Elektronkovy zesilovac SRPP Ultralinear

[maras]

Ale ted uz sem se snad trefil

EDIT Jeste sem uprail pozici R1 (vedle konektoru pro LED) - byl v naprosto debilni pozici a ted uz je premisten.

[zdenoeddie]

Pridal som nahlad DPS, ako by mala as vyzerat zdrojova DPS podla mna Snad to nebude odstrasujuci priklad. Len pre info, je to lampovy stabilizator pre anodove napatie.

[maras]

Takze bych po nejake dobe zase ozivil tohle vlakno. Za posledni mesic jsem nabyl trosku praktickych zkusenosti a tak vicemene i na radu Danharda upoustim od zesilovace typu Oddwatt. No a rozhodl jsem se ze se pokusim cely zesik zkonstruovat sam a poradne, bez nejakych kompromisu. Verim, ze s pomoci zkusenejsich tady na foru se mi to snad podari.

Takze hazu prvni hruby nastrel budice a invertoru jak sem to aspon prozatim vymyslel. Po precteni spousty literatury jsem zvolil Schmittuv invertor ovsem s pentodou jako zdroj konstantniho proudu. Docetl jsem se, ze toto reseni je velmi oblibene v Hi-Fi a tak jsem se rozhodl toto pouzit. Nicmene bych potreboval pomoct s volbou pentody, tam si jeste nejsem uplne "jisty v kramflecich" jak presne toto vypocitat (napeti UG2) a jakou pentodu zvolit. Rad bych pouzil EF183 (mam jich hodne) , ale uz si nejsem tak jisty ze to bude vhodna volba a spise jestli nebude vhodnejsi EF80 (tech mam malo a setrim si je). Triodu bych umel bezproblemu vypocitat jako CCS, ale s tou pentodou si nejsem jisty a docetl jsem se, ze to je mnohem lepsi reseni nez trioda.

Na vstupu jsem prozatim "hodil" EF184 - velmi se mi osvedcila na sluchatkaci a tez jich jeste par mam. Jako koncove lampy nakonec planuju EL-34, nebo GU-50. Pro 6p3S mam bohuzel vysoke napajeci napeti ....

Takze predem diky za pripominky a navrhy
Marek

Tady je schema zatim jen v tusce....

[maras]

Takze i kdyz nikdo nic k predeslemu schamatu nenapsal, tak jsem se rozhodnul trosku obvod zmenit. ROzhodnul jsem se nakonec upustit od DC vazby mezi vstupni lampou a invertorem, pouzil jsem vazbu kapacitni. Jak budou lampy starnout nebude to ovlivnovat pracovni bod nasledujiciho stupne. Verim, ze kdyz se pouzije kvalitni kondik tak by to snad nemelo mit na zvuk negativni dopad. Lampu do invertoru jsem prehodnotil a misto Ecc/PCC88 jsem zvolil 6n1p (tech mam dost), eventualne by asi byla velmi dobra volba ECC81, snad i ECC85. Co rikate na tento navrh ?

Marek


EDIT: Jeste bych se rad vratil ke koncovym lampam, ktere zvolit ?
Sitove trafo mam :

385V
23V
6,3V / 4A
6,3V / 4A
9V / 5A
6,3V / 4A

Takze vysledne napajici anodove napeti po usmerneni a filtraci muzu mit:

a, 544V
b, 510 V
C, 575V

Takze jake koncove lampy zvolit ?

K dispozici mam
2x EL34 (2 bych musel minimalne dokoupit)
GU50 - mely by prijit tento tyden postou, vysmelil jsem je za nejake usmernovacky
6p3s - vysoke napajeci napeti , dle me nepouzitelne
6p3se - viz. vyse

Jake teda by bylo doporuceni na koncove lampy ? Ja se priklanim ke GU-50, budu jich mit asi 8 ks a nemusel bych nic dokupovat.

[zdenoeddie]

Urcite gu50.
K scheme velmi neni co dodat, snad len to, ze a EF184 na vstupe je ako past na oko (moj nazor). Ub pre 6n1p by som dal vyssie, aspon 350V. 300V bude malo si myslim. Za R6 daj kompenzaciu (RC, skusmo 10k, 100p).

