Funkce diferenciálního stupně, lokální kompenzace?

[Jan16]

Zdravím
Mohl by mi někdo prosím vysvětlit, jaký účel mají ta dvě PNPčka "tam nahoře" ?



Díky,
H.

[zuki]

Dělají zdroj proudu pro kolektor T1, tzn. velkou impedanci pro signál VAS. A na větší impedanci je i větší signál. Taky si můžeš něco pročíst o proudových zrcadlech. Proud T2 se "zrcadlí" přes T4 do kolektoru T3.

[Jan16]

Já se ještě tak jako dohrabat k tomu jak tam běhají ty proudy zvládnu, i jsem přišel na to, že T3 je řízený zdroj proudu a že T4 je jen doplněk aby to bylo symetrické v obou kolektorech T1 a 2. Jen jsem nebyl schopný z toho vyvodit, jaký to bude mít důsledek.

Takže to zvyšuje zesílení diferenciálního stupně. To jsem potřeboval vědět - už jsem to asi pochopil. Díky zuki.



Pak bych měl ještě otázečku, podle čeho určit lokální kompenzační kondenzátor C? Řekněme, že mám postavený celý zesilovač a chci se nějakým vhodným (jakým?) způsobem doměřit správně kapacitě toho kondenzátoru. Co a jak bych měl měřit, abych zjistil, že velikost tohoto kondenzátoru je správná?
Mám jen tušení, že celková kompenzace (paralelně ke zpětnovazebnímu odporu) je kompromis mezi rychlostí a stabilitou. U tohoto druhu kompenzace ale netuším. Díky za nakopnutí správným směrem.

[Dalča]

pěkné povídání je tady:

http://www.roznovskastredni.cz/dwnl/pel2...cochar.pdf

[kazzatel]

Musíš měřit zkreslení na vysokých kmitočtech, kde tento kondenzátor snižuje OLG, čili je-li příliš velký, je OLG menší a je tedy je menší rezerva zisku po zavazbení a proto větší zkreslení....

[Jan16]

Díky, jen ještě co znamená zkratka OLG ?

[kazzatel]

OLG - open loop gain, čili zisk při rozpojené zpětné vazbě...

[Jan16]

áha, to dává smysl.
Mě spíš jen zajímalo, že když mám v zesilovači dva kompenzační kondíky, jeden zde na rozkmiťáku a druhý kompenzuje celkovou zpětnou vazbu, tak jak vlastně poznám, který kondík mám vyměnit, aby se zesilovač choval mravně a třebas nekmital? (zjednodušeně řečeno)

[danhard]

Každej ten kond má jinej význam, na rozmitu dělá přirozený dominantní pól celkového přenosu, v celkové zv malá hodnota přes odporovou síť může kompenzovat parazitní pól způsobený vstupní kapacitou, vyšší hodnota pak dělá proporciálně derivační člen, který mění fázovou rezervu při průchodu jednotkovým zesílením ve smyčce.

Možná by jsi si měl zkusit prostudovat trochu obecné teorie, zkus v google hesla:
kriteria stability, teorie regulace, stabilita lineárních systémů, stabilita nelineárních systémů, PD regulátor
a zkus to přiřadit konstrukci zesilovače.

[kazzatel]

Ideální je, je-li ten zpětnovazební co nejmenší, nebo žádný. Pak je sice zkreslení na vysokých kmitočtech trochu vyšší, ale celkově je zesilovač stabilnější a nedostane se tak snadno do problémů. Základní potíž je totiž v tom, že čím je transistor " blíže ke vstupu " tím má vyšší mezní kmitočet, takže sice zvládne vysoký kmitočty ale jeho výstup navazuje na stupeň který je pomalejší a nepřenese je stejně dobře takže vlastně zpětná vazba nemůže dobře fungovat. Ideální by bylo, kdyby vstup byl naopak nejpomalejší, ale takový transistory už z principu není možný vyrobit...

[Jan16]

Díky za krátké vysvětlení, k těm kompenzacím se ještě dostanu, je spooousta věcí, co tam nechápu a ještě větší spousta co se toho naučit :-)


Mou pozornost zaujal rezistor R39. Proč tento rezistor je zapojen tak jak je, a není rozdělen na dva "klasické" emitorové odpory? (myšleno tak, že by se střed R39 propojil s výstupem zesilovače)?
Když se nad tím zamyslím, napadá mě, že takto zapojený R39 určuje klidový proud tekoucí skrz T15-16. Mezi bázemi T15-16 je napětí z násobiče Ube, toto napětí (mínus dvakrát Ube) se vyskytuje v klidu na R39, bude tam tedy nějakých cca 2,6V, klidový proud T15-16 je tedy 5,5mA ?
Pokud bychom R39 rozdělili na dva Rbe odpory 220ohm, klidový proudby skrz T15-16 musel téct vlastně také... Takže zde rozdíl nebude :-/ V čem by se to tedy lišilo? Takto zapojený rezistor jsem viděl už ve více zesilovačích, nejen zde v DPA110. Díky za vysvětlení :-)

[zuki]

V "klidu" je to stejné, ale zkus si představit, že při buzení koncových tranzistorů se napětí na bázích T15(T16) změní nahoru, nebo dolů třeba o 1V...

[opamp]

Nebo si zkus představit, ve které verzi se koncáky rychleji a bezpečněji uzavřou (teď mluvím spíš o R40, R41 versus jeden odpor 100R mezi bázema koncáků).

[Jan16]

Zuki: To si představit umím a nevidím žádný rozdíl ve funkci zesilovače. Oboje bude fungovat, ale něco asi trochu jinak. A právě nevim, v čem ten rozdíl bude.

opamp: To už je lepší "nakopnutí" správným směrem. Takže v tom mám hledat rychlost zavíraní trandů. Stále to v tom ale nevidím. O co tedy jde? Když bych mezi koncáky dal jeden 100 ohm odpor, však to by taky nejspíš fungovalo... Nebo ne?

[zuki]

Ježkovi voči, jak to může být stejné? Pokud máš odpory vázaný na střed (výstup), tak při změně buzení povede jeden z tranzistorů T15(16) míň a druhý víc. A taky se bude trochu jinak dít odbuzení následných tranzistoru (nakopnutí od Opampa). Při vypínání tranzistoru zůstává náboj na bázi ( báze má také i nějakou tu kapacitu apod...) a ten se snadněji "odčerpá" větším proudem do země nebo ještě lépe do záporna (vůči polaritě buzení tranzistoru). Atd...

[danhard]

Predstav si to pro vetsi vybuzeni, treba 10A vystupniho proudu, potom uz T17,T18 jdou do uplneho zavreni, zatimco s odporem napric jsou udrzovany pod proudem.
Ale nejlepsi si to nasimulovat, nebo detailne zmerit a podle toho se rozhodnout, jaka vlastnost je pro me zajimava.

[mechanik]

danhard, aký program doporučuješ na takéto simulacie?

[opamp]

Tohle by mělo být vidět v čemkoliv...

[Jan16]

Danharde díky, tvé vysvětlení jsem už teď snad pochopil. Díky. Jen pro kontrolu: Bylo to tedy myšleno tak, že ten odpor udržuje stálý proud T15-16 zatímco budiče/konce při větším výstupním proudu se na jedné straně otevřou a na druhé úplně zavřou ?

[mechanik]

a celkovo nejake doporučenie na simulovanie zosilovačov a ich častí?