10. 10. 2025, 21:16
Tak zrovna trandy typu KU611 v NF zesu bych neviděl jako příklad hodný následování. Milan udělal spoustu jiných a skvělých výrobků.
|
Tranzistory Tesla, co s nimi?
|
11. 10. 2025, 18:40
Hordek napsal:therion:- Kritizuješ něco, co sis ani nevyzkoušel, já však ano Vis o co jde? Pokud pouzijes pomale trandy na konci , tak vnitrni struktura zesilovace se musi poprat s vysokou kapacitou i mensim zesilenim koncu na vyssich kmitoctech. Stejne tak nelinearita zesileni vs proud. S tim vsim se musi zpetna vazba poprat a ukorigovat to. A pokud ty korekce jsou velke , tak se vnitrni struktura muze u hure navrzeneho zesilovace dostavat mimo linearni oblast. Cilem konstruktera je mit zesilovac "vnitrne" co nejrychlejsi a mit dostatecnou rezervu pro korekce i na vysokych kmitoctech , ale zaroven byl co nejvic linearni aby zpetna vazba nemusela korigovat nesmysly a urcovala spise celkove zesileni. Je mi zpodivem, ze takove zaklady jsou ti nezname. 
KUčka byly fajn pro QRPP CW vysílače v třídě C, protože jsou docela rychlé (fT 30 MHz), do nového audio zesilovače bych je dnes nedával.
11. 10. 2025, 20:03
therion Někde jsem četl delší pojednání, proč dávali do starších top zesilovačů konce s cca 8MHz. Že prej jim to vycházelo optimálně mezi slušnou rychlostí a stabilitou/nekmitáním. Rychlejší prý museli hodně zatloukat. (To číslo mohlo být jiné, ale celé se to točilo kolem zbytečné rychlosti co přináší jen problémy)
11. 10. 2025, 20:35
Hordek
To neni zadny argument, Arcam je mizerny komercni smejd...proto jsi ho prodal..porovnej to s opravdovou spickou, treba SPX2010 nebo DHA2 a budes valit bulvy... ta jemnost, lehkost, preciznost, prirozenost.. 
therione:- Proto jsem to uchometricky porovnával s tím Arcamem, kdyby se ve zvuku "něco" echt mršilo, řešil bych to. Ostatně, úplně první verze mého bastlu fungovala jen s pomalými typy OZ jako NJM4580, NE5532, LM833, --- s rychlejšími OPA2132, OPA2604, LME49820, mi hned hořely F-pojistky ve zdroji. Chyba byla v kompenzaci zpětné vazby a poradili mi jak to vyřešit uživatelé světelektro.com, za což jsem jim také poděkoval. :-)
Samozřejmě, že mi spousta lidí psala, že ty Tesly 366/367 nejsou vhodné, že je to jak kanon na vrabce, že je ten OZ nevybudí, že jsou pomalé apod. A hle, ono to s nimi jede jak z praku. :-) A když těm trandům ještě malinko "přilepšíš" na klidovém proudu (50-55mA), k čemuž je již nutné použít malé elox chladiče https://www.conrad.cz/cs/p/fischer-elekt...88166.html , je to ještě lepší. :-) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Horys:- S tím Arcamem bych fakt něměl problém další roky spokojeně existovat, mým požadavkům na zvuk nikdy nic nezůstal dlužen, samozřejmě, každý máme tu laťku někde jinde --- s tím hold nic nenadělám. :-) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Jinak, abych to tu jen nezasíral --- taky mám v PC "něco" rozpracováno pro staré Tesla trandy, až bude čas a chuť, tak se uvidí... :-) https://www.rajce.idnes.cz/hordek/album/amp/1693567793 https://www.rajce.idnes.cz/hordek/album/amp/1693567843
13. 10. 2025, 6:36
jardag69 napsal:therion Někde jsem četl delší pojednání, proč dávali do starších top zesilovačů konce s cca 8MHz. Že prej jim to vycházelo optimálně mezi slušnou rychlostí a stabilitou/nekmitáním. Rychlejší prý museli hodně zatloukat. (To číslo mohlo být jiné, ale celé se to točilo kolem zbytečné rychlosti co přináší jen problémy) V 90 se bezne pouzivaly 30Mhz vykonaky a problem se stabilitou zesy nemely a chodily stabilne pres 100kHz https://www.hifiengine.com/manual_librar...-757.shtml Pokud nekomu kmita zes a pali mu to pojistky , tak by mel zacit u spravneho navrhu dps a nasledne stanovit pracovni body trandu tak, aby potlacil vliv parazitnich kapacit a zvolil spravne kompenzace. Aby struktura zesilovace zesilovala a ne si vymyslela je prece zapotrebi aby zes me dostatecnou rezervu zisku a na vysokych kmitoctech. Pokud ne tak uz v akustickem pasmu poleti zkresleni nahoru i pres hodne utazenou zpetnou vazbu. Vnitrni struktura zesu proste musi byt rychla aby stihala nejen zesilovat , ale i pomoci zpetne vazby spravne korigovat vnitrni nelinearity. O fazovem posuvu na vyssich kmitoctech nemluve ard atd
13. 10. 2025, 8:54
přesně tak jak píše therion: Pokud má zesík s celkovou NFB správně fungovat, konce nesmí být pomalé. U tranzistorů je běžný jev, že s narůstající frekvencí klesá proudový zesilovací činitel - čím rychlejší tranzistor, tím je tento pokles pozvolnější a tranzistor je tudíž lineárnější.
