Audyn ad600t

[tomasj]

Zdravim,

mam doma tento starsi zosilovac. Neviem o nom vela najst. Odkial je tento vyrobok? Aky rok? NEma niekto k nemu manual/schemu? Chcel by som ho trochu zrepasovat nakolko jeden kanal chvilu nehral kym som ho nepovysaval. Rad by som v nom vymenil co treba no nic o nom neviem.

Vdaka

[djsteve]

Je to výrobok SESO Vráble. Mám pocit že sa to robilo na vývoz niekam do francúzka.V podstate sa jedná o QSA. Schému nezoženieš ele všetko je v ňom take intuitývne že ju ani potrebovať nebudeš. Kým hrá tak nič nerepasuj. Poutieraj prach rozbehaj potenciometre.
U pár kusov som sa stretol z mizerne nastaveným kľudovým prúdom. Prechodové skreslenie dávalo o sebe vedieť z veľkej dialky.

[Sendy]

Bez pořádných znalostí se v tom ani nezkoušej rejpat.

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?nam...ic&t=69059

[tomasj]

@Sendy, ten link co si poslal vyzaduje registraciu. Vies mi nejako inak preposlat o co tam ide? Alebo je to diskusia ktoru si mam precitat a v tom pripade sa oplati registrovaT?

@djsteve, co je prechodove skreslenie? Je to neico co viem ovplyvni alebo sa jedna o kazdy vyrobok?

[sinclair]

Nevím, jestli máš tu verzi Audynu, která měla čínská výstupní relé /ty pozdější, ještě víc očesané verze už relé neměly, jen triak/. Verze s triakem sice zachránila bedny, ale v zesilovači to vypadalo jak v Kartágu - přehořelé spoje, vybouchané kondenzátory apod.
Ta čínská relé dost často odcházela /kontakty oprasené vysokým ss ofsetem, prachem a oxidací, nebyla prachotěsná jako jsou např. současné Findery a podobná kvalitnější relé/.
Jinak je to zesilovač, který asi nestojí za nějakou rozsáhlejší repasi. Pokud chodí, nechat tak, až chcípne, tak sběrný dvůr, nebo použít kastli, chladiče, trafo a vestavět něco jiného, kvalitnějšího a spolehlivějšího, třeba dva Leachy na vhodných deskách tam vejdou v pohodě.
Matně si pamatuju, že buď Audyn 600 či QSA600 se pokoušel repasovat a upravovat Franta Hrubý, kterého pod nickem frantik nejspíš najdeš na webu zvukarina.cz. A taky si pamatuju, že tam kvůli stabilitě a bezpečnosti provozu musel dělat nějaké dost zásadní úpravy i na DPS - ale víc Ti napíše on sám, pokud ho mailem slušně poprosíš. Určitě si dělal z celé akce poznámky, to on má ve zvyku.

Přechodové zkreslení je typ zkreslení, typický pro dvojčinné zapojení koncových stupňů.
Laicky snad srozumitelně vysvětleno :
Koncové i budicí tranzistory potřebují k omezení tohoto zkreslení mírně přiotevřít malým klidovým proudem řádu desítek mA, aby se jejich pracovní body dostaly do lineárnějších částí svých charakteristik a aby na sebe tak činnost jednotlivých tranzistorů obou půlvln přesně navazovala. Takto nastavený zesilovač pracuje v tzv. třídě AB. Jinak bez klidového proudu vznikne mezi otvíráním a zavíráním jednotlivých tranzistorů "mezera" a přechod z půlvlny na půlvlnu není plynulý - odtud "přechodové" zkreslení.
Tento malý klidový proud je ale třeba jednak spolehlivě nastavit a jednak hlavně důkladně stabilizovat, aby byl pokud možno stejný jak za studena, tak i za horka. Hodně zesilovačů není v tomto směru dobře navrženo, stabilizace nechodí, jak by měla, protože je řešena úsporným, či mechanicky nevhodným způsobem. Proto nesolidní výrobce tento problém obejde nastavením klidového proudu prakticky na nulu. Tím se ale budicí i koncové tranzistory bez signálu prakticky uzavřou, pracují pak vlastně ve třídě B, charakterizované nulovým klidovým proudem a silným přechodovým zkreslením.
Je to asi jediný druh zkreslení, identifikovatelný při slabých signálech i uchem - připomíná jakoby chrastění, zvláště na vyšších kmitočtech. Při silných signálech je toto zkreslení maskováno přenášeným signálem, na což samozřejmě oni nesolidní výrobci spoléhají.

