Napájení LM3886

[ltk.tomas]

Čau, chtěl jsem se zeptat. Stavím napájecí část pro LM3886 a teď jsem ve fázi objednávání trafa.

Mám už vybraný toroid o výkonu 200VA s výstupy 2×24V (4.16A). Co jsem si ale všiml, tak že trafo nemá vyvedený střed, ale dva 24V výstupy (tedy celkem 4 vodiče). Bude nějaký problém, když ty dva vodiče spojím dohromady a tím vytvořím střed 0V ? Popř. nějaké rady na co si mám dát pozor ?

Díky moc

[j_paseka]

Ano, když máš dva sekundáry tak se spojením konce prvního sek. a začátku druhého sekundáru vytvoří tzv. střed. Na zbylé dva vodiče připojíš gretz a mínus pól kondíků na onen střed. A získáš tak symetrický zdroj.

[ltk.tomas]

Super, tohle mi bylo jasné. Díky za utvrzení

[reeb]

Kdyžtak kvalitní trafo mám na prodej..

http://audioweb.cz/showthread.php?tid=13435

[trunek]

24v striedavych po usmerneni a vyfiltrovani vie urobit podla znameho vzorcu dost nebezpecne napajanie na LM3886T. 24x1,42=34,08V. Max napajanie na LMko je 32V. Mal som 24V trafo na EI plechoch a po mesiaci dvoch mi LMka odchadzali. Nahradil som ich TDA7293 a bolo to OK. LMka napajam max 20V striedavych. takych 18V sa da lahko dostat kupit

[zuki]

Ono taky záleží, zda je napětí trafa udáno naprázdno, či se zátěží. V dnešní době šetření s mědí ( a i s Fe plechy) je to už nezanedbatelný rozdíl. Dostalo se mi do ruky 130VA trafo, kde bylo udáno 32,5V, ale naprázdno má 40V (+20%).

Obvykle se (pro průmysl apod.) udává napětí při jmenovité zátěži a naprázdno je vyšší (dle provedení a výkonu cca 8-15%, výkonnější bývají tvrdší tj. menší rozdíl napětí)! Nezapomeň na možné 10% přepětí sítě. To si pár voltů také přidá... a stačí jen chvilka a může IO odkráčet do "věčných lovišť" ... Takže "audio" trafo s 24V naprázdno by bylo na hraně použití s rezervou cca 10% a to není mnoho.

Výpočet: IO má maximálku se signálem 84V tj +-42V. Pro klasické (průmyslové) trafo s dvojtým vinutím a jmenovitými 2x 24VAC (x 1,41 x 1,1přepětí sítě) vychází +-37VDC. Zdá se to na první pohled OK, ale je nutné vzít do úvahy ještě "tvrdost" trafa.
Pokud by bylo trafo měkké 1,12x ( rozdíl zatížené versus odlehčené 12%) tak jsme už na +-42VDC... čili bez rezerv.

Trafa pro audio se proto často udávají s napětím naprázdno a stačí jejich AC napětí vynásobit 1,41x a obvyklým přepětím ( i krátkodobým, min 5%, spíše pro jistotu 10%).

Při výpočtu byl zanedbán úbytek na diodách a koeficient 1,41 je pro přepočet střídaveho efektivního napětí na stejnosměrné DC napětí po usměrnění. Sorry za polopatičnost, ale je to k vysvětlení občas vhodné...

Mám taktéž 2x18V EI trafo (naprázdno bude mít tak 20V) na LM3886 na 4R "reproduktor" a hraje to k plné spokojeností už několik let...

[Bobeš1]

J_paseka: pozor, pozor, na střed se nepřipojuje pouze mínus pól kondenzátorů. Aby se toho někdo neznalý nechytil.

[millano]

jen pro jistotu, jak může vypadat symetrický zdroj:

[zuki]

K podstatnému potlačení rušení, produkovaného na "kolenech" diod a i příchozího rušení, je vhodné překlenout před můstkem každé sec. vinutí kondenzátorem. Vyjma velmi malých traf s malým sec. napětím (kde lze použít keramiku 100nF/50-63V) používám převážně fóliové CFAC (síťové) kondenzátory na 275V. Většinou stačí (v nejmenším pouzdře cca 5x18mm) kapacita 100nF. Jsou to takové ty šedivé (žluté) kvádříky s vyznačením norem dle kterých byly navrženy (testovány).

