DPA222 Mk2 s rychlými trandy

[danhard]

Jaké obecné informace ?
Ten nesouvislý blábol, plný zavádějících nesmyslů ?

Jakou to má souvislost s přenosem impulzního signálu ? to máš zuki v hlavě nasráno ?

[zuki]

když jsme u těch simulací - jaký byste v LTspice použili náhradní model pro koaxiální kabel RG58 - jde mi o chování při obdélníkových pulsech TTL...

A blábol Danharda: A jakou lambda máš debile na mysli, když tím bude prohánět obdélníky nedefinované frekvence ?

Danhard jaksi nepochopil, že chování na hraně TTL vůbec nesouvisí s opakovací frekvencí, ale závisí na konkrétním HW (např. odporu TTL struktury - která se zároveň ještě v průběhu hrany mění - při přechodu mezi log. úrovněmi ). Odpovídající kmitočty (hran) jsou ve stovkách MHz i když přenášíme 1kHz...

Samozřejmě můžeme si udělat problémy, když se násobkem přenášené frekvence trefíme do "rezonance" HW (někdy stačí když "rezonuje" nějaký rozměr desky - včetně rozlité Cu).

Pokud si situaci zjednodušíme, tak odpor (převedeme si ho na sériový výstupní odpor hradla) zaokrouhlíme na 10R. Pak bychom měli k němu přidat něco jako 39R (18-47R, dle popisu SWR níže) a dostaneme výstupní odpor 50R (jalovinu teď zanedbáme).

No a co s tím na konci?!? Pokud můžeme dát na konec vedení 50R, tak je to OK. Ale většinou tomu tak není. Když tam dáme 50R, tak dostaneme na vstupu dalšího zařízení poloviční signál!!! A ještě požadavek na výstupní TTL hradlo utáhnout trvale při 5V/100R=50mA. To se mu nemusí moc líbit, ale dá se to zařídit. Ale to poloviční napětí - nic moc. Dnes to jde vyřešit převodníkem úrovní atd... Ale většinou to není třeba nebo to není vhodné.

Proto se často přizpůsobuje jen částečně a hlavně pro hrany signálu (tzn. RC členy, odpory k napájení a k GND atd...). Pokud je SWR (činitel stojatého vlnění resp. přizpůsobení resp. poměr impedancí) v mezích 1 až 2 (v nejhorším 3), tak se obecně neztrácí moc přeneseného výkonu (nejsou velké odrazy).
Nejhorší situace je, když se s délkou vedení (třeba i koaxu) trefíme do 1/4 lambda (vlnové délky) přenášeného signálu (násobky dominantní frekvence, šířky pulzu apod.). Pak si tam vyrobíme krásnou 1/4 lambda anténu a rušíme klidně 20dB nad normou... i když přenášíme 20MHz můžeme rušit na 200-500MHz...
To se stane např. pokud delší spoj na desce zapojíme rovnou na vstup hradla, které má jen pár pF a vysoký vstupní odpor... Což pro 300MHz je 1/4lambda =25cm a přes činitel zkrácení (nebo i jen zkrácení od vstupní kapacity hradla) je to cca 18cm. Dále jsem se zmiňoval o 1/2 lambda (funguje jako transformátor impedance a může nám to někdy dost pomoc). Daly by se o tom napsat stohy papíru...

[jmd]

Prosím vás pekne, môže mať pozitívny prínos zmena zapojenia budenia koncových tranzistorov, z terajšieho zapojenia emitorov budičov opretych cez 47ohm odpory o spoločný výstup? Nové zapojenie by bolo tieto odpory odpojiť od výstupu a zapojiť ich priečne len medzi emitormi budičov, pripadne s paralelným prídavným 1uF odbudzovacím kondenzátorom.

[jmd]

Podľa simulácie je priaznivejšie nové prevedenie s priečnymi odpormi a kondenzátormi, nakoľko nezaniká prúd budičmi. Avšak miernejšie ale zanedbateľne je vyššie THD. V schéme sa dopĺňajú kondenzátory C27=1uF, C28=100nF (v pôvodnej schéme nie sú použité) a R54 + R55 sa spoja do série.

[kaed]

A k čemu je to dobrý, když to zhorší zkreslení? A to, že někdy klesne proud budičem na nulu je podle mě v pořádku, proč by se měly konce "přetahovat" , klidovej proud má význam jenom pro malý signály.

[danhard]

To si jmd ještě namodeluj buzení 10kHz obdélníkem a průběh kolektorových proudů konců.

Co je Q13 ?

Pro 2SE by bylo zajímavější zobrazení součtu bázových proudů Q21+Q22 a to samé pro malý klidový proud konci.

