Elektronkovy zesilovac SRPP Ultralinear

[PB0305]

No třeba v elektronkovejch zesilovačích Tesla bývá potenciometr oddělený kondenzátorem. Je otázka co je větší zlo, jestli jeden kondik navíc, nebo ty problémy, který si popsal, podle mě celkem dobře ty.

[pzwak]

Jan16 :-) mas pravdu, i takovi se najdou.... tomu praskani ten kondik samozrejme trochu pomuze, ale cim je jich v ceste min, tim lip... Proto se delaji i stejnosmerne vazane lampace, ale zhusta to komplikuje napajeci zdroj, kondiky jsou mnohem jednodussi.

[maras]

Chlapi diky za komentare, pekne se to tu rozjelo a to je fajn. Na ten Grid stopper sem zapomel (vsude je davam a na vstupni elku sem zapomel...) ,taky preveksluju ten odpor v tom invertoru. No a k tomu kondiku: To je dalsi vec kterou jsem chtel probrat, jestli by nestalo za uvahu, dat na vstup nejaky ten filtr proti vsemu tomu VF ballastu co je vsude kolem nas coz by pak nasledne vyresilo dilema jestli kondik ano a nebo ne (i kdyz to castecne muze resit ten grid stopper).
Marek

EDIT: Myslite si, ze by misto te EF80 sla pouzit EF183 ?

EDIT2: Jak resit to ultralinearni zapojeni s prihlednutim k max. napeti G2 ? (je mi jasne co UL je a jak jej zapojit , nicmene resim dilema s tim vysokym napajecim napetim jak to elegantne vyresit. Napada me jedine dle proudu do G2 spocitat odpory aby na nich byl takovy ubytek , aby bylo napeti G2 v bezpecnych limitech )
M.

[zdenoeddie]

EF80 a EF183 urcite, zda sa mi, ze ta EF183 by bola kapanek lepsia, neviem no
Do G2 gu50 takisto vloz stoppery

[maras]

v G2 uz stoppery mam - 100R. No ja si mylim taky, ze by tam EF183 mohla byt fajn a pokud neni vhodna na audio , tak se aspon uplatni jako CCS a ja usetrim EF80.
M.

Teoreticky me napadlo , jeste ten konec prekopat pro automaticke predpeti (tak jak s tim experimentoval Elmouse) - to by mozna take byla cesta , co Vy na to ?
Jelikoz nemam na trafu dalsi vinuti pro predpeti , tak bych si musel jeste nechat navinout dalsi male trafko.
M.

[pzwak]

Tak jsem zkusil změřit vliv odporu mezi mřížkou a zemí. Použil jsem ECC83 (má Au=100, takže by vliv na pracovní bod měl být znát). Ua=250V, Rk=1500 ohm, Ia vycházelo 1mA. Jako Rg jsem použil 680k, ke kterému jsem přes spínač paralelně připojoval odpor 1k2, což představuje změnu cca 600x.
Nebudu napínat, proud anodou se změnil o 1uA... takže 0.1%!!! A to možná ani to ne, protože jsem to měřil na rozsahu 2000uA a při přepnutí pokaždé ke změně ani nedošlo, takže to bylo méně než 1uA. Z toho vyplývá, že Ig bude opravdu velmi velmi malý (nechce se mi to teď počítat ze strmosti, změny proudu a odporu Rg, aby mě někdo zase nechytal za slovo).
Každopádně se potvrdily dvě věci: a) vliv Rg na pracovni bod je minimální b) místo teoretických keců je to lepší změřit :-)

[danhard]

maras, on tam ten zdroj proudu v podstatě nic nevylepší, symetrii vyvážíš zrovnatak dobře v anodových odporech.

pzwak, místo teoretických keců si to změř s nějakou strmou elektronkou (většinou = malá vzdálenost k-g1) při malém Ug1, třeba s E88CC.

[maras]

Ono to bude asi chtit zkusit, jak jsem cetl o tom diferencialnim zesilovaci, tak tam presne popisovali, ze pokud je RK dostatecne velky, tak je symetrie jiz velmi slusna a navic lze presne jak si napsal doladit anodovymi odpory. No a hnedka nato jsem se docetl, ze pokud se jako zdoje proudu pouzije Pentoda tak se tvari jako odpor RK v radu "megaohmu" - vse na valvewizzard.co.uk. Tak sem si rikal, ze tu mam ty EF183 , ktere jsou jinac asi na prdlacku , ze je tam hvizdnu a uvidim. Beztak se jeste spousta veci bude v prototypove fazi menit a ja tim ziskam dalsi praktickou zkusenost.

Ted jeste k tomu predpeti tech GU50 - nebude nakonec lepsi udelat ten autobias ? Puvodne jsem to chtel takhle udelat, ale jak jsem prohlizel par schemat, tak sem vetsinou narazil na schemata s pevnym predpetim a tak sem si rikal, ze k tomu maji konstrukteri asi nejaky duvod..

Marek

[pzwak]

danhard - proc ne, zmerim, snad zvladnu. I kdyz netusim, proc jsi rovnou nenapsal, co namerim, pokud to vis...

[Dalča]

PzwaK

Vliv Rg na pracovní bod závisí hlavně na vnitřní konstrukci flašky a taky na poloze onoho pracovního bodu.
Čím blíž je p. bod 0V Ug, tím je vliv Rg větší.
Pokud je G1 hodně blízko K a zároveň -Ug malé teče nezanedbatelná mřížkový proud.
Mrkni do nějaký knížky a zjistíš, že mřížkový proud teče i při záporný mřížce...
Se tím dokonce v některých případech vyrábělo předpětí.
Tzn nelze na flašku koukat tak, že G má nekonečnáý odpor a neteče tam žádný proud!!!!

