Vlákna: 8
Příspěvky: 56
Registrace: 2011
Zdravím, budu stavět tento zesilovač PPP.
http://www.jogis-roehrenbude.de/Verstaer...P-EL84.htm
Jaké mám zvolit jádro na výstupní trafo? Označení M85/32/0 moc nerozumín.
Stačilo by EI32x32?
Díky za pomoc.
Vlákna: 11
Příspěvky: 2 675
Registrace: 2016
27. 3. 2019, 11:23
(poslední úprava: 27. 3. 2019, 11:29 | kaed)
M85 je rozměr jádra z venku, 32 je výška jádra a 0 je vzduchová mezera. Podle ČSN EN 60740-1 je to značený YM1-29, tj 29mm šířka sloupku. Jak vypadá M trafoplech asi víš, je to celý z jednoho kusu kvůli co nejmenšímu rozptylu mg. pole, ale zase se to hodně blbě skládá, při skládání se plechy trochu poohýbají a ty poslední tam dostat je fakt pakárna... Takže EI32 je o kousek větší, což je není na závadu, spíš jde o to, aby to byl dost dobrej materiál na výstupní trafo...
Od podobné konstrukce mě dycky odradila složitost napájecího zdroje, kvůli kapacitě a možnosti proražení izolace drátu by neměly být anodový vinutí udělaný bifilárně, ale spíš kostřičku rozdělit na půl a v každé polovině jedno anodový vinutí, polovinu primáru , jedno žhavení...
Vlákna: 0
Příspěvky: 588
Registrace: 2013
Bydliště: Praha
27. 3. 2019, 16:52
(poslední úprava: 27. 3. 2019, 16:56 | PB)
Vlákna: 11
Příspěvky: 2 675
Registrace: 2016
28. 3. 2019, 1:05
(poslední úprava: 28. 3. 2019, 1:15 | kaed)
Ale on to chce na dvě EL84, ne na dvě EL34 (PL50x, GU50 a jiný velký lampy). K čemu trafo za značný prachy na 80W výkonu, když ty EL84 dají s bídou 10W? a mám obavy, že to stejně není trafo vhodný pro tohle zapojení:
![[Image: a431953542c469fddf0c68972ad2e359.jpg]](https://sklep.toroidy.pl/userdata/gfx/a431953542c469fddf0c68972ad2e359.jpg) nebo snad podle schématu je to trafo připojený na anody?
cathode current feedback je tohle: http://www.audiodesignguide.com/PP2010/PP2010_sch6b.gif - navíc jsou špatně nakreslený ty odbočky pro katody, to s PPP nemá krom lamp nic společnýho.
Vlákna: 6
Příspěvky: 1 677
Registrace: 2007
Bydliště: Bratislava
28. 3. 2019, 9:03
(poslední úprava: 28. 3. 2019, 9:06 | laco)
Vlákna: 4
Příspěvky: 345
Registrace: 2010
28. 3. 2019, 9:58
(poslední úprava: 28. 3. 2019, 12:45 | zdenek00)
Obávám se, že takové trafo nikde nekoupí, je speciální nízkoimpedanční. Ten zesilovač, co staví, je typ se společnou katodou a ty trafa co odkazujete, jsou jen se zpětnovazebním katodovým vinutím, to je něco úplně jiného. Jaký má zesilovač z úvodního dotazu praktické výhody netuším, koncepce je z poměrně dávných dob a alespoň já nevím, že by se v této koncepci běžně dál vyráběly.
Vlákna: 6
Příspěvky: 1 677
Registrace: 2007
Bydliště: Bratislava
PP CFB - pouzivaju sa 2 koncepcie
1/ VT ma dalsie dve oddelene vinutia, 2x 10% zavitov z Np/2; UL tap 33%, spolu 10+33=43% , vid QUAD II
2/ CFB vyuziva rovno sekundar ktory je symetricky vinuty (stred je uzemneny), vid ARC D40
Vlákna: 0
Příspěvky: 588
Registrace: 2013
Bydliště: Praha
CFB je, jak už psal laco, vyzkoušené a osvědčené řešení, kdežto PPP je spíš trochu nedomyšlený bastl, který se asi moc neosvědčil
Vlákna: 9
Příspěvky: 807
Registrace: 2015
Jméno: Ron
Bydliště: Blava
28. 3. 2019, 17:51
(poslední úprava: 28. 3. 2019, 17:52 | wimshurst)
Ja mam otazku, nez zalozim vlakno.
