Odchylka BIASu po jeho nastavení u výkonových elektronek

[JohnyBuchar]

Zdravím zdejší členy,

mám asijský počin Yaqin MC100B (http://www.trioda.com/index.php/en/home-...in-mc-100b) osazený párovanou čtveřící JJ KT88. Chtěl jsem se zeptat zda je normální, když se mi po kontrolním seřízení BIASu výkonových lamp na hodnoty 57mV, ale už po nějakých pár hodinách na pozici V3 naměřím hodnotu 52mV a na pozici V4 kolem 63mV. Manuál udává nastavit hodnoty na 55-60mV pro tento typ elektronek pomocí. Zkoušel jsem prohodit lampy z pozice V3 za V1 a opět jsem naměřil rozdíly právě mezi V3 a V4. Jako by jedna lampa "táhla" druhou. Lampy z druhého kanálu V1 a V2 si drží vůči sobě stejné hodnoty nebo se liší max o 1mV. To, že jsou hodnoty po zahřátí vyšší je mi jasné a tento problém neřeším, spíše jestli rozdíly V3 a V4 znamenají, že něco nepracuje správně. Poslech je bez problémů, ale raději se ptám. Snad nejde o dotaz ala křišťálová koule . Děkuji.

[martin3450]

Ak su lampy uplne nové,tak potrebuju zahorieť bežne okolo50-100hodin.Tak ich nastav a po 50 hodinach skontroluj bias a nastav potom už raz za rok skontrolovať.

[JohnyBuchar]

Lampy maji nahrano uz pres 200 hodim. Jedine co, tak hodne testuji a menim predzesilovaci par elektronek, to snad vliv nema . Kdyz se bavim v globale, je takova odchylka mezi pozicemi lamp nejak vyrazna pro zivotnost jejich zivotnost? Starsi manual vyrobce udava i moznost nastaveni 50-60mV u kontrolniho BIASu.

PS: omlouvam se cestinarum, ale prijde mi rychlejsi psat anglicky vyraz BIAS .

[GeorgyBoy]

Ahoj Johny, možná mám stupidní dotaz (neměl jsem čas pročítat celý článek o tom zesilovači, jen jsem mrkl na schéma konce). To napětí 50 - 60mV se měří přímo mezi katodou a zemí (na R17, resp. R18)?
Nespletl ses nebo není chyba v manuálu? Na 10 Ohm katodovém rezistoru bych čekal spíš 600mV. To by i vysvětlovalo větší drift při tak nízkém katodovém proudu (5-6mA).

[pzwak]

Co se týká biasu obecně, přesně jak píše Martin, rozdíl 10% navíc není nijak moc a taky záleží, kdy jsi BIAS nastavoval - taky po několika hodinách hraní nebo hned po nažhavení? Kde těch 55mV měříš? na katodových odporech KT88?

EDIT: GeorgeBoy mě předběhl s tím katodovým odporem... proud vychází na 5-6mA a to je lampa skoro zavřená

[JohnyBuchar]

No ma jit jen o nejaky nastavovaci rozsah, ktery podle me nekoresponduje s tabulkovymi hodnotami lamp. Mereni delam podle navodu cca po 5min zahrati, a pak po hodine provozu. Pri poslechu nic parazitniho slyset neni. Jak budu doma jeste prostuduji ty jejich udavane hodnoty.Nekde psali vztah mezi velikosti tohoto nastavovaneho napeti a vystupniho, kdy napriklad pro 60mV odpovida cca 400V na vystupu ap. NEBRAT jako presne udaje, jen jsem neco podobne nasel k tomuto zesilovaci.Dekuji moc za reakce.

[pzwak]

A kde těch 50-60mV měříš? ve kterém místě podle schéma, co jsi postnul? BIAS určuje proud koncovými lampami, takže se měří většinou napětí na katodových odporech. Bez informace kde to měříš ti sotva někdo může rozumně odpovědět...