[pzwak]

Dalča: díky za potvrzení mé domněnky. Je mi jasné, že v blízkosti nasazení mřížkového proudu bude vliv Rg mnohem větší. Nicméně celá diskuze se tady točí o vlivu Rg na místě vstupní triody, která má nastavený pracovní bod s poměrně velkým -Ug. Proto jsem zkoušel ECC83 v pracovním bodu dle katalogu, teď jsem si na Danhardovo doporučení zkusil i E88CC (Ua 150V, Ia 10mA, Rk 680 ohm) opět v prac. bodu skoro dle provozních katalogových údajů. Výsledek je prakticky stejný, vliv je změna o cca 0,1% při změně Rg z 1Mohm na 1Kohm, coz je na hranici rozlišitelnosti multimetru.

Ano, proud teče i při větším (zápornějším) -Ug a elka samozřejmě nemá nekonečný vstupní odpor, nicméně prakticky je při rozumném prac. bodu vliv Rg zanedbatelný, tudíž kondík má smysl spíš jako ochrana před DC na vstupu.

Danhard - při malém Ug (pokud to myslíš v absolutní hodnotě, ne matematicky - tam znamená čím menší, tím zápornější) je jasné, že vliv Rg bude mnohem větší. A to nejen u strmých triod. Diskuze a dotaz Jana16 směřoval ale ke vlivu Rg při běžném pracovním bodu, proto jsem měřil jak jsem měřil (to píšu jen na vysvětlenou, abys mi nepředhazoval, proč jsem nepoužil "malé" Ug...)

[PB0305]

Jak resit to ultralinearni zapojeni s prihlednutim k max. napeti G2 ? (je mi jasne co UL je a jak jej zapojit , nicmene resim dilema s tim vysokym napajecim napetim jak to elegantne vyresit. Napada me jedine dle proudu do G2 spocitat odpory aby na nich byl takovy ubytek , aby bylo napeti G2 v bezpecnych limitech )
M.

Marku vezmi do úvahy:

část (cca 1/6) primárního vinutí zapojit do katody viz. např. Lukeš str. 212, McIntosh, Quad.
funguje to jako UL a lokální napěťová NFB.
Je potřeba aby budič byl schopný dodat o dost vetší napětí.

[danhard]

Problem je, ze GU50 maji dost mizernou strmost, potrebuji uz tak dost vysoke buzeni.

[PB0305]

Toto zapojení se běžně používalo s 6L6, které také potřebují větší budicí napětí.

[danhard]

Jiste, ale GU50 pri trochu mensi strmosti nez 6L6 vetsinou budis do vetsiho anodoveho proudu, je to cca 1,5x silnejsi flaska.

[PB0305]

Jak jsem se orientačně díval na charakteristiky tak -Ug1 ve třídě A bude u GU50 nejspíš podobné jako u 6L6, takže ve třídě A1 se budou asi budit podobným napětím.

[danhard]

Jo, a je to asi podobny jako vsechny flasky, na to se nemusis orientacne divat, ale podivej se na to konkretne
Zvol pracovni bod, Ug2, Raa, max. vystupni vykon - z toho urci max. rozkmit buzeni pro obe flasky a dej sem vysledek, s orientacnima pindama jdi nekam ...

[maras]

Chlapi jeste predesilam, ze mam vystupaky jiz namotane.

Mam odbocky

Primar 3300R (od Anody k Anode) + Ul odbocky pri 4, 6, nebo 8R zatezi - to uz vim, ze je malo pro Gu50. Tak me napadlo 8R zatez pripojit na 4 a 6 R vystup, tim ziskam primarni impedanci 6600 a 5000R. To jen abych upresnil jake mam k dispozici trafa a s cim je treba eventualne pocitat.

Jinak Pavle do toho Lukese kuknu.

Vcera sme konzutlovali s PZWAKem ten autobias a asi to teda zkusim pro zacatek s nim, dneska prekreslim to schema a hodim ho znova sem. Jen si jeste nejsem jisty tim predpetim jake zvolit pro tridu AB ...

EDIT: Te jsem se jeste na jednom foru docetl, ze ruske GU50 lze snad "bezpecne" provozovat v UL rezimu do napajeciho napeti cca 500V a v triode do 450V . Takze tohle sem zatim vyzjistil , jen si fakt nejsem jisty zda je rozumne prekracovat maximalni katalogove hodnoty pro UG2.
Marek

[danhard]

Nenenchal si si dělat trafa "na míru" ? Tak tam dej toho Míru místo GU50

[elmouse]

Tak jestli si vzpomínám správně (je to už skoro dva roky), tak jsem ty GU-50 provozoval v ultralinearu s anodovým napětím kolem 360-380V a elektronky přitom napětí na G2 zvládaly bez potíží. Anodový proud byl odporama v katodách nastavený někde kolem 65-70 mA, Ug vycházelo zhruba na nějakých -27V. Bohužel nemůžu najít papír se záznamy, co jsem si k tomu tenkrát napsal ale třeba to někde ještě vyhrabu.

EDIT: tak jsem našel aspoň stručnou poznámku, bylo to trošku jinak, mám tu pro Ua=380V a Ia=75 mA naměřené Ug=-41V
Bohužel už nevím, jestli je tohle měření pro zapojení v ultralinearu nebo pro klasickou pentodu. Zkoušel jsem totiž obojí. A ty podrobnější poznámky jsem ještě nenašel.