Reprosoustava RS 638 Elektronika Praha

[Digiting]

Na počátku devadesátých let jsem v hradecké prodejně HiFi klubu Elektronika Praha zakoupil reproboxy RS 638. Ještě týž den jsem zjistil, že při reprodukci přes zesilovač Transiwatt 600 CD se z jednoho z reproboxů linou pazvuky při buzení nepatrně silnějším basovým nebo perkusním signálem, ani zdaleka však ne maximálním dovoleným. Reproboxy jsem vrátil a zakoupil místo nich RS 338, s černou kalotou výškového reproduktoru. Dodnes nelituji. Avšak: nedávno se mně do ruky dostaly opět RS 638, poměrně zachovalé, ale jeden z reproboxů vykazuje totéž chování, jako onehdy reklamovaný reprobox. Mě nyní čeká hledání závady, která může mít celou řadu příčin, ale z více důvodů bych reproboxy v učebně a klubovně provozoval s původními typy reproduktorů. Mezi oběma událostmi je přes 30 let časového odstupu, přesto bych se rád zeptal, zda máte někdo nějaké podobné zkušenosti s tímto typem reprosoustavy. Za jakékoli věcné příspěvky děkuji.

[antonio]

Jímá mě nostalgie, když slyším o pazvucích a ARN 8604x/312. Ano, víceméně se takto chovaly všechny, hlavní problém byla středička.

Další věc ARV 360x: plastové kaloty praskaly a textilní verze taky; bývají tak zatuhlé, že 1,5V baterkou nepoznáš polaritu, nehnou se a kreslí; soudruhům se výběr materiálů nepovedl.

[Digiting]

Se dvěma integrovanými zesilovači byly pazvuky v reprodukci přítomny, na třech jiných = dvou tranzistorových a jednom s TDA2005 byla reprodukce čistá. Tudíž ověřím a prohlédnu ještě na osciloskopu. Ale dovedl bych si představit, že by kombinace výhybky v RS 638, resp. zapojení celé soustavy, s některými zesilovači mohla "pošramotit" pověst reproduktorů, jimiž je osazen, podobně jako třeba výběr součástek výhybky. Bude-li čas, výhybku podle skutečnosti zakreslím, její schéma nyní nemám. U toho by došlo k proměření součástek.
ARV 3604/3608 používám v různých soustavách od 90. let a ještě u žádného z nich jsem neshledal prasklé textilní nebo plastové kaloty. Třeba mě to teprve čeká. Dovedu si představit, jak jim nedělá dobře příliš světla, neřku-li přímého slunečního, některé chemikálie či plasty v interiéru, v nábytku, atd.

[Otas]

Podle popisu se zdá, že ve výhybce může být nějaký problém, který některé zesilovače nesnáší. Bylo by zajímavé změřit impedanční charakteristiku obou beden.
Popřípadě zkušebně vložit malý odpor (1 - 2 ohmy) do série a otestovat, jak se bude bedna v problémové kombinaci se zesilovačem chovat při pořádné "náloži".
Edit:
Ještě jsem si vybavil, kterak jsem řešil na jedné stabilní diskotéce praskání v bedně - satelitu AC akustika - hnané QSA1200. Zásadně nastávalo až po větším zatížení. Protože jsem měl jednu z jejích "rodných sester" již rozebranou, věděl jsem o použití TC 206 a dokonce TC205 ve výhybce.
Což, jak mne záhy skutečně napadlo - musím se pochlubit , při střídavém napětí na výstupu zesu kolem 50 V (RMS) dává možnost prošlehnutí a následné samoregenerace, jak to tyhle foliáky umí. Tak jsem na to vsadil a výměna za Bennic vše odstranila.
Nejspíše mohou být v té bedně i nějaké ellyty nebo staré krabice, kdoví, co to může provést.

[Digiting]

Součástky výhybky přeměřím, jakmile si na to najdu čas. Kdyby byl jeden z foliových kondenzátorů výhybky proražen s následnou samoregenerací, klesala by jeho kapacita a napěťová odolnost. "Praskání" v reprosoustavě by se tak projevovalo při dosažení určitého napětí a s jakýmkoli zesilovačem (při jisté míře zjednodušení). Naše RS 638 však vydávají pazvuky zatím pouze se dvěma integrovanými zesilovači a již při buzení tak na úrovni jednotek procent dovoleného.
Moje podezření zatím směřuje k souhře činitele tlumení, resp. výstupní impedance zesilovačů, a impedance celého reproboxu. Pokud to v minulých hodnoceních těchto reproboxů nebylo bráno v úvahu, mohlo by to vysvětlovat špatnou pověst RS 638, resp. reproduktorů, kterými je osazen. Závěr budu moci, jak doufám, učinit, až zapojení výhybky budu znát a její součástky proměřím.

[maxell]

já bych řekl žes narazil na svoje vlastní soustavy RS 638 staré 30 let...

[Hippo007]

Zapojení máš tady
Zkus zmáčknout střeďák, jestli nedrhne. Rád se časem prověsí.

[Digiting]

maxell: Může být. Ostatně, kolik jich tak v Elektronice Praha mohli vyrobit, kladu si řečnickou otázku.
Hippo007: Děkuji za schéma výhybky. Žádný z reproduktorů nedrhne. Se dvěma zesilovači pazvuky ano, s jinými třemi nikoli. Jakmile budu boxy otvírat, repra mohu preventivně otočít (pokud se tak již nestalo v minulosti). V žádném z podobných reproboxů Elektronika Praha nebo Tesla jsem tak ale dosud činil nemusel.

