Úprava korekčního obvodu v aktivních PC reproduktorech Encore P-401

[ivoss]

Přes léto používám na zahradě staré PC reproduktory encore P-401 a vloni, když jsem dodělával výstup na subwoofer a repasoval chrastící potenciometry mě napadlo podívat se, jak je zapojený korekční zesilovač. Nakonec jsem našel na netu i schéma: (snad autorovi nebude vadit, že ho tu uveřejňuji). Jelikož je tam něco jako "sledovač signálu" s tranzistory, říkal jsem si, jestli by nebylo lepší nahradit tranzistory operákem, zbyly mi nějaké JRC4580, tak bych to tam prskl, případně korekčák kompletně předělal.
Co na to říkáte, mělo by to smysl? Jelikož nemám osciloskop ani generátor, zkoušel jsem zapojení simulovat v EWB a přenos korekčního obvodu ani nešel nastavit tak aby byl lineární, v reálu ale funguje korekčák subjektivně dobře, bohužel nemám to jak přeměřit.

[Otas]

Zajímavé je, že takto prováděné korekční obvody (pasivní) jsou prý poslechově hodnoceny lépe, než aktivní s OZ.
Je ale fakt, že bys pak mohl zrušit obvod tranzistoru, který dohání ztrátu na pasivní korekci a ten obvod je natolik prostý, že by tam měl naopak zkreslení trochu přidávat.
Nevím rozsah dnešních korekcí, s jedním OZ máš možnost regulovat cca +-18 dB, nebo zavést ještě korekci středů, popřípadě horních a dolních středů (což používám já, ale v profi). Možná zapojení jsou tady popsána na jiném vlákně a kapitole. https://www.audioweb.cz/showthread.php?tid=11472

[ivoss]

Zajímavé, mně nepřišlo, že by ten tranzistor doháněl ztrátu korekčního obvodu, vloni jsem to zkoušel simulovat, bohužel teď to už nemůžu najít, ale jak budu mít čas, zkusím to celé znova nakreslit v EWB a odsimulovat, v podstatě i musím, protože nedokážu spočítat zesílení, abych to mohl zkusit nahradit operákem. Při reálném měření střídavého napětí při konstantním buzení bylo za tranzistorem tuším ještě menší napětí, zítra to zkusím znova přeměřit.
Smysl toho tranzistoru vidím spíš v oddělení proměnné impedance regulace hlasitosti od korečního obvodu - TDA2616 má vstupní odpor 20k a tak je jasné, že regulací hlasitosti by docházelo k ovlivňování korekčního obvodu. Co mě ale zaráží je odpor v emitoru toho tranzistoru, ze školy si mlhavě vzpomínám, že tento odpor dělá vstupní odpor zesilovacího stupně (je to skutečně tak?) a tady je jen 1k5. To by znamenalo, že celý ten korekční obvod, kde jsou o řád vyšší odpory, je zatížen odporem 1k5.

Ale to hlavní, co mi vrtá hlavou je zkreslení, jaké může mít takový jednoduchý obvod s jedním tranzistorem zkreslení, jestli by operák neměl zkreslení ještě vyšší.

[Otas]

Obvod má zesílení cca 7,5 (11,5/1,5).
Odpor v emitoru stabilizuje napětí v kolektoru, snižuje zkreslení (zpětná vazba), vymezuje zesílení a linearizuje + zásadně zvyšuje vstupní impedanci. Výsledek z hlavy nevypálím, ale při dobrém H21e bude vstupní impedance stovky kohmů.
Obvod nejprve ztratí z napětí na vstupu L značnou část napětí (tady nevím kolik, to si odsimuluj, samozřejmě záleží na pozicích poťáků)) a nižší napětí je potřebné zase zvednout, aby to pasovalo k tomu TDA.
Neměl bych z toho zesílení těžkou hlavu, protože operák zachová vstupní napětí stejné (při korekcích 0 dB), popřípadě lze z něj dá vložením jednoho odporu i nějaké zesílení vytáhnout.
Pokud měl vstupní korektor zesílení do + (myšleno zdůraznění výšek, nebo basů s příslušným poťákem na doraz) alespoň 9 dB, žádné zesílení na operáku nebude potřebné...
Výhodou bude větší přebuditelnost, vyplývající i z nutnosti záporného napětí pro napájení OZ (jakési -Up).
Zkreslení je dáno účinkem zmíněné zpětné vazby v porovnání s negativními vlivy typu nelinearita zesílení tranzistoru, vliv zátěže atd.
Já si pro svou praxi odvozuji zkusmou úroveň zkreslení jako 50 děleno (H21e/zesílení zapojení). Což mi pro tenhle obvod dá cca 1 %. Ale to je můj soukromý výpočet, za který mne tu určitě ukřižují, není tam zachycena spousta vlivů, které to mohou změnit (zlepšit) i o řád. Operáky dosahují běžně 0,02 %.

