchnout".Veškerá měření totiž vycházejí v pořádku.
Offset na výstupu je v řádech mV,a ani když letí odběr nahoru tak ochrany nereagují.Na ty kondenzátory kouknu.Jsem rozhodnutý vyměňovat po součástkách za současné kontroly,takže začnu těmi kondenzátory...
Citovat
#18
Jestli se ti zahřívá víc jedna strana, tak je to podivné. Pokud by to bylo přes zátěž, tak by jsi to musel nějak vidět, zkus buzení "nepřirozeným" signálem, třeba sinem Smile
Pojistky dej slabší, tak 2A, aby to stačily zachránit.
Zkus to ohřát externě, ofukovací pistolí a zkontroluj teplotní stabilitu.
Jestli koncák kmitá musíš vidět na výstupu, může to být pár až desítky10 MHz.
Citovat
#19
Ona taky odcházela jen jedna polarita konců.Pak jsem si všiml,že místo 2A se mi připletli 6,3A pojistky.Teď mám 2A,ale stejně to hlídám na ampérmetru ve zdroji,a jak to začne lézt nahoru tak to vypínám.Používám sinus z generátoru,na výstupu je pěkný,i obdélník je v pořádku,a to i po připojení zátěže.I v okamžiku kdy leze odběr nahoru....
Citovat
#20
Kontoluj taky, jak se mění proud VAS (třeba na 68R odporech), při nakopnutém vstupu to může být dost teplotně závislé.
Pokud tam nasadí nějaké oscilace při sin buzení, tak by se to mělo projevit skokovým zvýšením odběru v té "nemocné" polaritě.
C20 dej 47n , 10n je trochu málo, časová konstanta s R51 10R je 100ns, to je moc vysoko.
Tlumicí odpor přes L1 je v pořádku ?
Citovat