Stavba baskytarového komba

[PB]

Tak ten vzorec (nevím, jak to tam vložit bez horního a dolního indexu):
Pa = 0,859 * Sd**2 * X * f**4
Ta dvojka a čtyřka jsou horní index, čili druhá mocnina plochy membrány a čtvrtá mocnina kmitočtu.
Pa je samozřejmě vyzářený výkon. U výchylky X není žádný index, odsud tedy odvíjím, že je přímo úměrná závislost výkonu na efektivní hodnotě výchylky, nikoliv závislost zmíněnou druhou mocninou.
Pramen: K. Toman, reproduktory a reprosoustavy, 1. díl, 1. vydání, vzorec 3.3.9-1. Je tam chyba?

Jaroslav Lukeš, Věrný zvuk vzorec 6.24 str. 227 uvádí:

Pa = 0,86 * Sd**2 * X**2 * f**4

Domnívám se, že Lukeš to má správně.

nějak se mi to sem podařilo poslat 3 x, Omlouvám se.

[PB]

Tak ten vzorec (nevím, jak to tam vložit bez horního a dolního indexu):
Pa = 0,859 * Sd**2 * X * f**4
Ta dvojka a čtyřka jsou horní index, čili druhá mocnina plochy membrány a čtvrtá mocnina kmitočtu.
Pa je samozřejmě vyzářený výkon. U výchylky X není žádný index, odsud tedy odvíjím, že je přímo úměrná závislost výkonu na efektivní hodnotě výchylky, nikoliv závislost zmíněnou druhou mocninou.
Pramen: K. Toman, reproduktory a reprosoustavy, 1. díl, 1. vydání, vzorec 3.3.9-1. Je tam chyba?

Jaroslav Lukeš, Věrný zvuk vzorec 6.24 str. 227 uvádí:

Pa = 0,86 * Sd**2 * X**2 * f**4

Domnívám se, že Lukeš to má správně.

Platí analogie:

P = R * I**2

obdobně v mechanice:

P = Rv * v**2

místo proudu je rychlost, která je přímo úměrná výchylce.

doplňuji:

Rv = měrná_hmota_vzduchu/(8 * rychlost_zvuku) * (2 * pí * f)**2 * D**2 * S

(platí cca do 500 Hz pro 12" reproduktor)

Snad trocha teorie nikoho nezabije.

[Nitram]

co je to to Rv v analogii ? v mechanice kdyz uz tak A je nejakej integral F po ds resp. teda po velkym zjednoduseni vykon P = F * v kde "F" bude okamzita sila a "v" okamzita rychlost telesa, ovasem vzhledem k tomu ze se jedna o kmitani, moc analogickeho na tech analogiich nebude...

co se tyka akustiky krome kmitaveho pohybu je vzduch taky stlacitelnej, a predevsim je pozorovanej akustickej vykon - posluchacem/clovekem tezce zavislej na spouste fdalsich veci - na parametrech vysledne akusticke vlny (rovinna/sfericka, coz je otazkou poctu repraku nebo jejich velikosti v pripade jedineho, umisteni atd..) a zejmena pak taky na prostredi ve kterym se ta vlna.. tak nejak slusne receno "tluce" ...tedy ten vykon Pa je sice moc hezkej ale taky tak trosku "jen katalogovy udaj"
kvalitne vytlumene zkusebny a laboratornich podminek

jinak v te konst. 0,86 bude predpokladam (mimo mnoha dalsiho hustota vzduchu napr.) zahrnut nejspis i nejakej "kompromis" z integrace toho ve finale membranou rozkmitaneho vzduchu, pac zas membrana muze mit jak velkej stred, tak malej stred, muze mit gumovej zaves nebo papirovej zaves, takze kmitajici dva ruzny-stejny (to stejny mysleno plochou/prumerem membrany) repraky muzou i s uplne stejnou vychylkou stredu rozkmitat dost zasadne ruzne mnozstvi vzduchu (hadam ze rozdil muze byt treba i 20,30% ..je to v podstate jakasi ucinnost)