[ivoss]

Aha takže s tím vstupním odporem to nebude tak jednoduché. Asi se mi to za ty roky, co jsem nic takového neřešil, zjednodušilo v hlavě :-D. Ale pokud můžu vstupní odpor považovat za zanedbatelně vysoký, tím lépe. To zesílení jsi takhle vysekl podle čeho? Počítals i s h parametry tranzistoru? Zkusím to teda odsimulovat, bude to rychlejší, než hledat sešity ze školy. Díky za motivaci, teď když vím, že ta náhrada operákem má smysl, tak se do toho s radostí pustím :-).

EDIT: Tak jsem odsimuloval samotný sledovač a zesílení je přesně 6, vstupní odpor 155 kOhm. Pohledal jsem na netu ještě nějakou teorii, že to zkusím ještě spočítat a zarazilo mě, že odpor 1,5 MOhm nastavující pracovní bod je zapojen až ke kolektoru, místo k napájení, čímž dělá malou paralelní zpětnou vazbu navíc k seriové, na zesílení to má trochu vliv, když to přepojím přímo na napájení, zesílení je 6,3. Možná to byl záměr, možná chyba v zapojení.
Jinak vstupní odpor mi vyšel 230k pro h21=185 (z datashitu) a zesílení -Rc/Re vychází 6,66. (Už chápu, že h parametr nemá na zesílení malých signálů vliv, ale nebudu maskovat, že jsem to nevěděl).

Teď už mi asi nic nebrání abych tam místo těch tranzistorů prskl NJM4580.

[Otas]

Odpor od kolektoru stabilizuje napětí na něm při rozdílném H21e, což zajišťuje dostatečný rozsah napětí zpracovaného signálu, i tak to ale může být na hraně, představ si, že přidáš basy a výšky naplno.
Tyhle korektory vyžadují dostatečně nízký výstupní odpor zdroje signálu. Pokud by byl příliš vysoký (cca nad 2 kohmy), pak by se musel pro dobré fungování vložit ještě jeden OZ před korektor.
Ale jak už jsem napsal několikrát jindy, kvalita signálu bude omezena především kvalitou zvukové karty PC, ne tímhle korektorem. Ono vždy platí základní zvukařská poučka: KVALITA ZVUKOVÉ APARATURY JE URČENA JEHO NEJNEKVALITNĚJŠÍM ČLÁNKEM. Často to ovšem bývá to, co je mezi pultem a židlí...

[ivoss]

To TDA má výkon 12W, což je cca 7V a při zesílení 30dB to bude max. 250 mV na vstupu, to by neměl být problém ani pro ten sledovač, "přebuzený" zvuk jsem z toho naštěstí nikdy neslyšel. Jinak tyhle repráčky používám jen přes léto venku na zahradě, pod pergolou (na plasťáky hrají přijatelně a nevadí jim, že občas zmoknou), krmí se to ledasčeho, co je zrovna po ruce, MP3 přehrávač, mobil... o kvalitě signálu z těchto zařízení si nedělám žádné iluze, ale proč to ještě něčím zhoršovat. Mám tam dodělaný výstup na subwoofer s pasivním filtrem v signálové cestě, tím krmím můstkový zesilovač ze dvou TDA2050 posílených tranzistory, ke kterému je připojena tuba s ARN165, všechno jsou to ještě pozůstatky z mých pubertálních let, které by se jinak už vyhodily. Teda ten zesilovač pro sub jsem stavěl vloni, abych využil krásné nové 50VA trafo, bohužel s blbým napětím 1x18V (proto je zesilovač můstkový). Hraje to celé slušně, přijatelně, ale proč by to nemohlo hrát ještě líp, že :-).

