Monostabil klop obvod pomoc
#1
Ahoj, vyrobil jsem si podle tohoto schémata zvukový spínač s opožděným vypnutím. Potřebuju s ním pohánět 9V 0.2A DC motor. šváb CM555 (že by byl problém s cmos verzí? jiný jsem zrovna neměl po ruce)

http://pandatron.cz/?14&zvukovy_spinac_lampicky

Problém je že když zapnu napájení tak se mi cca po 3 vteřinách motor rozjede a už se nezastaví a můžu mít třeba trigger zkratovaný do GND ale ono to pořád jede. Když jsem se díval do datasheetu tak max možný proudový výstup toho klasickýho NE555 je 225mA nadto jsem si řekl nač je poté ve schématu proudové posílení tak jsem ho vyrazil s tím že tam je jen jeden trand (BC639) který přímo spíná motor + antiparalelně dioda. Když jsem to měl takhle, tak člověk na osciláku krásně viděl jak leze do triggeru ze vstupu přerušení a tím se motor spustil. Problém byl, že se točil jen malinko ná výstupu švába 2V víc ani prd. Tak jsem to předělal na dvoutranzistorovou (2x BC639) verzi dle schématka a zase se to točí furt. Neměl jsem ve chématku zapojen trand C4 takže jsem viděl na osciláku co je na výstupu (žárovce to asi moc neva), ale motoru to už úplně šumák nebylo a navíc jsem podobný bordel pak detekoval i na triggeru. Po dodání C4 je výstup pěknej. Ale na trigger leze pořád nějaký bordel asi rušení od motoru. Když motor zastavím ručně binec zmizí. Zítra zkusím nahradit motor LEdkou a budu laborovat dál. Zkusím ještě vyměnit tu cmos verzi za obyč. Jakékoliv nápady jak řešit problém uvítám.
Citovat
#2
Přímo na motor dej 100n kondík, plášť třeba uzemni. Může to pomoct, nemusí, neznám jak to přesně máš realizované.

Jinak chudá tripplefive, vybíjet ten půlgigovej kýbl takhle natvrdo.
Citovat
#3
Zablokuj ten IO 555 kondíkem 0,1u až 47uF a napájení k němu přiveď přes malý odpor (10-47R, potlačí to rušení z napájení...).

Nebo je možné napájet IO přes "jedno" tranzistorový stabilizátor (tranzistor, odpor, zenerka nebo kondík) nebo jiný stabilík. To rušení z motoru může s neošetřenou (blbou) elektronikou "pěkně cvičit"...

Jak je možné, že na sch se neblokují napájení IO? To by měl snad každý vědět Smile ...
Citovat
#4
Tak jsem to nakonec vyřešil úplně jinak. V podstatě potřebuju jen aby v případě kraválu se točil motor. Sice to nemám ještě fyzicky postaveno ale myslím že by to mohlo fungovat.

[Image: spinac.jpg?ver=0]
Citovat
#5
Bude to chchtít nějakou komparaci, hysterezi a delay, jinak se tam chudák motor uškube Smile
Citovat
#6
Pokud vidím dobře, tak ten prostřední PNP tranzistor BC557 má emitor k GND tj. minusu napájení (a to je špatně).
Jinak viz Dohnalík. Blokově - >
1) AC zesilovač signálu z Mic.
2) usměsnění, tj převedení na DC signál, nejlépe s nějakým delay (krátké ON, dlouhé Off)
3) vstup s hysterezí (komparátor)
4) silový výstup
....
a neříkám, že to nejde udělat s 3-4 mi tranzistory...
Citovat
#7
zuki: Jo nakreslil jsem to špatně, ale základní myšlenku chápem né? Dobrá řeknu vám na co to je. Slouží to jako akustický spínač pro elektrický zásobník na kuličky do airsoftky. Jakmile detekuje střelbu (periodický akustický děj) spustí ELM. Netřeba žádný fičůrky. Prostě detekuje kravál, spustí motor. Potřebuju aby to žralo co nejmíň takže se snažím vyvarovat jakéhokoliv operáku. Přeci jen ty 9V baterky stojí kapacitou zahovno.