...co do sporu, rozmerove je vykon J/s tedy kg * m**2 / s**3, v konstante bude urcite ta hustota + koeficient skutecne rozhybaneho obemu vzduchu z geumetricke vychylky a geometricke plochy, vydelime tdy Kg/m**3 a zustava nam m**5/s**3
ve vasich vzorcich mate pokud se moc nepletu m**5/s**4 resp. m**6/ s**4, rozdil je tedy v deleni v rozmeru bud 1/s nebo m/s ...v te konst. bude rekl bych spis nez nejaky frekvencne vztazeny koeficient(1/s) zahrnuta rychlost zvuku, cimz bych zde ja veril spis vzorci od Pavla (po vykraceni rozmerem m/s zbude m**5 / s**3)
..ovsem neberte me za slovo, byt jsme nejakou akustiku kdysi na katedre meli, ja radsi kalsickou termodynamiku takze jsem ji nejspis prospal nebo uz zapomel :-D tj. pokud nekdo disponuje znalostmi z akustiky sem s tim !


kazdopadne co do konkretniho tematu/vlakna je to uz totalne OT (takze dalsi pokracovani by asi melo patrit spis do nejakeho sveho vlastniho vlakna) a co do navrhu samotneho je to hooooodne zavadejici teoretizovani, ktere ve vysledku muze prebit a pohrbit vsechno to viz odstavec 2, ani nemluve o specifickych pozadavcich na nastrojovy aparat - viz citlivost a pod.. a subektivnim pocitu muzikanta.. zkouset, zkouset a zkouset - ucho je ucho :-)

[PB]

doplňuji:

Rv = měrná_hmota_vzduchu/(8 * rychlost_zvuku) * (2 * pí * f)**2 * D**2 * S


D je efektivní průměr membrány, S = pí * D**2 / 4
(platí cca do 500 Hz pro 12" reproduktor)

Snad trocha teorie nikoho nezabije.

[Nitram]

hmm, tudiz to sice neni z mechaniky nicmene neva,.. Pak tedy (ro/8*c) * 4pi**2 + pripadne dalsi "nepromene", jsou schovany v te konstante majici rozmer skutecne kg*s/m**4 . A v promennych nam zbyva f**2 * D**2 * S * v**2 coz sedi na rozmer m**6/s**4 ?? tj. po prenasoebni/vykraceni rozmerem konstanty vychazi kg*m**2/s**3, coz sedi, ..jen je tam v tech rozmerech na muj vkus trosku nadbytecne moc ploch a prumeru, a naopak nejak chyby vychylky (nma tam byt misto D**2, X**2 )?

Hele teorie nikoho nezabije ale pokud proste nevysvihnes fyzikalni odvozeni toho(tech) vzorce(u) a tudiz proc tam je/ci neni X**2 tak je to bohapuste placani do vody a zacpavani vlakna OT, a asi se asi niceho kloudneho nedobereme.. :-)

[PB]

ale vždyť jsem uváděl, že P= Rv * v**2
a pochopitelně v = 2 * pí * f * y (kde y je efektivní výchylka)
po dosazení je tedy vyzářený výkon úměrný druhé mocnině výchylky
Naivně jsem předpokládal, že laskavý čtenář, ví že u sinusového průběhu je rychlost přímo úměrná výchylce. To je ve fyzice snad už někdy v 8. třídě nebo dřív.

viz. str. 217 - 227
https://uloz.to/!MkajWyfL/verny-zvuk-pdf

Lépe než Lukeš to vysvětlit nedovedu, je to tam opravdu stručně a výstižně napsáno.

Lukešovi jsem věřil právě proto, že to má i s odvozením, určitě znát maximální možnosti vyzářeného výkonu není tak úplně OT, bohuže tím že Toman tam má asi omylem chybu vzorečku tak se to rozvinulo víc než jsem mohl předpokládat.