Nastavení malého klidového proudu není nijak technicky složité, daleko složitější je zajistit stabilitu tohoto nastavení za všech okolností, jak psáno výše. To už taková legrace není a často u výrobků této kategorie vyžaduje změny hodnot součástek v obvodu, který má klidový proud stabilizovat, méně často je třeba i zasáhnout do zapojení.
Takže tuhle práci, pokud by ses ji chystal dělat, bych určitě svěřil někomu, kdo je v obraze a komu důvěřuješ.
Takový Sendy to zmákne malíčkem levé nohy a za pár minut.

[tomasj]

Tak diky za radu. Asi bude najlepsie s nim v mojom pripade nic nerobit. Vdaka!

[PavelTl]

Dovolím si přiložit obrázek od pana Googleho, snad to z něj snáze pochopíš
http://www.google.cz/imgres?imgurl=http:...CgQMygFMAU

Tomasy přechodové zkreslení je to co vidíš v kroužcích, takhle zdeformuje sinusovku.
Tohle zkreslení je konstantní, zatímco výška sinusovky se mění s nastavením hasitosti. Proto při tichém poslechu je dobře slyšet, zatímco při hlasitém je maskováno. Na tom obrázku by se měnila s hlasitostí pouze výška mezi těmi kroužky.
Na osciloskopu by si pak viděl jak se s přidáváním klidového proudu ta oblast v kroužku jakoby otáčí - vzdaluje od časové osy a srovnává tvar sinusovky.

Zas použiju jiný obrázek na vysvětlení proč k tomu dochází:
http://www.spsemoh.cz/vyuka/zel/obrazky/...iptrse.gif

Z VA charakteristiky tranzistoru vidíš že nárůst proudu od nuly není lineární s napětím, dělá jakési koleno, až po dosažení jisté úrovně začne proud narůstat lineárně s napětím.
Právě tohle koleno pak deformuje sinusovku.
Tím že necháš koncem protékat malý klidový proud v podsatě posuneš pracovní bod koncového tranzistoru za tenhle ohyb.
Tenhle proud místo do zátěže protéká jen koncovými trazistory. Takže daní za čistou sinusovku jsou malé ztráty na účinnosti a produkce tepla.
Bohužel tranzistor se s rostoucí teplotou i víc otevírá, takže se zvyšuje i proud a došlo by k lavinovému efektu (víc proudu znamená víc tepla a víc tepla znamená víc proudu,...) a zničení konce přehřátím. Proto se musí snímat teplota chladiče a tranzistor přivírat aby se tenhle proud nezvyšoval s teplotou.
Tohle bývá kámen úrazu. Ty nemůžeš nijak měřit protékající klidový proud, protože kromě něj tranzistory protéká i užitečný proud do zátěže. Proto se snímá teplota chladiče a podle ní se "odhaduje" jak se mají přivírat konce a jde o to jak tenhle odhad koresponduje s realitou.

EDIT: Klidový proud koncem samozřejmě dosáhneš zavedení předpětí báze. Takže obvod pro regulaci klidového proudu najdeš ve schématu zesilovače mezi bázemi koncových tranzistorů. Někdy to bývají "jen" diody, ale nejčastěji pak tranzistor nebo dva u něhož je trimr k nastavení tohoto předpětí a tedy proudu protékajím koncem.

Omlouvám se za rozsah a doufám že ti to pomohlo rozšířit znalosti.
A samozřejmě zkušené machry prosím aby místo uštěpačných poznámek co jsem napsal špatně raději přidali jak to má být aprávně.

[djsteve]

Ja len dodám že do všetkého (kefrá) v zosilňovači spätná vazba a tak sa tento dej zvýrazňuje viec pri vyšších kmitočtoch. cca nad 10kHz je to už krásne viditelné a uchom dobre počutelné.