Předělal jsem to schéma, mohlo by to být funkční? Odpory jsou orientační. [Image: spinac_1.jpg?ver=0]
Citovat
#8
1) Od cca 3V napájení se ti otevře přes 1M první tranzistor a zapne motor... Aby ho nezapnul, tak bys ho nesměl tolik otevřít, nebo ho navázat AC (tj. přes kondík...) Smile

2) Myslíš, že se dostaneš pod 30uA jako má např. "cca pomalé" IO TLC27L2...??? a středně rychlé typy cca 200uA - 2mA (např. TLC272)
https://www.gme.cz/img/cache/doc/311/021...heet-1.pdf
Citovat
#9
1) jo chybka se vloudila. To 1M by mělo bejt k zemi. Takže to i znamená že v origo schématku je i toto jako chyba, i když těch je tam víc Smile

2) pokud dobře počítám (po malé úpravě hodnot součástek) tak to žere do cca 12mA v sepnutém stavu což je únosný. Samozřejmě si mě dostal co se spotřeby týče. Na druhou stranu je to bez IO což mi taky celkem vyhovuje, nebude to tak náchýlný na možný rušení (možná Smile ). Navíc součástky mám všechny doma co mi vyhovuje úplně maximálně Smile Půjdu to vyzkoušet na bastldesku co z toho vypadne Smile a možná pár věci vyhážu, přehážu a jak budu v koncích tak se zase ozvu Smile
Citovat
#10
Operák bude daleko míň náchylnej na rušení, pokud ho zapojíš dobře. Osobně bych to řešil přímo jedním MCU s A/D, nějakej maličkej za 20kč, ktere by v sobě měl ještě zesilovač před A/D (myslím, že to dělá TI) a zbytek udělat jednoduchým SW. Na druhej kanál A/D dát nějakej trimr na nastavení citlivosti, žrát to bude v průměru max pár desítek uA a je to neprůstřelný.

Pokud analog, tak bych šel taky do operáků, i když to jde s tranzistorama, ale jsem línej a s operákem to bude menší, úspornější a pravděpodobně odolnější.
Citovat
#11
No právě s MCU by to pro mě byla úplná hračka, jenže jsem se s tím nechtěl moc mazat. Jenže tu máme jeden problém. Kvůli součástkám za 30 kč nejsem ochoten platit dalších 140 kč poštovnýho Sad takže to chci zbastlit s tím co mám doma. Neříkám doma nějaký atmely mám ale ty jsou vyčleněný na něco jinýho a maj moc nožiček na takovou primitivnost Smile, zkusím to ubastlit s těmy trandy a jak to nepofrčí tak udělám revizi svýho harampádí jestli se tam neválí nějaký malý attiny13 nebo něco podobně miniaturního Smile
Citovat
#12
Asi blbá rada, ale já Vás kluci docela nechápu. Když seberete obyčejný atmel např. 80c2051 a na výstup jebnete tranzistor tak máte z toho co chcete. Proč se v dnešní době srát z nějakými klopnýma obvodami? Zejména k faktu, že takový šváb stojí cca. 50kč.
A nebo to řeším nějakým pitomým ATINY2313, který stojí cca taky tolik. Programátor sežene za pár šupů na ebay. A můžete si na testy pořídit i něco takového co používám já (viz. obr). Nemůsíte ani řešit Asembler a můžete tyto věci naprogramovat v Céčku. Tytu funkce zvládne opravdu cvičená opice.
Já jsem přeprogramoval šváb na Casea Sirius XLR za cca půl dne a to jsem to vživotě neviděl a nikdy jsem tyto šváby neprogramoval. Navíc to můžu měnit což v případě klopných obvodů jde docela těžko. A pomíjím to, že stačí, aby někdo přišel s nějakou drobnou úpravou toho klopného obvodu a jste v loji. To už jsem taky zažil, že to mělo jít na pulldown místo na pullup. A sami asi víte jaký to průser, když máte desku hotovou.

