|
K čemu jsou vysoké frekvence?
|
25. 12. 2014, 19:41
Nad ABX jsem už přemýšlel a asi to vyzkouším, ale mám strach že mi řekne i u naposlouchaných skladeb že jsem hluchej jak poleno
 Jestli jsi ze Zlínského kraje tak se stav na kafe a můžeš si poslechnout 40 let staré pionýry doplněné páskem. 
25. 12. 2014, 21:05
Sendy s tou hláškou o zváraní ropovodu Družba si ma dostal. Príjemné prežitie Vianočných sviatkov a všetko dobré do Nového roku
25. 12. 2014, 21:20
Při téhle logice bychom byli u černobílé CRT TV s kulatou obrazovkou
 (s přijemným rentgenovým vyzařováním) K čemu barevnou TV, tu by chtěl jen rebel
26. 12. 2014, 0:29
Fox_25 napsal:Jestli jsi ze Zlínského kraje tak se stav na kafe a můžeš si poslechnout 40 let staré pionýry doplněné páskem.:-D já su bohužel buď z Blanska (např. teď) anebo z Prahy (většinou), ale díky za nabídku :-)
26. 12. 2014, 16:36
Reebe, ale já jsem nenavrhoval pouštět si muziku z telefonu nebo koukat na kulatou černobylku. Jsem pro rozumnou a zdůvodněnou kvalitu a vlastnosti. Opravdu nepotřebuju koukat na TV s Pobřežní hlídkou namazanej opalovacím olejem a v tmavých brýlích.
Mezi náma, ta černobylka, s řízeným VN napětím a bez olovnatého skla (100% RoHS, halelujá Brusel) by mohla dodat třeba reportáži z Černobylu ten správný adrenalin, hlavně když by se v Lidlu rozdávaly dozimetry v akci  .
27. 12. 2014, 13:36
tak určitěě
Jinak ideální model je takovýto: Zdroj signálu -> horní a dolní propust -> zesilovač -> reprosoustava ZSV <- ?Hz - ? kHz cca 20Hz-20kHz velká šířka cca 20-50Hz - 20kHz (? strmost (tj omezení strmosti pásma hran impulsů) hran impulsů) stovky kHz (rezerva pro prevenci TIM zkreslení) Tedy velká šíře pásma zesilovače se projevuje v korekční smyčce zsv, tedy zesilovač koriguje (výstupní napětí) sám sebe a to co je na výstupu (výstupní tlumivka a reprosoustava) plnou rychlostí - tedy pokud je šířka pásma třeba 600kHz, tak tak rychle to dokáže. Ovšem samozřejmě tyto kmitočty nepřenáší ze vstupu - tam má filtr. Obecne se tvrdí, že zesilovače s velkou interní rychlostí hrajou líp. No tuhle módu nehodlám vyvracet, ani zvracet. U např. gramofonu je omezujícím faktorem strmosti signálu už sama podstata záznamu a přehrávání. No kurňa, ale to jsou úplné základy toto.  Ty školy stojej za hovno, na střední ( maturoval jsem 2006) nic nenaučej. Obecně platí, že my, co se tomuto tady věnujem, jsme blázni srovnatelný s jadernými fyziky. Radši mlaďáci hoňte ďouky, na elektro máte do důchodu (kterej do tý doby zruší) času dost, ale to už bude Matrix, takže to bude stejně jedno.
27. 12. 2014, 17:09
hranatybraska napsal:tak určitěě:idea: není tedy možné, že podobné je to i u repráků? ..že jde o rychlost, s jakou jsou schopny reagovat (aby nástup tónů byl pokud možno okamžitý). Membrána, která dovede 30 kHz se umí rozkmitat na 20 kHz jistě rychleji (selský rozum) než membrána, u které je 20 kHz limitních... jinak k zesilovačům jsem našel toto: Citace:Frequency Response * : The amount of frequency versus amplitude distortion in an amplifier. A perfect amplifier will amplify all signals equally, regardless of frequency. Realistically, an amplifier needs a response of about 5Hz to 50kHz to ensure that all audible signals are catered for with minimal modification.viz http://sound.westhost.com/amp-sound.htm
2 Hranatybrasca: Ideální model: Dobře shrnuto, pokud se zabýváte zvukem, musíte toto mít na paměti.
Pokud se bavíme o posledním stupni, přikláním se ke Kirmakx6onovi, schopnost přenést 25 a více kHz dává větší šanci přenést 20 kHz s lehkostí a bez zkreslení. Navíc měření je při malém výkonu (a pohybu membrány). Při větším výkonu to může být pro membránu náročnější, musí zdolät větší vzdálenosti ve stejný čas, má-li dodat více zvuku. Děje, které tam probíhají, nejspíše nejsou lineární, což se, předpokládám, projeví na charce.
Aha, takže místo průměrného kaloťáku typu hedvábná kalota do 20kHz si polepším tím, že si koupím piezo, které se sice došustí až do 25kHz, ale charku od 5 do 20kHz bude mít jak velehory
.
Sendy: Proč srovnáváš Trabanta se Škodovkou?
