Dílčí (parciální) kmity membrány v blízkém poli
#21
Pokud má být měření jenom komparativní a porovnat dva nebo X repráků navzájem proti sobě při stejné metodě jako třeba výběr vhodného repráku do reprobedny, tak proč ne. Ale jinak to není měření. Měření je něco, co může udělat někdo jiný a dojde ke stejnému výsledku.

Jo v druhém odstavci prvního příspěvku píšeš o gumě na tužce a první graf je Tesla, tak těžko z toho neusuzovat...
Tyhle rezonance uvidíš také na impedanci po řádném zazoomování, jsou to desetinky Ohm změna ale jsou tam jasně vidět.
Citovat
#22
V mých podmínkách to komparativní je a tak mi to i stačí. Nikde jsem takové měření neviděl, ale není důvod, proč by ke stejným výsledkům nedošel stejnou metodou někdo jiný. To ovšem vyžaduje měřit ten stejný jeden kus, protože pokud jsem napsal:

Citace:"Naměřené výsledky se ale liší kus od kusu podle konzistence výroby."

Tak to znamená tohle:

2x ARN 5608
[Image: arn5608a41.png] [Image: arn5608a42.png]

2x NE180W
[Image: ne180w2.png] [Image: ne180w4.png]


Dva ARN 5608 se kroutí různě, NE180W jsou ale skoro stejné.
Impedance něco naznačí, ale dedukovat z ní, kde má kónus větší amplitudu... to asi ne.
Citovat
#23
Měření máš prostorově podsamplované, takže má velikou citlivost na polohu a polohu máš nepřesně určenou. Proto jsem mluvil o robotovi, který tu polohu bude mít přesně. A když budeš mít tu polohu přesně a uděláš si cca takových 100 měření na membráně, tak si z toho můžeš udělat farfield frekvenční charakteristiku 20-20 000 Hz.

Na konzistenci výroby bych to sváděl u Tesly u NE180W bych to sváděl na nepřesnost polohy mikrofonu (je to opravdu extrémně citlivé).
Citovat
#24
Není to nijak extrémně citlivé. Je to provedeno tak přesně, jak jen mám v povaze. Polohovací robot pro osobní potřebu je overkill postrádající smysl, protože se vlní větší plochy, ne body, milimetrová ani centimetrová nepřesnost to nerozhodí.

Křivky jakéhokoli reproduktoru stejné být nemůžou, ideální stav neexistuje, to mě vrací na začátek - membrána má konečnou tuhost a rozložení hmoty.

V grafech je tučná čára měření uprostřed a zbylé čtyři u krajů vlevo, vpravo, dole a nahoře; to je pro jednoduchost a nezaplácání grafů měřeními z jiných bodů.
Citovat
#25
Missing the big picture toho co říkám. Když by jsi tu polohu měl přesně, tak máš fázovou a polohovou informaci přesně. Z toho můžeš počítat farfield bez omezení odrazů, bez frekvenčního omezení a bez omezení vzdálenosti. Měl by jsi kompletní informaci o reproduktoru včetně všech směrových v každém bodě prostoru jakkoliv daleko.
Je to princip jako se dělá beamforming na moderní phase array anténě co má Elon Musk ve Starlinku - Dish. Tam si amplitudou a fází nastavíš jakou směrovou charakteristiku chceš. A to samé máš na moderní wifině s MIMO (ale tady je menší počet zdrojů).
S přesností polohy na 5 mm to neuděláš a použitelnost měření je pouze na těchto pár grafů, které ukazuješ.
Snažím se říct, že když by jsi taková měření dělal pořádně, tak mají mnohem větší použitenost a informační hodnotu než zde uvedená.
Na stejném principu se počítá v podstatě všechno co se týká nějakých antén, protože měřit něco ve farfieldu je obtížné, mnohdy fyzicky nemožné. A počítám tak i já svoje věci.
Citovat
#26
Přečti si prosím znovu celé vlákno a jako první se zastav u nadpisu. Zjistíš, že o farfieldu není nikde zmínka.

Myšlenkou vlákna jsou dílčí kmity kónusu v různých místech. Tyto kmity s větší/menší amplitudou můžou být v běžném měření z jednoho bodu zamaskované, krásný příklad je ARN 665 - kónus se po stranách kroutí ukázkově asymetricky tak, že z jednoho bodu (tučná) to nepoznáš.

