|
elektronický magnet
|
31. 1. 2008, 17:18
len tak zo zaujímavosti sa spýtam, vyrábajú sa reproduktory s elektrickým magnetom ? napr. spôsobom že jedna cievka by bola trvalá (ako magnet) druhá by bola na kmitačke, púšťal by sa do nich rovnaký signál ale jedna by bola prepólovaná. Teoreticky by to mohlo fungovať ?
31. 1. 2008, 18:11
Budené reproduktory sa vyrábali. Ale či bola jedna cievka v úlohe vytvárania mag. poľa ako trvalý magnet a druhá klasická, alebo dve zapojené v protifázi neviem.
31. 1. 2008, 19:44
podobne funguji elektrostaty, teda s tim, ze tam nejsou civky...
1. 2. 2008, 10:44
http://www.oldradio.cz/empoamba.htm Píšu dynamický budený reproduktor. Fotku som nenašiel.
1. 2. 2008, 10:54
Normální reprák... Jenom místo magnetu je špulka. Většinou se zapojovala seriově do anodovýho napětí a plnila zároveň funkci filtrační tlumivky.
Kurpelm pleteš jablka a hrušky dohromady. Všechny moderní reproduktory jsou dynamické (nepočítám-li elektrostaty a spol). Tím chtěl autor říci že to není starší typ elektromagnetický. Ten fungoval podobně jako sluchátko.
Ano kdysi se skutečně dělaly reproduktory s cizím buzením, tedy na místo permanentního magnetu byl elektromagnet. Ten zajišťoval hned dvě funkce: jednak vytvářel magnetické pole reproduktoru což už víme a jednak fungoval současně jako tlumivka ve filtru anodového zdroje. V zásadě to není špatný nápad protože elektromagnet má vyšší účinnost než permanentní magnet a tudíž může vyvinout silnější magnetické pole a z toho plynoucí výhody. proto se také nepoužívají permanentní magnety v motorech. Bohužel buzení takového repra má také své nevýhody. Jednak budit reproduktor s takovými parametry jaké máme dnes by bylo energeticky náročné (a tudíš neekonomické) a jednak by vyžadovalo velmi tvrdá zdroj s dobrou filtrací aby nebyl slyšet brum a aby se citlivost repra neměnila se zátěží.
2. 2. 2008, 2:14
No vida, netušil jsem že se něco takového ještě vyrábí. Nicméně tobě by nevadilo kdyby ti to žralo navíc jen tak 60W? A vsadím se že to bude chtít ještě stabilizaci jinak by to nebylo dostatečně highend takže se nám do toho započítávají ztráty ve zdroji což je dalších 10W - paráda.
2. 2. 2008, 3:00
co ma po 60W ked to stoji 1000 euro
 tu je par dalsich... http://www.fertin-acoustic.com/ napr 46cm bas! taky chcem!  ani nezistujem radsej kolko to stoji
2. 2. 2008, 14:34
Thales, pletiem do toho asi aj asfalt... No mal som na mysli práve vytváranie magnetického poľa práve cievkou nie permanentným magnetom. Ja sa v tej starej technike neako moc nevyznám, to je to.
2. 2. 2008, 19:17
druha cievka by mala byť vyrobne lacnejšia ako magnet nie? podla mňa tu chyba firma ktora by sa tymto zaoberala ... vyvojom atď
2. 2. 2008, 19:31
Tak tomu nevěř... klasickej ferit je podstatně levnější, než pořádná bambule mědi. Teď si ještě připočti, že bys potřeboval dobře stabilizovanej stejnosměrnej zdroj, pro každej typ repráku s jinými parametry.
Běžné reproduktory s elektromagnetem z konce 30.let minulého století, o průměru cca 20cm mají spotřebu asi 12W /úbytek na cívce asi 30V a proud 40mA/, přičemž účinnost těchto reproduktorů vždy přesahuje 100dB/W/m. Vysoká účinnost byla v té době nutná, koncové stupně přijímačů neměly víc, než 2-3W výkonu, takže u luxusnějších přijímačů, které měly ozvučit větší místnost, byla velká citlivost reproduktoru nutnost.
V té době už se sice vyráběly permanentní slitiny, ale neumožňovaly vytvořit tak silné pole v mezeře reproduktoru, vysoce účinné slitiny AlNi a AlNiCo přišly do sériové produkce až prakticky po II. světové válce. Zvlášť kontrastní případ byly reproduktory pro kinosoustavy-ty byly ale určeny pro tzv. paralelní napájení magnetu s obdobnou spotřebou, měly svůj napájecí zdroj, přičemž citlivost 40cm širokopásmového reproduktoru byla vždy kolem 102-103dB/W/m. Taková citlivost umožňovala ozvučit kino pro 300 hlav výkonem kolem 10-15W... V dnešní době, kdy jsou k dispozici Nd slitiny se strašlivým magnetickým tokem by šly bez problémů vytvořit i velmi kvalitní reproduktory a s vysokou účinností. Brání tomu zatím cena Nd slitin, feritové bláto, co se používá ve většině hifi spotřební produkce je velice levné. Když se ohlédnu po značkové produkci ze začátku 80.let /Pioneer, Technics, Sony/, musím konstatovat, že tehdy se vyráběly REPRODUKTORY, ne ten fujtajksl, ze kterého teď stavíte. Tyhle špičkové hifi bedny totiž jako celek neměly nižší citlivost než 93-95dB/W/m, ve srovnání s tím dnešním hnusem, co má 85dB/W uměly i se zesilovači okolo 40W na kanál neskutečné věci. Jejich cena v Tuzexu dosahovala ceny nové Škody 120L. Za kvalitu se platí, vždy tomu tak bylo a bude. Všechno včetně reproduktorů jde směrem do spotřebkové píči. Ani Seas není výjimka a jen se směju těm, co jsou z něj občas skoro posraní. 
