4x EL84 2x10W

[kaed]

dám ti tip pro další konstrukce: ty pájecí lišty dej na distanční sloupky aspoň 1cm, pak můžeš mít ty dráty pod tím, bude to přehlednější, když ty dráty použiješ barevný. Pak ti taky vyjdou líp ty signálová cesty i napájecí. Ale vánočky na AC a žhavení máš pěkný

[DaVidsob]

Tak sem vyndal elektronky z jednoho kanálu, k druhýmu kanálu sem připojil umělou zátěž s osciloskopem, na vstup sem zatim nepřipojil nic, potenciometr sem dal na nulu, šasí sem spojil s mínusem a chvilku po vytočení variaku na max. to začalo to kmitat jak svině, žádný velký VF, kolem 2KHz to bylo, kmitat to přestane když zkratuju vstup E2 (R9). Ňáký nápady ? Z fotek můžete vidět jak je provedená celá ta sranda mezi E1 a E2, nic tam neni stíněný, je to hnízdo, mohlo by to vadit ?
Dík.

[Wili]

to nevyzera na korekcie ale vid. moj prispevok #7 proste dva vazobne kondy v spatnej vazbe + trafo a vela zisku a este vela vazby = problem...

R26 a R27 mas obe 2k2?

1) najprv vyskusaj rozpojit spatnu vazbu uplne a vyskusaj ci to vobec funguje bez spatnej vazby (odpoj R26)
2) ak zatiahnes spatnu vazbu a zacne to kmitat, tak skus prepolovat Anody na vystupaku medzi sebou (tj. otoc fazu)
3) ak to nepomoze tak zvacsi hodnotu R26 napr. na 10k alebo viac.

ale este pred tym by bolo dobre zistit ci to nerobia fakt korekcie = rozpoj ten korekcny preamp a koncak od seba a rozbehaj kazdy blok samostatne ci funguju ako maju, potom to spoj dokopy.

EDIT:

este prosim prerob tie signalove kable lebo sa nemozem na to pozerat ako lezia na 230V a zhaveni...

[DaVidsob]

sory, zapomněl sem říct, že zpětnou vazbu ještě nemam připojenou, zkusil sem dát před mřížku E2 3K3 odpor, ale nic to nezlepšilo, zdá se, že celej ten obvod korekcí z něčeho chytá kladnu zpětnou vazbu, zkusim ty signálový vodiče vyndat ze svazku dát je dál od ostatního, ale obávám se, že to nepomůže, protože to kmitá i když zkratuju vstup do E1, přestane to kmitat jenom, když zkratuju korekce se zemí za C9

Ad1: Jo a kmitá to zhruba na 20KHz

Ad2: Takže když úplně vyřadim korekce, drátek z C9 rovnou do R9, tak to kmitá taky

Ad3: Když odpojim všecko od vstupu do E2, nechám tam jenom holej R9, tak to taky kmitá, dokud ten odpor nezkratuju, pak je výstup uplně zticha

Ad4: Možná bych ten R9 moh snížit třeba na 100K, ale to už by mi těžce rozladilo korekce, to ale zkusim až zítra

Ad5: začínám se obávat, že problémem bude ta rozholená CYKY 2.5 která je natažená mezi paticema a do který sou svedený všecky zemní věci

[Wili]

Skus medzi anody invertoru dat 47-100p. Ak nemas zavedenu spatnu vazbu tak chod systematicky od vstupu a uvidis kde to zacina bordelit…

[DaVidsob]

kond bohužel nepomoh, co ovšem pomohlo, bylo snížit R9 na 10K, s tim už to nekmitá, vypadá to, že to celý má hodně velký zesílení a kapacitní vazbou do vstupu E2 se tam z něčeho zavádí kladná zpětná vazba

[alx]

Co tak vidím, tak průchodkami k výstupním trafům vedeš společně dráty od vstupních elektronek. To ti bude kmitat vždy. Důsledně odděl co nejdále od sebe vysokonapěťové signálové vedení od nízkoúrovňových. Pokud to někde nepůjde použij stíněné kabely. Pozor na kapacitu a průrazné napětí stíněných kabelů, případně si vyrob stíněné kabely sám ze stínění koaxu a lanka z cysy kabelu a smršťovací bužírky. Obzvlášt odděl dráty od anod konc. elektronek a G2, od ostatních. Pokud je budeš stínit, pozor kam je budeš zemnit aby jsi neudělal kladnou vazbu. Možná pomůže stínící přepážka mezi vstupní elektronky a koncové.

