Zesilovač 8x EL84 2x 30W High-End

[cestmir]

Ešte raz: robil si už triviálne vylučovacie testy?
- prevláda tam 100-ka alebo 50-ka?
- má na to bezprostredný vplyv odpojenie žhavenia?
- má na to vplyv násobné zvýšenie filtračnej kapacity? mení sa úroveň brumových zložiek s vybudením (umelá záťaž + Arta)?
- má na to vplyv presun/otáčanie sieťového trafa?
- ako sa mení úroveň pri vyraďovaní jednotlivých stupňov?

[DaVidsob]

tohle je měřený na výstupu v klidu bez vybuzení s připojenym reprákem, rozsah je 5mS na dílek, takže ten základní průběh je 100Hz a ten co se do něj míchá je 50 Hz, nezmění se to ani když vyndám budící elektronku, jak to vypadá při vybuzení nevim jak zjistit, trafa sou sice na sebe otočený těma nejcitlivějšíma místama, ale sou mezi nima rozestupy tak 20cm, sou přišroubovaný a kabely sou vedený tak, že bude problém je otočit, jeden výstupák by možná šel otočit, to ještě skusim, ještě se objevil jeden problém, přehřívání síťovýho trafa, po zhruba hodině chodu na výkon odpovídajícího 22. hodině v paneláku má trafo 50°c, neudržim na něm ruku dýl než 4 vteřiny, při tom proudy nejsou překročený, žhavící vinutí má v dokumentaci napsáno 8A, já z něj tahám necelejch 7, anodový vinutí jedna větev 250mA a naměřil sem v ní max. 210 mA, žhavení usměrňovaček sem neměřil, ale má napsáno 5A a žhavim s tim jednu GZ34 a jeden její ruskej ekvivalent, GZ34 má napsáno 1,9 A, takže obě dvě podle mě nebudou brát víc jak 4A...

[Sendy]

A na jakou prac. teplotu je trafo dělané ?

[DaVidsob]

výrobce neuvádí asi (nikde sem to nenašel)

[Sendy]

Tak je třeba spočítat nebo jinak zjistit, jak jinak můžeš tvrdit, že se přehřívá ? Jaké jsou třídy izolantů na tom trafu použité, co impregnace ?

[DaVidsob]

nevim bližší údaje, ale myslim si že 50°c neni normální teplota

[pzwak]

jestli dobře počítám, tak trvale odebíraný výkon ze síťového trafa je kolem 200W, což při ztrátách v železe a mědi klidně může to trafo takhle ohřívat. Zkus trafo nechat bez zátěže a změř proud primární strany - dostaneš ztrátu naprázdno. Pak si změř ohmické odpory vinuti a spočítej, kolik se na nich ztrácí při zátěži a máš přibližně ztrátu, kterou trafo musí odvést jako teplo (nezpomeň započítat i proud a odpor na primární straně). Druhá možnost je zkrat mezi závity, ale to by se trafo hřálo i naprázdno.

Co se týka brumu, zkus:
- tlumivku dát na dráty dál od síťového trafa nebo ji nahradit odporem s ekvivalentním úbytkem
- zkus krátkodobě vypnout žhavení budících a koncových lamp
- zkus odpojit jeden kanál, aby pokleslo zatížení napájení
- pak napiš, jestli něco z toho mělo vliv
Nejspíš ale filtrace nestačí, přeci jen při zátěži 0,4A je i 250mikro docela málo a navíc ty elyty asi nejsou nejmladší - měřil jsi kapacity / svody?

[Dalča]

PB

Tak tuhle otázku sem slyšel naposledy v 86, když mně zkoušeli z technologie.

Výstupní práce je práce spojená s výstupem někoho či něčeho odněkud někam. Třeba já když vystoupím do 4. patra tak výstupní práce to je ukrutná, protože funím jak přetopená lokomotiva.

Pokud je ti znám termín zrcadlová síla tak jej použiji.
Musím materiál nějak nasrat, aby se elektrony hemžili čím dál víc a měli chuť z materiálu vypadnout, tzn v elektronce použiji teplo a katoda je tímpádem žhavená katoda, na rozdíl od studené katody. Tam se používá jiný nasírací mechanismus. No a ta zrcadlová síla aktivně elektrony, které jen popovyskočí z katody rve svou silou ukrutnou zpět na katodu. protože záporný elektron když vyskočí z materiálu vlastně způsobí že materiál se "zkladní" chybějícím záporným nábojem se jakoby na ni "indukuje" kladný náboj.