[Josef Sedlák]

Zjednodušil bych úvahu asi takto - tranzistor se otvírá až při napětí báze kolem 0.5 - 0.6V, kdy jsou právě charakteristiky v koleně, proto každý zesilovač obsahuje obvod zajišťující předpětí bází koncových tranzistorů. Ano, jistě, také zde nastupuje rychlost zesilovače, čím "pomalejší" bude koncový stupeň, tím bude přechodové zkreslení na vysokých kmitočtech vyšší. Jsou i konstrukce, kde obvod chybí, tranzistory fungují bez předpětí a výkon při signálech pod 0.5V dodává budič. Vzhledem k rychlosti budiče a silné záporné vazbě vše funguje jak má - proto je v budiči TW120 použitý rychlý spínací KU601. TW140 už měla předpětí nastaveno úbytkem napětí na diodě KY132, zhruba poloviční, než by bylo teoreticky třeba. Koncovými tranzistory žádný klidový proud netekl. Klidový proud také zajišťuje stabilitu zesilovače. V některých zapojeních se používají třeba i "předzkreslovače" svou charakteristikou inverzní k charakteristice koncového stupně apod. Nejsem příznivcem klidového proudu, zbytečně ohřívá chladiče, může zhoršit vyhlazení napájecího napětí a tím i odstupy rušivých napětí.
Troufám si pana kolegu velmi mírně poopravit, přechodové zkreslení jako každé zkreslení produkuje nic víc než harmonické, proto druhá z 10kHz by vyšla na 20kHz. Zajisté jiná situace by nastala při 5kHz, tam by slyšet bylo. Na vysokých kmitočtech nad 10kHz na osciloskopu může být sinusovka hodně hnusná, leč poslechem patrné nebude. Zesilovače také na výstupu mívají tlumivku, která VF a někdy i NF bordel vyhladí. Test na přechodové zkreslení je jednoduchý - stačí zesilovač budit nízkým hudebním signálem tak aby na výstupu bylo napětí kolem 0.5 - 1V, a potom u zesilovače který má přechodové zkreslení bude slyšet v hudbě charakteristické a nelibozvučné "chrastění", neboli "zdrsnění" středů a výšek. Téma je myslím na netu velmi podrobně rozebráno, prostě se mi sem chtělo dát podrobnější "nástřel", nic víc.

[danhard]

Jsou i konstrukce, kde prostě celý tento obvod chybí, tranzistory fungují bez předpětí a výkon při signálech pod 0.5V dodává budič.

A to tam dodává ten budič jak a s jakým proudovým přenosem ?

[Josef Sedlák]

I tohle lze udělat. Konec zapojím složením z budicího a koncového tranzistoru - darlington, a mezi BE koncáku dám mnohem nižší rezistor, třeba s odporem 4 ohmy, předpětí nastavím na 1.5V a je to. Svým způsobem snad zvrhlé a zoufalé řešení.

[Josef Sedlák]

A 1.5V mohu získat na 3 diodách, no jo obvod tam je, dostal jste mě zas

[danhard]

Neptám se, jak by jsi to udělal, ale jak to dodává budič do výstupu, třeba v TW40
Posílení NPN druhou KU612 jsem tam dával a diody 2, aby byly konce ještě v B, ale to bylo ale hlavně z důvodu vybuzení.

[Josef Sedlák]

Jinak souhlas, u TW120 by dodal budič dle mého výpočtu 3mA do výstupu ve špičce, a to by bylo 12mV, tak ano řádově méně. Když jsem příspěvek psal, záměrně jsem nepsal u TW120, ale snad by zapojení budiče v áčku patřičně poupravené fungovat takto snad fungovat i mohlo ne ?

[Josef Sedlák]

Jsme se trefili přesně, 6:17

[Josef Sedlák]

Čtu zpětně svůj příspěvek, vyjádřil jsem se hodně nepřesně, zrovna při psaní příspěvku mě napadlo že přes rezistor s odporem 270ohmů se na výstupu nic moc neobjeví. Ale kdyby byl budič v čistém áčku a rezistor třeba 4ohmy ? Jistě otázka je praktický smysl takového řešení. Právě kdysi TW120 mě inspirovala a položila zásadní otázku - k čemu klidový proud ?

[Josef Sedlák]

Klidový proud neužitečně ohřívá chladič

[Josef Sedlák]

Také je třeba uvážit kde a za jakých podmínek bude zesilovač pracovat, jestli po něm chceme 100W nebo 1kW výkonu, silným zesilovačům bych přechoďák i prominul, dostal se mi do ruky kdysi JBL zesilovač co mírně zkresloval, ale jen po zapnutí, jak se osolil a rozehřál vše bylo ok. Jde jen o názor, sinclair mě asi za příspěvek vykostí zaživa, mě je jedno jestli tam proud je nebo ne, však souhlasím že zesilovač slovutné a drahé firmy by chrastit neměl v žádném provozním režimu. Na vině bývá obvod teplotní kompenzace umístěný na blbém místě, kdy teplo k němu nedojde dostatečně rychle, a tak si výrobce nechává jistou rezervu, aby proud než k "čidlu" teplo od koncáků doleze moc nevyletěl.

