Co je to DF? (Damping Factor)

[Lachim]

Možná se ptám jako nějaká lama,ale žádnej učenej z nebe nespadl,že . Už jsem četl několik přízpěvků kde se tímto parametrem ohání kde kdo (naposled Usáma někde u repro a popisoval to na "rychlosti" basů). Já ale furt nevim co to je a jak to vyčtu z parametrů výrobce a kčemu to je vlastně dobrý.
Nechcu umřít úplně hlópej,no.

[little]

DF-damping factor
Velmi zjednodušeně řečeno je to parametr který velice ovlivňuje na nejnižších frekvencích (v řádu 10 tek Hz) chování reproduktoru. Odtud pojem "lítající" membrána. Myslím, že DF u zesu je něco obdobného jako Bl u reproduktoru.

[Frank]

DF - Damping Factor, neboli činitel tlumení. Je to poměr Zátěže (Repro+kabely, výhybka...) ku vnitřnímu odporu zesu.

Čim je větší, tim jsou basy kontrolovanější. Zesy s nižším DF maj tendenci zahučávat. Zahučávání způsobí i repráky s vyššim Q v basreflexu a někdy i uzavřený.

[sinclair]

Takže laicky polopaticky:-): Je to číslo bez rozměru a je to v podstatě poměr odporu zátěže/beden/ ke vlastnímu vnitřnímu odporu zesilovače /pozor, nezaměňovat se zatěžovacím!/.

Lze to velmi zhruba přirovnat k situaci u akumulátorů-vezmete akumulátor 12V 10Ah a zatížíte jej proudem 10A. Díky vnitřnímu odporu akumulátoru vznikne na jeho svorkách určitý pokles napětí a ten bude daleko menší u akumulátoru 50Ah, zatíženého stejným proudem. Akumulátor 50Ah má totiž nejen vyšší kapacitu, ale také značně nižší vnitřní odpor.

Účinky dynamického tlumení nízkým vnitřním odporem si lze demonstrovat poměrně snadno. Vezměte jakýkoliv panelový měřicí přístroj-mikroampérmetr bez předřadného odporu. Pokud s ním zatřesete v ruce, ručka bude poměrně ochotně lítat, někdy od dorazu k dorazu. Pokud ovšem svorky tohoto mikroampérmetru zkratujete kusem silného drátu, u lepších mikroampérmetrů se Vám už skoro nepodaří třesením s ručkou pohnout. Závisí to samozřejmě na síle magnetu a odporu vinutí měříku, ale jako demonstrační pokus je to víc, než výmluvné.
Podobně se chová soustava reproduktor-zesilovač.
Pohonný elektrodynamický systém reproduktoru je také tlumen "jakoby kusem drátu", který ovšem v tomto případě představuje vnitřní odpor zesilovače.
Čím je vnitřní odpor zesilovače nižší, tím lépe tlumí všecky možné zákmity a rušivé rezonance kmitacího systému. Jeho zvyšování nad určité meze už postrádá smysl, lze udělat zesilovače s technickým vnitřním odporem nulovým, nebo dokonce záporným, to jsou ale pouze teoretické úvahy, které v praxi ani nelze pro spoustu obtíží realizovat.

Snad to není moc kostrbatý..

[Iridescent]

Když připojim mikroampérmetr k zesilovači, bude se chovat jako reprák?

[opamp]

Dobrá otázka

Měl by. Ale nejdřív změř tomu zesilovači ss offset, ať nepošleš ručičku třikrát kolem dokola

Ono (a teď si nedělám prdel) jde i rozlišit, když jemně prstem hýbeš membránou basáku, zda jsou jeho svorky v luftě nebo zkratovaný (resp. připojený k zapnutýmu zesu) - v druhým případě se víc "brání". Akorát se tim nesmí hýbat příliš pomalu, jinak se toho v cívce moc nenaindukuje a moc to nebrzdí. U ARN226-03 v uzavřený ozvučnici to je celkem nad hranicí vnímatelnosti.

Další obskurní přirovnání k DF je motorek stěračů v autě a jeho doběhovej kontakt. Kdo to někdy musel štelovat, ví svoje

[Michal]

Na soustavu zesilovač reproduktor se můžeš klidně podívat jako na servosystém, řízený vstupním signálem na pozici. Pak na to lze aplikovat celá teorie řízení a všecko tak úžasně sedí... Qčka, překmity, rychlost odvislá od síly/jakosti pohonu a DF...

