Témata: 14
Příspěvky: 373
Registrace: 2007
20. 5. 2007, 20:53
(poslední úprava: 20. 5. 2007, 21:04 | gaminn)
Mrkni na to, co tady bylo napsáno, ještě jednou. Napsal jsem ti časovou závislost proudu na čase I(t) = Uo/R.e^(-t/RC) . Jak vidíš, proud není na žádném časovém okmažiku (ani na t2 - t1 = 2ms, ani na jakémkoliv menším) konstanta, tudíž nemůžeš říkat, že kondenzátor dodává po dobu x ms proud 6000A.
EDIT: Mělo by smysl vyšetřovat jedině náboj přenesený za časový interval, což jde samozřejmě jednoduše pomocí int(I.dt) v mezích od t1 do t2.
EDIT: No a když už jsme v tom, tak řešení toho integrálu int(I.dt) v mezích od t1 do t2 = R.C.Uo/R[-e^(-t/RC)] v mezích od t1 do t2 = Uo.C.(e^(-t1/RC)+e^(-t2/RC)). Doufám, že tam nemám chybu.
Témata: 6
Příspěvky: 602
Registrace: 2007
Bydliště: Poblíž Plzně
Tak taky začněte řešit, jestli tu energii, kterou teoreticky má vůbec během těch 2ms může v nějakém myslitelném obvodu uvolnit... jak by musel být zatížen, aby z něj tolik teklo, jestli by náhodou většina té energie nevzala za své už na ESR toho elytu atd... řešte obvod, ne jen poměr dvou veličin.
Témata: 0
Příspěvky: 241
Registrace: 2007
gammin: dyť já netvrdim že to je konstanta
Témata: 14
Příspěvky: 373
Registrace: 2007
20. 5. 2007, 21:15
(poslední úprava: 20. 5. 2007, 21:39 | gaminn)
No bylo by potřeba analyzovat obvod se zdrojem s vnitřním odporem, s kondíkem se seriovým odporem a zátěží, všechny tři části paralelně. Pak by bylo potřeba uvažovat, že zátěž se krátkodobě v čase t =0 změní z R1 na R2 (R2<R1), tedy že zdroj musí dodat větší proud (což je schopen pouze s tím, že se ztratí větší napětí na vnitřním odporu). No a v tento okamžik je nutné vypočítat, jak se bude vybíjet kondík po ten čas, kdy se zátěž změnila, a vyhodnotit, zda kondezátor je schopen po ten čas nějakým způsobem nahradit ty ztráty na vnitřním odporu zdroje (resp. určit, po jaký čas je toho schopen - samozřejmě jen v čase t = 0 je schopen to pokrýt 100%, pak tato schopnost klesá, znamenalo by to tedy určit si nějakou hranici, kdy je tato schopnost ještě na přijatelné úrovni).
Jsou to jen teoretické keci, s výpočty zatím nepřispěju, protože mám zkouškové
EDIT: Ta 100% schopnost dodat veškerou nutnou energii v čase t = 0s není až tak správná vzhledem k tomu, že kondenzátor má v serii nějaký svůj vnitřní odpor, na kterém se energie ztratí. Teď z hlavy nevím, jestli to říkám správně, ale bude-li ten odpor kondenzátoru srovnatelný s vnitřním odporem zdroje, tak mi přijde, že význam kondenzátoru bude celkem bezvýznamný.
Témata: 14
Příspěvky: 373
Registrace: 2007
Iridescent: Píšeš "Tedy třeba že může dát 6000A po dobu 2ms". Těch 6000 je pro mě konstatní číslo, nevím jak pro tebe. Pokud myslíš ale vyšetřit případy, kdy je kondenzátor schopný dodávat 6000A a více, no tak vyšetřuj nějaký interval té rovnice I(t) = Uo/R.e^(-t/RC) >= 6000. Každopádně to ale nebude mít žádný význam pro řešení toho kondenzátoru v aplikaci, v jaké se tu řeší.
Témata: 20
Příspěvky: 2 778
Registrace: 2007
Jméno: Petr Berka
Bydliště: Slaný
ano, šlo to gaminne o něco jinýho - i kdyby sme se sekli o 300%......
Témata: 6
Příspěvky: 602
Registrace: 2007
Bydliště: Poblíž Plzně
Takže troška konstruktivních obrázků. Nasimuloval jsem obvod, kde 12V baterie s vnitřním odporem 10mOhm připojená přes přívody co mají 5mOhm napájí zátěž odebírající přibližně 100W. Po půl sekundě se na 20ms připojí další zátěž a odběr stoupne přibližně na 1kW. Tyto obvody jsem srovnával dva, přičemž jeden má paralelně k zátěžím připojen kapacitor těch hvězdných parametrů, co jsme tu probírali... přechodový odpor jeho připojení a odpor jeho přívodů jsem mu velkoryse zanedbal. Simuloval jsem průběh napětí na zátěži a výkon do nich dodaný.
Střední hodnota výkonu během impulzu s kapíkem je přibližně 950W. Obvod bez něj dodává 870W. Rozdíl mezi těmito hodnotami je 0,38dB. Hluboko pod možností uchem něco poznat. A to stále ani není rozhodnuto, zda tento potenciální rozdíl má pro zesilovač nějaký význam.