[Image: P1120336.jpg]

@Madeindoma: Já to řeším tak, že toho nakoupím více a pak to prostě časem použiji. A ještě se mi nestalo, že bych to nevyužil. Další věc je, že tydle blbosti se dají řešit přes ebay (paypall) a číňan poštu neřeší. A to samé jsem zažil i u věcí, které jsem např. objednával z USA. Což je právě příklad toho kitu. Pochopitelně ten už je kapánek drahší, ale mám to na "furt".
Citovat
#13
50Kč, to tě pěkně natáhli. Kupoval sem před asi dvěma měsíci nějaké 89S51 po 22Kč kus. pravda, v TQFP, ale to snad taky dneska nikomu nevadí.
Citovat
#14
@Hazys: Pochopitelně. Smile To bylo myšleno jako strop. Spíš jsem chtěl na tomto příkladě ukázat nesmyslnost takového řešení. Ano taky se to tak dá, ale proč se škrábat za uchem přes nohu když to jde jednodušejí. Grin
Znalost klopných obvodů a logiky je pochopitelně důležitá, ale v určité fázi učení. Jakmile člověk příjde na to, že se to dá řešit pochodlně s monolity tak už o klopné obvody ani okem nezavadí. Navíc je k dispozici vesměs přepisovatelná flaska, dá se přidat např. přes I2C nebo SPI další ROM paměť atd., řadič display-e, rozšiřující porty i/o atd. A to všechno za srandovní prachy. U klopných obvodů si musí návrhář všechno perfektně zkontrolovat, výpočtem to zjednodušit a výsledek? Pokud neodpovídá představě tak jsem na začátku. Proto miluji takové ty čínské kity. Je to za "pár" šupů a můžu si to celé na "sucho" navrhnout, naprogramovat a pak to ve finále udělat. A rychlost provádění? Dnešní šváby jsou tak rychlé, že je to to poslední co řeším.
Je jasné, že Atiny nebo 80x51/2 srovnávat s ARMy nelze. Jde o to co od toho chceme. A pro takové jednoduché věci mě opravdu max. 50 kč nevytrhne a to ani kdybych měl zaplatit za tu poštu 120kč. Proč? Protože ta radost z výsledku je alespoň pro mě k nezaplacení. Smile Navíc ten šváb můžu kdykoliv vypájet a hodit jinam.
Citovat
#15
jn, taky jsem zmoudřel a kašlu na klasiku tu přenechám zkušenejším a jsem rozhodnut pro původní variantu s MCU. Tam nebudu alespoň tápat Smile Jen budu potřebovat předzes pro ten mikrák půjde použít ta vstupní část toho původního schématka?
Citovat
#16
Jo půjde to, akorát bych dal třeba do emitoru menší odpor na nastavení zisku...