Takže výstupní práce je ta, kterou elektron vykoná tím že "opustí" svůj původní materiál. Je to součin náboje elektronu a potenciálového rozdílu, který elektron musí překonat aby se z "domovského" materiálu urval a vydal se vstříc dobrodružství okolního prostoru.
W=e*φ.
Přičemž W je ona výstupní práce , e je náboj elektronu a φ je právě ona tajemná hodnota - výstupní potenciál materiálu vodiče z kterého elektron chce odejít.
Pro čistej wofram je to hodnota 4,53eV.
Přičemž této hodnotě je příslušná rychlost pohybujícího se elektronu 1260km/s. Tzn pouze elektrony pohybující se touto rychlostí jsou schopny "vylítnout" z wolframu a pohybovat se v okolním prostoru.
Ještě jeden špek: této průměrné rychlosti by dosáhly elektrony ve wolframu právě v okamžiku, kdy by materiál vodiče měl teplotu 52600K (ano, padesát dva tisíce šest set kelvinů)

Pokud napatlám na povrch wolframu kousek thória, tak mi ono φ klesne na hodnotu 2,6eV.

no a právě proto používáme nyní kysličníkové katody, páč z ní vyloučený kovové baryum je řádově jinde, tudíž katody nemusí žhavit jak halogenka a od tý doby jsou elektronky elektronkama a nikoliv lampama, páč přestaly svítit.
Jo a pro rejpaly emise z kysličníkové katody je docela složitá, protože se jedná de facto o emisi z polovodiče v kterém je "rozdifundované" kovové baryum a právě atomy barya které docestují až k povrchu katody jsou "odpovědné" za emisi. No a řekněme si na rovinu že baryum ochotně destilovat na okolo se vyskytnuvši studenější části elektronky a tam pak zlobí sekundární nebo i primární emisí.
Známé to chování polských PCL805. kdy v televizi po 20 minutách chodu nebylo možno udržet synchronizaci rozkladu.

Konec přednášky,

[hranatybraska]

Výstupní práce je práce spojená s výstupem někoho či něčeho odněkud někam. Třeba já když vystoupím do 4. patra tak výstupní práce to je ukrutná, protože funím jak přetopená lokomotiva.

Tak to jseš úplně v prdeli s fyzičkou, já bydlím ve 4. patře bez výtahu a po půl roce ani nevim, že ty schody vyjdu.
(Všimněte si, že tenhle můj příspěvek přímo souvisí s elektrotechnikou )

Naprotej souhlas se vším, co jsi napsal, je to tak. Je to celkem věda ta emise, v radiotechnické příručce od Smirenina je ji věnovaný velký kus místa.

Jen bych doplnil přednášku, protože nějaký trubkoid by mohl namítat, že jakto že wolfram by měl mít pro emisi teplotu 52600K, to by přece byl již dávno roztavený? To je zas nějakej fake co? Jednoduše elektronům ven pomáhá právě vnejší elektrické pole od mřížek a anody, které jsou kladné. Tedy g2 a anoda.

[PB]

Dalča díky za vysvětlení.

[Dalča]

Hranatý bráška:

není to fake. Je to tak, důležitý je slovo průměrná.
Tzn pokud by se ti podařilo rozehřát wolfram na tuhle teplotu (což není možné, páč bys byl v tu chvílu lepší než slunce, a to je velká konkurence!!!) pak by byla průměrná rychlost elektronů právě tahle hodnota.

Běžně rozehřejem wolfram o pár řádů míň, průměrná rychlost elektronů je nějakých 100km/s při běžný teplotě (20°C).
Jenže průměr je průmer, tzn najdou se elektrony vyložení loudové, a najdou se elektrony, vyložení rychlíci. No a právě to srandovní nanoprocento rychlíků, (pokud jsou zrovna u kraje drátu) vyskočí zvědavě ven a jdou se kouknout, co se to kolem katody děje a právě v tom okamžiku je "chytí" elektrické pole, co v daným místě třeba je (dejme tomu pole skládající se z "indukovaného" pole prosotrového náboje a pole anody, pokud uvažuju dijódu..)
Ono to hemžení elektornů v kovu se dá nazvat "elektronovým plynem" bez uzardění na něj můžeme poštvat soudruha Maxwella se svými zákony a najednou začneme zjišťovat, že určité malé množství elektronů má svou rychlost v určitém malém rozsahu, přičemž tato rychlost (pokud to množství je čím dál menší) může bejt čím dál větší.
Víme stoprocentně, že 0 elektronů má nulovou rychlost, a 0 elektronů má nekonečnou rychlost. Víme taky průměrnou rychlost elektronů.
Rozdělení rychlostií okolo průměrný je známá Gaussova křivka.
Tzn při "normálně" žhavené wolframové katodě je průměrná rychlost 80% elektronů cca262km/s. ale nějaký malinkatáý % elektronů má rychlost rovnou, nebo mírně vyšší právě tý připitomělý hodnotě 1260km/s. Možná tam chlastali red bull a přehnali to a narostliy jim elektronový křííííííídla... Pro rejpaly při teplotě wolframu 2260K bude ono procento 10 na -10 elektronů (nevím, jak se tuná dá napsat exponent, tak jsem zvolil tuto trapnou formu zápisu)
Jináč na tom postavil svou kariéru nějakej Richardson... tzn vzorec por výpočet oného zove se Richardsonův zákon (vztah, vzorec...)

