OTL sluchátkový zesilovač

[maras]

Jeste jsem dneska uvazoval jak co nejjednoduseji rozsirit moznosti prepinani vice vstupu. No a napadlo me pouzit dekadicky citac 4017 a tim padem by byl pri jednom obvodu 4017 pocet volitelnych vstupu az 10. Procesor by vzdy generoval pri stisknuti tlacitka jeden hodinovy impuls a tim by se prepinaly dokola vsechny vstupy. Na citac by byly mohly byt napriklad povesene 2 relatka na kazdy pin, tim padem by se mohly s aktualnim vstupem prepinat i odpory v NFB a tim upravovat citlivost na jednotlivych vstupech atd. Nevim jestli by to nebylo nepohodlne , ale myslim si , ze snad ne

Marek

[pzwak]

a co pouzit nejaky dekoder 1 z N, napr. 4028 (1 z 10) nebo 4555 (1 ze 4)? s temi posuvnymi impulsy bys musel po startu vzdycky procvakat treba 5 vstupu, nez by ses dostal na sesty, coz muze byt rusive. Nemluve o prechodu ze sesteho na paty, tam bys to musel objet dokola. A obetovat 4 nebo 2 vystupy na uPC misto jednoho mi neprijde zase tak problematicke, ja osobne si vystacim na zesu se 4 vstupy.

[maras]

Jo ta 4555 je dobry napad - jeste musim akorat vymyslet kde vemu ten jeden pin navic , ale to urco pujde (krouhnu o jeden pin displej ) - diky za tip Peto...

[maras]

Takze pisu zase po nejake dobe... Dneska sem se snazil navrhnout PCB pro zesik. Patice elektronek budou pajeny ze strany spoju. Navrhnul jsem to jako mono , tedy pro stereo budou treba moduly dva.

Takze tady je prva verze PCB

Za konstruktivni pripominky budu rad ...

Marek

EDIT: vymena obrazku

[DJ_Rix]

Marku takhle vést žhavení rozhodně není dobrý nápad, žhavení veď k lampám samostatně, takhle by ti to bručelo, přes zem vede žhavení přes výstup i vstup...

[maras]

Aha, takze mam vest zem zhaveni samostatne a spojit zem zdroje vysokeho napeti a zem zhaveni mimo PCB primo na svorkovnici zdroju ? (ted to takhle na prkynku mam).
Marek

EDIT: a nebo to spojit se zemi jen na jednom miste ? (Docetl jsem se ze se to ma zemnit co nejblize vstupu).

Marek

EDIT2:

Slo by to takhle ? - Jen to jen nahrubo pokud by to byl ok tak bych to vice "ucesal" R22 je pouze "propojka". Jinak avizuju ze zhaveni je stejnosmerne a tak si myslim ze odbrucovace nebude potreba....

[DJ_Rix]

Já bych zem od svorkovnice vysokýho vedl prvně k filtračnímu kundíku a pak dál, žhavení bych vedl úplně extra a spojoval se zemí až u svorkovnice žhavení. Tak aby netekl žádný proud žhavení přes zem zesilovače. Eventuelně bych si tam udělal přípravu na "odbručovač" , potom to bude univerzální.

[maras]

Trochu jsem to prekreslil ... Snazil jsem se teda spojit zeme zhaveni a vysokeho napeti co nejblize vstupu a na jednom miste... (dle toho co jsem se docetl, ovsem je to v rozporu s tim co mi radi DJ Rix - takze nevim co bude nakonec vhodnejdi ) ?


Marek

[Core88]

a co to žhavení udělat takle ?

http://farm4.staticflickr.com/3392/33408...z.jpg?zz=1

[rtg61]

Jak Píše Petr, rozhodně žhavení samostatně a spojit až u zdroje. S ECC83 mi to dělalo pěkný bordel

[maras]

Ok prepracuju a zhaveni spojim az u zdroje...

M.

EDIT:

Taze tady hazu upravene PCB se zhavenim samostatne s tim, ze zem zhaveni a zdroje se spoji az na svorkach uvedenych zdroju.
Cely tistak vysel jako jednostranny s jednou propojkou (R22)

Takze snad uz to zhaveni mam vyresene Nejake dalsi pripominky nebo navrhy na zmenu/zlepseni ?

[DJ_Rix]

Marku, pozor na izolační vzdálenosti, to vedení z R13 by bylo ideální přesunout před to žhavení k zemnímu spoji, takhle na okraji se mi to moc nelíbí... Osobně bych dal na vstup a výstup taky šroubovací svorky, je to podle mě lepší než tyhle krympovací konektorky...

[maras]

Ok diky za komentar Peto, prepracuju to a zase tady hodim dalsi verzi . Jinak ty in/out konektory molex celkem rad pouzivam a vzdy je pajim - zatim sem se nesetkal s problemem (koukal jsem, ze se hojne pouzivaji i v jinych audio konstrukcich). No este zvazim nahradu.

Marek

[maras]

.]

[maras]

Takže po dlouhé době se opět vracim na audioweb a oživuju todle téma. Bohužel zdravotní komplikace mi nedovolily se tu dříve ukázat, ale snad už to bude lepší a bude zase čas a nálada na koničky. No aby smula byla maximalní, tak mi odešel asi před 3 měsíci pracovní notebook a tak jsem přišel o kompletní program toho uPC řízení OTL-ka a tak mi nezbývá nic jiného než to celé znova naprogramovat. No tak snad to podruhé udělám zase lepší. Momentálně čekám na jiný displej a jak dojde tak zase začnu programovat (už mam automatické zálohy na NAS, tak se snad podobna situace už nebude opakovat).