Ps.: Jen takový dodatek, aby jste si tu moc nehonili trika s uP.... Kdo neumí ošetřit zapojení proti rušení, zejména vstupy, a často i výstupy nebo napájení, tak je jedno jestli je tam tranzistor nebo IO - tj třeba procesor... Pak se to "sere" i s ním. Sice třeba jen někdy a né moc často...
Citovat
#17
Upřímně rušení jsem snad v životě neřešil. Buď jsem si velikost Pull-up nebo Pull-down restoru zjistil/vypočetl a nebo má mnoho obvodů tyto věci už integrované nějakým tranzistorem uvnitř a pak stačí příslušný registr a neřesím níc dalšího. Problémy bývají občas na I2C, SPI/I2S, ale nic tragického. Co se týče napájení tak ty obvody jsou tak blbuvzdrorné, že mi stačí stabilizátor za pár kaček a k tomu blokovací kondiky. Pochopitelně jak jsem ve vyšších frequencích tak je to trošku o něčem jiném, ale neřešil jsem nic ani na 168MHz ARMu a to už je co říct. Stačí si vzít datasheet a zvládne to i cvičená opice, stačí umět jen číst. A toto je většinou kámen úrazu. Ne nadarmo někdo říkal, že by chtěl měďák za každého kdo nečte manuály. Tomu rozumím asi bych i já mu občas přihrál nějaký ten měďák, protože toho je fakt moc.
Ale jak už jsem uvedl u těchto malých věciček se to moc neřeší. A já jsem takové prase, že si s tím nedělám hlavu ani v audiu. Jak jde o logické obvody tak si to hodím na škopek a vidím. A na 200MHz Tektroniku co mám, bych běžné rušení viděl. Ano občas ho tam vidím, ale nic tragického to není.
Upřímně když už jsem to tady tak hezky nakousl tak jsem viděl krásný článek od analog device o zapojovaní DACů a divili by jste se kolik lidi v tom rádo chybuje. Třeba tím, že rozdělí analogovou a digitální část napájení DACů a jebnou mezi to feritku. Je to tam hezky vysvětlené a i já jsem se z toho docela dost naučil. Prostě člověk se učí celý život. A platí to u všeho.
Dneska je skvělá doba v tom, že mi stačí google napíšu tam název manuálu co potřebuji a mám to. Pamatuji si dobu kdy existovaly jen katalogy a pak knihy a ty byly dost drahé a navíc tam byly i chyby. Ano chyby bývají i v datasheetech a např. ST jsou na to mistři světě. Ale berte to tak kdyby bylo všechno bez chyby tak by jsme se unudili. Grin
Citovat
#18
A už si Xmarku měřil odolnost na statiku (dle běžných norem) - když střelíš třeba 3(6) kV do krytu USB, RS232, napájení atd - prostě libovolného (zvenku) přístupného vodiče ?!? Do samotných pinů uvnitř konektoru se střílí jen na masochistické přání konstruktéra, ale ono to na ně z toho krytu může taky skočit nebo něco do nich naindukovat. Ono bohatě stačí, když jsou napájecí konektory na jedné straně desky a výstupní na druhé. Pak "rušení" či proud ze statiky jde přes celou desku a to včetně procesoru.... A rozlitá měď v jedné nebo více vrstvách tomu nezabrání, jen to buď zlepší, nebo i zhorší... Kolegovi rezonoval kousek nevhodně rozlité země u vstupně-výstupního konektoru na 80MHz a procesor to bral jako zajímavé hodiny a signál...

Nebo sis nechal indukovat třeba do výstupního (napájecího atd.) vodiče přes mag. pole signál - třeba jen do 100MHz (což se dost líbí uP)...??? Nebo "střílet" pulzy 1,5kV do primární strany (tj síť 230VAC)?
Případně "výpadky" či poklesy sitě 230V od pár půlperiod až do 100(400ms)?

I přes to, že se výrobci IO poslední roky dost snaží zvyšovat odolnost "proti všemu" a už se moc nestává, že po "statice" je z procesoru tyristor (často šlo o vratný proces, po vypnutí napájení - když proudem z Vcc neshořel- tak byl OK), tak značně výsledná "kvalita" závisí i např. na kvalitě DPS. Jedině snad u nedůležitých bastlů se to dá zlehčovat Smile

On se tomu může někdo i smát, ale blbé je to ve zdravotnictví nebo v průmyslu!!! Když si např. vrátný zavolal z venkovní strany zdi vysílačkou a uvnitř vetší robot "rozmáz" ramenem obsluhu... (Probíráno před pár lety na školení 50-sátky- jako kuriózní těžký pracovní úraz ...) A možná to měl na svědomí jeden neošetřený "Monostabil klop obvod", ale spíš nějaký procesor....

Pak tě Googl asi nezachrání...

ps: opravdu většinou to nestačí: "stačí stabilizátor za pár kaček a k tomu blokovací kondiky".
Citovat
#19
Proto mám doma hromadu různých ESD sráčů právě na tyhle externí konektory (USB a spol). Taky doporučuju nakoupit celý kolo malých feritových SMD sviní, dávám je všude, zlepší to odolnost proti rušení a pak míň to rušení i koluje po PCB a ruší jiný věci.
Citovat
#20
Přesně tak.

Např. do napájení:
http://www.farnell.com/datasheets/1695980.pdf atd. třeba do 1500R (cca 200mA)
nebo
http://cz.farnell.com/fair-rite/25120650...dp/1612003

pozn: zatěžovat DC proudem tak do 50% jmenovitého, neb s proudem klesá impedance. Ty co jsem měřil (tak bez ohledu na impedanci) snesly značné DC přetížení...
Citovat