Korekční zesilovače, předzesilovače a jiná kurvítka zvuku

[trachta]

RSD4132 bere do 100mA, podle dokumentace EZK 35mA při Uc +/-30V. C1-C4 10n. Krom elytů bych dal vše keramický, nejlépe NP0. A jestli budeš používat NE5532, dal bych klidně 7818/7918. Nevím jaké hodláš použít trafo, ale jestli nebude dostatečně tvrdý, zvolil bych raději trafo se sekund. napětím o 3V vyšším než je jmenovité napětí stabilizátorů.

[trachta]

Našel jsem článek o korekcích s OZ, a je tam kromě jiného uvedená varianta, která používá v podstatě zapojení krajních pásem EQ, a autor toto označuje jako zapojení pro přístroje vyšší třídy, oproti Baxandallovi. Možná by právě tohle mohlo být řešení pro ty, kterým vadí, že má Baxandall malou strmost a zvedá i středy. Podle mě ten korektor na obr.198 pracuje pouze na okrajích pásma a úpravou kondenzátorů (100n na basech a 2n2 na výškách) by šlo snadno pohnout s kmitočtem podle subjektivních potřeb. Rád bych znal názor ostatních. Nebylo by tohle nakonec lepší řešení než ten dokola omýlaný Baxandall, jako je RSD4132?

[sinclair]

To, co je na obr. 198 je defacto zapojení, které zhusta využívají vícepásmové ekvalizéry /syntetická indukčnost/, včetně toho ojebu na výškách. Jistěže je to strmější než klasický Baxandall a zapojení lze snadno modifikovat pro tři i více pásem, přičemž strmost zůstává pořád 12dB/okt kromě toho zjednodušení na výškách. Klasocké ekvalizéry s naturálními indukčnostmi se už dnes moc nepoužívají, nejsou vhodná jádra a když jsou, ne každý si to umí spočítat /přiznám se, že i já jsem to už zapomněl/. Obr. 195 a 196 není až tak úplná klasika, u zapojení 195 se většinou používá z ekonomických důvodů jeden kondenzátor paralelně k basovému potu a jeden kondík do výškového obvodu, resp. do běžce výškového potu. Zrovna tohle je zapojení, které minimalizuje ovlivňování pásem mezi sebou a obr. 196 je dá se říci také trochu očesaná klasika, známá spíš z jednodušších DJ pultů apod., kde to bývá uděláno ještě navíc nesymetricky, tzv. kill způsobem /např. +12dB a stejná větev -25dB/.

[ltk.tomas]

Tak mě napadla další věc. V zesilovači budu mít dva zdroje, první je k napájení korekcí (viz. výše) a druhý k napájení koncáků LM3886T. No a jde o to, jestli mám spojit dohromady svorky GND obou těchto zdrojů ?

[pslava]

Včera jsem zkoušel zapojit pouze dvě krajní pásma toho Belzovic ekvalizeru a ještě u basového syntetizátoru měnit pomocí přepínače kondenzátor pro rozsah mezní frekvence a není to vůbec špatný ...Na basech by to chtělo při zvedání pouze uplného kraje ještě větší zdvih..., čistě jen pro suchý nahrávky pro potichej poslech třeba z gramce. Nesnáším pocit, že jsem bez rezervy...

Ale měřit nějaký zkreslení a neslyšitelný přebuzení nemám čím, takže všechno je jen tak do větru...

[millano]

Jen pro představu, jak jsou řešené 3 pásmové korekce v mixákách Pioneer DJM-500 a jeho překopávce od Behringeru DJX-700PRO

[Otas]

Je hezké pozorovat, jak si postupně všichni prodělávají stejné cestičky, jako kdysi já.
Nakonec jsem skončil stejně u jednoduché klasiky (viz příspěvek 17 téhle lajny, resp. IO 2a), s možností ovlivnit konce charky - pod 100 Hz a nad 10 kHz. Do toho pořádný OZ a je vystaráno. Jinak napájení vždy přes odpory 100 ohmů a za něj cca G1 a M1 kondíky, abych přes napájení nechytal nějaké nepřístojnosti. Pro RIAA předzesiky ještě někdy Kazzatelovy násobiče kapacity.

[trachta]

ltk.tomas - A proč dvě trafa? Pro LM3886 můžeš použít trafo max 2x25V a z něho můžeš honit i korekce. Ušetříš trafo a problémy. Viz zde.

pslava - No konečně. Tohle zapojení byl vždycky takovej můj černej kůň. Vzhledem k tomu jak je to primitivní to chodí fakt luxusně. Je dobrý dát před to sledovač a 4u7 foliák. A ty basy, to je divný. Jakej máš zesík a bedny?

