Dotaz ohledně impedance reproduktorů a napájení zesilovače

[Nikeed12]

Zdravím všechny. Jsem začátečník a mám v plánu postavit si zesilovač s IO LM3886, hodně jsem toho přečetl zde i na jiných webech, ale přesto mám pár nejasností.
1.Napájení.
Na několika webech jsem se dočetl, že když má trafo sekundární napětí třeba 2x22V tak po vyfiltrování pomocí kondenzátorů má (střelím) 2x30V.
Podle čeho nebo jak zjistím výsledné napětí po vyfiltrování ? je na to nějaký vzorec ?
Ještě by mě zajímalo jestli můžu napájet korekční předzesilovač, koncový zesilovač a případně také indikátor vybuzení stejnými větvemi jednoho trafa, nebo musím použít 2, Samozřejmě bych pro každý modul (indikátor,předzesik,koncák) upravil velikost napětí.

2.Impedance.
Dá se nějak udělat abych mohl na zesilovač připojit repro s impedancí 4 i 8 ohmů ? jestli ne tak co musím udělat aby byl zesilovač na určitou impedanci ? Dočetl jsem se že to má něco společného s napájecím napětím zesilovače ale nějak mi to nešlo do hlavy.

A pokud to bude možné vynechte věty jako "vykašli se na to" a podobně.

[reeb]

1. Máš-li trafo se střídavým napětím 22V, po usměrnění a vyfiltrování ti vyskočí napětí na: 22 x odmocnina ze 2 = 31V stejnosměrných. Je to vzorec pro špičkové napětí. Umax = √2 . U = 1,4142 U. Se zatížením padá.
Ze sekundáru trafa lze napájet i jiné zařízení, při dodržení určitých pravidel, jinak hrozí zemní smyčky a brum. Použití zvláštního vinutí na trafu přináší výhodu a větší variabilitu.

2. Solidnímu zesilovači je jedno jestli na něj připojíš 4 nebo 8 ohmovou zátěž. Kvalitní zvládne 2 ohmy nebo i nižší. Problém může být u integrovaných obvodů které jsou napájeny maximálním napájecím napětím (katalogový list), ty jsou pak při 4 ohmové zátěži přetíženy a proto se doporučuje jen 8 ohmová zátěž.

[pslava]

první, odkaz na googlu.... stačí hledat
1 http://forum.mcontrollers.com/viewtopic....e4d346681c

Konkrétně u lmka je občas se společným napájením problém. Lmkám se to občas nezdá a nechce to přestat bručet...
Doporučuji trafo alespoň s pomocným vinutím pro ostatní obvody.

[divnypocit]

když to budeš napájet 2x22 střidavých tak můžeš jet v pohodě i do 4ohm (u toho LM) .. jinak když si k předzesilovači apod koupíš za pár kaček malé trafíčko tak tě to nezabije a vyhneš se případným problémům.

[Nikeed12]

jo díky moc všem moc jste mi pomohli.
A mohl bych to napajet 28v střídavých (40v ss) a jit do těxh 4 Ω ?

[divnypocit]

Můžeš ale to pouzdro je tak malinké, že ti to nebude stíhat chladit a bude se ti zapínat tepelná ochrana. Pokud chceš větší výkon tak si postav něco tranzistorového. Ale měl jsem to doma, napájeno 2x18v a i tak to udělalo randál přes celý byt.

[Nikeed12]

a když použiju 2x17V střídavé (2x24V ss) tak by to mělo být OK ?
(omlouvám se že mám takové lamské otázky ale chci mít jistotu)

[divnypocit]

68W cont. avg. output power into 4 at VCC = ±28V
38W cont. avg. output power into 8 at VCC = ±28V
50W cont. avg. output power into 8 at VCC = ±35V

takže si to promysli .... já bych byl pro možnost +-28V a neřešil bych .. u 17V střídavých to bude taky hrát ale to by pak chtělo citlivější 4ohm bedny raději a byl by to výkonový kompromis. Záleží i na bednách na velikosti mistnosti a tak.

