VA1000 - zosilnovac s vykonom >1kW

[Wili]

Pouzil som ale len snimanie napatia, bez snimania prudu a len z jednej polovice mostika.

Snimam napatie co je na vystupe koncoveho stupna pred autotrafom (schema v prvom prispevku, odpor R55 na vystupe), takze ci pouzijes 4R alebo 8R odbocku vykon to bude stale ukazovat spravny vdaka autotrafu.

Ked bude reprosustave padat impedancia potom uz to presne samozrejme nebude, to by som musel merat aj prud ale to som robit nechcel. Nepaci sa mi predstava tahat vystup cez prudove trafko (asi feritove) pre snimanie prudu.

Hybat sa to bude pekne, je to log amp... detekuje to aj par mV na vystupe, viz tabulka v predoslom prispevku. Staci ze je na vystupe 10mW a uz sa rucicka pohne o centimeter.

[jardag69]

Jasně. Už se těším na video se "stěračem" :o)
Podsvícení bude sytě žluté nebo modré nebo snad dokonce RGB nastavitelné?

[Wili]

rgb som zvazoval aj prisposobenie svietivosti okolitemu svetlu, len som si uvedomil ze ked je to v policke asi by to nereagovalo dobre

Podsvietenie bude studena biela (teplota cca 5k)

Este mam otazku... ciastocne spojenu so spatnymi vazbami a indukciami do ktorych ste sa tak zahryzli

Motor VU metra ma celkom silnu pruzinu a tazku rucicku - to ma za nasledok ze ak rucicka pada z maximalnej polohy na nulu tak sa na nule dalej hompaca este 1-2 sekundy kym uplne zastane, akoby rezonancna frekvencia celeho obvodu kym sa ustali na danej hodnote.

Mate napady co s tym? mna napada ze vystupny odpor toho DC zosilnovaca by to mohol ukocirovat, lenze...

V tejto scheme:


maju v original mekoch dost vysoky odpor R32 a maju tam delic s R33 (napr. 1k + 470R) premyslam ze tym velkym odporom vlastne len zvysim vystupny odpor koncoveho tranzistoru a robi to viac skody ako uzitku a zhorsi to tlmenie. (vystupny T10 dam BC337)

Mal som v plane tam dat ziadny odpor, alebo proti kmitaniu len nejakych 10R na vystup alebo forma ochrany a inak nic.

Pri pokusoch len tak na stole som zistil ze mozno je dobre paralelne k meraku nejaky "snubber" napr. 470R pomaha ustalit kyvanie rucicky celkom vyrazne. Zvazoval som to blokovat diodou lenze to funguje len voci jednej polarite a nefunguje tak dobre ako odpor.

Pomoze podla vas paralelny odpor k motoru niecomu alebo je tam zbytocny a len zbytocne zatazujem vystupny tranzistor a spatna vazba by to aj tak mala efektivnejsie utlmit? (odpor cievky meraku je cca 2k)

Pripadne ine napady? Nie je to ziadna vazna vec a asi to ani nevadi, skor len premyslam ako to urobit cim lepsie. Mozno mi nieco nenapadlo

[DanoP]

Mozno s tym prekmitom pri nabehu pocitaju, takze riadiace napatie ma "spomaleny - zaobleny" vrch. Druha vec s ktorou treba pocitat, ze je to DC cievka v magn. poli, kde mechanicku energiu co ma pruzinka to zas premiena na elektricku, ked sa vracia, - preto zrejme ten paralelny odpor - moze to mat vplyv na rychlost navratu do vychodzieho stavu.

[Otas]

Na mé oko si výstup pro indikátor říká o zapojení celého komplementáru, aby mechanickou energii motoru vybil PNP trand do mínusu.
Určité omezení dosažitelného napětí výstupu pro měřidlo (někde mírně nad potřebnými 2,5 V - čtu-li to správně?) by asi rovněž nezaškodilo.
Ale obě možnosti se už dělají špatně, byl by potřebný nový plošák.
Zaměnil bych proto T10 za BD139 a paralelně k měřidlu bych dal odpor 220 ohmů.

[Wili]

takze navrhujes ist cestou vacsieho prudu + snubber... mam podobny nazor.

- teoreticky zapornu polvlnu by mohla vyriesit schottky priamo na meraku, ale ako som pisal pred tym, velky efekt (aspon pocitovo) to nemalo a viac robil obyc odpor.
- prepatie mam osetrene priamo na pinoch meraku (nie je v scheme), zenerka 3V3 + odpor, je to aj ako utlmovy clen pre prechodne javy pri zapnuti.

[ransom]

Já bych se chtěl na něco zeptat: Bylo by někde k vidění srovnání:

1) typická nekompenzovaná impedanční křivka reprosoustavy napřímo,
2) impedančka téže soustavy zapojené přes autotrafo (na straně zesilovače) a
3) impedančka téže soustavy přes výstupní trafo elektronkového zesilovače?