Komu nestačí dva kondíky na vinutí před můstkem, může velikost kondenzátorů zvětšit (mám dojem, že Sinclair uváděl 47nF na 1A) a zablokovat (překlenout) kondíkem případně i s RC členy všechny čtyři diody můstku... Ale je to už jen drobné vylepšení...

[ltk.tomas]

No já ty plastové LM3886 nepoužívám. Ve svým zesu budu mít LM3886T s kovovým příchytem ke chladiči.

Navíc kamarád má tu stavebnici z GESu (G198M), kde je napájecí toroid s výstupním napětím 2×26V. Po usměrnění tam mám asi kolem 36V a jede mu to dodnes. Také podle datasheetu je max. napájecí napětí 84V (tedy 42V na větev) a klipovací napětí je až u 36V.

Nebo sem mám bát, že ho už budu přetěžovat TÍMTO trafem ?

________________________________________________________________________________

Takže, po důkladném hledání půjdu do TOHOTO trafa. Jenom se zeptám, protože tuto značku trafa neznám, jde o kvalitní výrobek nebo čínskej zmetek ? A co e-shop, je to spolehlivý prodejce ?

Díky

[opamp]

Talema je kvalitní Čína, resp. Indie. Slovo "kvalitní" zde má vyšší váhu než slovo "Indie".

Pro 4 ohmovou zátěž nedoporučuju volit vysoké napájecí napětí. Výkon to stejně vyšší nedá (resp. pouze krátkodobý "hudební"), naopak to začne díky podstatně vyšší tepelné ztrátě limitovat trvalý výkon daleko dřív než by bylo nutno. Mám to napsané i na webu.

[Kovas]

Hlavně zajistit co nejlepší výměnu tepla s chladícím profilem... Protože ty ochrany proti přetížení u pajců (ale když je člověk vůl, tak i u originálů), nemusí vždy včas odvrátit rozstřelení IO.

[sinclair]

Zuki vidíš, a mě tady asi před rokem jebali za to, že práskám kondenzátory do zdrojů kde se dá....
Velmi vhodné je kondenzátorem cca 100nF/275VAC překlenout primár, zabrání to prásknutí při vypnutí zesilovače a malý Y kondenzátor cca 4,7nF/275V paralelně ke každému kontaktu síťového spínače /lze vidět i v továrních přístrojích/.
Paralelní kondenzátory k sekundárním půlkám jsou vhodné jen tehdy, pokud není celý můstek /každá dioda/ zablokovány jednotlivými kondenzátory 10-100nF/160-250V, pak stačí sekundár zablokovat jedním CFAC kondem 47-100nF/275V "od kraje ke kraji". Zvláště rychlé schottky diody, pokud je někdo ve zdroji použije, jsou vydatným zdrojem rušení, protože jsou extrémně rychlé a vznikají na nich poměrně velké napěťové špičky. Např. diody SB5100, jsou-li použity ve zdroji zesilovače AZS223 /každý volt dobrý, že :-)/ jsou blokovány MKT kondenzátory 47nF a je to tak tak, u jednoho rekonstruovaného přístroje jsem blokovací kapacity musel zvětšit až na 100nF a provedení MKP.
Rovněž tak je poměrně dobré připojit co nejblíže k filtračním elytům MKT kondenzátory 100-470nF/160V-podle výstupního napětí a na výstup připojit buď standardní LED s odběrem cca 30mA a sériovým odporem, nebo prostě jen vybíjecí odpory takové velikosti, aby se na nich za provozu ztrácel cca 1W. Je to užitečná věc, když laborujete s přístrojem, tak čekání na vybití elytů může být nekonečné a vybíjet je šroubovákem je zas prasečina, která může /zvláště u méně kvalitních značek/ upálit vnitřní přívody ke svitku kondenzátoru.
Na zdroje je tady formát millano, mně navrhl velmi slušné desky zdrojů do typizovaných zdrojových krabiček se síťovou zásuvkou.

[danda]

Kondenzátor na primáru trafa by měla být naprostá samozřejmost. Už radia našich (pra)dědečků byla takto vybavena... Dnes se to nenosí, je to pár centíků navíc.. A dále se šikovně vymyšleným síťovým vypínačem (prostě jen přepínač..) při vypnutí sítě připojil primár trafa na anodové elyty a tím způsobil okamžité vybití, nebyly slyšet nejrůznější pazvuky při dobíhání napájení.. Ba i dvojitá vakuová dioda pro anody byla přemostěna kondenzátory pro omezení bručení při poslechu místní stanice AM.. Že bychom se od pradědečků poučili? Tehdejší konstruktéři to považovali za samozřejmost a to neznali žádné Hi-Fi...
Edit: Milano: já bych použil jen jednu LED (na co dvě?), vypustil mezi nimi uzel na nule, čili ji vzal z obou polarit ale tu druhou nahradil zenerkou na napětí vyšší než druhá polovina napětí. Tím mě LEDa zhasne, když vypadne jedna polovina napájení. Vhodné hodnoty součástek si každý (snad?) dovede vypočítat.

