Výroba zesilovače Nmos350 + spínaný zdroj do auta

[Hazys]

Kecy.... To že to ty nezvládneš, neznamená, že to neumí jiní.

Ale já už vím, to sou ty vaše odpory na vybíjení gate. Dyť to přece musí stačit, na co si komplikovat život nějakým gatedrive obvodem!

[danhard]

Frekvence je to kompromis mezi ztrátami a rozměry.
Při hledání optima jsem většinou postupoval tak, že jsem navinul odpovídající zkušební tráfko s dobrou topologií provedení a pak jsem hledal optimální provoz, tj. max. přenesený výkon pro nějaké celkové oteplení, čili maximální účinnost a to v celém rozsahu výstupního proudu.
Podle toho jsem upravil návrh trafa. Někdy jsem musel odladit třeba 5 verzí, než jsem vychytal špeky, se kterými běžný návrh nepočítá.
Pracovní frekvence 120-180kHz pro měniče s trafem a klidně 250kHz u synchronního stepdown.
Výkony v desítkách až stovkách W.

Ale žačal bych tak s 40kHz :o)

[djsteve]

Gatedrive obvod nieje všeliek a vedia to aj vyrobcovia. Jednoducho pri tranzistoroch s vysokou kapacitou hradla s tým musíš počítať a aj ked sa posereš tak nad tým v praxi nevyhráš. zostaneš v najlepšom pod 50kHz. aA je tam ešte jedna vec prečo nieje velmi dobre isť to extremnych frekvencii :-)

[Hazys]

Co to plácáš?

[danhard]

Stačí si spočítat všechny ztráty.
Jako nástřel použij pro 25kHz deltaB 0,25T, pro 50kHz 0,2T a pro 80kHz 0,15T.

[Crifodo]

Podle toho jsem upravil návrh trafa. Někdy jsem musel odladit třeba 5 verzí, než jsem vychytal špeky

takové hospodaření s časem, nevím jestli to je cesta pro zájemce o jeden exemplář pro účely bastlení. Takové poctivosti fandila spíš doba fixních platů v konstrukci velkého podniku. K čemu je kutilovi takový dlouhý a drahý vývoj?
Nevím do jaké míry jsou jádra jiná dneska než v roce 1994, přiznám se že bych se nestyděl použít jádra Fonox z roku 84, kdy sortiment sice byl slabší, ale člověk měl větší jistotu, že to co drží v ruce odpovídá hodnotami katalogu.

[microlan]

Tady je docela zajímavým způsobem popsáno jak na to

http://www.bcae1.com/switchingpowersuppl...ytut01.htm

//jen aby se stréc gůgl moc nespotil, tak 10000 Gauss je 1 Tesla

[EsoRimmer]

Tak momentálně mám objednaný součástky, ale na pobočce ve Varech mají celozávodní dovolenou, tak to bude tak tři týdny trvat... S frekvencí budu ještě experimentovat :-)

microlan: ten článek je vyčerpávající, nevím, jak si ho našel, ale já na něj při hledání nenarazil. Předtim jsi mluvil i zesilovači ve třídě D. Já Děčko ještě nikdyy nestavěl, tak nevim, jestli je to ideální nápad, ale kdo nic nezkusí tak nic nezíská - takže bych to možná i zkusil...

[danhard]

Takže volím toroid o průřezu, abych ho nepřesytil. Při průřezu 163mm2 a napětí 15V mi vyšlo 4,6z/V, volil bych tedy 5z/V.
Počítám dobře nebo blbě?

Tomu úplně nerozumím, 5z/V , kolik bude mít celé to 15V vinutí ?

ps. u 5V zdroje mě sekundár u vetších výkonů vyjde 1 závit, jak se to na tom toroidu dělá, když je to nejlepší jádro ? :o)

[jardag69]

V podstatě můžeš dát i jádra UU a udělat dvě kostry

Vivat rozptylová indukčnost.

V čem vidíš problém ? Dělený primár a hned na něm dělený sekundár.


"ps. u 5V zdroje mě sekundár u vetších výkonů vyjde 1 závit, jak se to na tom toroidu dělá, když je to nejlepší jádro ?"
Proto jsme to dávali na UU

[EsoRimmer]

danhard: nějak blbnu, 5z na primární vinutí... -> 5z na 15V. Tedy primár 2x 5z.

[zuki]

Přece např. není problém na jedné polovině toroidu namotat třeba těch 5z, na druhé polovině taky a dát je pak paralelně... atd...

Závity by na toroidu měli "zabrat či zaplnit" min 75% plochy toroidu, jinak roste rozptylová indukčnost. Platí to tím víc, čím je menší AL (a větší kmitočet). Dělal jsem 300W zesíky na 3MHz a na 30MHz, tak vím o čem mluvím...