[JohnyBuchar]

Musim se podivat pozdeji doma, moc jsem se v tom schema neorientoval, ale melo by to byt pobliz trimru kde se da Toto nastaveni regulovat. Omlouvam se za stupido dotazy .

[JohnyBuchar]

Nemuze to byt mezi temi W1 a zemi a W2 zem?To je jedine misto kde je naznacena, ze se odporem R20 resp R22 da menit hodnota.Nejsem bastlir, jen tipuji.

[GeorgyBoy]

Nemůže, musí se to měřit na R17 a R18.

[vlafil]

Ve schémátku je chyba, na levém vývodu kondenzátoru C6 určitě nemůže být -70 V. Spoj tam nesmí být. Můžou tam být i další chyby. Hodnoty součástek atd.

[Sendy]

První věc je, že u takových asijských výrobců nějaké schémátko, i třeba ze servisní dokumentace, není moc závazné a chyb tam bývá jako máku. Je třeba sehnat, ověřit, vytvořit aspoň schéma vlastního konce a pár věcí kolem.

Druhá věc, pokud předchozí nevíš, tak moc netušíš, co a jak děláš a těžko vědět, jestli dělá problémy zesilovač, nebo ty báně ujíždějí. Pokud se nic jiného neděje, tak se aspoň dá zkusit přehodit elky mezi kanály a uvidí se, jestli se problémy přestěhují, nebo ne.

[JohnyBuchar]

Omlouvam se, pokud jsem zapomnel napsat, lampy prohozeny a hodnoty zustaly stejne tzn. nebylo to lampama. Vcera jsem seridil vsedle manualu a po hodine hrani vsechny drzely vuci sobe nastavene hodnoty +/-1mV. Je fakt, ze ted zkousim predzesilovaci lampy a tocim je. Muzou mit mirne odlisne vlastnosti 12AX7/ECC83 na vykonove ( jina hodnota zisku)?

[pzwak]

Pořád jsi nám nenapsal, kde ty milivolty měříš... Předzesilovací lampy mohou (a určitě mají) mírně odlišné vlastnosti i u stejného výrobce, ale díky zpětné vazbě by to vliv mít nemělo. Koncový stupeň je navíc stejnosměrně oddělený, takže jeho pracovní bod vlastnosti budiče neovlivní. Pokud je tedy schéma správné...

[pzwak]

EDIT - nějak se to odeslalo 2x...

[Wili]

stale sa tu toci o typovom oznaceni elektroniek ale ani raz nepadla zmienka o znacke elektroniek ktore v tom zosilnovaci mas, ak je tam nejaky cinsky alebo slovensky hnoj, tak nie je sa nad cim cudovat...

[JohnyBuchar]

Osazeni mam EH 12AX7, ruske armadni 6N8S a Jurcovi JJ KT88.Kde to ve schema merim nejsem schopny najit.Podivam se po lepsim nacrtu, nekdo ho tunil tak to bude mit treba dukladneji nakreslene.

[Wili]

tak ten drift mozu robit kludne tie JJ... to je jedna z najhorsich znaciek elektronok.

Celkovo ale co sa tyka elektronok KT88 alebo aj vacsich, tak potrebuju dlhisu prevadzku pre ustalenie parametrov lebo maju dost velku tepelnu kapacitu.

[JohnyBuchar]

To nerad slysim, protoze investice do KT88 je nejvetsi a vymenil jsem je za puvodni cinske Electronic Tube 88-98 (http://m.ebay.com/itm/400771358926). Jake dostupne a zaplatitelne doporucujete do budoucna at vim a nejsou drzsi nez cely zesik . Videl jsem Tesla KT88, ale v nejake diskuzi jswm cetl, ze Tesla takove nedelala a jde o fake.

[hranatybraska]

Jestli se prohodily KT88 a je to stejné, tak je blbost kupovat nové.
Zkusil bych se podívat na vazební kondenzátory (jestli jeden nemá svod) a HLAVNĚ na velikost odporů pro předpětí. Jestli jsou výrazně větší, než je povolená katalogová hodnota, tak je vyměnit za tu katalogovou.