Dolby B

[maxell]

jo ale srovnávejme srovnatelné, Unitry co se dovážely i k nám do ČSSR ZK246, M2405S (lic.Thomson) byly jednoduché 2-hlavé mašiny z konce 70.let kdežto Tesla B113 a odvozené 3-hlavé min. o třídu vyšší a nabídka v Tuzexu, ReVoX A700, Akai GX620, hm, bazar Evropy, II jakost o cenách taktně pomlčím

[Halen]

Měl jsem B-116 a pohrál jsem si s nastavením, i s obyčejnými páskami z toho šlo po správném seřízení předmagnetizace vymačkat neuvěřitelné. Jeho ohromnou nevýhodu jsem spatřoval v tom, že neměl naváděcí kladky, ale jen třecí "tyčky", které se probrušovaly. Dolby B je prom tento magnetofon, pokud je správně seřízený, zbytečnost.

[maxell]

Cívkáče Philips oněch časů používaly DNL (dynamic-noise-limiter) vyvinut ve vlastních laboratořích co vylepšoval odstup signálu od šumu o 5-6 dB, jest otázkou názoru či to stálo za námahu a přínos rozlišitelnej...jo ten obvod pracoval jenom v režimu PLAY, záznam nebyl nijak modifikován tedy plná kompatibilita, výhoda. Pro bastlíře konstrukční návod z tuzemských součástek u J.Bozděcha - Stavba doplňků pro magnetofony.

[zuki]

Já měl na JVC kazetáku Dolby B (rok cca 1983) a rozhodně to bylo poznat... V parametrech psali mám dojem (kolem cca 60 dB) navíc 8dB.

Takže i 6dB DNL bude asi slyšet.

Já teda rozeznám i 85/90dB odstup a těch 85db mě už dost vytáčí... a 90dB beru jako z nouze cnost... Ale to je pro magič scion fiction

[maxell]

JVC používal vlastní systém ANRS jakž-takž kompatibilní s dolby NR (B) byl to model KD-V11 a podobný KD-X1 i další a záměrně nastavenou příliš vysokou vf předmagnetizaci (BIAS) a nižší úrovní výšek tedy, náprava byla jednoduchá kdo věděl kde sáhnout, probíralo se podrobně na stránkách dobových AR.
Pochválit lze dvojmotorový SM260, SM261 enemže kdo si tenkrát koupil tesláka když za stejné peníze mohl mít japana...

[Benazi]

dobrý japan byl krapet drahší v roce 1990 cpt praha dovozce.11500 kč
http://www.radiomuseum.org/r/technics_st..._b_31.html

[zuki]

Jo, jo, já za něj v 1983(2) dal přes 5000,- a to jsem nastupoval po VŠ do práce za 1900,- měsíčně...

[danhard]

A co modulace předmagnetizace, HX Pro ?

[Benazi]

HX-pro se bere automaticky.

[orhore]

Orhore: tvrdíš úplné nesmysly - asi jsi neviděl nikdy mechaniku B70 a její poslední vývojový stupeň v této řadě mgf. Mechanika v B70 byla zcela nepovedená, hlavně kvůli brzdám spojek. Jelikož to nešlo pořádně nastavit, tak zakoupené mgf končily v reklamacích a dodnes mám v paměti, jak jich byly plné druhojakostní prodejny. V řadě B73 již nastalo zlepšení a závěrečná řada už byla dobrá.

Určitě jsem nikdy neviděl mechaniku B70 . Bylo to pořád stejné, jen s malými úpravami, aby opraváři nebyli tak vytíženi.

B70:
B73:

Brzdy byly furt stejné. Rozdíl byl v tom, že na pravý unášeč z vnitřní strany zdrsnili povrch aby spojka pro pohyb při hraní nehvízdala, neprotáčela gumové kolečko o plast. Navíc přibyly "fast" brzdy pro rychlé zastavení při převíjení vpřed a vzad.
Ale o to ani nešlo. Pásek, který probíhal v páskové dráze byl díky uspořádání těžce zkoušen.

[vluz]

To, co máš na horním obrázku je už konstruktéry vylepšená verze brzd spojek . První provedení B70 mělo v dolní části unašeče drážku pro vedení brzdícího provázku. Jelikož ale když dva dělají totéž, tak to nemusí být totéž, takže to co jiným výrobcům fungovalo u Tesly neuspělo. Je otázkou, jestli se nenašel vhodný druh špagátu, anebo plastu unašeče, anebo obojí. Nakonec se použila brzda pásová, která jako přivíjecí brzda již pracovala dobře, ale její brzdící účinek nedostačoval při převíjení. Takže konečná, již dobře fungující verze mechaniky, měla doplněné navíc ještě další účinější brzdy pro převíjení.