U vyšších frekvencí je výhodou, že pak stačí "prťavé jádro" na stovky W... ale občas se musí dělat "kejkle" s vinutím. Jako např. namotat dvojitě několik stejných vinutí a jedny dát ve výsledku paralelně a druhé do série (sec a prim), případně to obdobně motat koaxem atd...

EDIT: Hazys: jó vinutí si vynutí

[Hazys]

A primár na to Učko budeš motat jednu půlku na jednu nohu, a druhou na druhou nohu? Nebo jak ti mám rozumět?
Ty neumíš na toroidu udělat 1 závit? A umíš udělat dva, nebo ti jich vyjde jednaapůl?

Tamten článek od microlana je dobrý tak pro začátečníky, kteří vidí spínaný zdroj prvně v životě, pak možná docela dobré.

Zuki, smotaný drát je s měkkým í.

[jardag69]

Hazys, nikdy jsi nic nemotal na C jádra ? Tam jsem viděl dvě varianty. Buď kvůli izolaci zvlášt primár a sekundár nebo půl na půl.

[Hazys]

Tak teď už ti nerozumím vůbec. Na toroid 1 závit udělat neumíš a proto na U jádro uděláš 2x 0,5 závitu?

[danhard]

Přece např. není problém na jedné polovině toroidu namotat třeba těch 5z, na druhé polovině taky a dát je pak paralelně... atd...

Zuki si trochu mimo, jde o dvojité primární vinutí, kde je zapotřebí malá vzájemná indukčnost, aby při komutaci jednoho vinutí zachytilo překmit druhé vinutí a substrátová dioda druhého fetu.
Vinutí se dělá bifilárně a rozprostřené rovnoměrně po celém obvodu.
Minimum je 3 závity, i to se blbě realizuje. Samozřejmě se používá více tenčích vodičů paralelně.
Pro velká jádra z toho také vycházejí nižší pracovní frekvence při 15V buzení, protože závitů je tam dost
Sektorovat a řadit paralelně by to taky šlo, ale je to značně komplikovanejší a takto dostaneš vývody primáru na jednu stranu a jednoduše propojené.
Rozptyl na sekundárního vinutí už nemusí být na škodu, protože pomáhá tvarovat nabíjecí proudy.

[microlan]

Rozptyl na sekundárního vinutí už nemusí být na škodu, protože pomáhá tvarovat nabíjecí proudy.

Tím myslíš namotat sekundár do mezer v primáru?

[danhard]

To bylo myšleno obecně.
Na toroidu se dá rozptylová indukčnost měnit dost problematicky.
Řídí se to ale vlastnostmi geometrické cívky bez mag. toroidu.
Nejmenší rozptyl má bifilární vinutí, větší rozptyl je když je každá na jiné polovině toroidu a ještě vice, když je druhé vinutí ve vyšší vrstvě, vzdálené od povrchu toroidu.
Velké rozptylové indukčnosti se používá třeba u rezonančních měničů, kde je součástí integrovaných vlastností trafa.

Takové poctivosti fandila spíš doba fixních platů v konstrukci velkého podniku. K čemu je kutilovi takový dlouhý a drahý vývoj?

Tohle bylo spíš, aby se vyhovělo kapitalistickému zadavateli.
Ale i kutil si může přečísti Vergilia v originále, nebo optimalizovat nějakou konstrukci

[zuki]

Danharde: Můj příspěvek byl myšlen obecně. A taky jseš trochu mimo: zapomněl jsi na to (nebo nevíš), že když chceš opravdu dobrou vazbu mezi bifilárníma vinutíma, tak se vinou kroucenou dvojicí drátů... nebo jak jsem zmínil, tak se to vine koaxem, kde je vazba opravdu dobrá...

Ps: takhle lze pokračovat s "námitkama" do nekonečna, bez ohledu na to, že pro konkrétní aplikaci (v pár desítkách kHz a s jádrem s velkým AL) není třeba vzájemně zkroutit do sebe (při navíjení) dráty dvou nebo více vinutí... Nebo je to možné zapojit bez dvojitého primáru... Nevšiml jsem si, že by tu bylo - třeba na první nebo posledních 3 stránkách konkrétní sch měniče...

Jinak s tebou souhlasím, že optimalizace vinutí, počtu závitů atd. je vhodná... Každý zavit navíc (či méně) se pozná třeba na trochu jiné účinnosti atd...

[danhard]

Nebo je to možné zapojit bez dvojitého primáru... Nevšiml jsem si, že by tu bylo - třeba na první nebo posledních 3 stránkách konkrétní sch měniče...

To by jsi nám mohl namalovat se dvěma spínacími prvky :o)
A co se týče kroucení, tak to by poněkud zkurvilo pokládání na toroid.
Co se týče vzájemné vazby, tak nemá význam, snižuje se tak naopak vazba na sousední pár.
To má význam v kabelech, ale ne u výkonových aplikací.