[Nitram]

no vsak ja se s tebou nepru, dokonce jsem ti dal jiz prve za pravdu

...v te konst. bude rekl bych spis nez nejaky frekvencne vztazeny koeficient(1/s) zahrnuta rychlost zvuku, cimz bych zde ja veril spis vzorci od Pavla (po vykraceni rozmerem m/s zbude m**5 / s**3)

podotykam pouze ze teorie jaksi neni o papouskovani a opisovani vzorcu, nybrz o odvozeni proc se nekde ten ci onen clen/promenna nachazi a jakou hraje roli, a zaroven podotykam ze dva vyse uvedene vzorecky nemaji nic spolecneho s analogii tim spis ne k mechanice (analogii s mechanikou hledej v nucenem kmitani tj. kulicka na pruzince) ;-)

a hlavne naposledy, cela tahle pře je OT a s navrhem muzikantskeho aparatu to nema vubec nic spolecneho, kombo se nestavi na maximalni vykon ale na zvuk nastroje :-)

[PB]

Nitram: ostatně i podle tvých příspěvku v této diskusi:

http://hudebniforum.cz/komba-zesilovace-...10-40.html

by ti asi neškodilo si přečíst něco z Lukeše.

[Nitram]

stale kvoka, stale kvoka... :-)

..dal se fakt vyjadrovat neohdlam, nicmene k zamysleni pro zaryte lukesovce vybizim dve ciste recnicke otazky
1/pujde takhle citlivost zvysovat do nekonecna ? a pokud ne tak proc, kdyz zavisi jen na vetsi plose ?
2/proc nema 4x vyssi ucinost reproduktor s 2x vetsim prumerem, kdyz ma takovy dvakrat vetsi plochu membrany nez ty dva polovicni soucasne ale stejnou delku zavesu (obvodu) jako ty dva polovicni ?

[PB]

1/ v akustickém pásmu nepůjde, protože tento vztah platí pouze pod kritickým kmitočtem, který je nepřímo úměrný efektivnímu průměru membrány
2/ účinnost klesá s druhou mocninou hmotnosti kmitající hmoty, 2 x větší membrána je víc než 2 x tak těžší, protože musí být silnější

viz Lukeš str. 217 - 241

[Nitram]

Jde o to, že účinnost reproduktoru na středních kmitočtech je přímo úměrná akustickému vyřazovacímu odporu a ten je přímo úměrný druhé mocnině efektivní plochy membrány...

účinnost klesá s druhou mocninou hmotnosti kmitající hmoty,..

no vida, a dva reproduktory maji prekvapive nejen dvojnasobnou plochu ale i dvojnasobnou hmotu kmitaich soustav :-)


toliko k drivejsimu sporu ktery je uz skutecne naprosto nesouvisejici s tematem tudiz bych timto poprosil moderatory o separaci vsech prispevku vylozene nesouvisejicich s basovym aparatem do vlastniho vlakna ve smetisti - ...kde muzeme v debate o nicem klidne i pokracovat

[PB]

Prosím tě udivuješ mě neznalostí základních věcí, u reproduktoru jde pochopitelně v účinnosti o poměr (B * l / m) ** 2

[honza-K.]

Betarone, prosím vás, potřebuji vysvětlit pár nejasností ve schématu LEACH all in one. Něco je vyznačeno ve schématu a také mě zajímá jestli mám všechny odpory 300 ohmů dát 330 ohmů jako je to ve vašem rozpisu nebo se držet schématu. Na obrázku jsou také odpory 750 ohmů, které jsem na osazení nenašel. Předem díky.

[Betaron]

..njn, víme o tom =) na „jožiho“ plošńáku je drobná nesrovnalost vzhledem k schéma – chybí mu tam i diody;
Prostě a jednoduše ty dva odpory (nebo diody) připájíš ze strany Cu spojů.
V každém případě konfrontuj jožiho schéma AIO s original schema Leach, či Voráčkovo schema. Myslím tím ohledně hodnot odporů 75R, 750R – zpětná vazba z emitorů koncových tranzistorů, omezení. Záleží na požadovaném výkonu zesilovače, jak velké bude symetrické napájení. Pokud hodnoty odporů nebudeš přepočítávat, můžeš aplikovat, co je v originále.
Co se týká odporů 300R versus 330R, je to celkem jedno. Hlavně, aby byly všechny shodné. Dělal jsem různé Leachy v takové i makové verzi s těmi i oněmi odpory.