Jinými slovy, jak vypadá změna impedančky po přetransformování.
Ptám se abych se dozvěděl, nikoli abych čeřil hladinu.

[PMA]

Tohle přece řeší měření výstupní impedance na svorkách výkonového zesilovače, což jsou u slušného návrhu jednotky až desítky miliohmů v sérii s indukčností kolem mikrohenry. Důležitá je pak frekvenční charakteristika na výstupu zesilovače po zatížení komplexní impedancí reprosoustavy. Čím nižší výstupní impedance zesilovače (vyšší DF), tím menší odchylka od ploché frekvenční charakteristiky na výstupu pro repro. Pokud se přidá autotrafo, DF typicky klesne ze stovek na hodnotu pod dvacet. Tudíž se zvětší odchylky FR. Připadá mi, že se opět hledá něco magického tam, kde nic takového není.

[hranatybraska]

Řekl bych, že se tady nic takového magického nehledá. Jak jsem už psal, přemýšleli jsme s Willim nad existencí nějakého přínosu autotrafa v hromadě těch negativ. Tedy lidově: Proč to tam doprdele dali, kromě důvodu, že to je Macintosh. Něco se našlo. Ale znova opakuju, nepropaguje se to tu a už vůbec ne jako magické řešení.

[Wili]

PMA z velkej casti mas pravdu a plati to u transformatorov, u autotrafa predsa silno zalezi kolko transformujeme... moze to byt aj 90%, potom by platilo co pises, ale moze to byt aj 5% a potom tam to trafo v podstate skoro nie je.

V mojom pripade sa transformuje velmi malo, napr. do 4R odbocky transformujem len 13% vystupneho vykonu. Neviem kolko to bude DF v tomto teraz, ale v mojom poslednom som napocital DF okolo 150@20Hz. Ale boli to tak male zmeny urovne ze som to mal problem rozoznat mojim meracim vybavenim.

Ja nic nehladam ani nepropagujem ako pise braska, ja len s vami zdielam svoje poznatky a nalezy s ktorymi sa stretnem pri stavbe ktoru stavam z jedineho dovodu - lebo ma to bavi. Koho to zaujima tak si to precita, koho nie nech si pusti telku

Ransom je to zaujimava teoreticka otazka, samozrejme velmi zalezi od druhu trafa a neda sa vseobecne zodpovedat. U autotrafa zalezi kolko a co transformujes. Ak by si uvazoval samotny magneticky obvod ktory nie je kompenzovany spatnou vazbou casto tam bude nejaky VF peak dany sposobom vinutia a kapacit, ten by bol (asi?) ciastocne(uplne?) utlmeny nejakou kapacitou vo vyhybke reprosustav. Tvarilo by sa to mozno konzistentnejsie, alebo aj ovela horsie, neviem. Ja casto pouzivam maximum vazby pre kompenzacie chyb, v tomto by mozno vedeli odpovedat lampisti co pocuvaju bez vazby ako kudlibabka, pzwak, braska

Bolo by zaujimave to pomerat ale bolo by treba merat pri rozumnej vykonovej urovni aby to malo nejaky relevantny vysledok aj pre spodne pasmo.

Ale vzdy bude velmi zalezat od konkretneho magnetickeho obvodu a sposobu vinutia. Inak je vinute lampove trafo, lebo ma ine poziadavky na izolaciu, neda sa to generalizovat. Napr. ak by si chcel 50% autotrafo, mozes ho navinut bifilarne ako balun a to bude mat velmi nizky rozptyl... mozno az na skodu s velkym vf peakom. Dobry priklad je symetricky napajaci toroid, zapoj sekundare do serie a skus

V mojom pripade je ale autotrafo vnutorna cast zosilnovaca a preto je irelevantne brat ho ako samostatny celok.

[BV]

přemýšleli jsme s Willim nad existencí nějakého přínosu autotrafa v hromadě těch negativ

Výhoda je jediná, rovnaký výkon do 4,8..ohm. Inak len množstvo výrazných nevýhod. Či to má zmysel....

[PMA]

Výhoda je jediná, rovnaký výkon do 4,8..ohm. Inak len množstvo výrazných nevýhod.

Přesně tak.
Smysl je tam podle mě v zábavě, chuti si pohrát a překonat nějakou výzvu v podobě složitosti.

Jinak nevím. V můstku má A250W, i když se původně s takovým zapojením nepočítá, 700W/4ohm/THD+N<1% s tím, že tam ta komplikovanost není a pro start stačí běžná deska Start a la Dudek. Když by se přidaly další 2 páry k současným 2 na kanál, tak bych se nebál ani nižší zatěžovací impedance. Ale chybí to technické hraní si s kompliovaným řešením, pro které se VA1000 podle mě dělá. Počkejme si na výsledek, jen ten rozhoduje.

[Wili]

Takze 0.002% do 500W je zle? Vidno tam v merani to “zelezo”? (A to je o dost jednoduchsie trafo ako robim teraz)



Ale ano je to loteria, uvidime. Mozno to bude sracka

[jardag69]

Komplexni zatez nebo odpor?