Ohledem audiotrafa.
Potreboval bych jednoduse spocitat, abych nemusel komplikovane vymyslet, audiotransformator, pro zadani do vyroby.
Bez mezery jadra, od 150-200Hz do aspon 12kHz, max 2-5W.
Idelane takove, jako se pouziva-lo do 100V rozvodu rozhlasu, tedy zadne komplikovane delene primary na delene sekundary, postacovalo by oddelit primar na dve vrstvy a mezi ne sekundar.
Vstupni impedance 6-10R, vystupni kolem 1k.
Prevodovy pomer napeti jako na 100V rozhlas. To je asi 1:10
Potrebuji toho 100ks a klasicka trafa do 100V rozvodu, sou znacne draha.
Udelal bych to i na toroid, ale nechce se mi to navijet, mam jen velkou navijecku na toroidy.
Tak male jadra navijet nedokazu strojne.
Mozna do hrnickoveho jadra, ale na to mi nejak nevychazi vypocet a kmitocet prenosu. Mozna je to take blbost.
Vlákna: 4
Příspěvky: 345
Registrace: 2010
28. 3. 2019, 18:28
(poslední úprava: 28. 3. 2019, 18:47 | zdenek00)
Mě se to zase tak drahý nezdá, nějakej čas taky ta výroba zabere + něco za materiál... S DPH je to 79Kč, možná by dali další množstevní slevu.
https://www.hadex.cz/g440-prevodni-trans...epro-8ohm/
Vlákna: 9
Příspěvky: 807
Registrace: 2015
Jméno: Ron
Bydliště: Blava
Tak to byla tedy rychla info, rychlejsi, jak moje kalkulacka.
Ja mam jedinou obavu, ze az se mine tech 200ks, nastane problem.
Ja sem mel natypovane a do pristroje mam uz i diry v chasis, a vypekl me bosch, trafa nejsou.
a nebudou.
Ale tohle vypada take hezky.
Dik moc za pomoc.
Vlákna: 11
Příspěvky: 2 675
Registrace: 2016
Ale to jsi těžce off topics... PPP konec s lampama mě kdysi hodně lákalo, navinutí tráfka a sehnání tenkejch EI32mm plechů nevidím problém, cívky navine kde jakej opravář motorů za pár korun, spíš vidím problém v tom napájecím trafu, kde je potřeba udržet v rozumnejch mezích kapacity mezi sekundárníma vinutíma navzájem, protože když si je do schématu domaluju, tak vidím, že mi ovlivňují výstupní signál, tj. jsou paralelně s výstupním trafem (jako by jeho kapacita nestačila sama o sobě), a navíc můžou zanášet brum a rušení ze sítě do výstupního signálu. Škoda, že neexistují elektronky s opačnou polaritou, protože tohle zapojení se s tranzistorama (konce jako emitorový sledovače) používá vlastně nějčastěj...
Vlákna: 10
Příspěvky: 4 435
Registrace: 2007
Udělejte si radši nějaký OTL s trafem
Vlákna: 8
Příspěvky: 1 476
Registrace: 2010
Bydliště: Havířov
Kaed - pokud tě trápí kapacity mezi sekundáry síťového trafa, stačí je fyzicky oddělit, třeba na dvě samostatná trafa. Stejně jsou tam vícenasobné zdroje, takže rozhodně prostorově malý ten zesilovač nebude  Zanášení rušení a brumu ze zdroje je taky o kvalitě filtrace a vyhlazení, takže i to je řešitelné (pokud nejsi purista a nemusíš usměrňovat flaškama)
Vlákna: 10
Příspěvky: 4 435
Registrace: 2007
A tam kapacita vinutí proti ostatním vinutím nebude ?
Vlákna: 4
Příspěvky: 345
Registrace: 2010
Díval jsem se včera na net, ty zesilovače s trafem v katodách dělaly v 50. letech dvě firmy, Philips pod názvem PPP a pak myslím Electro-Voice jako Ciclotron. Všechny ostatní vyráběly zesilovače v klasickém PP. Vysvětlovali tam výhody této koncepce, ale tak nějak všeobecně a moc jsem to nepochopil, nakonec se to myslím stejně moc neujalo. Nevím, z jakého důvodu si tazatel vybral zrovna tento typ, je spousta jiných osvědčených zapojení, nicméně co si kdo bude dělat je jen jeho věc.
