Transiwatt - Darl. --- aneb "variace na renesanční téma"
#1
Kdyby to chtěl "někdo" zkusit, v simulaci to funguje dobře..... :-)

https://hordek.rajce.idnes.cz/TWD/1509370776
https://hordek.rajce.idnes.cz/TWD/1509357386

P.S.:- reagoval sem na danharda ohledně vstupu. :-)

..... a upravil sem vodivosti tr. konst.zdroje --- byly blbě, halt nepozornost, no. :-)
Citovat
#2
k čemu je tam dobrá ta 1N4148 a ty tři rezistory 10k paralelně? Jeden 3k3 by nestačil?
Citovat
#3
Dle sim. 1N4148 trochu zlepšuje DC pro T1. Tři R-10k paralerně --- na každém je 153mW, při jednom 3k3 bych musel dát 1W rezist. --- moc velký.
---- to samé 2x3k3 ve zdroji proudu --- na každém je 157mW a při max. vybuzení a poklesu napájení s tím souvisejícím, pak 270mW.

P.S:- že ses neptal, proč má DW ve zpětné vazbě 5x100R v sérii....? Stačil by 1x470R ne???
Citovat
#4
Skôr by som dal paralelne k tej zenerke nejakú kapacitu, tak 22-47uF. ZD dosť šumia...
Citovat
#5
BV - to je "konstruktivní" kritika --- pouvažuji o tom. Dík. :-)
Citovat
#6
Hordek napsal:Dle sim. 1N4148 trochu zlepšuje DC pro T1.
Máš podivnej simulátor. D1 je tam zcela na hovno. Poměry na T1 určuje napětí ZD.
Citovat
#7
BV napsal:Skôr by som dal paralelne k tej zenerke nejakú kapacitu, tak 22-47uF. ZD dosť šumia...
To způsobí lupanec při zapnutí.
Citovat
#8
sorry, jen jsem se zeptal - když už tam máš jeden dvouwaťák ve ZV, proč sem dáváš tohle ...

Hordek napsal:Dle sim. 1N4148 trochu zlepšuje DC pro T1.

tomu moc nerozumím - co konkrétně tam ta dioda dělá? Když je napětí pro kolektor stabilizované znerkou?
Citovat
#9
danhard napsal:
Hordek napsal:Dle sim. 1N4148 trochu zlepšuje DC pro T1.
Máš podivnej simulátor. D1 je tam zcela na hovno. Poměry na T1 určuje napětí ZD.

Ano, ty rozdíly s 1N4148 a bez ní jsou tak malé, že nahradit jí propojkou nebude, nejspíš poznatelné.
Citovat
#10
danhard napsal:
BV napsal:Skôr by som dal paralelne k tej zenerke nejakú kapacitu, tak 22-47uF. ZD dosť šumia...
To způsobí lupanec při zapnutí.

Ano, způsobí, teď sem si to simnul. :-)
Citovat
#11
Dvouwaťák by ve zp.vazbě nebyl, ale dodavatel, kde součástky kupuji má jen 2W metal-oxidy, reagoval sem na to (nebudu kupovat jeden rezistor z celé objednávky u jiného dodavatele). :-)

P.S:- navíc, zde to přináší "jistou" výkonovou rezervu, při přebuzení. :-)
Citovat
#12
Diody přepětí (2x1N4007) jsou umístněny tak, aby je bylo možné tepelně spojit s chladícím L-profilem.
Citovat
#13
Citace:To způsobí lupanec při zapnutí.
A nabíjanie tých 220uF nie?A rovnako výstupný elyt urobí pri zapnuti ranu do reprákov.. Ak tam bude nejaké oneskorené pripnutie reproduktorov po štarte, tak sú obavy zbytočné..
Citovat
#14
BV napsal:
Citace:To způsobí lupanec při zapnutí.
Ak tam bude nejaké oneskorené pripnutie reproduktorov po štarte, tak sú obavy zbytočné..
Tak na takovou komplikaci se u zesilovače s výstupním kondem můžu tak akorát vysrat !!!
Citovat
#15
BV napsal:
Citace:To způsobí lupanec při zapnutí.
A nabíjanie tých 220uF nie?A rovnako výstupný elyt urobí pri zapnuti ranu do reprákov.
Ani jedno slyšitelný lupanec nezpůsobí, jenom subsonické zhoupnutí repráku.
Citovat
#16
Honzo a co by udělalo kdyby tam byly darloše dva? Klasický TIP142/147?
Citovat
#17
pnp tranzistor nemá takový problém s buzením jako ten horní. Použitím npn darlingtonu není potřeba T3 prohánět takový proud jako u klasického Danwattu
Citovat
#18
Tomu rozumím a chápu,jde mi jen co to udělá v Hordekově simulaci třeba s druhou harm a celkovým thd, když zátěž budiče bude více symetrická pro obě polarity, přidat diodu navíc do šéma taky nebude problém,předpokládám že to Honza určo taky už zkoušel Smile
Princip proč není špatný se snažit o symetrii je jasnej a jednoduchej přípraveček např zde:
[Image: D2ddA.png]
[Image: E6j3Z.png]
Citovat
#19
tak určitej vliv na THD to mít může, ale zázraky bych od toho nečekal. Danwatt není celosymetrický zapojení.
Citovat
#20
Vliv to samozřejmě má a troufám si říci že i významnej,pokud by nebyl tak proč by se výrobci snažili dělat doplňkové dvojice opačných polarit že... samože má pak celková i lokální ZV méně práce a celkovej výsledek je při rozumné topologii i lepší, neb dominantní by vždy mělo být zkreslení konce a nikoliv jakéhokoliv jiné obvodové části zesilovače. Nejde o zkreslení konce jako takovýho, ale toho všeho před ním díky nelineární zátěži rozkmitu,jen tak může ZV fungovat.

Proto se mi nikdy moc nelíbily různý kvazisračky a podobné cíleně jakkoliv nesymetricky řešený konce zvláště když k tomu není nějaký pádný důvod (myšleno výstupní obvody výkonových zesilovačů) a kde tomu tak být nemusí ... O VAS s CCS to samozřejmě není,to nesymetricky řešeno bývá ve většině případů i u špičkových strojů, ale co vadí je nesymetrická a nelineární zátěž jakéhokoliv rozkmitu.
Citovat