[hranatybraska]

A dnes jsou navíc dostupná i jádra z amorfního materiálu.

[kaed]

K těm překmitům měřáků: paralelní tlumicí odpor se dává už "od počátku věků" pokud je měřák napájen zdrojem s velkým vnitřním odporem. A samozřejmě, původně se tímto řešilo co nejrychlejší ustálení hodnoty po připojení měřené veličiny. Takže tím odporem to můžeš vyladit, samozřejmě za cenu snížení citlivosti. A naopak, v ampérmetrech s bočníkem se dával odpor do série s měřidlem, aby nebyla soustava přetlumená díky extra malému odporu bočníku (a ještě z důvodů menší teplotní závislosti, ale to už jsem jinde). Jaký hodnoty by měl mít ten odpor už nedám dohromady, ze školy už jsem přes 30 let... Ale mám takovej dojem, že by to mělo být někde okolo 50% proudu, co teče do měřáku, pro optimální tlumení.

[Elox]

Jednoznačně. Dynamika ručkového měřáku je dána výstupním odporem zdroje napětí. Jak je definován, jestli předřadným odporem, paralelním odporem nebo děličem, to nehraje roli. Sestavil bych jednoduše tvrdý dělič, který z nějakého DC napětí vytvoří napětí, které vychýlí ručku tak na 80% rozsahu a potom metodou pokus - omyl vyhledal předřadný odpor, se kterým reaguje ručka co nejrychleji, ale bez překmitu. Pokud se blížíš k optimální hodnotě a předřadný odpor zmenší výchylku měřáku, zvýšením napětí nastavit opět těch 80%.
Zapojení potom upravit tak, aby měřidlo bylo krmeno z tohoto zjištěného optimálního odporu.
Pro zkoušení by šlo použít i potenciometr zapojený jako proměnný odpor a po nalezení správné hodnoty změřit, jaký má odpor.

[jardag69]

Tady se jedná o estetický prvek. Takže se to musí vyladit tak, aby se to hezky hejbalo. Kdyby to mělo měřit výkonové špičky, tak se to řeší ledkama s pamětí, že ta špička nějakou dobu svítí a zbytek se dál nezávisle hejbe.

ELOX generátor obdelníku 1-10Hz a na tom měřák otestovat?

[Wili]

Ale mám takovej dojem, že by to mělo být někde okolo 50% proudu, co teče do měřáku, pro optimální tlumení.

diky za tipy, zhruba nejaka podobna hodnota vychadzala v praxi aj mne.

Elox to co popisujes znie rozumne, ale obavam sa ze zvysenim odporu predradenym odporom sa stane to ze ta rucicka nebude mat prekmit z dovodu ze je spomalena, nie v dosledku tlmenia rezonancie elektromechanickeho obvodu, nie?

Premyslal som nad tym ako nad zosilnovac <=> basovy repro s tazkou membranou. Teoreticky cim nizsi vystupny odpor bude mat ten zosilnovac tym lepsie, nie? takze cim nizsi seriovy odpor. Pomozem si niecim vobec paralelnym odporom k meraku? tu mechanicku rezoznanciu by mala ukocirovat spatna vazba toho zosilnovaca, alebo tomu paralelnym odporom aj tak pomozem? premyslam ci to len zbytocne nevytvara dodatocnu zataz toho zosilnovaca neviem ako by som to zadal do simulacie, ale tusim ze co sa dialo ak som na vystup dal impulzny zdroj signalu ze to kompenzovalo len jednu polovicu ako spominal pred tym otas teoreticky jednu polvlnu by kompenzoval zos a druhu by som ukompenzoval schottky diodou, to by asi mohla byt alternativa odporu, ale odpor zrejme bude jednoduchsi/efektivnejsi a bude mat vplyv na obe polarity, asi som si sam odpovedal

Tady se jedná o estetický prvek. Takže se to musí vyladit tak, aby se to hezky hejbalo. Kdyby to mělo měřit výkonové špičky, tak se to řeší ledkama s pamětí, že ta špička nějakou dobu svítí a zbytek se dál nezávisle hejbe.

Chcem to ako presny ociachovany merak spickoveho vykonu, samozrejme ze to ma aj esteticku funkciu ale chcem aby to meralo spravne. Hybat sa to bude dobre a rychlo, snima to prave vykonove spicky, staci jeden impulz a drzi nameranu hodnotu ako dlho chcem = ja chcem tak dlho, aby akurat rucicka dosla aj po maximalny posledny dielik stupnice = 150ms. Ak chcem vidiet najvyssiu nameranu peak hodnotu je tam funkcia hold a vtedy merak drzi maximum. To je ucel toho obvodu popisaneho v prispevku #39

[PMA]

Nejlepčí je Metra Blansko z roku 1970





Takhle zapojené to ale měří "střední" výkon a je neuvěřítelné, kolik 1 - 2W průměrného výkonu nadělá kraválu. Hezký by byl přepínač špičkový/průměrný výkon.