Podle mně by v tomto zapojení kapacity zdroje nějak zásadně ovlivnit výstup neměly, pracuje se s nízkými impedancemi, ale možná se pletu.
Možná jak pro koho, ale sehnat vhodné kvalitní plechy na trafo a dobře ho pak navinout nemusí být jednoduché, bude to mít zásadní vliv na výsledek.
Vlákna: 10
Příspěvky: 4 435
Registrace: 2007
29. 3. 2019, 11:29
(poslední úprava: 29. 3. 2019, 11:35 | danhard)
Ale to není trafo v katodách, ale polovina je v katodě a druhá přes plovoucí zdroj v anodě.
Zdroj tam lítá na 1/2 rozkmitu proti klasickému PP.
Jsou tam ale podstatně větší nároky na buzení.
Vlákna: 4
Příspěvky: 345
Registrace: 2010
Samozřejmě, napsal jsem to zjednodušeně, ale už to editovat nebudu, je jasné, o jakou koncepci jde.
Vlákna: 10
Příspěvky: 4 435
Registrace: 2007
29. 3. 2019, 13:03
(poslední úprava: 29. 3. 2019, 13:26 | danhard)
Já jen aby se to nepletlo s tou 10% katodovou vazbou.
Tu má třeba Audiomat Solfege amplifier, velmi slušně hrající krám
Schema bych asi někde vyhrabal.
Google " audiomat solfege schematics " obrázky 
Kruh se uzavřel https://www.audioweb.cz/showthread.php?tid=17494&p=3
Hodí se to velmi k lineariazci tam, kde nemůžeš G2 použít na ultralineár, třeba s PL509.
Vlákna: 128
Příspěvky: 3 023
Registrace: 2008
Bydliště: Praha
29. 3. 2019, 13:37
(poslední úprava: 29. 3. 2019, 13:40 | Wili)
zdenek len pre lepsie pochopenie, ak beries vystup z elektronky tak ma na kotode o 180stupnov otocenu fazu oproti anode, a teda ak v trafe pouzijes pre katodu aj anodu rovnako velke vinutie a naorientujes vinutie tak, aby sa vo vystupnom transformatore invertovalo, ziskas tym ze zrazu katoda aj anoda idu v jednej spolocnej faze, tym docielis to ze nevznikne pri budeni napatovy rozdiel medzi kladnou a zapornou polvlnou budenia a kapacita nema vplyv na obmedzenie hornej casti pasma, prave naopak tym ze katoda ma gnd potencial a anoda ma potencial zdroja, tak tato kapacita funguje ako foliovy kondenzator umiestneny priamo v cievke tranformatora a este podpori prenos vysokych frekvencii. Ako toto spravis 2x (push-pull) a krizom prepojis v trafe ako ma mcintosh, zrazu pri budeni kazdej plvlny sinusovky budis sucasne obidve polovice trafa, takze je super vybalancovane. Ale ako aj danhard podotkol potom ten koncovy stupen skoro nic nezosilnuje a chce to super silny budic.
10% katodove vinutie je tiez celkom dobra alternativa ale s hore uvedenou koncepciou nema nic spolocne, jedna sa len o zavedenie ciastocnej lokalnej spatnej vazby priamo v koncovom stupni, co ma samozrjeme kopu vyhod, ale nema to tu hlavnu vyhodu a to uplne odstranenie kapacity push-pullu pri budeni.
Ci 10% katodove vinutie osobitne alebo sucastou sekundaru? ja by som to robil urcite ako cast sekundaru, ma to sice nevyhodu v tom ze nulovy potencial je na 4R odbocke, co vo vela pripadoch nevadi, ale niekomu v konkretnej aplikacii to vadit moze, ale usetri sa tym sakramentsky vela miesta v cievke trafa ktore sa da ovela efektivnejsie vyuzit na nieco prospesnejsie ako je lepsie usporiadanie vinuti pripadne viac vinutia atd... ale to je na dlhe pisanie a vysvetlovanie.
Tiez dalsou velkou vyhodou tejto koncepcie kde je 4R odbocka na zemi, je ta ze mozes zavadzat symetricku negativnu spatnu vazbu aj priamo do vstupneho diferaku, takze ziskas kompletne celosymetricky zosilnovac od vstupu po koniec.
|