[maxell]

ne to byl žert...máš pár stejných bedýnek no tak zkusit měnit mezi sebou všechny
díly, repráky a součásti vyhýbek až lokalizuješ místo závady...

[Digiting]

Dám tomu právě a jen tolik energie a času, kolik bude nezbytně nutné. Se zesilovači, s nimiž budu tyto reproboxy provozovat, se pazvuky v reprodukci nevyskytují. Aktuálně mě k experimentům vede spíše zvědavost. Když si vybavím, v kolika různých sálech jsem v minulosti RS 638 vídával, čím byly poháněny a jak zatěžovány, jak malá je přetížitelnost všech reproduktorů v RS 638, vůbec bych se nedivil, že byly houfně provozovány za nevhodných podmínek a pro nevhodný účel a postupně si tak vysloužily despekt odborné obce. Já osobně jsem ale s jejich reprodukcí poměrně dosti spokojen, mým uším a žádanému hudebnímu výkonu vyhovuje papírový zvuk ARZ 4608 podobně, jako v jiných, dvoupásmových, reproboxech např. ARV 168, ARN 5608, či v třípásmových ARN 6608 (mimochodem jejich čtyřohmové bratry takřka vůbec nepoužívám), již před lety jsem došel k čistě osobnímu a subjektivnímu poznání, že žádné univerzální reproboxy neexistují, resp. neznám je a již je usilovně nehledám, a naopak mě těší, že ještě dokáži vnímat rozdíly v reprodukci těchže skladeb na různých reproboxech, s různými zesilovači a s různými zdroji zvuku, užívám si to, a těší mě i to, že toto poznání dokáži zprostředkovat jiným. Cítím a ctím rozdíly mezi reprodukcí přístrojů z 90. let a dnešních, dovedu pochopit jak honbu za lepším zvukem, tak smířenost a fyziologická či hmotná omezení, která se s dosažením dokonalosti reprodukce nesnoubí, ale nelze je oddělit, mám přístup i k daleko lépe hrajícím reproboxům, ale také jiný přístup k dokonalosti, než když mně bylo dvacet, a tak jsem v té své omezené dokonalosti poslechu veskrze spokojen až šťasten, což je báječný pocit, který je navíc poměrně trvanlivý a druhdy vystřídán něčím ještě mohem lepším, totiž živou hubou. Pardon, že jsem se dlouhou větou trochu vyznal a někomu to může přijít mimo téma.

[antonio]

Můžeš udělat záznam, video? Nebylo by nejjednodušší připojit k jednotlivým zesilovačům jeden reproduktor volně (5608 nebo 6608)?

[Digiting]

S 6608 či 5608 později zesilovače ověřit mohu, ale teď mně jde o RS 638. Ty zesilovače, se kterými RS 638 generovaly pazvuky, se s jinými reproboxy, např. dvoupásmové Yamaha, repasovaná třípásma s Videotony, resp. SALy, běžnými dvoupásmy Tesla či Videoton, dosud chovaly mravně. Vše 6 až 8 ohmů. Jeden z nich, na bázi TDA7264, jsem kdysi "načapal" rachotit s Teslami ARN 5604 + ARV 161, ale to byl jen pokus, jak ochotně bude TDA7264 pracovat do 4 ohmů, a navíc šlo o reprobox podezřelý, že je "načatý", zatímco běžně TDA7264 připojuji jen k osmiohmovým dvoupásmovým či širokopásmovým boxům. Co se výhybek týče, jsem poměrně skeptický ve věci osazování výhybek rezistory a honbou za činitelem tlumení zároveň. Jak vidím ve schématu od zdejšího ochotného člena, je i případ výhybky v RS 638. Ale nechci se unáhlit ani v závěru ani v rozkrývání příčin technické pozoruhodnosti, jak bych to jemně mohl nazvat, protože žádný malér s RS 638 zatím nemám. Psáno z hloupého telefonu.

[Digiting]

Začíná to tedy pořízením těch součástek k výměně ve výhybkách RS 638, jež se v minulosti do výhybek osazovaly a jež pro ten účel nepatří k nevhodnějším. Polarizované elektrolytické kondenzátory půjdou pryč, ať budou v jakémkoli stavu a místo nich přijdou bipolární, viz foto http://www.tahacky.cz/amaterskaelektroni...polary.png. Snad to nebude cesta do nikam.

[Benazi]

Tak na ty bych se vykašlal, velký rozptyl hodnot. 68 m ma 57 m,atd.potreba vybírat.
https://loudspeakershop.eu/jantzen-mkt-c-194_417.html
Z levnějších tady.

[Otas]

Já používám kondenzátory Bennic, které beru u Prodanců. Jsou pro hifi napěťově dost předimenzované, ale to asi není na škodu.
https://www.prodance.cz/kondenzatory

K použití rezistorů: Samozřejmě mohu jen souhlasit s názorem o jejich nepoužití v basové sekci, to je jasné. U výšek za účelem vyrovnání rozdílné citlivosti v profi (na hifi si netroufám) pak doporučuji nepoužívat je v sérii před LC členy výhybky, nýbrž jako odporový dělič až přímo u driveru (výšek). To jednak driver zatlumuje (interakci s LC členy výhybky), dále pak pomáhá snižovat dopad impedančních výkyvů driveru (které s oblibou probíhají právě blízko dělícího kmitočtu ). Výhybka pak pracuje lépe, blíže k teorii výpočtu strmosti s odporovou zátěží. Ale to je trochu OT, omlouvám se. Odpory ve výše popsané výhybce bych tedy neodsuzoval k záhubě - vyřazení .