[sinclair]

To brzdění membrány při zkratovaném reproduktoru je markantnější u citlivějších reproduktorů a profi s vyšším zdvihem.
U hifíků, co mají průměrné magnety a mezeru, že by tam vešli dva cikáni i s maringotkama, moc ne.
Iridescent: teď nevím, co si myslet. Napiš ještě pár příspěvků a budu to vědět:-)

[ondra Ch]

Krásný příklad je to Michalovo hovádko XLS ...Mms 166g,Bl 17,6 s tím se musí umět zesilovač řádně porvat
2 OpAmp,jo to je pěkná pakárna......tam se používá k rychlému zastavení motorku zkratování přívodu napájení pro něj,to samé je třeba i v některých Aku vrtačkách atd.A kupodivu lze tento způsob brzdění použíti i u seriovích (univerzálních)motorků, ale i třeba u asynchronních s kotvou nakrátko!

[Iridescent]

Sinclair: Chtěl sem bejt vtipnej...

[Michal]

Zkratováním se brzdí i obrovské pohony servomotorů s třeba 5kW. Ale tam je to řízené a přes zátěž - ta potom skoro hoří, ale servo stojí na place v mžiku. Všecko je to stené.

[jik]

Ovladače kdysi u prvních autodráh byly zapojené jeko reostat, ty pozdější jeko potenciometr. Autíčka u těch prvních dojížděly setravačností, u těch novějších už byly velice slušně brzděny.

[opamp]

A což teprv takové tramvaje, metro a elektrické lokomotivy... Jaký DF má Temelín?

[Michal]

Ohledně temelína bych se ptal spíš na DUMPING FACTOR, než na damping factor.

A souhlas s tím, že bl 17 u XLS není nijak zářná hodnota. Tam je to ale dohnané Qčkem, zkratovacím prstencem a kdoví čím ještě. Navíc Bl je odvislé od impedance měniče (Je to Bxl, že jo...), při stejném magnetu je při poloviční impedanci Bl o dost nižší. Tady možná bude jádro pudla a zakopanej pes ohledně toho nízkého Bl toho SinusLive z Autohifi. Jestli je to klasickej "tahač", kterej při Znom=4ohm má Zmin třeba 1.5 (nic neobvyklého) tak to "zas až tak zlé" není. Zatím jsme tu porovnávali vždy jen s 8ohm reprem. I ten můj XXLS autosub má Bl sotva 10. Ale je to 10".

2 opamp níže: Opraveno, je tam malé. to velké jsem použil pro zdůraznění toho, že jde o tu cívku, ale správně je to takhle a je to tak jak píšeš, je elektricky kratší a má menší L, nebo chcete-li Le. .

[opamp]

Michale, není to náhodou Bé krát malé el?

Pokud to je totiž opravdu "force factor" jak tomu někdy taky říkají, mohlo by se vycházet z fyzikálního vztahu, že síla působící na vodič v magnetickým poli je F= I x B.l (on to je vektorovej součin a teď nevím zda jsem nepřehodil pořadí proměnných, což by u vektorovýho součinu bylo trestuhodný, ale pro výpočet abs. hodnoty to neva) - čili, jde o délku vodiče (cívky), na kterou pole působí a samozřejmě o protékající proud.

EDIT: To, že je u stejnýho magnetu nižší Bl při poloviční impedanci bych vysvětlil tím, že cífka má míň závitů (byť třeba motaných tlustším drátem) a tím je elektricky "kratší".

[Lachim]

Díky za informace,už sice chápu co to je,ale stále nevim,jak se to na zesilovači pozná. Třeba při koupi. Ale jináč jste klucí chytrý.
Fórum No.1

[opamp]

Na zesilovači to napsaný nenajdeš. A v technických datech to buď nepíšou nebo lžou.

Změřit se to dá poklesem výstupního napětí při zatížení jmenovitou impedancí oproti stavu naprázdno. DF je závislý na frekvenci (s kmitočtem klesá, u starých architektur s elytem na výstupu klesá i na velmi nízkých frekvencích).

[luikas]

ja si taky myslim, ze je to Bé * el

[sinclair]

No, třeba Pendolino, které má pohon asynchronními motory, částečně brzdí injektovaným ss proudem z meziobvodu frekvenčního měniče. Však se s tím taky ČD a Alstom rvaly, rušení /jak na potvoru skoro na stejném kmitočtu, kde běží zabezpečovačka/ jim valilo zpátky do trakce spolu s rekuperačním proudem a likvidovalo vstupy zabezpečovacích automatik na přejezdech:-)
Frekvenční měniče jeřábů a všelijakých pojezdů brzdí také ss proudem do asynchronních motorů. Ve dvou fázích-první fáze je brzdění brzdným odporem, dokud motor dává jakýstakýs generátorický výkon a pak se přepne na injektáž ss proudem. Výsledek bývá dle brzdné rampy i takový, že to trhá hřídele, případně se klecová kotva protočí na hřídeli:-)

Je to trochu OT, hoďte to do chlívku:-)

[razor]

nektere zesilovace mivaji i 500 damping jak je to u zesilovace pro vyskove jednotky v PA je potreba velky damping factor?
co za zesilovac by jste doporucily k driveru 80-160w 7,1ohm