[Nitram]

jen k te impedanci.. hele neni to zadna velka veda - logicky z ohmova zakona jde o proudovou zatizitelnost toho daneho vystupu.

Cim je nizsi impedance - tim vyssi projde zatezi proud pri srovnatelnem napeti. Resp. take jinak receno tim klesa pozadavek na velikost napeti, pri zachovani srovnatelneho prikonu.

Takze: zapojit tak aby to nejak hralo, muzes "teoreticky" cokoliv kamkoliv, nicmene pocitej s tim, ze pokud mas vystup konstruovany na vyssi impedanci (8ohm) nez jakou tam chces pripojit zatez (4ohm repro) tak ten vystup proste NIKDY NESMIS zatizit vetsim proudem, nez jaky by odpovidal maximalnimu proudu s konkretni impedanci, na kterou je vystup puvodne konstruovan !! ..protoze by to zesik pravdepodobne nezvladl a pokud nema na vystupu dobrou ochranu proti pretizeni, mohl by treba i hezky zaplapolat (pokud ji ma, tak zapracuje a vystup ti pretizit pravdepodobne vubec nedovoli, ale..) - v opacnem pripade (4ohm vystup + 8ohm repro) to tedy bude prsne naopak - zesik sice hraje jakoby "na plno", ale proud z vystupu tece reproduktorem ve vysledku nizssi nez by tekl pri pri plnem zatizeni temi 4 ohmy.. zesilovac se tak "poflakuje" ale 8 ohm repro ma nizsi prikon nez je napsano na zesilovaci. (zamerne nikde nepisu vykon protoze pak samozrejme zavisi na citlovosti - tedy ucinnosti - tech konkretnich akustickych menicu !! ) - snad sem ti i trochu pomohl

[Nikeed12]

takže jestli jsem tě dobře pochopil, tak kdybych to napájel třeba 35V a dal tam 4 ohm bedny tak přes ten zesilovač poteče 8,75 A ?
Ale to je asi kravina
Ja bych to tak nekomplikoval, ale v GME a GESu jsem našel jen 2 trafa která mi vyhovují výkonem a to 2x17V nebo 2x24V.
Asi tam dám 2x24V a udělám si 8ohm repro....

Ještě jednou díky všem moc jste mi pomohli

[Nitram]

jo, to mas recht ze to je kravina, to leda ze by si na ten ubohej reprak pripojil 35V DC.. pri napajeni +-35V tam na plno potece neco lehce pod 6A, resp. teda nepotece protoze to ten zesilovac proste neda.. jeste nejakej dotaz ?

(15:02)EDIT: ou, tak ted sem kouknul na datashet a je tam 7A max limit, táákze by to asi bez velkejch proudovejch spicek(prebuzeni ci tvrde orezana kytara..) asi i vydrzet mohl ..ale jak pise kolega pode mnou, se 4ohm reprakama to proste nehul uplne na plno, nebo pouzij to nizsi napajeci napeti..

[divnypocit]

2x24 bude tak +-31V což je ještě OK, sice je to tak tak ale pokd to na 4ohm bedny nebdeš honit na max tak ti to bude běhat. Hlavní je jak tam nevalíš max povolené napětí pro 8ohm a nevalíš to na 4ohm bedny.

[Otas]

