28. 5. 2013, 18:26
Myslím, že 2 takový AMD chladiče musí 200 W ztráty při 70 stupních uvětrat.
|
ÚVAHA
|
28. 5. 2013, 18:33
Tiež si myslím, že v aktívnom režime s vetrákom na plné gule by nemal byť žiaden problém, veď nakoniec staršie generácie vtedajších top procesorov mávali bežne TDP >100W.
29. 5. 2013, 19:01
30. 5. 2013, 14:36
Dnes jsem si už mohl trochu přitopit v dílně, venku je přece jen sychravo. Topil jsem zátěžovým odporem asi 177 Watty a taky trochu chladičem. Při tomto výkonu a jednoduchém chlazení z PC procesoru se na úhelníku stále dala udržet ruka, odhaduji tak 45 stupňů. Nejprve jsem měl kompenzační kondenzátor 220 pF, s tím to bylo hodně lenošný. Nakonec jsem zůstal u 39 pF se kterým to 60V přeběhne za 3us. Skoro se mě nechce věřit, že by to mělo SR 20V/us. Dále mě překvapilo, jak to pěkně půlí úbytky na tranzistorech. V příloze fotka měřícího pracoviště a 2 oscilogramy. První 10V/20us, druhý 10V/2us na dílek.
http://elektrotest.cz/node/22
31. 5. 2013, 11:57
Dnes testováno do 4 ohmů. Při napájení 63 V (naprázdno) to dalo 310 W. Tady se nabízí možnost využít KD502 a buď je vybrat na Uceo alespoň 70V, nebo couvnout s napájením pod 60V . 200W by to do "4" určitě dalo.
http://elektrotest.cz/node/23
Zde je schema prototypu včetně hodnot součástek s možností stáhnout soubor pro eagle.
http://elektrotest.cz/node/25
6. 6. 2013, 19:36
Opravená deska. Objednám 2 kusy, abych mohl ten projekt okořenit nějakým hmatatelným mezivýsledkem. Snad úpravy trochu zlepší odstup.
http://elektrotest.cz/node/26
Brum se většinou dostává do diferenčního zesilovače nevhodným připojením zemních konců součástek kolem něj - většinou do nevhodného místa, kudy protéká nabíjecí a vybíjecí proud nějakých blokovacích elytů s větší kapacitou. Buď je zkus vyhodit/pokud to zůstane stabilní/, nebo zmenšit, případně táhnout samostatný spoj od vstupního svodového odporu diferenčáku a odporu+elytu v hlavní smyčce nfb až do místa, kde je hlavní GND faston. Připoj si to na milivoltmetr a zkus šlusovat ten odpor, co odděluje výkonovou zem od signálové, jak se to pohne.
EDIT: Možná by nebylo od věci zkusit trochu zpomalit diferák /RC člen mezi kolektory, odpor řádu stovek ohmů a kondík řádu stovek pF/ a použít rychlejší rozkmiťák s proudovým zdrojem /cokoliv v TO126, nebo i v TO220 a otočit/ a rychlejší budiče MJE15030/15031. Určitě si to vyžádá změnu kompenzací, ale cca 30V/us by z toho mělo jít dostat. Co na to Pavel Dudek, Danhard a další skvělí obvodáři?
20. 7. 2013, 19:36
K čemu je dobrý zpomalovat diferák? Už jsem to někde viděl, ale nevím proč se to dělá. Myslím, že když je na vstupu dolní propust, tak že už to nemá smysl.
Diferák, osazený cca 300MHz tranzistory je dobré zpomalit kvůli navazujícímu rozkmiťáku a zbytku zesilovače. Rychlost interní struktury by neměla být výrazně větší, než je rychlost budičů /spíše pomalejší, pokud použijete 2MHz koncáky a ještě kvazi a ještě v sérii/. Pokud je to jinak a pletu se /vycházím z praktických zkušeností/, nechť mě erudovanější chlapi opraví, nevadí mi to, rád se i v padesátce něčemu přiučím.
21. 8. 2013, 6:08
Konečně zas chvilka strávená v dílně, sice strojařina, ale mám nachystáno na osazování 2. kanálu
http://elektrotest.cz/node/32/
9. 9. 2013, 16:52
Tady je pro Leoše doufám, že dostatečně malá deska budiče pro serioparalelní zesilovač. Ještě to musím zkontrolovat, jestli tam není někde nějaká krpa a trochu to učesat.
http://elektrotest.cz/node/38/
9. 9. 2013, 23:21
Paráda, česání - akorát tak možná zkontrolovat vedení zemí, zesílený signál z rozkmiťáku aby netáhl někde moc dlouho souběžně s obvody diferáku a tak. Připojení napájení - na výkonové GND a na šínách po dvou paralelních fastonech /až za pojistkami-rozdvojení pro přívod od zdroje a odvod ke koncákům/. Poprosil jsem o tohle řešení vcelku zásadně jen proto, že provedení s úhelníkem i třeba s tloušťkou 8mm je vhodné pro výkony asi tak 300-400W-4R /pro profi použití/, pro domácí sub vyhovuje úhelník i pro špičkové výkony kolem 600W-4R, protože doma asi těžko využijete celý výkon zesilovače, u domácího subu je to spíše rezerva pro nezkreslené špičky při hodně hlasitém sledování filmů. Proč to píšu - na rohu úhelníku totiž při plné a trvalé zátěži vzniká nemalý tepelný spád, který přři nevhodném upevnění úhelníku ke křivému chladiči /a ještě málo šrouby/ může zapříčinit i tepelný průraz koncových tranzistorů - proto jsem poprosil o řešení s pouze budicí deskou a pomocnou dlouhou deskou pro autobus TO3, umístěných v mezeře přímo na chladičích v tunelu a také instalaci emitoráků, které stačí i 0R1 na zatížení 4W, pokud v zesilovači budou sérioparalelní větve čtyři a kusy, pracující paralelně, nebudou nějak moc extra rozdílné, co se Ube týče.