[DaVidsob]

No, asi ty kabely trochu předělám. Prohodil sem polaritu koncovýho stupně (mezi invertorem a koncem) a začlo se to chovat daleko stabilnějš, zaved sem zpětnou vazbu, náhodou jí tahle polarita odpovídala, u R26 sem experimentálně pomocí potenciometru došel k hodnotě 12K, s tou zpětnou vazbou to bylo zas o něco klidnější, teď se to zdá docela dobrý, sinus 1KHz má těsně před limitací do 4 Ohmů asi 15V Pk-Pk což je jestli počítám správně asi 7W RMS což teda nic moc, doufal sem aspoň 10. Jako umělou zátěž používám převinutej starej posuvnej reostat, kterej nemá přesně 4Ohmy, ale zhruba 3.8, nicméně odpor vedení tam určitě ty dvě desetinky najde, takže to na to asi vliv nemá. Ohledně frekvenčního rozsahu sem si nevšim žádnýho poklesu oproti 1KHz při 30Hz nebo při 20KHz.



na obrázkách můžete vidět sinus těsně před limitací a obdelník 1KHz v porovnání s tim, co přichází do vstupu, horní průběh je na vstupu, dolní průběh je na výstupu, jako zdroj signálu mam totiž počítač a nějakej onlině tone generator a ten obdelník z toho neleze moc kvalitní.
Teď se pokusim stejnym způsobem oživit i druhej kanál a zkusim na to pak připojit i nějaký repráky, taky sem si všim, že je velkej rozdíl když do vstupu pustim silnej signál a potenciometr hlasitosti je na 1/10 a nebo když je potenciometr na maximu a pustim tam slabej signál, při tej druhej variantě je to hodně zarušený zakmitává to, asi je problém když má vstup moc velkou impedanci.

Ad1: To rušení při vytočenym potenciometru na max je zřejmě způsobený rušením co leze z počítače, nebo který vznikne spojením zesilovače s počítačem, nicméně potenciometr sem vyměnil za 10K a R4 sem dal 100K. Připojil sem umělou zátěž na oba kanály a nechal sem to vybuzený na plnej výkon asi hodinu, zdá se, že se nic enormě nepřehřejvá, krom lamp maj největší teplotu asi katodový odpory, což mě přivádí na myšlenku, že asi nebylo uplně moudrý přímo na ně naletovat ty elity. Síťovýmu trafu se trochu hřeje vinutí, ale zhruba stejně jak jádro, to trafo umí 2x 210V a 2x 250V, podle původních výpočtů i testů to vypadalo, že pro žádanejch 300V mi bude stačit těch 2x 210V, ale zjistil sem, že tam je asi 270, tak sem to přehodil na těch 2x 250V a už tam zhruba sou všude počítaný napětí, kerý sou uvedený ve schématu. Blbý je, že to trafo je komunistický určený na 220V kdežto já mam v zásuvce 235V, takže je zřejmě jádro trochu přesycený a proto topí, taky mam na žhavení 7V i při plný zátěží, to asi taky neni moc dobrý pro ty lampy, možná bych tam moh dát dvě výkonový diody antiparalelně, abych to snížil aspoň o pár desetin, ale to je zas další topení navíc. Asi do toho spodního krytu dám na jeden konec ventilátorek a na druhej konec díry, aby tam byl průvan skrz celej vnitřek a odvádělo to teplo i z toho šasí, který se rychle ohřejvá od elektronek a trochu i od trafa.

Ad2: Zkusil sem k tomu připojit ňáký repráky, docela mě překvapilo, jak nízký frekvence z toho uměj vylízt, uplně jak z tranzistoráku, i na docela vysokou hlasitost, 30Hz žádnej problém, což je zajmavý, protože podle dokumentace k těm trafům maj pokled 3dB už na 40Hz, ta zpetná vazba očividně dělá svoje, pod 30Hz už se hodně přesycuje trafo a musí se snížit výkon, jinak už je slyšet limitace, která se projevuje šelestivejma pulzama do vejškáče. Taky mě překvapilo jak přehledně a hezky sou z toho slyšet prvky elektro/techno hudby, kterým někdo řiká splašenej oscilátor, který se skládaj s obrovský hromady harmonickejch. Korekce sem navrhoval véceméně jenom pro účely doladění rozsahu případnejch šitkovejch beden, proto regulace basů tam má vliv jen od 200Hz dolu a vejšek asi od 8 KHz nahoru což docela funguje. Síťovej brum tam je znát, hlavně z vejškáče, nic zlýho, ale když si to dám v práci k počítači tak mě to bude srát, takže se na to musim ještě podivat. A ten ventilátor to chce, protože se po chvíli rozpálí celý šasí.