Heroin byl běžně k dostání v lékárně, v Coca Cole byl ještě kokain, tráva byla zelenější i ve filmech. V době, kdy dělník dostává víc než profesor, nemůžeš čekat nějaký rozumný pokrok. Když je tu drahá základní výrobní síla, výroba se holt musí stěhovat do zemí s bez sociálních jistot a nucené demokracie za každou cenu.
Zase ale ruku na srdce, jaké frekvence se přenášely před lety a jaké dnes? Co bylo designově přijatelné dřív a co dnes? Vintage Technics atd... sou všechno dole minimálně 12, spíš 15" v 120l, nahoře klidně horny. Dneska je 60l bedna s dvěma 8" kráva neskutečná. Aby si s 15", ať už má sebesilnější magnet a sebevětší ozvučnici, dosáhl na nějakých 94dB citlvosti potřebuješ mít BR někde na 40-45Hz, dneska sou požadavky v tomto směru větší. Dříve asi nebylo možné vyrobit dnes běžný hliníkový former a vysoká citlivost tak byla nutná. Dnešním reprosoustavám (jak říkáš sráčům) navíc hraje do noty moderní styl bydlení - velký dozvuk řádí všude. Neodymia je málo a víc ho nebude, klidně se může opět stát jako u mědi, že v největším dole na Východě budou stávkovat a cena poletí ještě nahoru. Navíc myslím, že současné kvalitnější reproduktory mají magnety dostatečně silné a jsou citlivostně limitovány hlavně objemem ozvučnice (dole). A že se zhoršuje například Seas? Parametry se posunují směrem, který se třeba někomu nemusí líbít, to chápu. I když ale snad přesunuli výrobu do Číny, o horšících se parametrech sem se nikde zatím nedoslechl.
2. 2. 2008, 22:30
checku, až uvidíš ten styl výroby, jak se na to prostě mrdá, tak to pochopíš. ono to jde i dnes udělat dobře. ale nikdo nemá důvod proč by to dělal. spotřebka má dobrej odbyt, a tak stačí jen veškeré výrobky označit a ocenit jako spotřebu a jde to nadračku. no a abys z něčeho udělal levnou spotřebku, musíš to ojebat. některý věci se daj tolerovat - jako třeba mobil - foťák s autofocusem nevalné kvality, nekvalitní elektronika, tam se to poměrně ztratí, ale když si půjdeš koupit auto, a zabiješ se v něm, nebo foťák a nepoznáš z fotky kdo je máma a kdo táta, nebo reprák kterej hraje -respektive nehraje - dost blbě a navíc potichu, tak to nasere, obzvlášť když makáš jak trotl 10 let, a pak si za to můžeš dovolit koupit pár takovejchhle sraček.
poslední odstavec a hlavně poslední řádek sinclaira to popisuje jednodušeji a stručněji... propisky nepíšou, foťáky nefoťej, auta nejezděj, repráky nehrajou..... je to tak jednoduchý.
Checku blábolíš nesmysly jako vždycky. Ruku na srdce Ty blbče - před lety se přenášely frekvence v daleko širším rozsahu, než Ty dnes posloucháš z empésraček. S designem to vůbec nemá co dělat, zase meleš sračky-já mám vždycky na mysli technickou, ne designovou stránku věci a je dneska, s odstupem pětadvaceti let jasné, že ty bedny prostě technicky lepší byly. A nebyly to žádné krávy, i tehdy se za extrém považovala bedna nad 100L a ne každý si je mohl dovolit doma instalovat, natož koupit. A připomínám, že u beden okolo padesáti litrů s dolním přenášeným kmitočtem 30Hz -3dB se basreflex vůbec nepoužíval, používal se vůbec velmi málo, protože už před pětadvaceti lety pár chytrých lidí pochopilo, že basreflex je jen ošemetná berlička.
Jenže tu jde o něco jiného, co Ty se svým slepičím mozkem nechápeš : Koncerny jako Matsushita či Sony už tehdy byly na trhu velmi dobře etablované, takže nepotřebovaly zákazníka oblbovat a lákat na načančané sračky, jako dneska. Tehdy totiž šlo o to, nabídnout zákazníkovi víc, než konkurenční firma a za jeho peníze maximum technické kvality. Důkazem toho jsou třeba casette a tapedecky Akai, Onkyo, ale třeba i nekompromisní švýcarský Revox-Studer. Mířím tím na situaci, kdy bylo možné vyrobit takto kvalitní a citlivé bedny - byly pochopitelně dražší, firma na nich neměla takový vývar, ale zákazník byl spokojený a při dalším nákupu se k firmě vrátil, protože ho nezklamala. Na tohle se dneska hoodně zvysoka sere, protože při životnosti sprosté spotřebky už firma a její kredit přestává být důležitý. Tehdy si lidi hifi nekupovali na dva roky, ale nejméně na deset, proto muselo být všechno precizně zpracováno a technická úroveň musela vyhovovat v horizontu minimálně těch dalších deseti let. Checku, až si někdy podobné bedny prohlédneš zevnitř a poslechneš ve srovnání s těmi kníkátky, co tu s šestapůpalci vyrábíte, změníš názor. A někdy si prohlédni vnitřek současného hifi zesilovače a zesilovače stejné kategorie, ale starého pětadvacet let. Minimálně si řekneš "jak je tohle kurva možný, co se to dnes dělá za hnůj?" A příklad z fotografie: proč asi většina světově proslulých fotografií vznikla a vzniká za použití legendárních, třeba třicet i čtyřicet let starých aparátů? Z nostalgie fotografa, nebo prostě proto, že mají tak dobrou optiku, co? |
|
|
podpoř provoz fóra