Mám ještě dotaz ohledně toho NJM4580 - v datasheetu udávají nejnižší zkreslení pro Vo=5V, je to vidět i v grafu. Tím Vo se myslí napětí signálu, nebo stejnosměrný offset? Je vhodné pro tenhle operák nastavovat nějaký výrazně kladný offset, pro zlepšení kvality? U některého operáku, tuším AD826 jsem tady na fóru četl "nabiasovat 5mA do áčka", jelikož nejsem člověk z praxe, tak se pouze domnívám, že je to posunutí offsetu tak velké, aby operák pracoval jakoby ve třídě A.

EDIT: Tak jsem to tam nabastlil. Odpory mezi + vstupy a zemí jsem dal poměrně velké, 150k, což asi není ok pro oz s bipolárními vstupy, ale míň si nemůžu dovolit vzhledem ke korekcím. Početl jsem si o biasování a vrazil odpory 10k mezi výstupy a - napájení, což by mělo udělat cca 1,8mA bias current, doufám, že jsem na netu nevyčetl nesmysly a má se to skutečně dělat takhle....
A teď jak to hraje - to je úplně jiná písnička, zkoušel jsem to sluchátky před a po úpravě a rozdíl je propastný, středy jsou čistší a detailnější, výšky ostřejší, možná trochu moc "chrastivé", ale basy jsou úplně jiné, hutnější, pevnější a je jich o tolik víc, že teď už korekce budou asi pořád jen na nule (kde podle simulace přidávají 6dB). Ani bych z toho TDAčka takový zvuk nečekal. Jediné, co je horší, je šum, je ho sice trochu méně, ale je ostřejší, syčivý, asi to nějak kmitá, bude to chtít přemostit zpětnovazební odpory nějakým pikofaradem, doma jsem bohužel žádné malé keramiky nenašel. Ale jinak spokojenost, i výstup na subwoofer se značně zkvalitnil, v něm ještě hodlám vyměnit NE5532 taky za to NJM4580 a možná taky doplnit bias... (až podle toho, co mi kdo doporučí)

[Otas]

Mno, nepochlubil ses konkrétním zapojením. Nezaměnil jsi jen tranzistor za OZ?
Jinak těch 150 k je strašným zdrojem šumu a moc to nevylepšíš žádným kondíkem, leda bys ubral část výšek. Když tam vrazíš při těch 150 k místo nízkošumového NJM třebas tupý bifet TL072, dosáhneš nejspíš lepšího výsledku. Mám tuhle zkušenost z porovnání OP27 s TL071 na 220 k vstupu. Samozřejmě případná zpětná vazba by měla být na úrovni jednotek kohmů.
S NE 5532 bych nehýbal, mezi těmi operáky nebude kvalitativní rozdíl.
Nejnižší zkreslení bude při výstupním napětí signálu 5 V.
Bias já považuji za důležitý pro lidi s netopýřími slechy, touto cestou já nechodím. Raději mám dobré operáky od originálního výrobce, ale zase jen v mezích cca 100 až 200,- Kč za kousek (mí favorité jsou OPA 134 a 132 a dvojice od nich). Ale třeba se někdo další zapojí do diskuse a osvětlí opačný názor.
On i ten AD826 sám o sobě (pokud si ho nepletu, nechce se mi to kontrolovat hledáním) patří mezi ty dražší, precizní, ultra nš.

[ivoss]

V podstatě jsem jen zaměnil tranzistor za oz, jak píšeš, ale to přece byl celou dobu můj plán. Do korekcí jsem hrabat nechtěl. Zapojení je asi takové:
Je to zapojené (viz originální schéma nahoře) vstupem na běžec Treble potencimometru a výstupem na Volume potencimetr, přesně tak jak byl zapojený sledovač s tranzistorem. Rád bych dal na vstup menší rezistor, ale jaký je optimální? Minimum, co bych tam mohl dát je tak 75k, pod tuto hodnotu už se příliš przní frekvenční přenos výhybky, už 100k je na tvaru charakteristiky znát (podle simulace v EWB5). Ten sledovač s tranzistorem měl vstupní odpor nejspíš ještě vyšší.
Zpětná vazba by měla být proč v řádu jednotek koloohmů, má to taky vliv na šum? NJM4580 snese zátěž třeba 2k bez újmy, tak není problém posunout vazbu do o řád nižších hodnot... stačí říct. Víceméně jsem tam vrazil takové odpory, jaké jsem doma našel, jen abych dosáhl původního zesílení. S TL072 mám celkem dobré zkušenosti, ten při symetrickém napájené dokonce funguje i bez odporů na vstupech, kupodivu se i drží výstupem na nule, jednou jsem tam ty odpory zapomněl dát a zjistil to až po výměně za NE5532, které šlo samozřejmě hned do saturace. Ale než tam mít TL072, to raději překousnu ten šum, všechno, kde jsem měl tenhle operák mělo rozpatlaný zvuk s gumovými nevýraznými basy (byť čistý bez výrazného zkreselní) a většinou jsem to časem měnil za NE5532.
To NE5532 ve výstupu pro sub chci vyměnit na zkoušku, protože tak jak mě JRC4580 překvapilo u těch korekcí (hlavně co se týče basů), mě NE5532 ještě nepřekvapilo, připomnělo mi to zvuk starých japonských rádií z dob, kdy i nejlevnější kategorie elektroniky byla kvalitní a tyhle rádia s koncem TBA810 a podobnými hrály do sluchátek moc hezky. Vrhnu se na to znova po víkendu.

