symetrický zdroj - dvě kladné větve nebo jedna kladná a jedna záporná?

[ptu]

Stavím si zdroj pro audio, mám trafo se dvěmi oddělenými vinutími na sekundáru. Navrhl jsem, odzkoušel a postavil k jednomu vinutí stabilizátor kladného napětí. Teď přemýšlím, a ptám se odborníků, zda na druhé vinutí postavit opět identický stabilizátor kladného napětí a střed symetrie udělat spojením kladného pólu jednoho se zemí druhého, nebo jestli je z nějakého důvodu potřeba nebo výhodnější navrhnout symetricky stabilizátor záporného napětí a střed udělat už spojením vinutí trafa. Jestli je to jedno a nebude to mít na funkci nebo kdovíjak na zvuk vliv, raději bych zůstal u dvou identických stabilizátroů kladného napětí. Bude-li třeba nakreslím ideové schéma.
Díky předem za názory (a fakta).
Pavel

[Lukáš33]

Na google a tady na webu je toho tuny a vůbec nechápu,co s tím děláš?Samozřejmě,že pro klasický zesilovač potřebuješ kladnou a zápornou se společným středem!

[Hazys]

No to bych si rád poslechl názor, proč by to nešlo udělat ze dvou sériově spojených zdrojů s identickými stabilizátory.

[ptu]

Lukáš33: Právě, že je toho všude tuny ale zatím jsem našel jen že je to potřeba právě tak, ale nikde vysvětlení proč. Jde mi o princip a důvod, proč by mohlo být lepší trafo s vyvedeným středem a ne spojit sériově dva identické zdroje (jak se ptá i Hazys). V audiu je mnoho věcí k řešení třeba v topologii plošného spoje, umístění decoupling kapacitorů a další "velké maličkosti", které mají na výsledný zvuk vliv, a tak jen žádám o názor a vysvětlení odborníky na stavbu kvalitních audio přístrujů, nebo o odkaz. To co vypadá na první pohled jasně může být po postavení a při reálném používání problém. Kdo něco stavěl, určitě ví.

[Bobeš1]

Při použití dvou kladných stabilizátorů je potřeba dva můstky, což je více součástek a dále samozřejmě větší ztráty na více přechodech na těch můstcích. Nenapadá mě jediný důvod, proč by řešení s dvěma můstkama bylo lepší.

[Hazys]

ptu: Tady je krapet problém s tím, že někteří mají cosi zažitého, a cokoliv, co je jinak (ačkoliv třeba správně) je automaticky blbě.
Proto se ptám i já, proč by nemohl použít dva kladné stabilizované zdroje zapojené do série.

Bobeš1: Tady nejde o to, co je "lepší". Ptu se ptá, zda může použít dva identické stabilizátory, a mě by též zajímalo, proč by jako nemohl, čemu to vadí. Bude tam jeden grec navíc. To je celý problém? Nebo vadí ještě něco?

[Dalča]

ono v podstatě je to jedno, jestli uděláš dvojí usměrnení a dvojí stabilizaci a na výstupu "spácháš" střed.
05
Tj podle mně jer to zcela buřt, jen to řešení trafo grétz, kondík, 7805 + 7905 je jaxi takový zažitý. ušetříš tím 4 diody... vzhledem k cene ušetříš tak leda pár kaček.

[Sendy]

Všechno má své výhody a nevýhody, řešení dvou stejných zdrojů vyžaduje 2 vinutí. Ono má své výhody použití 2 můstků a 2 vinutí i v případě kladného + záporného stabilizátoru.

V cz prostoru se veřejně probíralo nejméně 2x s podrobným rozborem.

[Bobeš1]

Přeci nebudete používat horší (ztráty) a dražší (součástky navíc) řešení! Chtěl bych vědět "výhody" 2 kladných stabilizátorů spojených na výstupu do série? Smysl to dávalo pouze před 30 lety, kdy nebyl k dostání stab. do záporné větve.
Hazys: ptu se ptal "proč?", tak jsem se mu to snažil vysvětlit. Myslím, že otázkou proč, myslel, které řešení je lepší.

[Sendy]

No tak třeba v případě vyšších napětí, použiju integrovaný stabilizátor, který pro vysoké napětí je, a pro záporné není dostupný. Tedy je jednodušší použít dva shodné kladné zdroje.

Dvě vinutí + 2 můstky - dá se líp minimalizovat rušení tvořené diodami usměrňovačů a lépe řešit plochy zemních smyček, není nutná zcela přísná symetrie vinutí...

[zuki]

Řekl bych (bez měření, jen hrubým odhadem), že použití +- stabilizátoru (78xx a 79xx) svádí k tomu udělat jednu (blbou) zem s výskytem rušení od 50Hz (úbytky od nabíjecích proudů elytů).

Spojení "zemí" až za stabilizátory (střed stabilizátorů) bude na provedení zemí asi méně háklivý, neb se to spojí v místě, kde už žádné nabíjecí proudy nejsou.