Témata: 20
Příspěvky: 2 778
Registrace: 2007
Jméno: Petr Berka
Bydliště: Slaný
80W :-)
Iridescent: cože? 6000A?  ne, já vím, pohnojili sme to oba a já se navíc ještě ztrapnil  ale byl jsem blíž a to mě hřeje na srdci...
Témata: 60
Příspěvky: 7 099
Registrace: 2007
Jméno: Leoš Malaník
Bydliště: Luhačovice
Takže už panuje všeobecná shoda na tom, že je kapacitor venkoncem napyču a je to jen voltmetr za několik tisíc? :-)
Témata: 0
Příspěvky: 76
Registrace: 2007
Mě by spíš zajímalo, jestli Pb akumulátor dokáže v pulsu 50ms dát třeba 30A, ta doba za kterou se chemická reakce s kyselinou sírovou pořádně rozběhne uřčitě není nulová. A to samé jestli to dokáže nějaký kapacitor, kdyby se našel někdo kdo má digitální osciloskop s pomalejší základnou a pamětí a chtěl to změřit byl by to docela přínos.
Témata: 20
Příspěvky: 2 778
Registrace: 2007
Jméno: Petr Berka
Bydliště: Slaný
sinclair: principielně ještě asi ne, prakticky rozhodně ano 
lotrpotr: vem si kus měděnýho drátu a zapni si stopky..... budeš rád že se ti nerozstříkne ta měď do držky s okamžitou platností.
Témata: 14
Příspěvky: 373
Registrace: 2007
20. 5. 2007, 22:30
(poslední úprava: 20. 5. 2007, 22:31 | gaminn)
Boramyr: Perfektní, je tam taky pěkně vidět, že jakmile přijde další peak v čase, než se kondenzátor stačí zase nabít, což mu trvá docela dlouho, tak je jeho význam ještě menší.
Už jsem se s tím chtěl počtíat ručně, ale to by asi byl pěkný oříšek. Co to je za program?
Témata: 6
Příspěvky: 602
Registrace: 2007
Bydliště: Poblíž Plzně
gaminn : Tohle je v Microcapu, ale půjde to v čemkoliv jiném. Pochybuji, že ve workbenchi nebo tině by to nešlo. Microcap se mi líbí právě v tom, že mi nakreslí graf, jaký si vymyslím... když budu chtít logaritmus proudu skrz odpor mínus napětí na kondíku umocněné na výkon dodaný zdrojem, tak ho dostanu. Umí to i FFT a zkreslení a jánevimcoještě. Moc užitečná věc jsou ty grafy spolu s možností krokování hodnot součástek, necháš si zobrazit nějaký průběh pro několik hodnot najednou a vidíš, jak to s tím výsledkem cvičí.
lotrpotr : Na deskách baterky je veškerá chemie připravená a to v obrovské reakční ploše... štrejchni o sebe dva dráty napojené na baterku, a uvidíš, že na nějaké rozběhnutí reakce nebudeš muset čekat
Témata: 0
Příspěvky: 76
Registrace: 2007
No ja bych spíš chtěl vidět nějaký průbeh a porovnání s tím kapacitorem.
Témata: 14
Příspěvky: 373
Registrace: 2007
Žádný z těchto programů jsem ještě nikdy nepoužíval, ale asi začnu. Mám zkušenosti jen s Matlabem, což je dost výkonný nástroj pro jakékoliv simulování, ale asi nic tam nejde tak jednoduše, jak říkáš. No, ale to je jedno, jsme OT.
Témata: 60
Příspěvky: 7 099
Registrace: 2007
Jméno: Leoš Malaník
Bydliště: Luhačovice
Chlapi, Lotrpotr s náma nebude souhlasit už jen z principu :-)
Témata: 14
Příspěvky: 373
Registrace: 2007
20. 5. 2007, 22:58
(poslední úprava: 20. 5. 2007, 23:01 | gaminn)
lotrpotr: No co, bez kapacitoru ti napětí na zátěži klesne skokem na 10,77 V, na tom není ani tak co simulovat. Kapacitor tam udělá tu práci, že tento skok udělá "hladký", tj. na 10.77 to spadne na určitém časovém intervalu (ještě přesněji, k těm 10.77V to s kondenzátorem ani spadnout nemusí, pokud peak netrvá příliš dlouho).
Témata: 0
Příspěvky: 76
Registrace: 2007
Ale mě nezajímá to so simuloval boramyr, mě zajímá ten proudový puls 30A 50ms.
Témata: 14
Příspěvky: 373
Registrace: 2007
Aha, tak to se omlouvám, v tom případě nevím, co chceš.
Témata: 8
Příspěvky: 1 917
Registrace: 2007
Jméno: Roman Janits
Bydliště: Sala SK/Hradec Kralove CZ
tomu ver že tá autobatéria so svojim obrovským povrchom olovených elektród ponorených do roztoku kyseliny sírovej, síranu olovnatého a vody má menší ,,rozbeh" ako najrýchlejšia analógová súčiastka. po chemickej stránke ide o elektrolyticky úplne saturovaný dej, niaky rozbeh v kynetickej rovnici absolútne nekonfiguruje.
|