27. 2. 2014, 19:21
Ten trimer R7 by sa mohli dať jeden do druheho a každý by si tam dal aky chce.
|
OTL sluchátkový zesilovač
|
27. 2. 2014, 19:38
To by pak vypadalo hnusně s potiskem - bylo by to škaredé. Nicméně místa tam bylo dost tak sem to udělla takhle
To je výstup z děliče napětí pro uPC - Atmegu , která bude celé to OTLko řídít - přes ten dělič bude měřit napětí toho zdroje. To samé bude na desce žhavení. A to je vše co se bude kontrolovat. Zbytek už nechám na uživatelovi
Danhard: to je dvojka kabelového operátora UPC, asi horší služby. Prosím, zasměj se.
27. 2. 2014, 21:46
Kabelovka, to se hodí
jen aby tam nezapoměl ty hodnoty.
28. 2. 2014, 8:45
maras napsal:To samé bude na desce žhavení.Nevadí trochu, že se propojí mínusy měření ?
No to ještě nevím - taky jsem nad tím přemýšlel (že tím by mohla vzniknout zemní smyčka + problém s offsetem) , ale nemám to jak teď vyzkoušet, každopádně jelikož bude pravděpodobně zem uPC spojená se zemí zdroje , tak se to měření může přívést d A/D převodníku jednočipu "jednožílou" - bez propojení zemí žhavení a anodového zdroje .
Taky jsem přemýšlel jak co nejjednodušeji "vydrbat" s měřením žhavení když na něj bude přivedený offset (což tady na 200V řešit nemusím , ale do boducna by se to mohlo hodit). No a napadlo mě toto: Na výstup žhavení se dá 5A dioda a měřit se bude na anodě - teda tady změřím jaké napětí leze přímo ze stabilizátoru žhavení. Následně na katodu te diody se přivede offset a a připojí se žhavící vlákna elektronek. Tím pádem budu muset na zvednout žhavení o úbytek na diodě (0,7V) což v softu zohledním a ten úbytek samozřejmě odečtu. Takhle mě nalapdlo, že by šlo elegantně vyřešit to měření s offsetem.. Ale teď ještě zbýva zem....  Snad jsem to napsal srozumitelně M. EDIT: s tim offsetem to ještě bude zajimavé , zrovna si to tu kreslim a řeším jak to změřit aniž bych propojil země... EDIT2: Tak mě to napadlo vyřešit jedině relátkem , které bude přepínat země podle toho co se aktuálně bude měřit. Zem uPC nebude "natvrdo" spojená jak s žhavením tak HV zdrojem. Moc se mi to zrovna nelibí, protože je pro mě nepředstavitelné, že by relátko mělo řekněme co 10 sekund "cvakat" Takže pokud by někoho nenapadlo něco sofistikovanějšího tak by se to mohlo udělat takhle : Po zapnutí udělal "self test" změřilo by se anodové napětí a potom by se přepla zem na žhavení a trvale by to měřilo jen žhaveni - což mi příjde, že změna napětí na žhavení je pro ty lampy více smrtelná než kdyby se posral stablík vysokého napětí (to by bylo ve sluchátkách hnedka slyšet). Opět Danharde musím uznat, že si trefil "hřebík na hlavičku". Jako tady by to jak jsem psal nevadilo, protože offset tady zavádět není potřeba , ale je mám rád věci dotažené do detailu a věřím, že v dalších projektech bych byl před tenhle problém postaveny. Takže teď jen to nějak elegantně vyřešit . To co mě napadlo s tím relátkem se ani mi osobně moc nelíbí.... EDIT3: A pak mě napadla další možnost a tou je , že by na desce žhavení byl "komparátor" který by hlídal minimální a maximální nastavenou hodnodtu žhavícího napětí a pokud by vše bylo OK tak by přes optočlen předal signál uPC, že je vše OK a může pustit na lampy anodové napětí. A tím pádem by AD převodníky zůstaly připojené k anodovému napětí "natvrdo". Jen taková myšlenka .... M.
Taky to můžeš měřit diferenciálně s "nepravým" difer. zapojením jednoho IO (4x R)... Tím země "propojíš třeba přes 10k-100k Ohm a to je bez problémů a složité to není...Pokud nemusí být ty bloky skutečně úplně galvanicky oddělené...
Akorát je to navíc IO k uP... Jen ty "země" (funkční bloky) nesmí plavat mezi sebou moc. Jen tak, aby se to plavání vešlo do povoleného rozsahu vstupů těch difer. IO...
28. 2. 2014, 10:20
Zuki : No narovinu říkám, že principiálně chápu jak to myslíš a osobně by mě to nenapadlo ani smykem
Nicméně jak to zrealizovat netuším... M.
28. 2. 2014, 10:45
malá drzá otázka: a proč vůbec chceš měřit napětí žhavení? pokud ti jde o to, jaké tam je napětí přesně, je to celkem zbytečné, ne? (když napětí stabilizuješ) Pokud ti jde o to, jestli žhavení z toho vůbec jde nějaké, dá se to elegantně řešit optrony. Pak nemusíš řešit ani země. Pro mě osobně by byla dostačující informace, že žhavící napětí je v toleranci, čili ani malé ani velké. Takže bych použil třeba ICL7665 a jeden optron na vstup uPC. Pokud bys chtěl rozlišit přepěti a podpětí, použil bych optrony dva. Dtto pro anodové napětí, jen s příslušnými děliči... Ten šváb bere 10 mikroamper a stoji 30Kč...