Pokud se to udělá pořádně, tak by to mělo být celkem jedno. Osobně volím z důvodu jednoduchosti (ušetřím ten můstek) raději +-stabilík s jedním můstkem a druhé řešení použiji jen když to jinak nejde... Např. když spojím do série zdroje na svém "laboratorním" zdroji.

Edit: nějak dlouho píši, a než se vyžvýknu, tak mě předběhnou...

[Bobeš1]

Sendy: zcela přísná symetrie není nutná ani v případě jednoho můstku. Ss napětí budou přesto zcela symetrická. Nikde jsem neviděl reakci na nižší ztráty tohoto řešení. V dnešní době každý řeší co nejnižší spotřebu všeho možného, někdy až nesmyslně a tady to nikomu nevadí.

[Sendy]

1. Napětí budou symetrická i v případě nesymetrického odběru z obou větví ?

2. A co tak zatížení jednotlivých diod a vinutí v případě, že je nesymetrické vinutí (ať už napětím naprázdno, nebo odporem vinutí) ?

3. Hm, ztráty, kdyby to byla priorita, tak použijeme SMPS

[Bobeš1]

1. Ale to nebudou ani u dvou můstků. U nich bude rozdíl ještě větší.
2. Diody mají většinou tak velkou rezervu ve všech parametrech, že řešít toto je zavádějící. Zatížení vinutí je vždy symetrické i při nesymetrickém zatížení na výstupu stabilizátorů - další výhoda tohoto řešení. Při dvou zdrojích a nesymetrickém zatížení na výstupu je jedno z vinutí zatíženo více a může dojít k zahřívání tohoto vinutí.
3. Ano, to je správná odpověď, ale co cena? V tomto případě řešíme že za vyyšší cenu dostaneme vyšší ztráty - je to rozumné?
Pozn.: výstupní napětí za jedním můstkem je vždy symetrické - nezávislé na napětí a odporu jednotlivých vinutí.

[Sendy]

1. Ale to nebudou ani u dvou můstků. U nich bude rozdíl ještě větší.
.......
Pozn.: výstupní napětí za jedním můstkem je vždy symetrické - nezávislé na napětí a odporu jednotlivých vinutí.


No, je to dvojnásobná ztráta času, howgh.

[Bobeš1]

Ale bohužel je to pravda.

[Sendy]

Aha, takže zatížený a nezatížený usměrňovač s filtrem má stejné napětí (symetrie), jaké to čudo a zázrak.

[ptu]

Při použití dvou kladných stabilizátorů je potřeba dva můstky.

Prí kladném a záporném taky, ale díky za nakopnutí k variantě, ketrou jsem jaksi opomněl - vinutí s vyvedeným středem a jeden Graetz s jedním usměrňovačem. Přidávám do ankety.

grétz, kondík, 7805 + 7905 je jaxi takový zažitý.

Je to hodně zažitý a tak dělám usměrňovač se snubberama, stabilizátor s MOSFETem, zpětnou vazbou a elektronickou pojistkou. Jen řeším právě, jestli si dávat práci s tou zápornou větví, když už kladnou mám v reálu vyzkoušenou.

Ono má své výhody použití 2 můstků a 2 vinutí i v případě kladného + záporného stabilizátoru. V cz prostoru se veřejně probíralo nejméně 2x s podrobným rozborem.

Prosím, máš odkaz?

Dvě vinutí + 2 můstky - dá se líp minimalizovat rušení tvořené diodami usměrňovačů a lépe řešit plochy zemních smyček, není nutná zcela přísná symetrie vinutí...

použití +- stabilizátoru (78xx a 79xx) svádí k tomu udělat jednu (blbou) zem s výskytem rušení od 50Hz (úbytky od nabíjecích proudů elytů).
Spojení "zemí" až za stabilizátory (střed stabilizátorů) bude na provedení zemí asi méně háklivý, neb se to spojí v místě, kde už žádné nabíjecí proudy nejsou.

Přesně tak. Díky oběma.

V případě jednoho Graetze a jednoho stabilizátrou a jedné elektronické pojistky, při přetížení záporné větve, poteče proud jen dvěma usměrňovacími diodami a snímacímu a regulačnímu (vypínacímu) prvku "nahoře" se úplně vyhne. Čili pojistka nebude fungovat.
Takže mi zůstávají jen původní dvě varianty - stabilizátor ++ a střed až pak, nebo +- a střed už na trafu.

[ptu]

Aha, další variantu do ankety už nejde přidat. Nevadí, nebyla by moc třeba.

[sinclair]

Do napětí cca +/-24V to lze řešit klasicky, tedy jedno vinutí se středem a jeden můstek a k tomu stábly 78S24 a 79S24. Horší to je, když je třeba aspoň zhruba stabilizovat napětí vyšší, než jaké jsou běžně sehnatelné monolitické stábly, pak už zbývá do napětí cca 30V jen 317/337, ovšem do odběru jen 1,5A. Na vyšší napětí už pak jedině diskrétní stabilizátory, nejde-li o příliš extrémní nároky, tak tzv. tranzistorovými zenerkami obou polarit, kde je zenerka ještě bloknutá elytem a kromě stabilizace ještě částečně plní i funkci kapacitního násobiče.