Tenhle výkonový šváb ve mne vždy vyvolával pocit, že je optimálně na 6 ohmů zátěže.
Má to ještě další verzi: přepínatelné napájecí napětí. Tzn., že budeš mít na výstupu zakázkového trafa přepínatelně 2 x 22 a nebo 2 x 27,5 V. Jenže určitě, na 100 %, nevydržíš, nebo uděláš chybu a budeš to testovat, jak to bude makat na těch +-38 V stejnosměrného napájení při 4 ohmové zátěži (já bych to také určitě testoval a tak jsem tento nápad nerealizoval, zůstal jsem na 38V).
Jinak se mnou kdysi v diskusi polemizovali divoši, co do něj prali i dost přes +-40 V naprázdno, a že jim to dobře běží. Ale pozor, to podle (nejen) mne při zapínání, nebo jiné špičce v síti ohrožuje švába na životě, i přes jeho pokročilé ochrany.
Jinak nezapomenout na to, že šváb musí být VŽDY na chladiči!!!! On se přehřeje i klidovým proudem při činnosti tepelné ochrany.
Stavebně pohodlnější verze je s izolovaným chladičem (LM 3886 TF), mám s ní výborné zkušenosti.

[PavelTl]

takže jestli jsem tě dobře pochopil, tak kdybych to napájel třeba 35V a dal tam 4 ohm bedny tak přes ten zesilovač poteče 8,75 A ?
Ale to je asi kravina
Ja bych to tak nekomplikoval, ale v GME a GESu jsem našel jen 2 trafa která mi vyhovují výkonem a to 2x17V nebo 2x24V.

Kravina to je, protože zesilovač nezesiluje stejnosměrný signál, ale střídavý. Navíc od napájecího napětí musíš odečíst úbytek na tranzistoru.
Takže teoreticky kdybys tam měl těch 35V stabilizovaných, tak od nich odečteš 1V úbytku na plně otevřeném tranzistoru a dostaneš 34V špičkových. Jenže střídavý signál je popisován efektivní hodnotou, takže pro sinusový signál vyjde z 34V špičkových 24V efektivních. Takže do 4R zátěže poteče 6A, zase efektivních. To je sice v pořádku, protože LM má maximum 7A, bohužel je to ale 144W a LM má povoleno 70W, takže je tepelně přetížíš.
V praxi však nepoužíváš stabilizovaný zdroj, takže pokud těch 35V je při zátěži, může tam být naprázdno klidně i 40V. Navíc kolísání sítě +/-10% ti to může zvednout na 44V a rázem jsi s těmi poměry úplně někde jinde.
Dále do hry vstupují filtrační kondenzátory, trafo vlastně jen ty kondenzátory dobíjí pulzy z usměrňovače a kondenzátory pak dodávají energii zesilovači a tím se vybíjejí. Jistě víž jak vypadá sinusovka ze sítě, tu usměrníš grécem a dostaneš 100Hz pulzy. První pulz svou náběžnou hranou nabije kondík až na vrcholové napětí, pak klesá napětí a diody se zavřou. V té chvíli energie do zátěže teče jen kondenzátoru a ten se tím vybíjí až do chvíle kdy náběžná hrana druhého pulzu dosáhne vyššího napětí než je na kondenzátoru, diody se otevřou a zas dobijí kondenzátor na vrcholové napětí. Takže na kondenzátorech není pěkné rovné napětí, ale je zvlněné a to tím více čím větší proud teče do zátěže a kondenzátory se tak více vybíjejí.
Čím jsou kondenzátory větší, tím je v nich více energie, takže při stejném odběru na nich méně klesá napětí. Ty zas do výpočtu vnášejí pokles napětí. Když vyjdu z těch 44V naprázdno a minimállní odběr zesíku, tak napětí na nich bude kolísat třeba mezi 44V a 43V s malým zvlněním. Jak roste odebíraný výkon zvyšuje se pokles napětí mezi nabíjením a vybíjením, takže při plné zátěži to může být klidně i 35V a 30V s docela slušným zvlněním.
Z tohohle pak máš různé uvedené výkony na zesilovači. Špičkový se počítá z plně nabitých kondíků, tedy 44V a zesilovač je schopen jej dodat po velice krátkou dobu než se tyto vybijí. Sinusový se naopak počítá z 30V, zesilovač je schopen jej dodávat teoreticky neomezenou dobu, pokud se uchladí. Jenže v praxi nezesiluješ ani sinusový signál, ani krátké pulzy, ale hudební signál. Ten má průběh silně zdeformované sinusovky směrem k obdélníkům a tak máš zas výkon hudební. V praxi se tento často uvádí jako RMS, kdy je přesně dána metoda měření.
Navíc do hry vstupuje impedance zátěže, ta sice je štítkově uvedena 4Ohm, ale mění se s frekvencí. Podle návrhu výhybky a použitých měničů může třeba kolísat 2,3Ohm - 28Ohm.

