Riaa predzosik s ecc83

[Luky503]

Zdravim vie mi niekto dat schemu na overeny riaa s jednou ecc 83? Dakujem

[pzwak]

S jednou ECC83 na kanál? Pro MM by to s odřenýma ušima šlo, ale bude to kvalitativně mizérie. S jednou pro oba kanály, tak na to zapomeň. Na netu je spousta schémat, stačí hledat. Měl bys to brát jen jako inspiraci, pokud o lampách nic nevíš, tak se do toho ani nepouštěj a postav si něco ověřeného s polovodiči, výsledek bude lepší.

[zdenoeddie]

Da sa nieco vyhutat s ECC83 ako napatovy zosilovac na vstupe, a ECC88 apod. ako buffer na vystup.... atd.

[PB]

Není lepší to celý udělat s ecc88 (=6DJj8)??

http://diyaudioprojects.com/Schematics/6...ematic.htm

[pzwak]

Ono jde spíš o to, jak to tazatel myslel - jestli má jednu ECC83 a chce s tím udělat RIAA, tak to nejspíš nepůjde. Jistě, že je spousta jiných možností, s jinými elkami a různé koncepce... Ale s jedinou ECC83 to vážně nepůjde

[Core88]

tohle vypadá celkem dobře http://crude.axing.se/impriaa2.html ale lampy jsou tam 2

[pzwak]

Core88: jen malé upozornění, 5751 není přímý ekvivalent ECC83, ale něco mezi ECC81, ECC85 a ECC83 - je to vojenská elka a nebude sedět prac. bod. (jiný gain i strmost).

[Core88]

pzwak: aha díky za info . Popravdě jsem ani nepátral co je to zač . Jestli to jednou budu stavět tak tam dam tu 5751 ,nechá se sehnat i nová.

[pzwak]

Core88: po pravdě, to zapojení není nic extra, je plné kompromisů, dají se najít i lepší. Ovšem ne s jednou dvojitou triodou na kanál. Tady výsledný zvuk bude hodně záviset na použité lampě a i korektor má chybu proti RIAA místy víc než 0.5dB, což by se dalo taky doladit.

Nedávno jsem měl možnost slyšet RIAA preamp podobné koncepce a výměna výstupní triody měla na charakter zvuku výrazný vliv. To by podle mě být nemělo (znamená to, že lampa zvuk zkresluje). V ideálním případě by aktivní prvky na charakter zvuku mít vliv vůbec neměly

[maxell]

synci a děvuchi, soráč teda ale kdo mně zdůvodní gramo preamp s použitím vakuové žhavené bambule ?
podobných návodů je na netu pár stovek či možná víc, pravdaže polovodičových, na jednu baterii co vydrží
rok ?
Pzwak: OK

[pzwak]

maxell: důvodů je několik, od dojmologických po faktické dojmologické vynechám, faktické co mě napadají jsou:
- jednodušší řešení s pasivní korekcí
- bez globální NFB
- vysoká přebuditelnost
- hezky to topí
nevýhody jsou:
- pro MC poměrně problematické
- lehce vyšší šum než polovodiče, ale pořád se dá udělat hluboko pod šumem vinylu
- vyšší spotřeba, vysoké napájecí napětí, složitější zdroj
- lehce vyšší THD, ale pořád se dá udělat pod 0,05%
Možná by se ještě něco našlo, ale teď mě nenapadá...

[maxell]

jo, ale...tubes vyžadují větší znalosti obvodové techniky, měření, zbastlit vrabčí hnízdo podle hotového schématu
sice lze ale zvuk nebude úměrný vynaloženému úsilí, no nic, nerobme nic nebude nic, tož tak

[pzwak]

ano, proto jsem hned na začátku psal, že pokud o lampách tazatel nic moc neví (což lze podle dotazu předpokládat), ať raději zůstane u polovodičů...

[maxell]

po anodách lamp lítá 250-300 V a to není jednoduchý chlebíček pro amatéra...no abych neurazil někoho

[PB]

ono, pokud vím, 250 V ss je míň nebezpečný než např. tvrdých 230 V st.

[Hazys]

Když je člověk vůl, tak je jedno, jestli 250Vss nebo 230Vst.

[Crifodo]

Když je člověk vůl u instalace 230 V ~, je tam šance že vybaví za 15 ms chránič. Nabitý elyty mají slušnej náboj.
Tady to není až tak průser pokud to zůstane v krabici, může si jen víc nebo míň sáhnout. To se stalo většině z nás. Horší by bylo setkání s nějakým zde často zbožňovaným sluchátkáčem z vrabčího hnízda na hlavu, a z těch ani tak ne toho zapřísahanýho s bezpečným katodovým odporem, jako s výstupem z kaskády.
Na druhou stranu. V roce někdy 1966 vydal Tauš knížku pro adepty ve věku ZDŠ kde se po krátké rozcvičce s krystalkama a audionem na 4,5V pouští do stavby (!) síťovýho zdroje s anodovým 300V. Moc se s tím nesere, tenkrát se předpokládalo že to dětem stačí důkladně vysvětlit a že bělošské gramotné motivované dítě to vezme na vědomí. K tomu práce s plechem, vrtačkou, ohýbačkou, z toho by v dnešních školách v polytechnice dostávali psotník na kilometr. A neslyšel jsem o tom, že by nějaký mladý elektronik z toho důvodu někde odpadl. Statistiky jsou o starších kutilech s elektrosekačkama a míchačkama.

[pzwak]

Sice je to mimo téma, ale souhlas s Crifodem a OTL sluchátkáči. Proto mám raději VT, tam je menší šance na průser. A co se týká bastlení dřív a teď, největší výhodou i nevýhodou je podle mě internet. Je fajn, že je spousta dostupných návodů a informací, které se dřív nedaly získat vůbec nebo jen pracně. Ovšem některá zapojení vypadají, že to zvládne i cvičená opice a bohužel mezi návody jsou i úplné ptákoviny, někdy docela nebezpečné. A to cvičená opice nerozliší

[PB]

Podle tety wiki je ss proud cca 10 x méně nebezpečný než střídavý.
https://en.wikipedia.org/wiki/Electric_shock
15 ms chránič ani zdaleka není všude.

[Crifodo]

Jasně že chrániče nejsou všude ani principiálně nechrání všechno a všude. Tady (bastlení s anodovým napětím) se předpokládá určitá kvalifikace a příčetnost, takže nevidím důvod proč si nehrát s flaškovým zesilovačem ke gramofonu. Nějaký příklady jsou i na jogisovi.
Svět není nárokově za všech okolností bezpečný místo k životu, ačkoliv by to normalizátoři z Brusele možná rádi směrnicema vymezili. Jde o to úmyslně nevytvářet prasárny jako dělal šamponek, na druhou stranu jinak než praxí se to nikdo nenaučí. Současný trend je radši vůbec nic nedělat a nikoho k ničemu nepustit a nechat všechno na číně, která papírově všechny zkušebny má a v reálu je to většinou horor.