[honza-K.]

Mě jen zarazilo, že ty dva odpory 750 ohmů na plošňáku zřejmě vůbec nejsou, je tam nějaký odpor 220 ohmů. A odpory ve schématu 75 ohmů jsou na plošňáku jako 100 ohmů a podle vaší diskuze s Jožim mají být 330 ohmů. Mám v tom trošku zmatek. Rád bych to udělal podle vás, aby to opravdu fungovalo a bylo to ověřené. Budu muset kdyžtak to schéma upravit, nemůžu mít v ročníkovce na osazovacím plánu jiné hodnoty, než jsou ve schématu. Kde najdu originál nebo Voráčkovo schéma?

[kaed]

to Honza-K: pokud je to do ročníkové práce, a není to první ročník průmyslovky, tak bys mohl umět spočítat odporový děliče podle bezpečného proudu výkonových tranzistorů při daném napětí (je v datasheetu) a obvyklého Ube křemíkového tranzistoru v přep. ochraně (a nebo zase z datasheetu). Nebo to už se dnes neučí, takový blbosti jako ohmův zákon a výpočet prac. bodu tranzistoru? Naopak na tom ochranným obvodu se můžeš pěkně vyřádit, jak se mění proud při kterém zareaguje, s měnícím se napětím na výstupu a jestli budou tranzistory pořád v bezpečné zóně - malá rada, má na to vliv odpor ještě 2k2, tu diodu asi můžeš při výpočtu zanedbat. Ještě se dívám na tohle: http://obrazki.elektroda.pl/7592748800_1300609928.png tady jsou snímány oba tranzistory, ne jenom jeden, možná bych to řešil takto, co když se vlivem času a teploty výrazně některýmu zvětší proud (změní zesílení)?.

[honza-K.]

Samozřejmě, že se tohle všechno ve škole stále učí, raději se ale ptám zkušenějších na tomto fóru a hlavně Betaron už tenhle zesilovač několikrát stavěl. Netroufám si něco měnit v tomhle poměrně složitém zapojení. Tento týden bych rád nakoupil součástky. Chci se ještě zeptat na tu cívku. Ve schématu je napsáno 10 závitů, není tam ale na jaký průměr ani jakou má indukčnost. Na fotkách je vidět víc závitů. Jakto tedy je? A jaký průměr drátu bude potřeba?

[tubamusic]

honza-K. : čerpej odtud a odtud Leach je tam krásně vysvětlenej. S Leachem jsem si hrál kdysi dost. Je tam spoustu věcí, co se dá udělat elegantněji, včetně hodnot některých C a R, zpětný vazby atd atd. Mám s tímhle zapojením odzkoušeno X variant ale, je to na dlouhý psaní a sem to psát nechci. Ty ale asi potřebuješ i návrh desky, že?

[honza-K.]

Návrh desky mám od Jožiho ze stránky zosilnovace.eu. Je tam pár nejasností, které potřebuji vyřešit, hlavně ta cívka.

[Betaron]

Moc to řešíš =)
Výstupní cívku Cu drátem fí=1mm na průměr 7 až 8mm, třeba na dřík vrtáku.
Závit vedle závitu a právě tolik, aby začátek a konec vyšel do otvorů pro cívku. Žádnou velkou vědu z toho dělat nemusíš, plus minud dva závity není problém. Paralelní odpor ze strany spojů je nejjednodušší řešení, ale můžeš jej provléct cívkou.
Ostatně, kdyby tam RL člen nebyl, taky by se asi nic nestalo. Je to spíše ochrana proti zpětným rázům od reprosoustav s komplexní zátěží, pasivní výhybka s reproduktory.