[maras]

Kompenzaci jsem tam uplne zapomel (zrovna dneska sem o tom cosi "studoval" a chtel jsem ju tam dat jako "optional")
Hazu tady charakteristiku s nastavenym pracovnim bodem 6n1p pri napajeni Ucc300V (tedy dostupne napeti cca 200V pro lampu invertoru) , samozrejme by asi nebyl zaden problem zvysit napajeci napeti pro Invertor a vstupni lampu na 350V. No Tu EF184 tam mam alespon prozatimne, jak sem psal vyse v OTL-ku se mi fakt osvedcila a hraje fajn, ovsem neni to dogma a muze se cely stupen zmenit napriklad za Mu-Follower nebo neco podobneho v ramci vyvoje prototypu.



Marek

[maras]

Tak chlapi sem jeste pred spanim zkreslil ten zbytek zesiku co jsem mel v hlave. Zvysil jsem napeti pro invertor na 350V (bude to jen plus nejenom pro zvuk , ale take se o to mene bude hrat mosfet ve stabilizatoru). Vstupni lampe zustalo 250V . Nasleduje vyse zmineny diferencialni zesilovac a pak uz koncove lampy. Docetl jsem se, ze Gu-50 jelikoz jsou puvodne urcene pro VF aplikace maji tendence kmitat a tak jsem do G2 "implementoval" blokovaci kondiky (mely by fungovat jako prevence, tusim , ze to nekde psal Sinclair jak "bojoval" s GU50 kou).

Nize postuju cele schema + charakteristiku jak ma nastaveny pracovni bod invertor a vstupni "pseudo" trioda. Planuju jeste prepinani do Ultralinearu, ale to nemam zakresleno.

Budu rad zase za rady a komentare . (Zejmena jake predpeti privest atd... )
Marek

[zdenoeddie]

Grid stopper vloz aj do EF184.
R7 posun na G.
C1 je dost 10n?

[DJ_Rix]

Vzhledem k tomu že mám nachystané dva výstupáky z M130 a zásobu GU50 , udělal bych to se dvěma páry ať to má páru

[elmouse]

C1 určitě větší, dal bych 220 - 470nF. Grid stoppery neuškodí. Dělal jsem s GU-50 taky jakési pokusy o dvojčinný konec, ale s aut. předpětím (Rk) a v ultralinearu, nekmitalo mi to a přiznávám se, že na G2 měly o dost víc, než povolených 250V - vydržely to bez námitek. Docela to hrálo, ale neměl jsem po ruce pořádná výstupní trafa, tak jsem ten projekt nedotáhl, možná bych se k tomu měl vrátit...

[Jan16]

Ten poťák na vstupu je na změnu hlasitosti nebo na štelování pracovního bodu flašky, či na obojí ?

[pzwak]

Jan16 - myslim, ze pracovni bod tim potakem na vstupu moc neovlivni, vzhledem k tomu, ze je pouzity autobias na katodovem odporu... Takze odpoved je zrejma :-)

[Jan16]

Mě to tak zřejmé nepřišlo, sorry. S malým poťákem 10k asi změna výrazná nebude. S poťákem 1M by se to asi chovalo jinak. Aspoň vám to bude pořádně práskat do repro-domníval sem se, že by dc na poťáku nemělo být, že se tomu kde kdo snaží zabránit. Nemyslim si, že na mřížkovým odporu je nulový úbytek a nulový proud.

[DJ_Rix]

Jak jinak by se to podle tebe s poťákem 1M chovalo ? Přece do té G1 snad teče nějaký proud U těchto malinkejch lamp to snad budou jen nějaké pA.

[Jan16]

Pokud do G teče nějaký, byť malý proud, dělá na Rg úbytek. Pokud to překlapneš poťákem 10k a vynechá ti běžec, změní se skokově napětí na g, neb 1uA na 1M a 10k je docela rozdíl v napětí.
Pokud teda je to zapojení zcela v pořádku, proč je tam ten zbytečný odpor navíc, když bias může jít přímo přes poťák?
Chtěl jsem tím jen naznačit, jak se zbavit praskání poťáků, tj zbavit se dc offsetu na nich.

