Diskrétní symetrický sluchátkový zesilovač

[rvx73]

Denkez, pokud bys dělal ještě nějaký desky, tak bych od tebe jednu vzal, ať je co pájet

[Bobeš1]

U beden se řeší DF zesilovače k umravnění basáku. Ale u sluchátek bych řekl, že nízký výstupní odpor může umravňovat měnič ve sluchátkách ještě účinněji, zvlášť oproti zapojení v sérii se 120 ohmy.

[reeb]

Na sluchátkáč výstupní odpor max.v jednotkách Ohm.
Ty emitoráky jsou tam taky zbytečně velké, dal bych 2R7 ap.

[Denkez]

Ještě jsem změřil výstupní odpor.
Na konektoru zasunutém přímo do zesilovače jsem naměřil ca 0,2 ohm.
Já používám ještě 3m prodlužovačku, za ní jsem naměřil ca 0,5 ohm.
Čili celkový předřazený odpor z pohledu měničů sluchátek bude v mém případě ca 1 ohm.

Bobeš1: DF u všech zesilovačů, jsou-li k nim připojeny klasické bedny s tlumivkou před basákem, je nezajímavá hodnota o velikosti několika málo desítek. Ale ať se tato diskuse nezvrtne do "přestřelky" o DF.

[Bobeš1]

reeb, Proč?

[dawsoo]

Denkez:
Skoukni ještě chování v časový oblasti s připojeným kabelem (obdélník) takovej kábl dlouhej je vcelku významná reaktivní zátěž pro ten malej zesák,tady by prospěl věci aspoň malej izlolační odpor na výstup (hodnotu co nejmenší pro rozumné chování bez překmitů) , nebo aspoň paralelní RC člen (zobel) co zatluče trochu Q toho RLC obvodu.

[Bobeš1]

Denkez, Při takhle utažené zpětné vazbě bych čekal podstatně méně, asi máš nějakou slabou cestu od zpětné vazby ke konektoru. V místě zpětné vazby by to měli být miliohmy.

[rvx73]

dawsoo, boucherot by to chtělo každopádně - je tam ZV při malém zesílení, mohlo by to zakmitávat

[Denkez]

Tak jsem ještě pustil do zesilovače obd. 10 kHz a zatížil ho náhradní RC zátěží. Objevilo se mírné kmitání, které se "uklidnilo" zvětšením C5 a C6 a přidáním C4. Konečné schema:


10 kHz, 220 ohm, 1 nF:


10 kHz, 10 ohm, 1 nF:


Měření přes 3m prodlužovací kabel MIC206BK nepřineslo žádnou změnu.

[dawsoo]

To vypadá moc dobře, je to výhoda jednoduchýho VAS v zapojení kde jde vše snadno jednoduše umravnit Cdom a ZV.

[kotel]

Tipuju, že 0,2ohmu způsobuje přechodový odpor na jack konektoru. Já mám jednu zvukovku pár měsíců, velký zlacený jack a už mi úplně vypadává 1 kanál. Ideálně dát kombo konektor XLR+6,3 jack a předělat kabel ke sluchátkům.

No a ten obdelník je parádní. Přesně takový zesilovač jsem hledal pár měsíců zpět a nikde nic. Jakože jen diskrétní THT součástky a porovnaný s něčím, co dobře hraje na lepších sluchátkách. Když sem někdo dá jen odkaz na něco podobného, tak se tomu úplně věřit nedá. A na lampy, co dělá Wili, si úplně netroufám.

[Denkez]

Ten výstupní odpor se nasčítá.
Něco přidá DPS (odpor 10 cm cesty š. 1 mm a tl. 35 um udělá asi 50 mohm), něco konektor sám a jeho přechodový odpor, a vlastní vnitřní odpor také není nulový...

[Bobeš1]

Denkez
Zpětnou vazbu by bylo dobré zapojit až z pájecího bodu výstupního konektoru - eliminovalo by to odpor plošného spoje.

[Denkez]

Bobeš1: Co myslíš, jak je důležité u sluchátkového zesilovače kompenzovat jiným umístěním bodu ZV jeho výstupní odpor o ca několik desítek mohm, a na druhou stranu tím zkomplikovat návrh DPS (a případně i stabilitu zesilovače?)?

Mimochodem, jak tak sleduji tuto diskusi, tak to na mě dělá dojem, že není až tak jasné, jak by měl optimálně vypadat sluchátkový výstup s ohledem na co nejlepší zvukové vlastnosti.
1. Má být "nízkoohmový", tak jakou u reprovýstupů, a zkratuodolnos má být řešena vetšími emitoráky?
2. Může být v řádu desítek ohmů, a zkratuodolnost řešena jednoduše výstupním odporem?
A jak je tato problematika důležitá u vysokoohmových sluchátek a naopak u nízkoohmových (planárů)?

[Bobeš1]

Za mě 1. je správně.

[rvx73]

Doporučuju pročíst toto:

https://www.headphonesty.com/2019/04/hea...mystified/

[dawsoo]

Speciálně pro Bobeše: Parametr výstupního "odporu" správněji impedance je obecně při méně než 1/10 (někdo by řekl třeba i 1/100) zatěžovací impedance zcela nezajímavý parametr,důležitější je řešení stability,napájecího zdroje a koncového stupně (2xTO126 pouzdro je na běžná sluchátka zcela akorát, víc opravdu netřeba) schopnost dodat bez změny signálu proud do reaktivní zátěže.Pouhý pokles napětí pokud je lineární pro všechny frekvence do 0,1dB a bez zhoršení dalších důležitých parametrů ničemu nevadí.

Vždy u jakékoliv konstrukce čehokoliv je to něco za něco a je to jen o volbě priorit, ale zrovna honit za každou cenu tenhle parametr (Rout či DF) bych já osobně viděl až na uplném konci priorit návrhu.Skoro nulový výst odpor má i blbej operák se silnou ZV při měření na vysoké impedanci a přesto praktickej výsledek je tragickej,protože není schopnej dodat bez zhoršení ostatních param. proud do zátěže a navíc je ve třídě B že? Problém je u blbých konstrukcí většinou s neoptimálně dimenzovaným výstupem a zdrojem nebo nestabilitou = změna parametrů při různé zátěži (nárůst zkreslení přechoďák,rostoucí thd i imd a případný zvlnění kmit charakteristiky a zákmity).

Co by pak honič tohodle parametru řekl na flaškový věci co maj výstupní impedance vysoko, slabou celkovou ZV a nemaj u OTL parní výstup OTL = není výstupní trafo? Přesto jsou takové věci hodnoceny někerými nejen zde jako to uplně nejlepší

[Bobeš1]

Připojovat jakýkoliv "spotřebič" přes odpor je mně proti srsti.

[pzwak]

dawsoo, to by se mělo tesat... naprostý souhlas.

[rvx73]

Tak desku i součástky už mám vesměs po kupě, tak jdeme na to



Zatím akorát váhám, jestli využiju trafo na desce (sehnal jsem jen EI) nebo udělám externí zdroj ... uvidíme.