Takže vidíš že výpočet není jednoduchý ani přesný. Proto je důležitější měření, bohužel různé měření se provádějí do různých zátěží, takže ani jejich výsledky nejsou vždy stejné.

V praxi se proto nejčastěji uvádějí hodnoty RMS do specifikované zátěže. Reálný výsledek ale může být zatížen 50% chybou a je dán mnoha faktory.

Fuj to je trochu moc teorie, navíc silně zjednodušené, ale snad ti to trochu dá představu.

[PB0305]

takže jestli jsem tě dobře pochopil, tak kdybych to napájel třeba 35V a dal tam 4 ohm bedny tak přes ten zesilovač poteče 8,75 A ?

Pokud by napájení bylo 2 x 35 V a zátěž 4 Ohmy, tak by tam ve špičce skutečně mohla být amplituda okolo 8 A.

[Nikeed12]

jj díky jste moc ochotní, ale ještě mám dotaz jestli je vhodné k tomuto koncáku s 2xLM3886 použít korekční předzesilovač s obvodem LM1036 konkrétně toto zapojení z pandatronu:
schéma
http://pandatron.cz/elektronika2/korekcn...k_sch0.gif
DPS
http://pandatron.cz/elektronika2/korekcn...k_pcba.gif

[reeb]

Tomu se obloukem vyhni a projdi si tohle:

http://audioweb.cz/showthread.php?tid=11472&p=1

doporučit lze toto:

http://zosilnovace.eu/Korekcny_predzosilnovac.htm

[Nikeed12]

To je to tak špatný ? Něco jsem četl a 1/2 ho vychvaluje a druha odsuzuje , ten tvuj odkazovany je nepochybně lepší, ale připada mi moc složitý, jak jsem psal výše jsem začátečník a bude to můj první zesilovač který budu stavět.
Máš s tím LM1036 osobní zkušenosti nebo jen "opisuješ" názory ostatních ? (není to rýpání aby jsis to špatně nevyložil )

[Nikeed12]

??

[Nitram]

no toz vzhledem k tomu ze se k odpovedi nema nikdo zkusenejsi :| tak bych si (ac analogu rozumim fakt jako koza petrzeli) typnul ze ten tvuj integrac bude mit nic moc odstup signal/sum.. ted tu tak na to koukam a ma 80dB.. to je i obyc. TL074 lepsi(=ma vic dB) ..pak se jeste u operaku jeste dost srovnava hodnota s velicinou "nV/odmocnina z Hz" coz ma neco snad spolecnyho s urovni zasumeni vstupu nebo co.. (doufam ze me tu ted za tohle vysvetleni, nekdo z tech co tomu doopravdy rozumi a nejsou schopni ti napsat, poradne stahne z kuze ) a cim je tohle cislo mensi tim zase lepe..

jinak ac delam zasadne s digitalem a s analogem fakt jen tam kde to digitalne dost dobre nejde (nebo nejde dost jednoduse - napriklad kytarove zkresleni protoze s 32bit DSPckama si osobne zatim netykam..) tak tohle bych i ja urcite delal klasicky s operakem presne tak, jak ti radi Reeb - kdyz uz bych tam nekdy driv cpal mermomoci jednoduchej IO tak jedine treba MAX5406 nebo nejaky to TDA7318 a to ciste jen kvuli digitalnimu ovladani.. dnes uz bych samozrejme sahl po nejakym plne digitalnim audioprocesoru od TI (TAS5504) ovsem to uz je full D-clas a samozrejme uplne jina pohadka