[orhore]

Abych se přiznal, tak provedení brzd s provázkem u B70 které popisuješ jsem nepoznal. Sice o něm vím, ale ne v souvislosti s uvedeným typem. Tuším B90 to mělo, ale nevylučuji, že i některé první serie B70 také.

[Sendy]

Před časem jsem měl rozestavěný externí Dolby B k B113, ale nikdy se to nedokončilo. Vyvstala potřeba přehrávat na B113 pásky, natočené na Fostexu, které byly s Dolby B. Provizorně se to řešilo upravenou elektronikou z nějakého kazeťáku, asi z Akai CS-M01A.

[maxell]

Dolbované audio kazety běžně jakž-takž hrály i na stroji bez dolby, v autopřehrávači, walkmanu nebo jezevčíku například...leda se mírně stáhla tone korekce pokud zvuk moc syčel.

[Crifodo]

budicí tranzistory stály za prd,velký šum......
unášeče mizerná životnost.
hlavy mizerná životnost.
potenciometry ani nemluvě. jasně bolševická spotřebka,zaostavály asi 10-15 let.

V kategorii spotřební (domácí) elektronika nemá snad cenu zdůrazňovat, co je a co není spotřebka. Kromě toho tu nebyly žádné stroje pro použití poloprofi. Do hodnocení zvukových parametrů nemíchejme životnost mechanických dílů, ať v tom není guláš.
Ještě bych oddělil vlastnosti přístroje definované konstruktérem na funkčním vzoru a ověřovací sérii a pak problém náhrad ve výrobě, kdy nějaký kádr nedokázal sehnat patřičnou surovinu nebo součástku a technolog to omrdal náhražkou. Dneska tu spotřebku omrdá číňan který může míst součásti a materiály jaké s vzpomene, kvůli tomu aby katoval kosty.
Kdyby B116 konstrukčně z roku 1980 zaostávala 15 let, musel by mít Grundig ve spotřebce tříhlavý stroj osazený křemíkem v roce 1965, což pochybuju.

HX Pro byl marketingově nevím přesně proč dost opomíjen, i když nějaký přínos měl. Systémy Dolby B i C měly svůj přínos spíš u kazetových strojů, kde byly jednak úplně jiné šumové poměry díky šířce stopy a rychlosti posuvu, a taky proto, že v pozdější době existoval sortiment příslušných IO, o řízení stroje pomocí MCU nemluvě.
Použití Dolby kvůli zlepšení pod -60 dB u komerčních strojů ve své době by naráželo na otázku, proč se honit za bezšumovým odstupem, když dostupné zdroje signálu měly odstup o 20 dB horší (radio, LP). Ruku na srdce, kdo z vás používal a používá magnetofon pro vlastní primární nahrávky?
A tehdy i dneska by byl problém s kompatibilitou nahrávek na různých strojích. Doma mi dělá problémy poznat, která kazeta se s Dolby B a která s C.

[kudlibabka]

Kdyz uz zminujes Dolby C,mel jsem jeden kotoucak,kterej Dolby C mel...

[Crifodo]

Ještě k tomu Tuzexu, mávat tady dneska s tímhle způsobem koupě představuje dosti hraběcí radu. I když nepopírám že byli šikovní veksláci (jsou v každé době), žádný zajištěný způsob pořízení to nikdy nebyl a vlastně ani legální, když nepočítáme nějaké to promile montérů nebo lampasáků v internacionálních službách, kterým bolševik tohle přičuchnutí k imperialistickému pozlátku dovolil. Pro ostatní to byla loterie na hraně zákona, i když tolerovaná.

[vluz]

Ještě jsi pominul další kategorii majitelů tuzexových poukázek - v naší oblasti byl velký počet občanů z oblasti Hlučínska, kteří před vznikem ČSR patřili do Říše. Po zabrání Sudet se opět říšskými občany stali a tudíž za války narukovali do německé armády. Ti všichni pak pobírali německé důchody v bonech a často je pak prodávali za Kčs.

[maxell]

To máte pravdu ale českej BTV nebo trochu lepší gramec (i takovej prostej patěfon jako NC-420) se musel koupit...v Túzu neboť v obchodech skoro nebyly vidět ! Vyšlo to namnoze o stovku-dvě levnějc než za Kčs
i přes ten černotržní vexláckej kurz. O drobnůstkach jako audio kazety nebo jeansy škoda mluvit. Zajímavý paradox "rozvinutého socialismu".