Fotovoltaika

[Hordek]

Fofrníky na místech k tomu vhodných a jako doplňující zdroj energetického mixu ano, ale jinak....... :-(
Jedině "efektivně" zvládnutá jaderná fúze nás může zachránit a jako přechod než se vše zvládne --- metan-hydrát ze dna moří, je ho tam asi na 1000 let. :-)

[Denkez]

Jen jádro to nevytrhne, protože jaderné elektrárny z povahy věci se nedají pružně řídit. Pokrývají dobře jen základní zatížení a musí být doplněné o špičkové zdroje. V současné době jsou to uhelné elektrárny, které budou muset být nahrazeny plynovými.

[reeb]

Pro zajimavost zaklad vetrniku



Něco pro ty, kteří stavbu větrných elektráren podceňují a Turka napadají. Tohle jsou jen technické údaje, o vlivu na prostředí, lidi, zvířata zde nepíšu, to je zjevné. Parametry příjezdových cest
Aby se na místo dostala těžká technika (jeřáby o nosnosti 600–1000 tun) a tahače s listy rotoru, musí cesty splňovat přísné limity:
Šířka: Standardně 4,5 až 6 metrů v rovných úsecích.
Zatáčky: Kvůli extrémní délce listů (dnes běžně 70–80 m) musí být v zatáčkách šířka až 15–20 metrů (tzv. vlečné křivky).
Nosnost: Cesta musí vydržet tlak na nápravu až 12–15 tun.
Sklon: Maximální stoupání nesmí překročit 8–10 %, jinak tahače s nákladem nevyjedou. Štěrk a kamenivo: Přibližně 3 000 až 5 000 tun na 1 km (v závislosti na podloží a tloušťce vrstvy, která bývá 40–60 cm).
Geotextilie: Tisíce metrů čtverečních pro zpevnění podloží a separaci vrstev. Manipulační plochy (Jeřábiště)
U paty každého stožáru musí vzniknout zpevněná plocha pro sestavení jeřábu a vyložení komponent:
Rozměry: Typicky 50 x 30 metrů (cca 1 500 m²).
Tonáž: Na jedno takové "parkoviště" padne dalších 1 000 až 1 500 tun štěrku. Tato plocha musí být dokonale vodorovná a extrémně únosná, aby se jeřáb při zdvihu 100tunové gondoly nepřevrátil. Na stavbu jedné jediné velké větrné elektrárny je potřeba vypravit:
8–12 nadměrných nákladů (listy, sekce věže, gondola, náboj).
30–50 běžných kamionů s materiálem pro montáž a elektroinstalaci.
100–150 domíchávačů s betonem (jen na základy).
Stovky náklaďáků s kamenivem na cesty. Pro běžnou elektrárnu o výkonu cca 4 MW se celková hmotnost všech použitých materiálů pohybuje v rozmezí 2 500 až 3 500 tun.
Beton (základy): 1 500 – 2 500 tun (cca 600–1 000 m³).
Ocel (věž a armatura): 300 – 500 tun.
Kompozity (listy): 40 – 70 tun (skelná/uhlíková vlákna, pryskyřice).
Litinové a kovové slitiny (strojovna): 100 – 150 tun.
Měď a hliník (elektro): 5 – 10 tun. Základová deska musí stabilizovat elektrárnu vysokou přes 150 metrů proti obrovským silám větru.
Objem betonu: Pro turbínu o výkonu 2,4 MW s výškou 141 m se spotřebuje přibližně 1 300 m³ betonu. (betonový blok má cca 2000 tun)
Ocelová armatura: Do betonu se vkládá 40 až 180 tun ocelových prutů (roxorů), aby základ vydržel tahové napětí.
Štěrkové lože: Pod samotným betonem a pro příjezdové cesty může být potřeba dalších 900 až 2 000 tun kameniva. Nadzemní konstrukce (věž a turbína)
Hmotnost nadzemní části závisí na výšce náboje a použité technologii:
Ocelový tubus (věž): Věž o výšce 120 m váží typicky 250 – 300 tun oceli.
Gondola (strojovna): Kompletní strojovna u 4 MW modelu váží kolem 140 tun.
Rotor a listy: Samotné tři listy váží dohromady cca 45 – 60 tun, celá hlava (rotor) pak kolem 100 tun. Specifické materiály a technologie
Měď: V generátoru a kabelech je obsaženo přibližně 2,1 tuny mědi na každý MW výkonu.
Vzácné zeminy (neodym): Moderní turbíny s přímým pohonem (bez převodovky) obsahují stovky kilogramů neodymových magnetů.
Technické kapaliny: V převodovce a hydraulice je cirkuluje cca 500–1 000 litrů olejů a maziv

likvidace jaderného odpadu

https://www.youtube.com/watch?v=0s63OT6YJ8E&t=143s

[therion]

Jen jádro to nevytrhne, protože jaderné elektrárny z povahy věci se nedají pružně řídit.

Při přepočtu na konkrétní číselné hodnoty pak Foratom ve svém materiálu uvedl příklad reaktoru s instalovaným výkonem 1260 megawattů. Jeho výkon se tedy může pohybovat mezi 630 a 1260 megawatty s tím, že měnit výkon je možné tempem plus minus 63 megawattů za minutu.

[Denkez]

Jedna věc je teorie, druhá praxe. Co je mně známo, tak jaderné elektrárny pracují v režimu základního zatížení, protože regulace výkonu, byť je v omezeném rozsahu možná, je neekonomická.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%...r%C3%A1rna

[therion]

Tak zrovna wikipedii bych sem netahal , to prenech skolou povinnym. Regulace vykonu je sice finncne narocnejsi i kvuli degradaci paliva , ale v situaci kdy zelene silenstvi rozhodi sit natolik, ze se jeji stabilizace stane vyhodnym byznisem uz bude zajimavym pocinem.

https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/...20site.pdf

[chemik]

Spíše než snižování výkonu bych při ceně elektřiny z JE preferoval akumulaci. Na wiki je uváděna až neuvěřitelně nízká cena za kW.

[Hippo007]

Regulace jaderek se běžně provádí ve Francii.
Uvažuje se u malých reaktorů maření přebytečné energie ve výrobě H2. Tak se dá dotáhnout rychlé regulace dodávky elektřiny do sítě.

[therion]

oze v praxi a mechanicka setrvacnost konvencnich zdroju to dorazila : ))

[kaed]

je zajímavý, kam se poděla výroba jaderek po 13-té hodině...že povypínali soláry není nic divnýho, teď jsou solární žně. Ovšem my, co máme poloostrov s baterkama na dva dny, v tom nejedem. Kdyby byla takhle zařízená celá elektrizační soustava, tj s dostatkem akumulace a řízené spotřeby, tak se nemusí tohle dít. Ale HDO je rozm...ý tak, že se naši dědové musí obracet v hrobě a "smart" řízení na základě spotové ceny nějak moc nefunguje...

[therion]

Zjevne nezbyde nez celou soustavu prevest na SS a do kazdeho baraku menic pokud maji energetice "vladnout" oze.

[PB]

u nás klesla během blackautu frekvence o 0,14 Hz

Therion: spíš ss ne SS,

[therion]

ony ty 2 propady 9 a po 12 byly krasne videi i u nas

[4mike]

https://www.radioprostor.cz/clanek/o-ene...skym-7CafQ