S FJP5200, které se už nedělají, je to značně předimenzované, máš to v simulaci, sniž to na 3 a 2 páry, se změnou Re na 0,33R a 0,22R.

Ve větších pouzdrech se ten chip stále vyrábí.

[jmd]

IC(Q13) je výstupný kolektorový prúd tranzistora VAS

[danhard]

Do toho uzlu jde ale také druhá polarita, zajímavější je součet, nakolik se přetahuje frontend je pro konec nezajímavé.

[jmd]

Simulácia dáva tento výsledok na budičoch a koncoch s obdĺžnikovým signálom 10kHz a hranami 1us

[jmd]

V skutočnosti vyzerá 30Vp-p nefiltrovaný obdĺžnik 10kHz takto, pri najnižších možných kompenzáciách (100pF v dif, a 47pF výstup VAS o AGND), keď to je ešte stabilné.

[jmd]

Pri 10kHz sínusovom signále je to milosrdnejšie. Pridal som ku grafom ešte aj výstup VAS.

[jmd]

Vyzerá to podobne pri sínusovom signále 10kHz s novým premostením a prídavnými kondenzátormi 1uF a 100nF, za rovnakých podmienok v rovnakých škálach nastavenia osí grafov...

[jmd]

Vyraznejší rozdiel je obdĺžnikovom signále 10kHz s novým premostením a prídavnými kondenzátormi 1uF a 100nF, za rovnakých podmienok v rovnakých škálach nastavenia osí grafov...

[danhard]

No, aspoň vidíš důvod, proč se to tak dělá.
Ale u audiozesilovače do 20kHz výkonové šířky pásma se to celkem neuplatní.

Taky je vidět, že honit symetrii zesilovače někam dále, než 2EF je chiméra.
Stačí 2EF buzený EF a zbytek se soustředit na vlastnosti a linearitu VAS.
Viz. zapojení "odrbánek" na slovanet-hifi

Můžeš ten sinus udělat pro 1kHz, pak bude vidět dc linearita a né boj s kapacitami a rychlostí tranzistorů.

Ale asi tam moc vidět nebude, jedině na zkreslení průběhu.

A potom při 100KHz obdélníku, po 10us a po 1ms, ať se něco přiučíte :o)

Dělal jsem zesilovače všeobecně a 100kHz výkonová šířka pásma bylo asi tak minimum, většinou chtěli 500kHz.

ps. tlumení výstupní indukčnosti by mělo být kolem Rz.

[jmd]

Můžeš ten sinus udělat pro 1kHz, pak bude vidět dc linearita a né boj s kapacitami a rychlostí tranzistorů.
Ale asi tam moc vidět nebude, jedině na zkreslení průběhu.

[jmd]

A potom při 100KHz obdélníku, po 10us a po 1ms, ať se něco přiučíte :o)

[danhard]

To je hezký, ne ? :o)

V cestě vyhrává největší nelinearita, má potom cenu "leštit kliku" na nějaké banálnosti, nebo se snažit odstranit tu hlavní nelinearitu ?

Pro stabilitu, i lokální, je zajímavé, že je tam nějaký výpadek linearity, kdy prostě ta větev nereaguje a pak tam skokově něco práskne.

[jmd]

Myslel som, že deriváciou výstupného signálu dostanem zvýraznené nelineárne priebehy.

[danhard]

Derivaci můžeš použít u dc nelinearity, dynamicky při vyšší frekvenci je v tom guláš.

Systém přechází s frekvencí plynule z dc nelinearity po dynamickou nelinearitu kapacit až po časovou nelinearitu přes odbuzování a saturace prvků.

Dá se s tím vyblbnout, myslím, že jdeš správnou cestou :o)

Momentálně je hlavní zdroj zkreslení pro audiosignály VAS a jeho zátěž.

S odrbánkem se to nedá ani srovnat, tam je zkreslení proudu VAS 0,1% při 10kHz.

Takže na tišťáku to může být krásně symetrické, dokonce jsou tam takové krávoviny, že je ten odpor rozdělen symetricky na dva, ale pak se ukáže, že je to dokonale na hovno, že hraje vyváženost topologie úplně jinak.

Ale nedá se to říct nahlas, oni by to ti staří bardi těžko nesli :o)

Je dobrý, že si hraje někdo aspoň se simulacema.

Odrbánek s kvazikomplem s 2N3055 jsem uveřejnil na slovanetu před lety, zkus si to nasimulovat.

[jmd]

Ďakujem pekne, rád sa s tým pohrám a možno nie len v simulácii. Teraz sa však potrebujem dohrať a dokončiť túto vynovenú zrýchlenú 222mk2. Sľúbil som to jednému záujemcovi, tak aby mu ho mohla kamarátka predať.