No za posledního pul roku jsem času na bastlení moc neměl, ale i tak sem se sem tam k tomu mojemu OTL-ku vrátil. Našel jsem jednu chybičku v obvodu celkové zpětné vazby, kde při nepřipojené zátěži se dostávalo předpětí přes celkovou NFB a lokální NFB na řídící mřížku ECC88 ve druhém stupni a celý zesilovač se okamžitě rozhodil. S připojenou záteží se toto nestávalo , ale určitě to takhle nebylo dobře a tak jsem NFB přepracoval.

Níže postuju aktuální schéma na kterém hraju - pár lidí si o něj psalo tak to tu vystavím.

Ovšem chtěl bych tady se zkušenějšími probrat jestli jsem zvolil vhodně NFB a jestli by nebylo rozumné znovu nasadit i celkovou NFB (napřiklad přes kondik, který spolehlivě oddělí DC složku).

Takže aktuálně jsou zavedeny tyto zpětné vazby:

cca 8dB R7 - lokální
cca 2dB R1 - nepřemostěný katodový rezistor
cca 15dB R17 - lokální


Velikost zpětné vazby jsem zavedl dle poučky, že čím větší signál stupeň zpracovává, tím by měla být vazba silnější. Zesik opět hraje velmi hezky - uchem není nic poznat, ale na osciloskopu se mi zdál obdélník nepatrně lepší když byla zavedena ještě celková NFB a tak stále uvažuju, jestli je tady ještě nějaký další prostor pro zlepšení.

Marek

EDIT: Chyba ve schematku a tak obrazek stahuju

[Honza63]

Domnívám se, že je špatně nastavený pracovní bod první triody. Obě zpětné vazby vstupního předzesilovače(jsou-li zapotřebí) podle mně řeší docela velkou nelinearitu, používám ECC88 a takto jsem ještě nikdy vstup umravňovat nemusel. Pokud vůbec, stačil neblokovaný katodový odpor (nebo jeho část).

[maras]

Ahoj,
zpetne vazby tam NEJSOU primarne z duvodu jakehokoliv umravnovani vstupni lampy, ta se chova slusne i bez zavedene NFB. Vazba na prvnim stupni snizuje zesileni a opravuje pripadne zkresleni signalu. (Totez dalsi vazba) Jinak je videt ve schematu, ze prvni i druha trioda ma nastaveny pracovni body shodne a myslim si ze pro napajeci napeti 192V idealne. Ve schematu je katodovy odpor 200R (mam to takhle aktualne na pcc88 - trimry na testovaci verzi zesilovace). Vypoctem jsem dosel k 240R dle datasheetu E88cc (PCC88 se chova trosicku jinak) viz nize. Kazdopadne na tomto miste vyhovi odpor 200-240R.

Marek

[Honza63]

Myslím si, že není důvod v zapojení, kde je první trioda použita jako typický předzesilovač oddělený kapacitou od zbytku zesilovače, ji používat s anodovým proudem 10 mA. Mám odzkoušeno zapojení Ia 2-4mA, Rk přibližně 1k, Ra 20-30k a napájecí napětí 200-250 V. Zkreslení je tak 0,05%, zesílení asi 20-25 (s blokovaným Rk). Velikost výstupního signálu, pokud potřebuji, řeším raději odporovým děličem. Záleží na zátěži, ale chodí to 10-100 kHz. V podstatě tedy nezkresluje a ani nešumí. Další trioda už má pracovní bod určený výstupní dvojicí triod, a to jsem nezkoušel a věřím Ti, že je to nejlíp. Moje zkušenost, kterou nabízím.Celkovou zpětnou vazbu doporučuji, ale určitě podle Tvého poslechu. Mimochodem, celkovou zpětnou vazbu ve výše uvedeném schematu máš - dělící poměr je (R17+R9+R7)/(R5+R3). Bez započítání odporu případného vstupního potenciometru a vnitřnich odporů zúčastněných elektronek (aby mně to někdo nevyčetl).

[maras]

Kazdopadne Honzo diky za postrehy, zkousel jsem si hodit ty Tvoje navrhovane hodnoty na prevodni charakteristiku a nejak se mi to nezda. Pokud bych pouzil RA byt jen 20K, tak jsem na predpeti nekde kolem - 1,8V a klidovy proud 6,25mA . Ovsem bod nelezi ani omylem v stredu linearni charakteristiky 88CC.

No a taky je tu jeste jedna vec, podle ktere se snazim vzdy triody s odprovou zatezi v anode navrhovat.
Toto jsem se docetl v "Lukesovi" kdyz jsem se elektronky bifloval :
KaAzda elektronka s odporovou vazbou pracuje s nejmensim zkreslenim tehdy, pokud je stredni anodove napeti rovno polovine napajeciho napeti. V tomto pripade lezi pracovni bod priblizne v inflexnim bode prenosove charakteristiky kde je nejprimejsi. (+- tak nejak se to tam pise, opsal jsem vycuc z poznamek).

Marek

EDIT: Jeste si to zkusim odsimulovat ty Tvoje navrhovane hodnoty a sem zvedavy na vysledek

[Honza63]

Pro jistotu si ověř celkovou zpětnou vazbu, co jsem Ti napsal. Možná je pro Tebe jednodušší odpojit zpětnou vazbu z anody do mřížky a změnit Ra na 33k a Rk na 680R a poslechnout. Simulace při nízkých proudech a malování v charakteristikách je velmi nepřesné. Stejně jsi věnoval spoustu práce pokusům, tak to, prosím, zkus.