[ltk.tomas]

Trafo na napájení LM3886 je 2×29V, po usměrnění a filtraci je na tam 35V, což je max. vstupní napětí pro tyto stabilizátory.
Zkušenosti mi říkají, že to bude topit jako prase a na DPS už není místo na chladiče. Navíc plošňák už mám taky hotový pro druhé trafo pro korekce...

Jaké je tedy řešení, pokud to začne vrčet o co to navíc způsobuje ?

[trachta]

2x29? To poženeš to LMko docela na krev. Třeba žiju v bludu, ale 29x1,4=40,6. A datasheet LM3886 tvrdí 2x35V/8Ω, 2x28V/4Ω.

[mir.ku]

.. 29VAC x 1,414 = 41VDC ... ;-)

[kofejn]

Mezní napájení je 2x42V pod signálem a 2x47V bez signálu. Dlouhodobě jsem ho provozoval (jako normální běloch) v subíku při 2x40V a přežil do dneška. Je to hodně starý kousek.
http://www.national.com/profile/snip.cgi/openDS=LM3886

[ltk.tomas]

Co jsem tak četl já, tak max. napájecí napětí mezi V+ a V- je max. 2×47V (2×42V bez signálu) ;-)

Nicméně na toto jsem se neptal. Co mě zajímá je, proč tam nějaká zemní smyčka vzniká- jestli zrovna tohleto to tam způsobuje brum ? Vždyť právě tím, že propojím středy obou zdrojů, tak mají stejný potenciál a k ničemu by němělo docházet.

Anebo propojit středy zdrojů hned na začátku a poté jednotlivé části- korekce a koncák spojit už pouze signálovým vodičem.

Jak to teda zapojit, aby se tam nic nesralo ? :-(

[trachta]

A ty už to máš postavený a bručí to? Nebo se ptáš co když to postavíš a bude to bručet? Myslím že pokud to teprve budeš stavět, tak to nemá cenu teď řešit. GND obou zdrojů bych spojil (rozpojit to můžeš vždy) a stínění signál. kabelu bych kostřil pouze na straně korekcí. Zásady kostření zesilovačů ti tu vysvětlí kde kdo, ale stejně se to nakonec řeší případ od případu. Postav to a pak se bude vidět. Takhle bez schematu, návrhu desek a rozmístění v krabici se těžko radí ....... No né?

kofejn - trochu OT, možná tady riskuji ukamenování, ale ve wooferu se mi víc líbí TDA7293. Když už to musí být šváb.

[ltk.tomas]

trachta: No, bylo to myšleno tak, že už mám hotové schéma i návrh desky a příští týden to pujde do výroby. Zdroje mám propojené hnedka na začátku, u svorek.
Stínění kabelů bude připojené vždy jen z jedné strany.
Navíc mě napadlo, jestli ten brum, co tam mám ten borec z odkazu (bart7810), nemůže být způsobený od nedostatečné filtrace atd.- přece jen nenapsal, co tam má a schéma taktéž neukázel ;-)

[PavelTl]

Když už chceš propojovat zdroje, tak tohle řešení přímo u svorek mi přijde nejhorší. Tohle místo je nejvíce namáháné nabíjecími proudy kondíků a tak bude nejlépe chytat brum na 100Hz.
Jestli můžeš tak si spojení zdrojů předělej na spojení mezi středy filtračních kondíků, ideálně klemou abys je v případě potíží mohl rozpojit.
Když se trefíš a bude klid budeš mít štěstí, ale jak to začne brumět, uvidíš co bude laborování a hledání nejlepší cesty.

PS: nezapomeň že musíš mít jeden hlavní zemnící bod, do něj propojíš země obou zdrojů, výstupy, vstupy (když budeš připojovat stínění jen na jedné straně).

[Horys]

Jaký máte názor na tyhle 4pásmové korekce z Amara?



šlo by tam něco poladit?

[sinclair]

To nejsou čtyřpásmové korekce v pravém slova smyslu, ale parametrický ekvalizér na obou středních pásmech. Je to typická PA záležitost, vykopírovaná z nějakého mixu, v domácí aparatuře naprosto k nepotřebě. Něco podobného bylo použito i v mixu Tesla AZL082, který fungoval výborně až do té doby, dokud nezestárly mizerné elektrolyty, které do toho použili.

[TheLastUnicorn]

Na doma se mi nejvíc líbí klasické dvoupásmové korekce basy/výšky s přepínatelnými frekvencemi.

[sinclair]

Souhlas, tak to má Aiwa AX-7800, na basech 200/400Hz a na výškách 2,5/5kHz, k tomu poměrně účinný vypínatelný loudness a ty korekce +/-10dB. Na drobné zásahy při reprodukci starých nahrávek bohatě stačí.
Nicméně parametrák je parametrák, ale nesmí šumět. Ty, co byly dělané s VCAčkama stály za prd.