[j_paseka]

J_paseka: pozor, pozor, na střed se nepřipojuje pouze mínus pól kondenzátorů. Aby se toho někdo neznalý nechytil.

Ano pravda. Tak jak jsem to napsal to není úplně přesné. Na střed, který tvoří vlastně GND - zem se připojí mínus pól kondenzátorů kladné větve a plus pól kondenzátorů záporné. Teď je to přesné.
Ale zas nadruhou stranu kdo viděl symetrický zdroj tohoto napadne. Což si myslím, že je zde většina. Ale ano, taky jsem za přesné formulace .

[zuki]

Sinclair: souhlas. Čím rychlejší dioda a ostřejší koleno na diodě a čím blbější síťový filtr, tím více mV rušení (kHz až do MHz) mohou diody samy "vyrobit", případně "nakřížit" se vstupním rušením od sítě... Kdo nevěří ať si změří. Viděl jsem dvoustupňové síťové fitry, které měly díru v útlumu např. na oblíbené frekvenci měničů (přenos 1x, čili žádný útlum). A můstky které produkovaly rušení nad úroveň danou normou. Pro představu rušení PC je často na úrovni normy, nebo ještě před pár lety tomu tak bylo...

Spousta zdejších "členů" jak to tak vypadá, honí zkreslení, zvuk aparatůry apod. a myslím, že se určitě najde u někoho kondíky nezablokovaný můstek. Jak jsem se zmínil výše, stačí aspoň blokovat sec. trafa a víc než řádově klesne úroveň produkovaného rušení... Protože pokud se tyto mV dostanou na vstup (nevhodné země atd...), případně kamkoli do signálové cesty, tak se zesílí a jsou jaksi navíc a zcela jistě nevylepší zvuk aparatůry...

Ještě k tomu vybíjení kondenzátorů. Mám dojem, že norma říká, že do 1min by se měly vybít. Už si nevzpomenu jak "nízko", ale zjednodušeně s časovkou T=R*C cca 60sec nic nezkazíte. U větších napětí a nábojů to někdy nemusí vycházet a v normě se předpokládá vybití na bezpečnou úroveň (pod 60V) v čase kratším, než se to stihne rozebrat, oddeklovat, či jinak zpřístupnit. Pokud se to nestíhá, musí to být u obvodů vyznačeno a nastávají problémy s kvalifikací opravujícího ( nutným stupněm vyhlášky 50).

Taky jsem na vybíjecí odpor jednou zapoměl a co udělá jedna kancelářská sponka pod plošňákem s 60V na kondíku 20G - je to pěkný rachot. Zejména když to prošlo do procesoru na desce... A vydrží to napětí na kondíkách pěknou dobu, hodiny a hodiny...

[bizzon83]

Chtěl bych se zeptat.Stavim si LaMa MKII a ve schématu jsou u můstku keramiky 10n. Mohl bych zde použít folie na 100V?10n, 47n nebo 100n?Trafo mam 2x18V.

[NO HITS]

Taky mám dotaz, provozuji 2 LM3886T do 4 ohm, dle katalogu tam nesmí přijít více jak +-30V, mám teď 120W 2x21V trafo, bohužel v tomto napětí se blbě shání, nejbližší jsem našel tuto Talemu http://shop.fkt.cz/transformator-talema-...2+dp43297/ , problém je , že má 2x22V což tuším vychází přes 31V po usměrnění . Mají tam i trafo 2x20 , ale to má 500W a je to zbytečnej overkill na moje potřeby . Můžu teda použít to trafo 2x22 , nebo mám raději použít 2x18V?

[Dohnalik]

klidně 2x22, dá se to bez problému provozovat i na 2x24, ten šváb to vydrží.

[Klasikk]

Ja som za cias originalnych LM3886 sprevadzkoval takyto koncak s trafom 2x30V (+- 42V DC) v sube do 4ohmoveho GDN 30/100 a slapalo to ako vino Hold, to boli asi este poctive svaby...