[Otas]

Vstup 150 k by byl tak k fetovým vstupům. Někde jsem viděl srovnání graf šumu v závislosti na vstupním odporu u ultra nš obvodu s bipoláry a právě (sice také nš, ale zdaleka ne tolik) OPA 134. Při dosažení 27 k se oba šumy srovnaly a výše na tom byl jednoznačně a čím dále tím lépe OPA.

Jinak návrh řešení:
1. Vyhodit vstupní kondenzátor 1 uF, dát propojku a odpor zvolit cca 82 k - můžou sice přijít problémy s chrastěním poťáku basů, ale riskl bych to.. Ten kondík dát popřípadě až na vstup L, kdyby se tam odněkud cpalo ss napětí.
2. Hodnoty odporů ve ZV snížit 10 x, má to zásadní vliv na šum (opět má zkušenost: snížení odporů ve ZV z 270 k a 33 k na 27 k a 3k3 snížilo šum o 3 dB - a to tam je OPA 134), u bipolárů je dobré držet hodnoty níže.
3. Zvážit, zda musí být zesílení těch skoro 6, popřípadě snížit.

Doufám, že OZ jsou origo, mám zlou zkušenost s GME, kdy super nš OZ (á 120,-Kč) šuměly nad úrovní MAA1458. Po výměně zlostných dopisů mi vrátili alespoň cenu těch tří obvodů.

Trochu mi uniká účel těch diod (možná na udržení napětí při záběru výkoňáku?), dal bych s nimi do série odpor 100 J, protože hodně šumu přicházívá ze zdroje a přes diody se to podle mého názoru protáhne, RC člen to potlačí.

[ivoss]

Ano, diody jsou pro případ poklesu napájecího napětí, když TDAčko zabere, ty odpory tam zkusím doplnit a uvidím, jestli to pomůže. Tenhle pomocný napájecí obvod jsem tam dodělával už předtím, pro napájení operáku ve výstupu pro sub.

Operáky mám z GESu, objednávali je z centrálního skladu, takže existuje šance, že jsou to originály, ale zaručené to nemám. V GME bych je nekoupil, sám mám špatné zkušenosti, hlavně s výkonovými tranzistory.

Zpětnou vazbu teda snížím na 10k a 2k2 a zkusím snížit ty odpory na 82k. Vynechávat kondík se mi moc nechce, zkusím ho jen zkratovat, co to udělá, stejnosměrná složka se na vstup "L" určitě dostane, ale horší je, že ten vstupní odpor operáku by pak byl promměný v závislosti na nastavení basových korekcí a kdoví co by to dělalo, minimálně by se mohla měnit míra šumu v závislosti na nastavení basů. Jak se dostanu domů, zkusím to odsimulovat v EWB, jestli by to nemělo vliv na charakteristiku korekcí.

Celkově ten šum ale není nijak hrozný, nebudu to moc hrotit :-). Spíš budu experimentovat s tím biasem, jestli poznám uchometrický rozdíl.

[Otas]

Těch 82 k je samozřejmě dost na hraně, ovlivní to korekce. Pokud se bez této změny obejdeš (šum není tak zlý) tak tam nech těch 150 k. Raději bych zkusil nejprve vše ostatní, včetně kondíku. Nakonec zpětnovazební korekce tam ten kondík obvykle nemají.

