Pro zajimavost zaklad vetrniku
Něco pro ty, kteří stavbu větrných elektráren podceňují a Turka napadají. Tohle jsou jen technické údaje, o vlivu na prostředí, lidi, zvířata zde nepíšu, to je zjevné. Parametry příjezdových cest
Aby se na místo dostala těžká technika (jeřáby o nosnosti 600–1000 tun) a tahače s listy rotoru, musí cesty splňovat přísné limity:
Šířka: Standardně 4,5 až 6 metrů v rovných úsecích.
Zatáčky: Kvůli extrémní délce listů (dnes běžně 70–80 m) musí být v zatáčkách šířka až 15–20 metrů (tzv. vlečné křivky).
Nosnost: Cesta musí vydržet tlak na nápravu až 12–15 tun.
Sklon: Maximální stoupání nesmí překročit 8–10 %, jinak tahače s nákladem nevyjedou. Štěrk a kamenivo: Přibližně 3 000 až 5 000 tun na 1 km (v závislosti na podloží a tloušťce vrstvy, která bývá 40–60 cm).
Geotextilie: Tisíce metrů čtverečních pro zpevnění podloží a separaci vrstev. Manipulační plochy (Jeřábiště)
U paty každého stožáru musí vzniknout zpevněná plocha pro sestavení jeřábu a vyložení komponent:
Rozměry: Typicky 50 x 30 metrů (cca 1 500 m²).
Tonáž: Na jedno takové "parkoviště" padne dalších 1 000 až 1 500 tun štěrku. Tato plocha musí být dokonale vodorovná a extrémně únosná, aby se jeřáb při zdvihu 100tunové gondoly nepřevrátil. Na stavbu jedné jediné velké větrné elektrárny je potřeba vypravit:
8–12 nadměrných nákladů (listy, sekce věže, gondola, náboj).
30–50 běžných kamionů s materiálem pro montáž a elektroinstalaci.
100–150 domíchávačů s betonem (jen na základy).
Stovky náklaďáků s kamenivem na cesty. Pro běžnou elektrárnu o výkonu cca 4 MW se celková hmotnost všech použitých materiálů pohybuje v rozmezí 2 500 až 3 500 tun.
Beton (základy): 1 500 – 2 500 tun (cca 600–1 000 m³).
Ocel (věž a armatura): 300 – 500 tun.
Kompozity (listy): 40 – 70 tun (skelná/uhlíková vlákna, pryskyřice).
Litinové a kovové slitiny (strojovna): 100 – 150 tun.
Měď a hliník (elektro): 5 – 10 tun. Základová deska musí stabilizovat elektrárnu vysokou přes 150 metrů proti obrovským silám větru.
Objem betonu: Pro turbínu o výkonu 2,4 MW s výškou 141 m se spotřebuje přibližně 1 300 m³ betonu. (betonový blok má cca 2000 tun)
Ocelová armatura: Do betonu se vkládá 40 až 180 tun ocelových prutů (roxorů), aby základ vydržel tahové napětí.
Štěrkové lože: Pod samotným betonem a pro příjezdové cesty může být potřeba dalších 900 až 2 000 tun kameniva. Nadzemní konstrukce (věž a turbína)
Hmotnost nadzemní části závisí na výšce náboje a použité technologii:
Ocelový tubus (věž): Věž o výšce 120 m váží typicky 250 – 300 tun oceli.
Gondola (strojovna): Kompletní strojovna u 4 MW modelu váží kolem 140 tun.
Rotor a listy: Samotné tři listy váží dohromady cca 45 – 60 tun, celá hlava (rotor) pak kolem 100 tun. Specifické materiály a technologie
Měď: V generátoru a kabelech je obsaženo přibližně 2,1 tuny mědi na každý MW výkonu.
Vzácné zeminy (neodym): Moderní turbíny s přímým pohonem (bez převodovky) obsahují stovky kilogramů neodymových magnetů.
Technické kapaliny: V převodovce a hydraulice je cirkuluje cca 500–1 000 litrů olejů a maziv
likvidace jaderného odpadu
https://www.youtube.com/watch?v=0s63OT6YJ8E&t=143s