A fyzičku mám v prdeli, co s tím.
Mládí v hajzlu, do penze daleko, astma + arytmie. Nemám rád schody.

A když už si tak povídáme o tom, co všecko tak nějak cloumá chudákem elektronem z katody až k anodě, opět rejpnu do házenmódu.. páč tím že ona G2 je stejnosměrně "v luftě", tj může nabývat libovolného potenciálu - svody, zachycený elektrony, iontový tok...nikdo vlastně neví co se uvnitř děje, akorát se to někomu uchometricky líbí.

[kudlibabka]

treba mě....

[pzwak]

Dalča: když je ta G2 v luftě, tak je jasné, že se může chovat nevyzpytatelně. Ale v Hazenmódu je vlastně přes kondík proti katodě, že. A tím pádem v určitém čase asi doputuje na nějaký potenciál, kde se v nějakém rozumném čase ustálí díky tomu kondu. Možná by se to nějakým voltmetrem s velkým vnitřním odporem šlo i změřit. Ovšem jestli to má nějaký význam netuším Je přeci známá věc, že pokud by lampový zesilovač měl naprosto nezkreslený zvuk, spoustě lidí by se nelíbil

[Dalča]

Kudlibabka:
Já věděl, že se ozveš

Pzwak:
Doputuje, ale pokaždý někam jinam, podle vakua, vlhkosti, a spousty jinejch nevyzpytatelností.
bohužel mám k dispozici jen metr s 20Mohmy a sím změřím prd. To chce metr tak se svtupem půl giga a vejš. jináč to není v amatérských silách oměřit.
Ten kondík to stejnosměrně nepoléčí... tzn pokud bude G2 něco chytat, třeba iontový proud tak bude kladnět do tý doby, než si natahá dost elektronů aby se síly vyrovnaly. POkud bedou "prochcaný" slída tak to bude otázkou plazivejch proudů odkud kam se doplazí... sklo, patice, atp...
Prostě nemám rád nic, co není na definovaný SS potenciálu.

[pzwak]

no ono ten kondík má taky nějaký svod, že. A navíc při střídavém buzení jsou změny toku elektronů docela "rychlé" oproti změnám plazivými proudy atp. Je fakt, že bez oměření je to jen plácání o ničem a i s oměřením to může být to samé. Voltmetr se vstupem 500M a výš by snad šel udělat s nějakým j-fetovým operákem (třeba MAC156 má max vstupní proud 100pA) Otázkou je, jestli to stojí za tu námahu

[Dalča]

Pzwak:
Nestojí....

[Dockinez]

Co jsem koukal, tak např. elektronky nově vyráběné německou firmou Elrog (stařičké triody 211 a 845 v novém hávu) mají jasně definovaný potenciál i u getru:

The dark area in the middle of the tube is a coating with graphite. Through this area an electrical connection is made between the plate and the getter. Dr. Schaffernicht hated the idea of a getter which is not at a defined potential but electrically floating as in other tubes.

Zdroj

[Dalča]

Dockinez

mnohé flašky té doby mají obdobné řešení.
Se v tý době, kvůli chlazení používaly mj. anody z dírkovanýho materiálu, nebo pletiva, případně systém naležato s hodně "otevřenými" konci.
No a pár elektronů se trefilo i do báně a nabíjelo ji zevnitř.
1) průser
taky občas docházelo k masivní sekundární emisi z e skal a getrového zrcátka
2) průser
no a taky to fungovalo jako takový "elektrostatický osdtínění.
3) funkce

Taky se mnohé flašky stříkaly zinkem nebo bronzem?? po povrchu a tento povrch byl vodivě spojen s potenciálem stínění nebo katody, jestli se nepeletu.

[PB]

Dalča: když je ta G2 v luftě,

Snad G3. G2 je spojená s anodou.

Co jsem se o tom snažil vygůglit, tak pokud je na G3 proti katodě malý napětí, tak by to nemuselo vadit.

[Hazys]

pzwak: Zkus trafo nechat bez zátěže a změř proud primární strany - dostaneš ztrátu naprázdno.
Tak to ani náhodou.

David: Pracovní teplota trafa 50°C dneska neni nic neobvyklého. Pokud je teplota ustálená na 50°C, neřešit to. Nejnižší snad běžně dělaná třída A je 105°C. Běžně už jsou dneska k vidění trafa i ve třídě H (180°C).
I stará trafa ZVS Dubnica měly provozní teploty 60°C.