[ivoss]

Tak jsem to už nějak dokončil, nakonec jsem tam dal těch 82k, ale zkoušel jsem, že na šum jako takový nemá velikost tohoto odporu vliv, při 220k byl šum stejný (měl jsem tam zapojených několik odporů v serii a postupně je za stálého poslouchání zkratovával). Jediné, co ten odpor ovlivní jsou různé okolní ruchy a také množství basů, čím menší odpor, tím méně jde z výhybky basů, což se ukázalo už při simulaci. Teď mi došlo, že jsem zapomněl zkusit zkratovat ten vazební kondík, sakra. Bohužel nakonec si nad zvukem NJM4580D moc nerochním, sice jsou mohutné basy a zvuk je takový jasnější, ale výšky jsou pořád chrastivé, občas sykavé a vyšší středy plechové, občas dost nepříjemné. Řekl bych, že i zreslení je občas dost slyšitelné. Jelikož takhle divně teď hraje vše, do čeho jsem tyhle 4580 narval (místo TL072 od ST), mám podezření, že ty obvody jsou nakonec přecejen čínské falzifikáty. Nasvědčuje tomu i zastarale vyhlížející pouzdro s ostrými hranami, leadframe taky vypadá dost zastarale, když to na pohled srovnám třeba s TL072 od ST nebo s NE5532 od TI (oba zaručeně originální), nechce se mi věřit, že by JRC používalo úplně jiné leadframy, vývody mi připomínají obvody tesla z 80tých let. Asi budu muset ty operáky objednat z nějakého lepšího zdroje a třeba zkusit i nějaké dražší, které se snad tolik nefalšují.

[Otas]

Zajímala mne i ta upravená ZV, pozoroval jsi nějaký vliv?
Podle popisu bych zavěštil, že OZ je pomalý, asi pajc.
Důležitá otázka je samozřejmě, zda byl zdroj signálu na kvalitní úrovni, zvukové karty stojí obvykle za nic a zvuk, honěný přes MP3 (pokud to není zvlášť rychle taktováno - nevím, zda říkám správný výraz) je zbytečné na testování analogové aparatury používat, předčí ho i MAA 1458.
Pokud chceš origo, obvykle to dodává www.EZK.cz, chci-li nadprůměrnou kvalitu, pak v bipoláru LME49720, s FET tam má OP275 GPZ. A nebo vyzkoušet tu 4580 od něj a porovnat. Jinak zpravidla stačí osvědčená NE5532A (ale ta se moc na tenhle korektor nehodí, má nízký vstupní odpor). Já občas chodím na cz.farnell.com (pro mé oblíbené OPA 134 - 2134), ale je to dražší na dopravu, i když skutečně rychlé.

[ivoss]

To jsem bohužel zapomněl porovnat, ale propastný rozdíl to asi není, to bych si všiml. Testoval jsem skladbou v MP3 formátu 320 kBps, samozřejmě to není ideální, ale taky tohle zařízení není žádné Hifi ;-), zvuková karta je integrovaná, ale slušná (v kompu je nějaká premiová řada desek od asusu, typ zhlavy nevím), když sluchátka zapojím přímo do zvukovky, hraje to hodně slušně. Rozdíl mezi poslechem napřímo a přes tento krám je nyní propastný, škoda, že jsem nezachoval původní sledovač s tranzistory pro porovnání. Možná ho ještě ze srandy exhumuju na kousku univerzálního pls a porovnám to, ale až seženu nějaké lepší operáky, objednávat z EZK se mi moc nechce, asi počkám až bude někdo ze známých něco objednávat z farnella. Teď jsem se ještě pustil do toho zesilovače pro sub, který je tvořen dvěma stejnými moduly s TDA2030A posílených tranzistory BD911 a 912, zapojených do můstku, buzené přes dvojitý operák, jeden jako sledovač, druhý jako invertor. Po výměně TL072 od ST, za tenhle křáp od číňanů to hrálo samozřejmě hůř, jelikož to TLko jsem z dps odstříhal a zničil ho tak, nejradši bych si naliskal, protože samozřejmě po ruce žádné druhé zaručeně originální nemám. Přistoupil jsem k výměně originálně vypadajících 2030A za méně originálně vypadající 2050 a výsledek je, že to nehraje už vůbec :-D. Ale to bude spíš odvážnými zásahy do obvodu, které jsem provedl ve snaze vylepšit chování zesilovače, popíšu v jiném threadu, kde jsem ten zesík řešil už vloni.