[danhard]

Ale já od tebe nechci nějaké spekulace spojené s výkonem, ale vysvětlení pro konkrétní vyráběný typ, třeba tu TW40, tam bylo ještě "vylepšení" odporem R313.

TW40: " Přechodové zkreslení malých signálů je tu kompenzováno oběma zpětnými vazbami a odporem R313, který navíc zvyšuje odolnost koncových tranzistorů proti přepětí a proudovému přetížení na výstupu. "

TW120: " Koncový stupeň pracuje bez přepětí a tedy i bez klidového proudu, takže při malých signálech jsou koncové tranzistory prakticky zavřeny. Do zátěže pracuje jen budič T303 přes přechod emitor-báze T304, který je částečně otevřen proudem ss zpětné vazby přes R309. Tím se kompenzuje obávané přechodové zkreslení a celkový činitel harmonického i intermodulačního zkreslení zůstává nezvýšený i na malých signálech. "

AURA1: " V kritické oblasti tichého poslechu koncový stupeň nepracuje, takže výstupní signíl přichází do reproduktoru přímo ze širokopásmového budiče tř. A, bez obvyklého přechodového zkreslení. "
" Malý ss proud procházenící přes R509 způsobuje, že přechod E-B horního koncového tranzistoru T505 je otevřen a převádí užitečný signál ze širokopásmového budiče T503 i při nejmenším rozkmitu signálu přímo do reproduktoru, aniž přes koncové tranzistory T504 a T505 prochází jakýkoliv klidový proud. Protože budič T503 pracuje v čisté třídě A se stálým proudem, jeho signál neobsahuje obvyklé přechodové zkreslení známé z konvenčních zesilovačů při velmi tiché reprodukci.Koncové tranzistory se začínají otevírat teprve při signálu řádu stovek mW, který už spolehlivě maskuje jejich poněkud nelineární přechod mezi kladnou a zápornou půlvlnou. "

[Josef Sedlák]

Dobrá, pro TW120: uvažuju jen dynamickou tj rychle se měnící složku, která bude superponována na stejnosměrné složce. Kolektor T303 KU611 pracuje pro střídavý signál do děliče tvořeného rezistorem R311 270 ohmů a R312 270 ohmů. Uvažuji dynamickou složku tedy rychlý pokles dolů na kolektoru T303, jakmile pokles dosáhne hodnoty 0.5V právě se začne otevírat T305 KD617. Na výstup se v tomto případě od budiče dostává dynamické napětí mnohem nižší, snížené děličem tvořeným kombinací R311 270 ohmů a paralelně spojeného R312 s výstupním odporem 4ohmy. Dynamická složka "dolů" od budiče bude 0.5 x 3.94 / 270 = 0.0073 V, tj 7.3 mV. Budič bude mít vliv na výstup jen do 7.3 mV, neboli do mezivrcholového napětí 14.6 mV, přepočteno na sinusové napětí 7.3/1.41 tj. 5.1mV. Teprvá potom se tranzistor začne otvírat. Ovšem jak se vlastně KD607/617 reálně chová ? Nemyslím že by šly do 0.5V řídit napětím jak elektronky. U TW40 byl místo KD617 použitý tranzistor germaniový 4NU74, tam bude třeba situaci rozebírat pro každou půlvlnu zvlášť. Zapojení bylo ze škatulky z nouze ctnost. 4NU74 byl tranzistor tepelně nestabilní. Zapojení se ujalo a nebyl důvod ho měnit, použily se jiné hodnoty, tak ať chodí co neljíp. Před panem Jandou smekám, vymyslel geniální zapojení z toho co bylo zrovna po ruce. Slovní omáčka k zapojení je rovněž geniální. Kroutím nad tím hlavou, nenapadlo mě se tak zdánlivě jednoduchou věcí teoreticky zabývat. Nebo je v tom nějaká vyšší dívčí ? Nebráním se lepšímu výkladu, rád se přiučím novým věcem. Zapojení můžeme třeba pro větší názornost nasimulovat, ale s tím nemám zas tak moc dobré zkušenosti, modely součástek oproti reálným bývají někdy dost zjednodušeny.