Trabant sice taky může jet na dálnici, ale bude dost dýchavičný...Se Škodovkou už bude lepší svezení, ale určitě jsou i rychlejší a svižnější auta... Ps: V příspěvku #12 zmíněná Vifa (Škodovka) taky chodí bez velehor do 25kHz a není to piezo (Trabant)...
29. 12. 2014, 20:00
No ne, tady ale nejde o srovnání Trabanta a Škodovky, ale tady někteří chtějí po městě jezdit monopostem Formule 1, protože když zvládne těch 300 za hodinu, tak zvládne těch dovolených 50 lépe a bez toho, no, časového zpoždění :-). Myslet, Kefalín, myslet !
29. 12. 2014, 22:11
Šedá je všechna teorie, jen strom života se věčně zelená.
V praxi pak stačí vzít v úvahu kvalitní studiové monitory v profi, např. Adam-audio. http://eshop.prodance.cz/a3x/d-94651/. Kefalín musí myslet proč se s těmi vysokými kmitočty tak namáhají, stejně je nikdo neslyší, taková zbytečná námaha a těch peněz .
30. 12. 2014, 1:51
Hlavně nic neměnit,nevylepšovat, ono je to dobrý a to stačí..a nakonec i rozhlas podrátě hraje
30. 12. 2014, 3:20
ono to tak bude...našel jsem ještě další zdroj, kde tvrdí v podstatě to samé (jednak nutnost rezervy, aby slyšitelné frekvence byly nezkreslené, jednak jde o nástup tónu), knížku "Loudspeakers: For music recording and reproduction", která je online na: https://books.google.cz/books?id=rY77AwA...&q&f=false
(s. 154-157)
Kdo z vás pozná zkreslení tónu na 20 kHz???
http://eshop.prodance.cz/Files/A3X_Sheet...ores_0.pdf Input Sensitivity - ∞ / +14dB ??? Alespoň přiznají, že jde opět trochu o marketingový žvásty. Jaký pak má smysl uvádět kmitočtový rozsah?
30. 12. 2014, 9:27
No, na 10kHz už (velké zkreslení) asi ano
A řekl bych (teď jsem to zkusil), že asi rozliším 10kHz sinus od obdélníku, i když bych žádnou z těch rozdílných harmonik neměl slyšet.... neb slyším s bídou do 14kHz. Muselo by se to ověřit slepým testem. A co takhle třeba na 15kHz někdo, kdo slyší 20kHz (mladý borci z práce slyšeli plašičku na kuny která fungovala kolem 20k). Ale to už jsme zas u těch předpokladů a testů co je a co není slyšet.
30. 12. 2014, 9:29
reeb napsal:a nakonec i rozhlas podrátě hrajetak ten už právě hodně dlouho nehraje a hlavně neexistuje Vůbec je celá debata nesmyslná. Spousta zdrojů zvuku - nástrojů jde rozsahem výrazně nad slyšitelné pásmo a nikomu to nikdy nevadilo (při přímém poslechu), natož aby Stradivari bádal, jak výšky omezit. Reproduktory nikdy neměly nějak plochou charakteristiku, protože to prostě těžko někdo udělá. U uživatele není extra důvod, proč plochou charakteristiku požadovat, protože stejně vliv poslechového prostoru a nejspíš i průběh citlivosti ucha bude mít každý jiný. Jediný důvod, proč se točit na definovaném průběhu a definovaném rozsahu, je snad potřeba standardizace pro normovače a pro měřicí účely.
Zuki, díky za odpověď. Zajímavý test.
Nemáte někdo vlastní zkušenosti, jak velký rozdíl je pokud bedna reprodukuje jen do 20 kHz, nebo do 40 kHz? Crifodo: pokud je např. k tomu kraji pásma strmý pokles o 20 dB tak to prostě vliv má. 
30. 12. 2014, 10:52
![[Image: Sn_mek_1016.jpg]](http://s11.postimg.cc/fv84s0m3z/Sn_mek_1016.jpg) bohovský rozdíl ve zvuku, připraveno na kvalitní řetezec. např. SACD zuki napsal:... A řekl bych (teď jsem to zkusil), že asi rozliším 10kHz sinus od obdélníku, i když bych žádnou z těch rozdílných harmonik neměl slyšet.... To snad zvládne skoro každý, kdo má osciloskop nebo analyzátor, ne ? :-) Je sranda, jak se tady drží ty postupy sovětských vědců a závěry z nich typu "uřízneme-li bleše všechny nohy, ohluchne". Edit : Je celkem sranda, že výrobci špičkových studiových monitorů se nijak zvlášť v údajích nehoní za chimérami a nepřebíjejí fantastickými čísly ohledně kmitočtových rozsahů, takový K+H u svých špičkových modelů (zdravím majitele :-)) uvádějí bídných 22kHz (-3dB), což u bedny za takové peníze je teda drzost ... http://www.neumann-kh-line.com/neumann-k...ors_KH420# ... a takový Genelec jen bídných 20kHz (+-2,5dB) http://www.audiotek.cz/product-60686-genelec-1238-apm |
|
|
podpoř provoz fóra