[Otas]

Já jsem obvod NJM4580 použil jednou, protože jsem potřeboval nahradit obvod M5218AL v pouzdře SIL8 v mechanicky velmi slušném mixu Akyjama tuším 45 (skvělé poťáky bez vady slouží dodnes). Nakoupil jsem ho u EZK, celý mix se zvednul náhradami M5218 v DIP za oblíbené OPA2134 a odstraněním konstrukční hrubky - zbytečně vysokého zesílení právě v tom SIL8. Ne, že bych z toho zvuku úplně jásal (jiný mix, kde mám ty OPA výhradně, zní líp), ale proti předchozímu stavu to byl pokrok značný.
Jinak ty operáky dávám zásadně do patic (mobilní DJ aparatura) a nikdy se mi nestalo, že by se uvolnily, pokud jsem do těch patic předtím prasácky nenacpal již pájené.
Výměnami OZ pak nechávám testovat nejen svýma téměř stařeckýma ušima (co je to kmitočet 18 kHz? - neznám!), ale své mladé kámoše se slechy konkurujícími netopýřím. Oni mi rozeznají, když nahradím jediný operák OPA 2134 za jiný (slušný TLE2142) a určí na kterém kanále, strašné. A amatérským měřičem šumu zjišťuji výsledky v téhle oblasti - proto mohu pak házet ciframi (resp. dB).

[ivoss]

Zrovna ty plasťáky poslouchám připojené k počítači, protože v pc bedničkách (předělané Geniusy s měniči monacor) se mi po 3 letech odporoučelo TDA1557, asi se mu nelíbilo 15V ze spínaného zdroje. No a musím konstatovat, že jednak se na ten zvuk NJM4580 dá jaksi zvyknout a jednak ve středech je skutečně více detailů, zvuk se i jeví prostorově přesnější. Internetová rádia, která nemají alespoň 256Kbps se prakticky nedají poslouchat, je slyšet nekvalita vzorkování, která s TDA1557Q (které mám napřímo bez korekcí) nebyla poznat. Potvrdilo se mi, že TDA2616 je zvukově mnohem lepší, než autošváby od stejného výrobce.

A TLE2142 je lepší, než OPA2134? Je totiž o trochu levnější. Zrovna vybírám nějakou náhradu za to NJM, blýsklo se na lepší časy a mám možnost objednávky z farnella bez poštovného, seznam věcí mám zatím jen v hlavě a už se pěkně nafukuje, i když nejsou zrovna levní (jako třeba TME). Teď nevěřícně koukám na stránky GME a nechápu, jak mohou mít některé součástky až 5x dražší (např. výkonový operák L165V, o kterém uvažuju do zesilovače pro sub k posílení virtuální země z TLE2426 - který v našem absurdistánu už nikde nevedou, ač dříve ho třeba v GESu měli). Zatím to vypadá, že do toho korekčního obvodu použiju OP275GPZ s jfetovými vstupy, se kterým bude možné dosáhnout žádaného vysokého vstupního odporu a do zbylých věci hledám nějakou bipolární náhradu za rozumnou cenu (ideálně do 50Kč) s dobrým podáním basů, nenáročnou na zapojení, aby to fungovalo bez všelijakých kompenzací, které asi nezvládnu navrhnout.

[Otas]

