K mezerám mezi spoji.
Čím menší mezera, tím "lepší" musí být kvalita letacího procesu. Např. probublávání roztoku vzduchem (promíchávání roztoku, desky svisle), teplota roztoku, koncentrace, atd. atd... Zjednodušeně -> Čím menší mezera, tím je to náročnější a to se promítá do ceny.
Taky je náročnější vyleptat tenkou mezeru na silně plátované mědi. Např. skoro nejde udělat 0,1mm mezeru na 0,1mm Cu vrstvě, protože buď se to podleptá do stran pod maskou, nebo se to nedoleptá - protože uhlídat to časově by znamenalo neustálou kontrolu s nejistým výsledkem. Takže většina výrobců ti rovnou řekne, že na 105um Cu ti udělá jen 0,3mm mezeru, lepší půjdou na 0,25mm (samozřejmě to bude něco stát navíc)...
Pro vyjádření náročnosti DPS se proto zavedly třídy DPS.
Běžně se na bastlení používá 4. třída a to je min. šířka spoje 0,3mm a mezera taktéž min. 0,3mm a min. vrták 0,6mm.
To už se dá s trochou péče opakovaně vyleptat i doma a firmy to mají v základní ceně. Cokoliv lepšího (menší vrták apod.) ti dají za příplatek do 5. třídy tj. 0,2/0,2mm a vrták 0,4mm (a následuje případně další třída).
Pro zdroje, zesilovače apod., kde je větší napětí, je lepší spíš 3. třída s Cu a mezerou 0,4mm (min. vrták 0,8mm). Kde taková mezera 0,4mm sice vydrží prakticky napětí až do cca 300V (ale jen v suchém a bezprašném prostření do "malé" nadmořské výšky), ale lepší je použít klidně dvojnásobnou mezeru, nic se tím nezkazí
Pozor na síťové napětí a izolační bariéry na napájecí síti 230V (prim/sec), kde jsou požadavky dle příslušných norem (druhu výrobků) podstatně větší (i řádově, tj. několik mm). Např. v lékařství - pokud je na těle připevněná elektroda (např. EKG), tak je min. povrchová vzdálenost (mezera) mezi prim a sec sítě 12mm.
Edit: Hazys -> nikde jsem neříkal, že to má udělat z 105um Cu...