Počítám totiž s možností, že někdo takový, jako já má k dispozici i tranzistory na výrazně vyšší napětí, než průměrné KD503 /myslím tím například vynikající KD3773, kde jest kopie lepší originálu, KD3442, KD4348 a další podobné, KD15003 nevyjímaje/ a tím pádem při použití i "vysokonapěťového" předku a buzení z tohoto řešení půjde vytřískat skutečně velmi vysoký výkon, o můstkovém řešení, jako má třeba BV Audio PA2000BM ani nemluvě, při použití KD15003 je už řeč o jednotkách kilowattů. Jistě by bylo možno namítnout, že výkonných komplementárních dvojic je už dnes celá řada, nicméně fakt je ten, že mezi NPN tranzistory v TO3 byl odjakživa větší výběr, u nás tedy hlavně oněch slavných KD503, které byly doslova v kdečem, kde byl potřeba výkonný a relativně odolný tranzistor. Výhodou tohoto řešení /ano, jsem staromilec, tmář a sto let za opicemi, já vím/ je, že opravdu stačí, aby ony KD503 měly alespoň zaručované katalogové parametry, v nějakém přípravku změřené na Ube a získáte velmi levně relativně vysoký výkon i do 2R, který by jinak při použití klasického komplementárního řešení stál pěkný ranec. Není to krok zpátky, jak mi někteří vyčítají - je to prostě možnost a alternativa pro ty, kterým se doma příslušné prvky válí bez užitku, případně mají možnost je velmi levně, nebo i zdarma získat.
10. 9. 2013, 7:50
Zdvojení fastonů. Na GND, jasně, to jsem zapoměl. Ale s napájením, jsem myslel, že bude mít budič svoje slabý pojistky a na desce koncových tranzistorů budou silný pojistky a za nima fastony na napájení budiče. Ale možná je to blbě. Mám udělat na budiči fastony za pojistkama? To by asi chtělo možná 2 a 2 pojistky paralelně, co?
11. 9. 2013, 15:58
Opět volná chvilka využitá prací pro potěšení. Začínám osazovat druhý prototyp na upravené desce, snad se ten odstup zlepší. Po montáži koncových tranzistorů, jsem měřil izolační schopnost montáže. Při 600 V 4 tranzistory ukázaly svod kolem 3 mA, takže to musím rozdělat a zjistit kde je chyba. Na průchod šroubů a vývodů používám smršťovací bužírku. Co používají ostatní?
http://elektrotest.cz/node/39/
11. 9. 2013, 22:56
Pokud používáš slídové podložky, tak zásadně nepoužívat bílou pastu /někdy v ní bývá voda/, ale čistou bezbarvou silikonovou vazelínu. Průchod šroubů izoluju silikonovou bužírkou a navlékám ji v tenčím provedení i na vývody EB. Kdysi jsem tento systém testoval 1000V Megmetem a nejenže se nic neprorazilo, ale také žádný svodový proud. Tehdy jsem používal "silikonovou vazelínu na impregnaci muškařských šňůr" - používají rybáři. Nevím, jestli je to ještě k dostání, ale normální bezbarvá ničím neředěná silikonová vazelína by měla stačit. V bílé pastě je myslím kysličník zinečnatý, něco jako zinková běloba a to může při vyšších napětích ovlivňovat izolační schopnost - opravte mne, pokud se mýlím, ale od jisté doby prostě bílou pastu nepoužívám a ne zrovna z důvodu, že je od toho pak člověk zasranej až za ušima a chladič taky.
11. 9. 2013, 23:52
microlan,na vývody E a B používám silnější silikonovou bužírku navlečenou ještě v PVC bužírce a taky silikonovou vazelínu jako sinclair.Na šrouby je ale potřeba používat ty distanční válečky na to určené.Bužírky,či smršťovačky nestačí,závit na šroubku udělá své,viz. tebou popsaný problém.
Ja mám s bielou sil. pastou (typu toto) vcelku dobré skúsenosti, aj dlhodobo (na rozdiel od sivých a strieborných počítačových, od toho ruky preč, pokiaľ nejde čisto o tepelnú vodivosť). Izolačná pevnosť, meraná PU310-nou zvyčajne bez problémov >1000M pri 1 kV.
V každom prípade, premerať izolačnú pevnosť pred finalizáciou alebo po opravách zosilňovačov je dobré vždy (aspoň pri 500 V), spoliehanie sa na nízkovoltový ohmmetrový test sa zvykne občas škaredo vypomstiť. Dobré je tiež pevnosť premerať aj po prvom zahorovacom zahriatí, niekedy sa stane, že sa vplyvom rozťažností (alebo pri nevhodnej paste aj čisto vplyvom roztečenia pasty) pevnosť zhorší. |
|
|
Podpoř provoz fóra