TLE2142 byl v signálové cestě o něco hůře hodnocen, než OPA 2134 (alespoň mými kámoši - DJi).
U OPA 134 apod. se říká, že mají krásný lampový zvuk (přitom nš, precizní - ultra nízké zkreslení). Snesou přitom zapojení typu propustí a další náročná zcela bez zakmitávání a nutností kompenzace. Třeba pro ten korektor se dobře hodí. Nesmí se ale zatížit nízkou impedancí (pod cca 2 k), pak jsou průměrem. Mohl mne vzít čert, když se jakýsi prodejce sluchátkového zesilovače k PC chlubil, že tam ty 134 má. O něco lepší v nízké zátěži jsou OPA132, jenže se nehodí pro zapojení s minimálním zesílením (tuším pod 5), pak nemusí být stabilní. Ale použil jsem je ve ZV korektoru a bez problémů.
Naopak ta 2142 je výtečná pro nízkou zátěž a linkové výstupy s velkou kapacitní zátěží...
Pro linkové zátěže existuje symetrický výstup DRV134 - nuance k těm OPA. Těch obvodů se vyrábí...
Ale zvukovým kvalitám obvodů tady kluci věnovali celou dlouhou linku. I když je vše naposlouchané (tím mířím i na sebe) subjektivní, je zajímavé si to přečíst.
Bipolár bych klidně zůstal i u NE5532A. NE5534A už je ale háklivější, někdy se musí kompenzovat. Ale najde se řada dobrých a lepších obvodů v téhle relaci, např. osvědčené OP27 (origo!) bývaly o trochu lepší. Nenapadá mne teď nic kloudného (jsem teď orientovaný na OPA134 a LME497.0), snad někdo poradí.
Tvorbě cen v CZ nerozumím již dlouho, lidé si tu určitě vydělávají hodně peněz, když jsou u nás novinky (mobily, elektronika) o dvě pětiny dražší, než v GB. Teď čekám, že skončí olympiáda a slezou s cenami televizí. Nebo si pro ní zajedu do Německa.

[ivoss]

Ten thread o testu operáků jsem si už dvakrát četl, ale právě z toho nejsem moc chytrý, za vítěze by se dal považovat LME49720, ale ten je pro můj účel drahý a děsí mě těch 55 MHz GBW, to asi není moc vhodný pro moje jednoduché "univerzální" zapojení. OP275, který jsem si předběžně vybral tam hodnotí většinou docela slušně a je to JFET, akorát tam někdo varuje před zapojením na obvod s vysokou výstupní impedancí (což ty korekce jsou), kvůli nelineárním kapacitám vstupních jfetů.. pak by ale jfet operák jako takový ztrácel smysl, kouknul jsem do datasheetu a hele, popisují tam, jak tomuto jevu zabránit, stačí použít ve zpětné vazbě "dostatečně malé" odpory nebo vstupní impedanci vyvážit odporem o velikosti paralelní kombinace zpětnovazebních odporů zapojeným v neinv. vstupu. Ještě si ale rozmyslím, jestli to pro mě má smysl. Asi vezmu několik kusů RC4580 od TI, ať mám nějakou kvalitní levnou "kopii" NJM4580. Kdosi tam psal, že 4580 byla nejlepší od JVC, takže evidentně nejvíc záleží na výrobci.
Lampový zvuk OPA2134 by mi mohl vyhovovat, pokud jsou dobré a přesné basy (asi nejsou, že?). Přednostně mi jde o dobré pevné basy, to je totiž to hlavní, co při venkovním poslechu je velmi dobře rozpoznat, středy a výšky musí být nenápadné, aby neobtěžovaly a zvuk se nevnucoval, jak to vypnu a jsem rád, že je ticho, nebo mi dokonce zvoní v uších, tak je něco špatně :-). Teď když tu "pseudoaparaturu" mám druhý den na pracovním stole, jsem si dobře ověřil, že s tím NJM4580 se to vnucuje hodně, při sledování filmu nebo koukání na TV je skoro radost to poslouchat, až nechápu, jak prostorově může znít obyčejné dvoukanálové stereo (byť měniče jsou v tom kdovíjaké, nejspíš čína), ale jakmile si pustím hudbu a snažím se u toho něco dělat, po chvíli mě to "tahání za uši" štve.

[Otas]

Ten argument pro nižší hodnoty odporů zpětné vazby OZ s Jfety mi zapadá do mozaiky a zkušeností. Dalším přínosem je podle mého změření (u OPA134) i nižší šum.
U toho LME jsem zatím nezaznamenal nějakou potíž se zakmitáváním; je ale pravda, že jsem ho nikdy necpal do propustí a podobných na stabilitu náročnějších zapojení a vždy měl zesílení alespoň 3.
Vnímám, že jsi pesimista ve věci basů od OPA2134 (asi asociace: lampový zvuk = nízký činitel tlumení = málo basů). Nevím, chce to porovnat, skutečně dobrý obvod by samozřejmě nic zdůrazňovat ani ubírat neměl. Lampový zvuk bych technicky spíš zkusil definovat jako to, zda zdůrazňuje při přetížení sudé nebo liché harmonické (safra, teď nevím, které jsou ty správné) a vůbec chování v limitaci.