Věz, že mi tohle pokračování přijde už trapné. Ale radši ještě jednou: farfield a jeho metody měření je offtopic a není předmětem vlákna.
Citovat
#27
Já jsem to četl a pochopil. Stále jsi nepochopil, co se ti snažím říct, tak už toho necháme, taky mi to přijde už trapné.
Citovat
#28
SEAS Prestige L19RNX1 / Redcatt 6FHM (X8-152C)

[Image: l19.png] [Image: 6fhm.png]

[Image: 01s.jpg] [Image: 02s.jpg] [Image: 03s.jpg]
Citovat
#29
Scan-Speak Illuminator 12MU/8731T00 / Wavecor MR120BD02

[Image: 12mu.png] [Image: mr120.png]
Citovat
#30
Sica 6,5H1,5CP / Peerless HDS-P830990

[Image: 6-5h1-5cp.png] [Image: 830990.png]

[Image: 01.jpg] [Image: 02.jpg] [Image: 03.jpg]
Citovat
#31
Dayton Audio Reference RS150P-8 / SEAS Prestige U16RCY/P

[Image: rs150p.png] [Image: u16.png]

[Image: 01.jpg] [Image: 02.jpg]
Citovat
#32
Ciare HWG160-8 / SEAS Excel W18NX001

[Image: hwg160.png] [Image: w18nx001.png]

[Image: 02.jpg] [Image: 02.jpg]
Citovat
#33
Eton Symphony II 5-312/C8/25 HEX / Scan-Speak Revelator 15W/8530K00

[Image: 5-312-c8-25.png] [Image: 15w-8530k00.png]

[Image: 01.jpg] [Image: 02s.jpg]
Citovat
#34
Dokážeš z toho i něco poznat? Jako, že tady je lepší Eton?
Citovat
#35
Zaráží mě, jak moc reproduktorů má výrazný zub v okolí 500 Hz. Nemůže to souviset s metodikou měření?
Citovat
#36
Vůbec se v tom nevyznám, ale u toho ne180w to vypadá na nějaký mechanický problém?
Někde něco odlepené? Doma mi to delal jeden starej repro a měl odlepenou část toho "pavouka"
Citovat
#37
Že by všechny pavouky?
#25.
Citovat
#38
Chápu, že se v tom špatně orientuje.

5-312/C8/25 HEX
Problém kolem 650 Hz způsobuje středění a je běžný. Je to rezonance s jistým Q daná rozměrem a provedením. S pohybem cívky začíná být v protifázi a rozkmit cívky tlumí, pak se přehoupne do rezonance a je s pohybem cívky ve fázi. Dál je amplituda okrajů stabilní až do 2 kHz a místa kmitají ve fázi s cívkou, viz výborné směrovky v tom pásmu. Nakonec ta membrána je na omak prostě tuhá.

15W/8530K00
Problém kolem 170 Hz jsem popsal v reportu. Středění je nestandardní a rezonance výjimečně není, zkouškami jsem ji na impedanci neobjevil. Pásmo od 500 Hz je ovlivněné vzduchem v prostoru pod vrchlíkem a v díře. Rezonující vzduch kolem 700 Hz se nejspíš pouze sčítá s amplitudou cívky, nemyslím, že by zvětšoval i rozkmit. Od tohoto kmitočtu začínají okraje kmitat s větší amplitudou a dál nesledují pohyb cívky, asi důsledek široké gumy.

HWG160-8
Membrána je více rezonanční už na nižších kmitočtech a poznal jsem to jasně na některých nahrávkách. Kolem 500 Hz je rezonance vzduchu v díře a měla by v něm splývat i ta středění, ale jen jemná.

W18NX001
Jemný ale pozvolný rozdíl kolem 200 Hz způsobuje nestabilní okraj. Kolem 420 Hz je obvyklá rezonance středění. Okrajům v úzkém pásmu pak vzroste amplituda.

U16RCY/P
Velmi nestabilní membrána na 300 Hz s dopadem i na chod cívky, viz tučná. Membrána je tkaný polypropylen, který podobně jako 15W, má místa s poddajností. Na vyšších kmitočtech je to výhoda, ale na nižších je tomu naopak. Pozvolný propad až k 800 Hz si vysvětluju další složkou poddajnosti, která utlumí spodní část a rozkmit cívky, kdežto horní část je kmitající hmota. Dál tu jsou nějaké ostré rezonance na okrajích a hned za 1 kHz protifáze gumového závěsu.
Citovat
#39
Můžu poprosit o stručný popis měření?
Reproduktor je v desce, v uzavřené ozvučnici, nebo jen tak leží na stole?
V jaké vzdálenosti od membrány je mikrofon?
V jaké vzdálenosti od kraje membrány je mikrofon při měření okrajů? Je lepší vyjádřit to v milimetrech, nebo třeba jako procenta poloměru membrány?
Mikrofon stále směřuje do osy reproduktoru, nebo při měření okrajů je kolmo k povrchu membrány v daném místě?
Citovat
#40
Díky za rozbor.
Citovat