13. 10. 2025, 10:45
therion napsal:V 90 se bezne pouzivaly 30Mhz vykonaky a problem se stabilitou zesy nemely a chodily stabilne pres 100kHz Přesně tak, i 60-70MHz, firmy jako Yamaha, Sansui....rychlost přeběhu 200V/us... a na zvuku je to znát
13. 10. 2025, 11:04
Jak jsem psal, tak na těch 8MHz netrvám. Možná to bylo jiné číslo. Primárně šlo o to, že údajně nadávali nejrychlejší tranzistory co byly na trhu, protože to mělo snahu kmitat. Ale možná to byl jen něčí výmysl. Takže díky za vysvětlení.
Tak tak, dříve se udával u tranzistorů kmitočet f beta (psáno řecky), který říkal, na jakém kmitočtu klesne zesílení H21e (čili při zapojení se společným emitorem) o 3 dB. S použitím křemíku se tento údaj přestal objevovat.
Trochu zkusím, já praktik amatér, zaběhnout do teorie, odborníci mne omluví popřípadě opraví  .Vše je o zapojení se společným emitorem: Hodnota fT (tranzitní kmitočet) je blízký (násobkem hodnoty abs. H21e) součinu f beta a zesílení H21e. Z toho lze odvodit přibližné pravidlo, že trand s velikým H21e bude nejspíše při stejném fT pomalejší, nežli trand s malým H21e. Tohle orientační pravidlo lze jako odhad použít i u výkonových trandů. Pro zajímavost některé orientační hodnoty u trandů Tesla dle katalogu a výsledek pro f beta: KD503 obvyklé fT 4,5 MHz a zesílení H21e 80 (při 3A a Uce 10V) 56 kHz KD607 obvyklé fT 7 MHz a zesílení H21e 110 (při 2 A a Uce 5V) 63 kHz KD617 obvyklé fT 11MHz a zesílení H21e 50 (při 2 A a Uce 5V) 220 kHz Bohužel k později vyráběným trandům nemám v katalogu dost údajů. Všude mi i zde k objektivitě schází údaj absolutního H21e. Otázkou je všeobecný rozptyl parametrů, možné velké odchylky od katalogu (prostě Tesla  ).A je to při zapojení se společným emitorem. Zapojení se společným kolektorem (to, co se běžně používá v komplementárních zapojení zesilovačů) je mnohem pomalejší. Se společným emitorem býval zapojen Texan. Zajímavá je KD617, která rychlostí dost přečnívá, je to prostě novější, modernější trand.
To co jsem viděl bylo hlavně o nějakých známých tranzistorech, kde jeden byl snad modrej a druhej zelenej. Komplementár. Ale to video už nenajdu a typ tranzistorů jsem si nenapsal. Bylo to dost dlouhé a tvářilo se to odborně. Točilo se to celé kolem té rychlosti a proč není nejrychlejší nejlepší.
Že je důležité najít optimum mezi rychlostí a stabilitou.
Vyber koncovych trandu je sakra dulezity a pokud se prave pomine linearita zesil. cinitel/proud , tak tim znecne utrpi vlastnosti jako celku.
Moc fajn byly 30MHz 2SA1265 , kdyz se daly 2 -3 paralelne a s 60-80mA klidaku na par, tak byly v beznych poslechovych hladinach ukazkove linearni a pritom vcelku rychle. ![[Image: thsb.jpg]](https://i.postimg.cc/Dwx78XC4/thsb.jpg) To neni pravidlem ani u dnesnich modernich vykonaku !!
13. 10. 2025, 15:22
therione:- co tedy potom řekneš na KD503 u H-ENG..... :-)
13. 10. 2025, 15:25
Jo, vyrovnané zesílení nebývá silnou stránkou trandů Tesla, u těch starších dělá "vebloudí hrb", na nízkých a vysokých Ice je až poloviční. Navíc je H21e všeobecně silně závislé i na provozní teplotě.
Rychlejší trand bývá za cenu horšího SOA (asi, že menší čip se hůře chladí?). Např. 150W 2SA1943/2SC5200 je při Uce 100V jen 40W tranzistor! Srovnejme s pomalejším KD3773 nebo jakýmkoli značkovým 2N3773: SOA 100V a stále 150W. I odtud se může odvíjet fT 8 MHz jako optimum.
13. 10. 2025, 15:32
A jaké fT asi budou mít ty KD366/367 na pozici, kde pracují v řádu desítek miliampér? :-)
13. 10. 2025, 15:38
Hmm, tak to asi nebudou tyhle, ty maji v pdf velke rychlosti
https://www.semicon.sanken-ele.co.jp/sk_..._ds_en.pdf https://www.semicon.sanken-ele.co.jp/sk_..._ds_en.pdf
13. 10. 2025, 15:55
Hordek napsal:A jaké fT asi budou mít ty KD366/367 na pozici, kde pracují v řádu desítek miliampér? :-) bipolární tranzistor má dva PN přechody, které mají určitou kapacitu - Ccb a Cbe. Tyhle kapacity musíš nabíjet a vybíjet. Pokud to děláš malými proudy, bude to trvat déle, než když na stejné pozici použiješ tranzistor s mnohem menším čipem - a tedy s menšími kapacitami.
Pěkně je to vidět na yt kde Stolitronik stavi zesík a s argumentem "abych ušetřil" se trápí s různými Tesla koncáky- viditelné zkreslení už od 10kHz, sirka pasma s bidou 15kHz (pak to padá)..pak osadi normalni moderni koncáky a vše šlape
|
|
|
podpoř provoz fóra