Jenomže ono tohle dosazení není zrovna dvakrát vhodné. I krát t je vyjádření náboje pomocí proudu určité velikosti který teče jednotku času. Kapacita definuje vztah mezi napětím elektrod a elektrostatickým nábojem na nich. Ten ti ovšem nikam neteče. Takže C = I.t.U je sice formálně správně, ale nic reálného to pravděpodobně nepopisuje.
|
Kapacitátor
|
19. 5. 2007, 23:51
(poslední úprava: 20. 5. 2007, 0:00 | Iridescent)
crash: A tos tam našel kde? http://cs.wikipedia.org/wiki/Farad nikde nic takovýho nevidim, je tam jen vztah F=C/V, tedy psáno ve značkách a ne v jednotkách C=Q/U tedy C=I.t/U
Pokud tam někdy bylo něco jinýho tak to bylo opravdu špatně a už je to opraveno. Edit: a koukam do historie, že to tam je tak už od začátku, tak fakt nevim kdes vyhrabal to C=Q.U...
20. 5. 2007, 0:41
Jéje, tak to je dobrej trapas
 Já si teď vůbec nevšimnul, že tu crashovi komentuju blbej vztah.
20. 5. 2007, 6:54
nj, chybka. mě šlo o to U...... jestli je tam x nebo / je teď uplně jedno :-D nemlať te mě zas.....
20. 5. 2007, 13:17
No to je dost podstatný. Veškerý rozdíly mezi tvým a mým výpočtem vyšly zřejmě z toho, že jsi místo násobení dělil a místo dělení násobil. Si to znovu projdi.
20. 5. 2007, 15:28
nojo, ale napětím.... momentálně tu řešíme dvě věci najednou. Jde mi o to že napětí může podle vzorečku měnit kapacitu. pokud máme tedy napětí 12V a kapacitu 1Farad, musí bejt zákonitě náboj pouze jeden výsledek, kterej závisí na napětí.
20. 5. 2007, 16:34
(poslední úprava: 20. 5. 2007, 16:49 | Iridescent)
Kde si přišel na to, že napětí ovlivňuje kapacitu?
Jo, já už to chápu, ty seš z těch co sice umí všechny vzorečky, ale použít je nedokáže. Sakra musíš taky chápat co co znamená a jakej je mezi tima veličinama vztah, a ne říct si jo, hustota to je em lomeno vé, takže půl litru vody má dvojnásobnou hustotu oproti litru!
20. 5. 2007, 16:40
Někdo si tu plete jmenovitou kapacitu kondenzátoru s jeho nábojem. Kapacita je logicky konstantní, daná konstrukcí, náboj závislý na napětí...
Crashi... kapacita je konstantní... je to VLASTNOST toho kondíku (tedy kapacitoru) daná konstrukcí... tu změníš leda kladivem.
byl jsem předběhnut
Vraťme se k původnímu tématu:-)
Snad to nemusím kreslit. Stačí si představit, že k akumulátoru, jehož kapacita je v řádu mnoha tisíců, až desítek tisíců faradů, je dvěma tlustými šlauchy /třeba 2x50 mm2/ o v podstatě zanedbatelném odporu defacto paralelně připojen kondenzátor o kapacitě třeba i deseti faradů. K čemu tam ten kondenzátor doopravdy je? Žádný z kondenzátorů, používaných v "autohifi" nedokáže poskytnout ani krátkodobě tak velký proud, jako průměrný, třeba 55Ah akumulátor - je to totiž dáno jeho vnitřní konstrukcí, přívody k elektrodám mají konečný a dosti malý průřez, proto je zakázáno kterýkoli kapacitor zkratovat, nemá-li vestavěno jištění. Rovněž zpětné nabití takového kapacitoru je značně zpomaleno právě odporem vnitřních přívodů /srovnejte s přívody k deskám akumulátoru!!!/, notabene mají kapacitory kvůli poškození velkým nabíjecím proudem "automatiku". Jestliže tady mám k takové soustavě o těchto parametrech připojen velmi výkonný zesilovač či jejich soustavu, jejichž odběr skutečně může při stojícím motoru způsobit malý pokles napětí akumulátoru /zase vlivem jeho konečného vnitřního odporu/, tak k čemu mi tam ten směšný kondenzátor je a co vlastně vyrovná či nahradí, když už pokleslo napětí akumulátoru a tedy i na kapacitoru /je v podstatě paralelně k aku/ ???
20. 5. 2007, 17:28
Boramyr napsal:Kapacita je vlastnost daného geometrického a materiálového uspořádání, je konstantní... Boramyr napsal:Edit : Je nutné si uvědomit, co jsou závislé veličiny a co konstanty. Kondenzátor má 1F ať už je vybitý či nabitý na polovinu.Proč sem píšu, když mě evidentně nikdo nečte?
20. 5. 2007, 18:22
čte ale "nevidí co čte"... už se mi rozsvítilo..... hádal jsem se o něco jiného a uplně sem se do toho bezhlavě vrhnul a uplně to posral
 no comment 6000A by ale pořád vyjít nemělo ne?
Proud bude exponenciálně klesat podle e^(-t/RC).
Kondenzátor nabitý na napětí Uo se vybíjí, to tu řešíme, doufám.
S každým časovým okamžikem klesne jeho napětí o nějakou malou část, takže ho není možné brát jako konstantu (samozřejmě ani proud), která v čase t = 0 (začátek vybíjení) stoupne na nějakou úroveň a v čase t2 skokem klesne na 0. Pokud by se nějaká taková změna děla, znamenalo by to, že kondenzátor dodal nekonečný výkon, což tak nějak popírá zákony fyziky Jak tu psal Boramyr řešení té integrodiferenciální rovnice (nebo to také můžeš řešit celkem jednoduše pomocí Laplaceovy transformace), tak časový průběh napětí na kondenzátoru vybíjejícím se na zátěži R dáno vztahem U(t) = Uo.e^(-t/RC) - pokud dosadíš, proud analogicky I(t) = Uo/R.e^(-t/RC). Dosadíš-li za t=0, vyjde ti, že proud na začátku je Iinit = Uo/R, dosadíš-li za t = nekonečno (tedy stav, kdy je kondenzátor vybitý), vyjde ti Ifinal = 0. EDIT: Omlouvám se, poprvé jsem to nějak zmotal
No ted jsem na to čuměl, co to tam bylo za hňupinu.
Taky nevím proč boramyr popisuje děj nabíjení kondenzátoru, když se tu klucí baví o vybíjení.
20. 5. 2007, 20:06
Jj, to mě zmátlo. Takže vybíjení je takto, ne 1-e^, ale jenom e^.
20. 5. 2007, 20:23
Tak já se vám tedy omlouvám za matoucí informace.
Proč jsem navzdory všemu popsal nabíjení? Dobrá otázka, bylo to prostě to první co mě napadlo Beztak je to v té fundované debatě prakticky k ničemu.
20. 5. 2007, 20:44
gaminn: tady jsme ale řešili kolik dodá po jakou dobu, ne proud v daným okamžiku. Tedy třeba že může dát 6000A po dobu 2ms. (bez ohledu na to, že při připojení na odpor to bude jinak a bude to postupně klesat)
|
|
|
podpoř provoz fóra