|
Pořádný flaškostroj
|
5. 9. 2011, 12:44
Mikrodetaily jsou tvoreny tichymi zvuky v nahravce,ktere jsou na beznem aparatu tezko slysitelne,prave SE a kvalitni stredobasy a vysky umoznuji plne vychutnat vse,co v nahravce je(moje zkusenost)...Polaci maji pro mikrodetaily a mikroprostor souhrny pojem plankton,to je to co dotvari atmosferu nahravky....tezko se to popisuje slovy,proto to ber s rezervou...
5. 9. 2011, 14:26
Sinclair ( ale i další... ):
To jste ještě nepotkali ZV ze sekundáru do katody flašky? Přikládám schéma Mo8.6 a ještě sofistikovanějšího Mo8.14, z fotek jejichž realizací jste si utahovali v jiném vláknu... ![[Image: 2868_p11407903.jpg]](http://s4.postimg.cc/5wo61jws9/2868_p11407903.jpg) ![[Image: 2868_p11407913.jpg]](http://s4.postimg.cc/imseen4qh/2868_p11407913.jpg)
5. 9. 2011, 14:33
jj, jde to tak, rejpalové by namítli, že to má offset va výstupu.. tak asi proto to není vnímáno jako "košer řešení..
5. 9. 2011, 14:39
Jj, taky jsem s tím neměl žádné problémy, a to jsem měl místo vazebního odporu kus drátu.
cca 5 mA (10% Ia) poteče reproduktorem. Nepatrně to vychýlí kmitačku a membránu dopředu nebo dozadu, tudíž nepatrně se může snížit Xmax a nepatrně se může zvýšit zkreslení (asi spíš neměřitelné a sluchem nerozeznatelné změny).
To klasický zapojení (viz. např. Quad) používá rozdělení zátěže mezi anodu a katodu, t.j. v katodě je cca 1/6 závitů primáru, tím vzniká silná lokálni záporná zpětná vazba, alternativa je do katody zapojit sekundár, pak jde defakto o autotransformátor.
Zapomněl jsem upozornit, že oba modely jsou sluchátkové preampy. Zde bude ofset ještě daleko menší.
A obávám se, že ty jsi zase zapomněl počítat s odporem vinutí trafa, které je pak paralelně k zátěži.
5. 9. 2011, 15:42
Předpokládal jsem ss odpor sekundáru cca 10% Rz, pokud je 5% tak pochopitelně sluchátky teče cca 5% Ia, atd...
5. 9. 2011, 15:46
Kurňa, honem si namaluj, kudy ti teče anodový proud!
To co teče přes sekundár trafa ( a tím i zátěž ) je omezeno odporem vazby a děleno paralelním spojením zátěže a odporu sekundáru. A to nemluvě že většina Ia teče katodovým odporem
Předpokládám, že Ik je zhruba roven Ia. (psal jsem Ia protože mi to připadalo srozumitelné a neumím napsat Ik s dolním indexem).
Mám na mysli zapojení podle schematu #99, kdy se pro výstup použije přímo vinutí označené sek., kterým prochází celý katodový proud. U tvých zapojení je pochopitelně offset zanedbatelný, tam ale není použita lokální NFB, ani rozdělení zátěže mezi katodu a anodu, takže to je něco dost jiného.
9. 9. 2011, 10:44
Ať je o čem diskutovat - co takhle přestavba AUJ620?
Dostala KT88, výstupní výkon stoupne na min. 110 W v AB třídě, vstupní citlivost 1 V... ![[Image: 2868_p11407933.jpg]](http://s4.postimg.cc/a1z2nguk9/2868_p11407933.jpg)
Ještě tolik hodin nenatočily, ale neměl by být problém.
Jsou sice na papírové hranici, ale původní EL34 na tom byly stejně. A co vím, hromada výrobců je až do kraje používá. Nezaznamenal jsem vůbec nic co by naznačovalo že by se to flaškám nemělo líbit.
9. 9. 2011, 17:27
To je k ničemu. Na pevnou instalaci budiž, ale ven s tím nemůžeš.
9. 9. 2011, 19:11
2 Kudlibabka - téměř jistě jsou tvé "mikrodetaily" tvořeny přímo vlastním zesilovačem a v původním signálu nejsou.
9. 9. 2011, 19:33
JJ Tomáši, nezbejvá než znovu zavýst do hifistickýho newspeaku mluno a éter..a Poláci si nějakým planktonem ani neškrtnou...
9. 9. 2011, 20:10
Pokud by někdo opravdu chtěl elektronkáč i s planktonem, tak tady je možnost:-) http://elektro.aukro.cz/elektronkovy-zes...76670.html
12. 9. 2011, 10:09
OT: ale ať nezakládám nové vlákno, když je to k tématu:
Kamarád si postavil lampáč (dual mono) na kytaru z trafíček z GESu a hraje slušně, ale chtěl by do napájení přidat další filtrační kondík přes tlumivku. Nevím jak se to správně jmenuje, ale klasika usměrňovač (můstek 25A/600V) první filtrační kondík, tlumivka a druhý filtrační kondík a z něj pak napájení katod. Kondíky jsou Nippon KMH na 105°C, 470uF/400V. Otázkou je jakou použít tlumivku? |
|
|
podpoř provoz fóra