Pokud se nevyjadřuju dost přesně, změřte mi pak prosím úbytek na mřížkovým odporu bez připojenýho poťáku a s připojeným. Nevěřím tomu, že jsou to jen pA. Ale tak pokud jo, tak beru zpět... (stejně by mě zajímala konkrétní čísla)... Asi si večer doma zapojím pár flašek a přeměřím ty proudy...

[pzwak]

Podle datasheetu je Ig1 max 0.3uA (300pA, ve skutecnosti mnohem mene), max Rg1 je 1Mohm. Tzn. odpor R9 tam je opravdu jen jako ochrana proti spatnemu kontaktu bezce a v pripade kavlitniho potaku nema vyznam. Nicmene ty ses ptal, zda potak slouzi na nastaveni prac. bodu a o R9 rec nesla... :-) Takze odpoved zni ne, potak jako takovy prac. bod neovlivnuje.

Pochopitelne, pokud by mezi potakem a g1 byl kondik, tak tam R9 byt musi. Jenze je to jaksi zbytecny kondik navic...

EDIT - abych byl presny - samozrejme k urcitemu ovlivneni dojde, ale bude to pod 1%...

[Jan16]

0,3uA je 300pA ? odkdky?
0,1uA je 100mV na 1M. Na 10k je snad 1mV. Tzn při ztrátě kontaktu je to skok 99mV, který bude dobře slyšitelný. (vynechme teď superdokonalý poťák). Při snaze o superdokonalý zesilovač by mohlo být i tohle ošetřeno ne ?

Ve schématu není hodnota poťáku uvedena, nebo jsem přehlídl, pokud by tam byl nějaký větší, třeba megový, tak změna Rg 0 až hodně kilo musí mít taky vliv na pracovní bod. Jak velký, záleží na mřížkovým proudu, který není zanedbatelný. Aspoň já to za zanedbatelný nepovažuju, při těch impedancích, který tam jsou.

EDIT: změna 100mV proti třeba 1V opravdu neni 1%. To je 10%.

Takže: změřit úbytek na Rg s/bez poťáku -> spočítat si, jakou šupu to udělá při vynechání poťáku. A též přestat tvrdit, že mřížkový proud jsou pA. Nejsou. Ani já nejsem odborník na lampy, vim akorát, že něco takovýho existuje, párkrát sem s tim sprasil nějaký přiblblý Ačko, ale oblbovat se pA v mřížce nenechám. Schválně strčte měřák na mřížkáče i k té ECC, kolik pA tam teče.

[pzwak]

a mas pravdu, uz blbnu, 0.3uA je samozrejme 300nA :-) Jinak jen hovado by dalo na vstup koncaku potak 1Mohm, takze ani R9 by nebyl 1Mohm, ale spis cca dvojnasobek hodnoty potaku, ktery byva 50K. Pak bude skok z 7.5mV na 30mV, coz pri Ug cca 1.3V dela 1.7% (pocitano pro mezni proud 0.3uA a potak ve stredu drahy. Ve skutecnosti to bude o mnoho mene, nikde se mi nepodarilo najit udaje o mrizkovem proudu pri tomoto predpeti. Nicmene to dneska zmerim a pak napisu, o kolik se pohne prac. bod pri zmene mrizkoveho odporu z 10k na 1M. Samotneho by me to zajimalo, ale asi to nebude nijak problematicke, neb zde uvedene zapojeni se pouziva uz dlouha leta...

[PB0305]

Uvedené zapojení se běžně používá a nepraská to. Viz např Lukeš str.471.

[Jan16]

Však já neřikám, že je to blbě. Jen mě napadlo, že by případnému praskání mohl zabránit oddělující kundík mezi poťák a g lampy.
1M poťák jsem uvedl proto, pač ve schématu chybí hodnota, tak jsme si tam nějakou domyslel, pro zvýraznění výše uvedeného problému. Samozřejmě nechci nikomu radit, aby tam dával 1M... (ale znám pár takových, co by to tam klidně dali, protože se to tam prej dřív dávalo, tak to tam musim mít taky) :-)