[DaVidsob]

Po třech letech téměř denního provozu částečně popsaném zde jsou postřehy takové, že mi tam jednou zhořelo výstupní trafo, proseknul se ten komunistickej olejovej papír a primár proti sekundáru měl 90 Ohmů, ale jeden místní člen naštěstí měl ten samý a poslal mi ho, pak mi tam odešla jedna EL84, po zapnutí se jí hned rozžhavila anoda, z počátku stačilo zesilovač párkrát vypnout a zapnout a šlo to celej den, ale jednoho dne už to nestačilo a celou dvojici jsem musel vyměnit, pak jsem musel vyměnit jednu ECC83 protože šuměla, nevím jak je to možný, ale prostě generovala takový nepravidelný praskání a šumění, ta druhá už to začíná dělat taky...
No a nakonec už tam asi 4x odešly katodový rezistory, oproti výše postovanému schématu jsem to upravil na fixed bias kde byly pod každou pentodou 3R3 rezistory a trimrama vedle se nastavovalo předpětí, dnes se mi zase začala žhavit anoda, tak jsem ho otevřel a zjistil, že už jsem v minulosti dva ty rezistory nahradil drátem, jelikož v práci nebyl prostor se tomu věnovat víc, teď je volnějš takže jsem ty rezistory vyměnil za 4R9 drátový a znova seřídil klidový proudy. Sinclair tu kdysi psal, že se tady nesměj používat metaloxidový, prej se tu za provozu vyskytujou špičky daleko přesahující i 2W na tom odporu, tak snad už teď bude klid.

Edit: 2W na 3R3 odporu by znamenali asi 770mA, to přeci z EL84-ky nemá šanci vylízt ne ?

[pzwak]

Ty měřící odpory 3R3 na 2W stačí.
Výstupní trafo se někdy prorazí tím, že někdo odpojí za provozu zátěž, naindukovaná špička se transformuje na primár a protože to může být klidně několik set voltů, může dojít k průrazu. Proto je vhodné k sekundáru dát napevno odpor pár set ohmů, který špičku zatlumí.
Narůstající šum u ECC může být vyčerpáním katody - zhorší se tzv. výstřelový katodový šum.

[DaVidsob]

tak mi řekni proč se mi už 4 přerušili... Jinak k odpojení zátěže docházelo no, mam tam ty komunistický reproduktorový DINy konektory a celkem často jim vypadával kontakt no

[pzwak]

Tak je otázka, jaké odpory to byly a taky při těch výpadcích vznikají špičky, které mohou být pro ně smrtící.
Taky záleží na topologii zapojení a hodnotách vazebních kondenzátorů. Pokud má vazební kondenzátor mezi budičem a koncovkou vysokou hodnotu (např 3uF a více) a fixed bias je vedený přes velký odpor, trvá mu dost dlouho, než se nabije. A pokud nabíhají anodové zdroje rychleji než ten fixed bias na nažhavené koncovky, katodový proud může být vysoký, elka je plně otevřená a velké elyty ve zdroji tu špičku proudu dají. To se může stát při rychlém opětovném zapnutí nažhaveného zesilovače. Neznám schéma, takže netuším, co se tam může v přechodných dějích dít.

[DaVidsob]

bias je tam myslím zavedenej přes 470k odpory, vazební kondy maj 220nF, filtrační elit 47 uF, anodový napětí naběhne okamžitě v podstatě no, ty katodový odpory byly 2W metaloxidový, ale i kdyby byla mřížka uplně ve vzduchu nebo dokonce s kladným napětím, tak plně otevřená EL84 přece nemůže dát víc než tak zhruba 200mA ne ?

Ad1: dneska se mi zase rozžhavila anoda EL84 na stejnej pozici jako v minulosti kde sem jí nakonec musel vyměnit, dneska to vyřešilo vypnutí a po chvíli znovu zapnutí zesilovače.
Co jí je, snad nejni zase v hajzlu ? Je zajímavý že to dělá na stejný pozici kde se mi už jedna rozžhavovala, ale ta tenkrát byla vadná a rozžhavovala se i na jinejch pozicích.

[zdenoeddie]

Patice mas v poriadku?

[DaVidsob]

nemyslím si, že by jim něco bylo, kupoval jsem je tenkrát nový, docela dobře v nich ty lampy držej, až se mi to stane příště tak do ní zkusim cvrnknout nebo s elektronkou přes kapesník zahejbat