Přesně tak Péťo jak si teď napsal - mám to jako "edit3 v příspěvku 1010" - jde mě jen o to, že je napětí v toleranci , lampy jsou tím pádem nažhaveny a může se na anody pustit napětí. Pokdu bych ho měřil tak jak píše Zuki asi by byla v konečné fázi obvodová složitost "jednodušší" a veškerou logiku bych pak řešil softwarově. Ale i to řešení které si navrhnul Ty je taky možné zrealizovat !!! Teď jen vybrat to optimální řešení.
M.
28. 2. 2014, 10:55
Základní sch je zde: http://zuki.hw.sweb.cz/schemata/Audio/ot...fer_00.pdf
Jsou tam varianty signál 1:1 , nebo jeli zápornější než 0V(gnd) dají se vstupy bez změny fce "zvednout" a zpracuje to i záporný (souhlasný) signál. Pokud zavedeš záporný do -In, nemusíš nic řešit (+In připojíš do země). Musí tomu odpovídat operák na jedno Vcc s patřičným rozsahem IN a Out. Nebo použiješ +-Vcc, ale tomu se při použití uP bráním a snažím se vše napasovat jen na jedno (5V) napájení Pro ty levnější nebo dostupnější typy třeba MPC602, TLC272 bývá vstupní nebo výstupní rozsah napětí omezen (většinou jen trochu zhora). Takže zpracuješ na pinech IO třeba jen 0-3,5V/5Vcc, Ale i to se dá řešit a zlepšit vhodným ziskem (vydělení vstupního signálu, poměrem zpětnovazebních odporů atd)
No počkej, pokud žhavení stabilizuješ (už si nevzpomínám, jaký zdroj chceš použít, možná se pletu) tak podle toho sotva můžeš určovat, jestli jsou lampy nažhavené. Mám pocit, že jsi to trochu překombinoval
Osobně to dělám tak, že vycházím z katalogových údajů lamp, kde je udán čas žhavení. Po zapnutí připojím žhavení a anody s příslušným zpožděním (ať už uPC nebo obyčejnou 4060). Žhavení sleduju (pokud to má opodstatnění) jestli je v toleranci a pokud není, odpojím automaticky anody. Dtto sleduju napětí napájení anod a při nepřípustné odchylce odpojím. Na to je právě ideální ten ICL7665, který sleduje napěťové okno a potřebuje kolem pár odporů.Každopádně mi nepřijde ideální měřit proud či napětí žhavení a podle toho určovat nažhavení lampy, ony se totiž docela liší mezi výrobci u jednoho typu a celkem dost i u jednoho výrobce podle série... Aby ses pak nedivil, že třeba Tesla je "nažhavená" hned a RFT není nažhavená nikdy Ale pokud jsi přesvědčený o správnosti tvé teorie, vyvracet ti to nebudu PS. samozřejmě nevýhodou fixního časování je opakované čekání po rychlém vypnutí a zapnutí, ale to a) rozumný člověk nedělá b) dá se to přežít EDIT: teď jsem si přečetl všechny edity u 1010 a začínám ti rozumět. Pokud to chceš jen na hlídání, řešil bych to právě jak píšu výš. Měřit absolutní hodnoty nemá smysl...
Supr Zuki díky moc. No já to teda zkonkretizuju jakou mám představu o napětí které poleze z těch děličů. Jelikož nepotřebuju nějakou velkou přesnost tak nechám referenční napětí uPC na 5V. Myslím, si že v tomto případě by stačilo i to nejjednodušší zapojení . --- nebo se pletu ?
Tedy anodové napětí bych děličem podělil 100:1 tedy na vstupu pro měření anodového napětí může být hodnota 0 - 3,5 V maximálně (v tomto případě 0-2V, ale do budoucna budou určitě projekty kde bude napětí více než 200V ) Žhavení bych podělil 2:1 tedy na vstupu pro měření anodového napětí může být hodnota 0 - 3,85 V maximálně (můžu upravit není problém) Takže která z těch variant by byla nejvhodnější ? M.
28. 2. 2014, 11:20
Jo Péťo jasan, že 100:1 sem se opět překplepnul
- už sem to opravil ale díky za upozornění
Jestli to byla otázka na mě, tak to bych musel vidět blokové sch s vyznačenim propojení zemí apod...
Blbejma zeměma apod se dá zkazit hodně... Pokud je vše na jedné zemi ( a úbytky napětí na zemích pod 0,1V) a přesnost nemusí být kdovíjaká řešil bych to klidně jen odporovým děličem, přičemž je výhodnější mít ten spodní odpor v děliči až u procesoru. Protože se ti tam nezavádí úbytky na zemích ( resp. jsou vydělené poměrem v děliči, tj třeba 100x). Dej zem uP k nejslabšímu signálu a vše ostatní napětí vyděl tak, že horní odpor děliče je na patřičném bloku a spodní je u procesoru Nebo jsou spodní dva, tím na funkčním bloku se omezí napětí na konektoru na rozumnou hodnotu (třeba z 200V na 20V), tak aby při rozpojení konektoru nehořel oblouk... a u uP to "dodělíš" na 5V. Pak často ani diferenciální měření není potřeba...Ps.: příp. odpovědi někdy později, jdu něco dělat
|
|
|
podpoř provoz fóra ☕︎ ☕